Aktualizace v 9:30 o prohlášení pákistánského ministra zahraničí
V Islámábádu dnes přistálo americké letadlo s představiteli Spojených států, kteří mají v pákistánském hlavním městě vést mírová jednání se zástupci Íránu. Na místě je také americký viceprezident J.D. Vance, uvedla agentura Reuters a server BBC News s odvoláním na místní zdroje. Na místě jsou také íránští vyjednávači. V Islámábádu platí přísná bezpečnostní opatření. Podle Trumpa Spojené státy zajistí brzké otevření Hormuzského průlivu, ať už s íránskou spoluprací, nebo bez ní, řekl to novinářům ještě před před přistáním letadla amerického viceprezidenta v Pákistánu. Pákistánský ministr zahraničí Išak Dar podle Reuters doufá, že zástupci obou zemí budou na mírových jednáních konstruktivně spolupracovat. Řekl také, že Pákistán jim bude i nadále pomáhat v dosažení trvalého a udržitelného řešení konfliktu.
Cílem jednání zástupců Washingtonu a Teheránu je ukončit šest týdnů trvající válku USA a Izraele s Íránem, která si vyžádala tisíce obětí po celém Blízkém východě, narušila dodávky ropy, podnítila inflaci a zpomalila globální ekonomiku, poznamenal Reuters. Příměří, které nyní mezi stranami platí, zprostředkoval právě Pákistán.
Vance a jeho tým vyjednavačů, ve kterém je také zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner, v pátek odletěli z USA do Pákistánu. Před odletem viceprezident novinářům řekl, že se těší na jednání, ke kterému USA přistupují s optimismem, ale zároveň varoval Írán, aby si s Amerikou „nezahrával“.
Součástí íránské delegace je řada vysoce postavených představitelů, včetně předsedy parlamentu Mohammada Bághera Ghálíbáfa či ministra zahraničí Abbáse Arakčího.
Ghálíbáf po nočním příletu íránské delegace do Pákistánu podle médií prohlásil, že Íránci mají dobré úmysly, ale po předchozích zkušenostech americké straně nedůvěřují. „Naše zkušenosti s vyjednáváním s Američany se vždy setkaly s neúspěchem a porušením slibů,“ citoval Ghálíbáfa server BBC News.
Ohledně cílů, podoby i samotného konání rozhovorů však panovala během týdne nejistota. Íránská delegace sice do pákistánského hlavního města dorazila, zdůraznila však, že jednání zahájí pouze tehdy, pokud Washington přijme Teheránem stanovené „předběžné podmínky“. Pro Írán je také zásadní konec zatím stále pokračujících izraelských útoků na cíle spojené s hnutím Hizballáh v Libanonu. Libanonská prezidentská kancelář v pátek pozdě večer oznámila, že mírové rozhovory mezi Libanonem a Izraelem o příměří v bojích mezi izraelskou armádou a Hizballáhem se příští týden uskuteční v USA.
Pákistán je hlavním zprostředkovatelem nyní platícího dvoutýdenního klidu zbraní, na kterém se Teherán a Washington shodly v noci na středu. Spojené státy předtím ve spojenectví s Izraelem zahájily 28. února údery proti Íránu, které zažehly regionální válku.
Spojené státy po Teheránu žádají nejen konec jeho jaderného a raketového programu, ale i úplné a bezpodmínečné znovuotevření Hormuzského průlivu, který je stěžejní trasou pro přepravu ropy a zkapalněného zemního plynu. Teherán naopak trvá na svrchované kontrole průlivu, zrušení protiíránských sankcí či zachování práva na obohacování uranu.
Trump slibuje brzké otevření Hormuzského průlivu, i bez Íránu
„Otevřeme záliv s nimi nebo bez nich… nebo ten průliv, jak ho nazývají. Myslím, že to půjde docela rychle, a pokud ne, budeme to schopni dotáhnout do konce,“ řekl Trump novinářům při odletu z Washingtonu na cestu po USA. „Otevřeme to poměrně brzy.“ Připustil ale, že to nemusí být snadné.
Blokáda průlivu Teheránem od začátku války USA a Izraele s Íránem způsobila nejhorší narušení globálních dodávek energie. Průlivem proudí zhruba 20 procent celosvětových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu.
Znovuotevření Hormuzského průlivu bude hrát významnou roli v mírových jednáních. Na otázku, jak by měla vypadat dobrá dohoda Trump odpověděl, že hlavni prioritou je zajistit, aby Teherán nemohl získat jadernou zbraň.
