Německá azylová praxe vůči Syřanům se od pádu Bašára Asada zásadně změnila. Zatímco dříve byly téměř všechny žádosti schvalovány, nyní získává status ochrany už jen malé množství Syřanů.
Lidé ze Sýrie mají po změně moci v Damašku v Německu jen minimální šanci získat azyl nebo postavení uprchlíka. Jak vyplývá z odpovědi spolkové vlády na dotaz poslankyně Clary Büngerové (Levice), v o něco menší míře to platí také pro příslušníky náboženských a etnických menšin. Na začátku roku se podíl těch, kteří získali ochranný status, opět mírně zvýšil.
Do konce roku 2023 a částečně i v roce 2024 Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) schvaloval téměř 100 procent žádostí o azyl podaných Syřany, případně alespoň uděloval zákaz vyhoštění. Nyní míra uznání klesla na 5,3 procenta (2025). Vyplývá to z údajů spolkového ministerstva vnitra.
BAMF po převzetí moci al-Šaráou pozastavil posuzování žádostí
Po útěku dlouholetého vládce Bašára al-Asada v prosinci 2024 Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) dočasně pozastavil všechna azylová rozhodnutí týkající se Sýrie. Úřad si tím chtěl vytvořit prostor pro nové vyhodnocení situace.
Faktickou kontrolu nad zemí vykonává bývalá džihádistická milice Haját Tahrír aš-Šám (HTS) pod vedením přechodného prezidenta Ahmada al-Šarái. Ten navštívil Německo na konci března.
Příslušníci různých syrských menšin si částečně stěžují na diskriminaci, případně pronásledování ze strany nových vládců a s nimi spojených ozbrojených skupin. To bylo také pozadím protestů Syřanů během návštěvy al-Šarái u spolkového kancléře Friedricha Merze (CDU). Merz a jeho host se shodli, že velká část uprchlíků v Německu by se měla v budoucnu vrátit do vlasti.
Míra udělování ochrany zůstává vyšší už jen u menšin
Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) mezitím znovu začal vyřizovat azylová řízení se syrskými žadateli. Uplatňuje však výrazně přísnější kritéria než v minulých letech. Často přitom dochází i k takzvaným formálním rozhodnutím, která končí například konstatováním nepříslušnosti úřadu nebo zastavením řízení. Tato formální rozhodnutí přispívají ke snížení celkové míry udělování ochrany.
Celkově je sice podíl přiznané ochrany u syrských žadatelů nyní nízký, příslušníci menšin ji však získávají častěji. Očištěná míra ochrany u jezídských žadatelů naposledy přesáhla 57 procent. Vyšší než průměr je také u alávitů (20 procent), křesťanů (17 procent) a drúzů (9,1 procenta). U Kurdů vzrostla z 11,8 procenta v předchozím roce na aktuálních 20,5 procenta.
Zároveň Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) začal prověřovat i již udělené ochranné statusy. V létě minulého roku se tato kontrola zpočátku zaměřovala na pachatele trestné činnosti a potenciálně nebezpečné osoby. Později se úřad soustředil na skupinu „mladých, práce schopných, samostatně cestujících mužů arabského původu a sunnitského vyznání“. Následně se zabýval žádostmi, u nichž se blížilo uplynutí 21měsíční lhůty.
Azyl je Syřanům zatím odebírán jen zřídka
Odebrání již udělené ochrany však zatím zůstává výjimkou. Ve více než 90 procentech přezkoumaných případů byl ochranný status zachován. Poslankyně Büngerová se přesto v tiskovém prohlášení při příležitosti návštěvy al-Šarái vyslovila pro ukončení těchto přezkumů a pro zastavení deportací do Sýrie.
Ke konci listopadu 2025 žilo podle údajů spolkové vlády v Německu přibližně 940 401 Syřanů. Z nich mělo 512 348 přiznaný ochranný status. Mnoho uprchlíků, kteří přišli v roce 2015, mezitím získalo německé občanství.
–etg–
