Čínský režim v posledních dnech zveřejnil údaje, jimiž vyzdvihuje úspěchy volného obchodního přístavu Hainan (FTP) měsíc po jeho spuštění. Oficiální data však neodpovídají prožité zkušenosti místních podnikatelů a obyvatel, kteří si nadále stěžují na stagnující ekonomiku a prudký růst cen základních životních potřeb.
Odborníci upozornili, že hainský FTP ve skutečnosti není skutečným přístavem volného obchodu, protože nadále funguje v rámci systému Komunistické strany Číny (KS Číny) a není řízen zásadami právního státu ani soudní nezávislostí na komunistickém režimu.
Podle hainských provinčních úřadů čínského režimu dosáhl od oficiálního spuštění hainského FTP dne 18. prosince 2025 celkový počet návštěvníků i počet registrovaných zahraničních firem historického maxima.
Čínský režim označil Hainan, ostrovní provincii na jihu Číny, za bezcelní zónu a oddělil ji od pevninské Číny ve snaze přilákat zahraniční investice v době stagnující ekonomiky a vlny odchodů zahraničních společností z Číny. Hainský FTP je otevřený vůči zahraničí, ale od ostatních oblastí v rámci Číny jej odděluje celní bariéra.
Nárůst oficiálního počtu registrovaných společností podle odborníků z čínských podnikatelských kruhů nutně neznamená odpovídající růst zakázek, logistiky, vypořádání plateb a obchodu ze zahraničních trhů, ani nedokazuje, že by Hainan budoval mezinárodně konkurenceschopné průmyslové řetězce. Oficiální údaje jsou podle nich spíše výsledkem administrativní mobilizace než odrazem tržních rozhodnutí, uvedli pro čínskou jazykovou edici Epoch Times.
Źhou, bývalý finanční novinář, který se nedávno vrátil z Hainanu do Hongkongu a z bezpečnostních důvodů uvedl pouze své příjmení, dne 23. ledna uvedl, že na letišti v Sanya viděl jen málo cestujících. Po prověření vlastnických struktur podle něj rovněž zjistil, že některé investice prezentované jako „nové projekty“ byly ve skutečnosti pouze interními přesuny domácího kapitálu. Většina subjektů vstupujících na Hainan se podle něj nezaměřuje na dlouhodobý průmyslový rozvoj, ale spíše na krátkodobé kalkulace založené na bezcelních politikách, daňových rozdílech a politických mezerách.
„V rámci systému KS Číny bylo takzvané otevírání se vždy omezeno na kontrolovatelný rozsah. Systém nepředává rozhodovací pravomoci trhu, ale prostřednictvím vrstev schvalování, registrací a administrativních výkladů stahuje ekonomické aktivity zpět do dráhy vnitrostátní cirkulace,“ uvedl Zhou.
Hainský FTP je podle něj v podstatě pouze další zónou politického experimentování.
Jin, odborník specializující se na výzkum mezinárodního obchodu v provincii Zhejiang, který rovněž z bezpečnostních důvodů neuvedl celé jméno, uvedl, že hainský FTP „je v konečném důsledku o soustředění zdrojů prostřednictvím vymezení hranic a vytváření institucionálních výjimek, které umožňují moci tyto zdroje přidělovat“. Zkušenosti Šanghaje a Shenzhenu podle něj již prokázaly, že „jakmile jsou pravidla neustále narušována a jsou k nim přidávány politické podmínky, takzvané zvláštní zóny se rychle zvrhnou v arény pro spolčení moci a kapitálu za účelem hrabání peněz“.
Wu Ting, odborník ze Shandongu, který se zabývá regionálními právními systémy, sdělil, že Hainan se stále plně řídí právním systémem pevninské Číny, což je zásadní rozdíl oproti skutečnému svobodnému přístavu.
„Klíčem k dlouhodobému úspěchu Hongkongu jako mezinárodního finančního a obchodního centra nebyly daňové pobídky, ale relativně nezávislý a předvídatelný právní systém, včetně jasné ochrany vlastnických práv, relativně nezávislého fungování soudů a stabilních podnikatelských pravidel,“ konstatoval.
Na Hainanu podle Wu Tinga podniky stále čelí prostředí ovládanému dynamikou politické moci, která podléhá nepředvídatelným změnám politik, což nesplňuje očekávání mezinárodního kapitálu.
„Pro hainský FTP v rámci stávajícího systému KS Číny je obtížné zopakovat dřívější úspěch Hongkongu,“ uvedl.
Slabý byznys, rostoucí životní náklady
Záběry sdílené na sociálních sítích odhalily na Hainanu zcela jinou situaci, než jakou po měsíci fungování FTP vykreslují oficiální údaje.
Jeden z příspěvků uvádí: „Po 30 dnech od spuštění FTP jsou podniky zoufalé. Celé město působí opuštěně a podniky v bezcelní zóně utrpěly obrovské ztráty.“
Videozáznamy ukazují téměř prázdné obchody ve městě.
Další příspěvek uvádí: „Volný obchodní přístav Hainan v Číně už nyní vykazuje známky neúspěšného projektu. Peníze byly utraceny, ale zahraniční investice nepřišly, a během necelého měsíce projekt upadl a chátrá, přičemž situace je šokujícím způsobem zoufalá.“
Videozáznamy ukazují místní obyvatele a podnikatele, kteří si stěžují na prudký růst cen základních životních potřeb a pomalý obchod.
Mnoho obyvatel si na sociálních sítích stěžuje, že největším problémem po tom, co se Hainan stal FTP, jsou vysoké životní náklady, které jsou výrazně vyšší než v pevninské Číně.
„Voda stojí 6 jüanů (zhruba 17 Kč) za tunu (1 m³), elektřina 1,5 jüanu (asi 4 Kč) za kilowatthodinu, a k tomu je tu vysoká cena paliv a potravin,“ uvádí jeden z příspěvků.
Příjmy místních obyvatel se však nezvýšily a pohybují se v rozmezí 1 800 až 3 000 jüanů (přibližně 5 200 až 8 700 Kč) měsíčně, poznamenal jeden z místních obyvatel v příspěvku na sociálních sítích.
Su Xinnian, zkušený mediální profesionál z Qingdao v provincii Shandong, upozornil, že klíčem k volnému obchodnímu přístavu je „propojenost“.
„Mezinárodní zkušenosti již dávno ukazují, že aby zóna volného obchodu skutečně fungovala, je nezbytné, aby kapitál, zboží, pravidla a informace mohly být bez politických zásahů propojeny s globálním trhem, nikoli aby docházelo pouze k přerozdělování zdrojů v rámci administrativních hranic,“ říká pro Epoch Times.
„To, co nyní vidíme, je však pustý a téměř stagnující obraz. Na Hainan míří méně turistů, místní obyvatelé si stěžují na vysoké ceny a někteří dokonce začínají zvažovat odchod z hlavního města Haikou, kde žili po mnoho let.“
Na reportáži se podílela Shen Yue.
–ete–
