Valné shromáždění OSN dne 25. března přijalo rezoluci, která označuje obchod se zotročenými Afričany za „nejzávažnější zločin proti lidskosti“ a vyzývá k reparacím.
Hlasování v sídle OSN v New Yorku přineslo 123 hlasů pro, přičemž proti se vyslovily pouze Spojené státy, Izrael a Argentina.
Spojené království, Francie, Španělsko, Portugalsko a Nizozemsko – země, které se výrazně podílely na obchodu s otroky v 17., 18. a části 19. století – patřily mezi 52 států, které se hlasování zdržely.
Rezoluce Valného shromáždění, na rozdíl od rezolucí Rady bezpečnosti OSN, nejsou právně závazné.
Rezoluce předložená Ghanou „prohlašuje obchod se zotročenými Afričany a rasově podmíněné otroctví Afričanů jako movitého majetku za nejzávažnější zločin proti lidskosti“ a uvádí, že požadavky na reparace „představují konkrétní krok k nápravě historických křivd vůči Afričanům a lidem afrického původu“.
Ghanský prezident John Dramani Mahama, který se podílel na přípravě rezoluce, konstatoval, že během několika staletí bylo zotročeno odhadem 13 milionů afrických mužů, žen a dětí.
Dokument uvádí, že podle mezinárodního práva „státy nesou odpovědnost za mezinárodně protiprávní jednání a mají povinnost takové jednání ukončit, pokud pokračuje, a poskytnout odpovídající ujištění a záruky neopakování, pokud to okolnosti vyžadují, a plně nahradit způsobenou újmu, a to formou restitucí, odškodnění a zadostiučinění, jednotlivě nebo v kombinaci“.
Zástupce velvyslance USA při OSN Dan Negrea před hlasováním sdělil, že text rezoluce je „v mnoha ohledech velmi problematický“. Zdůraznil, že Spojené státy „neuznávají právní nárok na reparace za historické křivdy, které nebyly v době svého vzniku podle mezinárodního práva nezákonné“.
„Spojené státy rovněž důrazně nesouhlasí s pokusem rezoluce řadit zločiny proti lidskosti do jakékoli hierarchie,“ řekl Negrea. „Tvrzení, že některé zločiny proti lidskosti jsou méně závažné než jiné, objektivně zlehčuje utrpení nesčetných obětí a přeživších jiných historických zločinů.“
Negrea dále zmínil, že Spojené státy „musí znovu připomenout tomuto orgánu, že OSN existuje k udržování mezinárodního míru a bezpečnosti“, a nikoli k „prosazování úzce vymezených zájmů a agend, vytváření specifických mezinárodních dnů nebo zavádění nových nákladných mandátů pro jednání a podávání zpráv“.
Britské impérium se významně podílelo na obchodu s otroky. Spojené království přijalo zákon o zrušení obchodu s otroky v roce 1807, avšak podle britského parlamentu „otroci v koloniích (s výjimkou území spravovaných Východoindickou společností) nebyli osvobozeni až do roku 1838 – a to až poté, co odškodnění obdrželi majitelé otroků, nikoli samotní otroci“.
V té době si Spojené království vypůjčilo 20 milionů liber, což odpovídá asi 2,2 miliardy liber (zhruba 62 miliard korun) v roce 2026, aby odškodnilo majitele otroků. Tento dluh byl splacen v roce 2014.
James Kariuki, chargé d’affaires britské mise při OSN, uvedl ve vyjádření z 25. března: „Opakovaně jsme uznali odpudivou povahu otroctví a transatlantického obchodu s otroky, který způsobil nevýslovné škody a utrpení milionům lidí po mnoho desetiletí. Jeho hrůzy byly hluboké a jeho dědictví dodnes zanechává hluboké jizvy.“
Kariuki dodal, že Spojené království nesouhlasí se „základními východisky textu“, a proto nemohlo hlasovat pro jeho přijetí.
„Spojené království je pevně přesvědčeno, že nesmíme vytvářet hierarchii historických zločinů,“ poznamenal. „Žádný z uznávaných zdrojů mezinárodního práva, jak jsou uvedeny v článku 38 statutu Mezinárodního soudního dvora, neidentifikuje zákaz otroctví a obchodu s otroky až do 20. století.“
Všech 27 členských států Evropské unie se při hlasování zdrželo. Zástupkyně stálého představitele Kypru při OSN Gabriella Michaelidouová, která vystupovala jménem EU, uvedla, že rezoluce obsahuje „nevyvážený výklad historických událostí“.
„Ochrana před zapomněním“
Mahama, který byl zvolen v roce 2024, připomněl, že hlasování probíhá na Mezinárodní den památky obětí otroctví a transatlantického obchodu s otroky.
Před hlasováním sdělil, že rezoluce „slouží jako ochrana před zapomněním“.
„Ať je zaznamenáno, že když historie volala, učinili jsme to, co bylo správné pro památku milionů lidí, kteří trpěli nedůstojností otroctví,“ řekl.
Generální tajemník OSN António Guterres, který má letos ve funkci skončit, podotkl, že vítá kroky některých zemí směřující k „omluvě za jejich podíl na zlu otroctví“.
„Je však zapotřebí mnohem odvážnějších kroků ze strany mnoha dalších států,“ dodal Guterres. „To zahrnuje i závazky respektovat právo afrických zemí na vlastnictví jejich vlastních přírodních zdrojů.“
Na této zprávě se podílela agentura Associated Press.
–ete–
