Česká firma Pragon se několik let soudně pře s českými úřady o to, zda vyhláška Ministerstva zemědělství, která stanovuje firmám povinnost zasílat hlášení o pohybu zboží, porušuje Smlouvu o fungování EU garantující princip volného pohybu zboží a vzájemného uznávání mezi státy unie. Případ se dostal až k Soudnímu dvoru EU. Dnes se k němu vyjádřil generální advokát soudního dvora.
Pragon namítá, že české úřady „zbytečně“ zatěžují provozovatele potravinářských podniků požadavkem na zasílání hlášení o pohybech zboží ze zemí Evropské unie do České republiky. Hlášení musejí zasílat 24 hodin před dodáním zboží, a to pod pokutou do 10 milionů korun. Podle firmy je to „jednoznačně nadbytečné“ a v nesouladu s principem volného pohybu zboží uvnitř jednotného trhu EU, zaneseného v základní Smlouvě o fungování Evropské unie.
Závěr generálního advokáta, který dal dnes zapravdu argumentaci společnosti Pragon, uvádí, že nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) „musí být vykládáno v tom smyslu, že brání právní úpravě, která stanoví plošnou a časově neomezenou povinnost systematicky předem oznamovat příchod celé kategorie potravin, jako jsou doplňky stravy, na vnitrostátní území“.
Odpověď soudu neovlivní pouze podnikatele v České republice, ale stanoví precedens pro celou Evropskou unii.
Soudní pře
Případ se dostal před evropský Soudní dvůr až poté, co byla žádost o zrušení vyhlášky dvakrát zamítnuta Městským soudem v Praze. Nejvyšší správní soud pak dvakrát požadoval posouzení, zda není vyhláška v rozporu s právem EU, a nakonec se sám obrátil právě na Soudní dvůr EU, aby mu poskytl odpověď na „předběžnou otázku“ o tom, zda je vyhláška v rozporu s právem unie.
Nejvyšší správní soud konkrétně žádá, aby evropský soud odpověděl, jestli právo EU „brání takové vnitrostátní právní úpravě, která příjemci doplňků stravy z jiného členského státu plošně stanoví povinnost oznámit, nejpozději 24 hodin předem, jejich příchod na místo určení a uvést přitom [požadované] údaje…“.
Vládní zmocněnec České republiky pro zastupování země před soudem během slyšení v září vyhlášku obhajoval. Státní zemědělská a potravinářská inspekce České republiky tvrdí, že právní úprava je s přednostním právem EU souladná. „Hlášení nám umožňují provádět kontroly zboží hned poté, co dorazí do ČR, ještě před tím, než se rozšíří na trh,“ uvedl J. Vláčil, zmocněnec České republiky před soudem.
Přítomni byli také zmocněnci Evropské komise, podle nichž vyhláška v praxi nevede ke zvýšení bezpečnosti potravin.
Napadená vyhláška
Jedná se o vyhlášku Ministerstva zemědělství o informační povinnosti příjemce potravin v místě určení. Hlášení se provádí výhradně on-line a musí obsahovat následující informace: kdo zboží odesílá, o jakou z vybraných kategorií zboží se jedná, kam a kdy v ČR zboží dorazí. (Screenshot formuláře poskytnutý spol. Pragon)
Precedens pro celou Evropskou unii
Pokud soudní dvůr shledá takovou formu administrativní zátěže jako souladnou s principy Smlouvy o fungování EU, mohou začít vyžadovat taková hlášení všechny země unie. Takovým způsobem však podle Evropské komise zatím žádné země kromě České republiky nepostupují.
Pokud naopak potvrdí stanovisko společnosti Pragon, mělo by to nastartovat změny v České republice vedoucí ke zrušení vyhlášky a omezení budoucích kroků potravinářské inspekce.
„Naše žádost přesahuje zájmy firmy Pragon, vyhláška je v rozporu s volným pohybem zboží, týká se všech firem a pohybu zboží v zemích EU,“ argumentoval právní zástupce firmy u soudu.
Soudní dvůr EU plánuje zveřejnit odpověď na předběžnou otázku v dubnu 2026.
Závěry generálního advokáta
„S ohledem na výše uvedené navrhuji, aby Soudní dvůr na otázku položenou Nejvyšším správním soudem (Česká republika) odpověděl takto:
„Článek 9 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017, o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách)
musí být vykládán v tom smyslu, že brání právní úpravě, která stanoví plošnou a časově neomezenou povinnost systematicky předem oznamovat příchod celé kategorie potravin, jako jsou doplňky stravy, na vnitrostátní území, s níž je spojena povinnost poskytovat údaje považované za nezbytné k provedení analýzy rizik a naplánování úředních kontrol.“ (zdroj)
POZNÁMKA: Funkce generálního advokáta pochází z francouzského práva. Je zaměstnancem soudu, ale funguje nezávisle. Soudnímu dvoru poskytuje expertní právní názor. Posuzoval námitku Pragonu z pohledu práva EU. Svůj názor poskytuje pouze u velkých případů. Soudní dvůr má jedenáct generálních advokátů z různých zemí unie.
