Velká část Pražanů nehodnotí dopravní situaci metropole příliš kladně, vyplývá z výzkumu provedeného pro institut Strategeo. V čem je problém? A co by se s tím dalo dělat? Na tyto otázky hledali při včerejší debatě odpovědi politici napříč politickým spektrem. Shodli se na jednom – ideologie Prahu nezprůjezdní.
Lepší známku než trojku by dopravní situaci v Praze dal pouze jeden člověk z deseti, ukázal průzkum provedený mezi více než pěti sty obyvateli Prahy starších 18 let, který realizovala agentura STEM/MARK pro Strategeo. Jako nejproblematičtější místa uváděli respondenti převážně centrum, pražskou magistrálu, okolí Smíchovského nádraží nebo ulici Plzeňskou. Řidiči by situaci podle průzkumu řešili především rozšiřováním infrastruktury, například dostavbou okruhu. V průzkumu byla hodnocena i městská hromadná doprava – převážně pozitivně.
Co na to politici?
Svůj pohled při včerejší debatě nabídli i politici napříč různými stranami a v kontextu blížících se komunálních voleb představili své vize do budoucna.
„I z průzkumu vidíme, že Plzeňská a Smíchov jsou exemplární příklady toho, jak by se neměla koordinovat doprava. Není možné rozkopat tři nebo čtyři páteřní komunikace jedním směrem,“ uvedl pražský zastupitel Ondřej Prokop (ANO). Situaci na Praze 5 označil za neobhajitelnou a zkritizoval postup Pirátské strany, která měla v končícím volebním období dopravu pod gescí.
Podle něj by se měly opravy začít koordinovat koncepčně. Konkrétně Plzeňská ulice je jedna z nejdelších a nejvytíženějších radiálních komunikací na západě metropole a v několika etapách se opravuje už od loňského roku. Letos bude od dubna do srpna opět uzavřená.
Podle náměstka primátora pro dopravu Jaromíra Beránka (Piráti) není možné opravy zrychlit. „Teď tam vznikl více než pětiletý dopravní dluh v souvislosti s poměrně rozsáhlou a náročnou modernizací nebo celkovou rekonstrukcí Barrandovského mostu,“ uvedl. Aby bylo možné začít s rozsáhlejšími opravami ulice, nejprve se podle něj musel dokončit most.
„Barrandovský most byla jedna z těch úspěšných staveb, která se soutěžila na čas, díky tomu se mohlo pracovat i v nočních hodinách a jelo se tam na dvě směny,“ přiblížil bývalý náměstek primátora Adam Scheinherr (Praha sobě). Podle něj šlo podobně postupovat i u Plzeňské ulice, aby se proces oprav co nejvíce zkrátil.
„Můžeme zvýšit průjezdnost Prahou o 10-15 % ve chvíli, kdy začneme efektivně koordinovat mezi sebou jednotlivé uzavírky,“ konstatoval starosta Prahy 6 Jakub Stárek (ODS). Praha by podle něj mohla přestat vybírat zakázky pouze podle ceny, ale brát v potaz i jiné aspekty, aby se stavby urychlily.
„Doprava by měla být technická, nikoliv ideologická,“ doplnil zase radní pro dopravu Vojtěch Ryvola (GEN). Podle něj jsou řidiči vytlačováni z aut k využívání MHD či chůzi. S tezí odideologizovat dopravu souhlasili i ostatní řečníci.
„Délka jednoho volebního období je příliš krátká na to, abyste něco připravili,“ dodal Beránek.
Jak s neprůjezdností zatočit?
S možností, jak Praze od aut ulevit, přišel nedávno právě Beránek. Navrhl zákaz vjezdu autům do centra metropole během letních prázdnin. „Pokud omezíte někde kapacitu v těch lokalitách, kde ta doprava pravidelně naráží na svoje kapacitní limity, řidiči si zčásti najdou objížďku, ale zčásti zvolí jiný způsob dopravy,“ přiblížil. Návrh by podle něj vedl ke snížení počtu aut, protože by se řidiči dopravovali jinak. Omezení zřejmě neuspěje, proti se podle serveru iDnes.cz vymezilo téměř deset městských částí.
Stárek označil plán pouze za politické gesto, které Piráti vystřelili jen kvůli „upadajícím preferencím“. Podle něj by se mělo spíše soustředit se na dokončení Pražského a Městského okruhu, včetně radiál. Ryvola zase uvedl, že řešení musí být komplexní. „Do města přijíždějí statisíce aut každý den a je potřeba je zastavit už před Prahou. Pokud se budou stavět velkokapacitní parkovací domy, můžeme si dovolit snižovat parkovací místa v Praze,“ konstatoval.
Prokop také připomněl, že když se v minulosti zlevnilo jízdné, počet cestujících v MHD narostl. „Jízdné hraje ve financích DPP relativně malou roli. Peníze spíše mizí v provozních nákladech navázaných na samotný podnik,“ souhlasil Ryvola. Opačný názor ale zastal zbytek politiků, podle nich by se jízdné mělo zdražit. „Jízdné pokrývá 16 % rozpočtu DPP. Pokud náklady nezaplatíme z jízdného, zaplatíme je stejně z daní. Roční kupón před 26 lety stál 3 800 korun, dnes 3 650. To není dlouhodobě udržitelné,“ řekl Scheinherr. Podle Stárka bude nutné v budoucnu jízdné zdražit, protože aktuální situace není udržitelná.
