Tým vědců z Univerzity v Curychu na randomizovaném a dvojitě zaslepeném výzkumu odhalil, že 5G záření může mít negativní vliv na lidský spánek.
Vědci zjistili, že signály o frekvenci 3,6 GHz ovlivňují rytmy mozku prostřednictvím genetických mechanismů. A to konkrétně skrze gen CACNA1C, který kóduje L-typ vápníkových kanálů (LTCC). Při frekvencích 700 MHz však vědci žádný zásadní vliv nezaznamenali.
Podle odborníků LTCC kanály fungují jako brány, které regulují vstup vápníku do neuronů. Když jsou vystaveny elektromagnetickým polím, mohou se otevírat nevhodně, což může vést k nerovnováze v buněčných procesech.
Účastníci výzkumu s genetickým vybavením alely T/C v genu CACNA1C a alely T/T v genu CACNA1C byli před spánkem a během spánku vystaveni signálům 5G na frekvencích 3,6 GHz a 700 MHz. Jedná se o kmitočtová pásma vyhrazená pro 5G sítě také u nás.
Při frekvencích 3,6 GHz vědci u jedinců s genetickou predispozicí T/C CACNA1C identifikovali zrychlenou frekvenci spánkových vřetének v centrálních, parietálních a okcipitálních oblastech mozku.
Spánková vřeténka jsou klíčová pro konsolidaci paměti, stabilizaci spánku a detoxikaci mozku. Podle odborníků změny v jejich fungování mohou vést nejen k poruchám spánku, ale také k narušení kognitivních funkcí, jako je zhoršená paměť nebo koncentrace.
Jedinci s genotypem T/T CACNA1C naopak během výzkumu žádné změny nevykazovali, což naznačuje genetickou variabilitu v citlivosti na elektromagnetické záření. Podle odhadů je přibližně 40 % světové populace nositeli varianty genu T/C CACNA1C.
Výsledky švýcarských vědců podporují také zjištění dalších odborníků o tom, že neionizující radiofrekvenční elektromagnetická záření mají kromě tepelných (fyziologických) účinků na lidský organizmus také netepelné (biologické) účinky.
