Aktualizace v 15:41
Americký prezident Donald Trump dnes oznámil, že námořnictvo Spojených států zahájí blokádu Hormuzského průlivu a že mu nařídil zadržovat v mezinárodních vodách lodě, které za plavbu touto trasou zaplatily Íránu poplatek. Teherán šéf Bílého domu zároveň obvinil z vydírání celého světa a uvedl, že se Írán odmítl vzdát svých jaderných ambicí.
Trump to napsal ve dvou obsáhlých příspěvcích na své sociální síti Truth Social poté, co v pákistánském Islámábádu bez výsledku skončila jednání mezi americkou a íránskou delegací o ukončení bojů.
Prezident USA uvedl, že by jednání v Pákistánu mohl obsáhle popsat, protože jej o průběhu informoval viceprezident J.D. Vance, zmocněnec Steve Witkoff a zeť Jared Kushner, avšak „záleží pouze na jedné věci, Írán není ochoten vzdát se svých jaderných ambicí“.
„V mnoha ohledech jsou dohodnuté body lepší než pokračování našich vojenských operací až do konce, ale všechny tyto body jsou bezvýznamné ve srovnání s tím, že by se jaderné schopnosti dostaly do rukou tak výbušných, problematických a nepředvídatelných lidí,“ uvedl Trump s tím, že nedopustí, aby Írán získal jadernou zbraň. Teherán přitom dlouhodobě tvrdí, že o jadernou zbraň neusiluje a že jeho jaderný program slouží mírovým účelům.
Námořnictvo USA podle amerického prezidenta nyní zahájí proces blokády Hormuzského průlivu a bude zastavovat všechny lodě, které se jím budou snažit proplout, dokud nebude plavba umožněna všem. Írán v této souvislosti obvinil z vydírání celého světa tím, že v oblasti nastražil námořní miny a začal vybírat poplatky.
USA proto budou podle šéfa Bílého domu zastavovat lodě, které tyto poplatky Íránu zaplatily a zároveň zahájí práce na odstraňování min z průlivu. „Každý Íránec, který na nás nebo na nebojové lodě vystřelí, bude rozstřílen do pekel,“ dodal Trump.
„Blokáda začne brzy, budou do ni zapojeny i jiné země. Íránu nebude dovoleno, aby z tohoto nezákonného vydírání těžil. Chtějí peníze a, co je ještě důležitější, chtějí jádro,“ uvedl Trump s tím, že ozbrojené síly USA zůstávají připraveny a „dodělají to málo, co z Íránu zbylo“.
Izrael a Spojené státy 28. února zahájily válku proti Íránu, která se rozrostla v širší regionální konflikt, do něhož se zapojilo také proíránské militantní hnutí Hizballáh v Libanonu nebo s Teheránem sympatizující milice v Iráku. Írán v odvetě cílil mimo jiné na americké vojenské cíle a další zájmy v regionu, vysílal bezpilotní letouny na ropnou infrastrukturu v okolních arabských zemích a blokuje Hormuzský průliv,
Za normálních okolností je Hormuzským průlivem přepravována asi pětina globálních dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG). Dále oblastí prochází výrazná část dodávek hnojiv i velké množství dalšího zboží. V důsledku konfliktu je ale prakticky uzavřen a proplouvá jím jen velmi málo lodi, a to navzdory dvoutýdennímu příměří, které začalo platit v noci na středu. Před válkou se žádné mýtné za proplutí úžinou neplatilo.
