V Ženevě začalo v pondělí 79. světové zdravotnické shromáždění WHO (Světová zdravotnická organizace). Kromě financování organizace a pandemické úmluvy se diskutuje i o propojení zdravotní a klimatické politiky. Nový návrh požaduje rozšířenou pravomoc WHO při zdravotních rizicích způsobených klimatem.
Delegáti ze 193 členských států budou do soboty projednávat budoucí priority a zdravotní cíle organizace.
Současné výskyty hantaviru a eboly dle WHO ukazují, že „globální zdravotní bezpečnost závisí na mezinárodní spolupráci“. Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus při této příležitosti znovu prosazoval pandemickou úmluvu a systém spravedlivého přístupu k patogenům a sdílení výhod (tzv. Benefit Sharing).
Německé financování jako částečná záplata odchodu USA
Večer před zahájením se Tedros zúčastnil recepce německé delegace. Poděkoval ministryni zdravotnictví Nině Warkenové, že německá vláda zvýšila svůj příspěvek o dalších 10 milionů eur, čímž se částečně kompenzují prostředky ztracené po odchodu USA. Pro roky 2024 a 2025 činil německý příspěvek celkem přibližně 290 milionů eur.
Německá podpora centrály WHO v Berlíně zároveň přispěla ke zlepšení globální databáze o pandemiích, což umožňuje lepší monitorování s využitím dostupných technologií.
Klimatická politika v centru letošního setkání
Během konference se uskuteční několik doprovodných akcí na témata jako klima, znečištění ovzduší, energetika a zdraví. WHO rovněž plánuje představit nový globální komunikační a partnerský plán Klimatická změna a zdraví, který má udržet politickou dynamiku až do příští světové klimatické konference COP31.
Zpráva Panevropské komise pro klima a zdraví, kterou v minulém roce zřídila regionální kancelář WHO pro Evropu, označuje změnu klimatu za akutní hrozbu pro zdraví, bezpečnost dodávek, sociální soudržnost a národní bezpečnost. Podle autorů dosavadní politická opatření nestačí k tomu, aby této výzvě čelila. Evropa se otepluje dvakrát rychleji než globální průměr a v roce 2024 došlo přibližně k 63 000 úmrtím v důsledku veder, konstatuje zpráva.
Komise formulovala 17 doporučení, která směřovala k vládám a samotné WHO. Zahrnují mimo jiné přestavbu zdravotních systémů s větším zaměřením na klimatickou odolnost, ale také rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Klimatické ukazatele mají být nově zahrnuty do hodnocení národních zdravotních systémů.
WHO by měla dle zprávy rovněž zřídit informační centrum, které poskytne data a argumenty proti „rostoucím misinformacím a dezinformacím, které podkopávají důvěru a podporu veřejnosti pro opatření v oblasti klimatu“. Navrhuje se také, aby organizace každé dva roky přezkoumávala pokrok členských států při přizpůsobování jejich zdravotních systémů změně klimatu.
Komise dále doporučuje, aby WHO upravila své předpisy tak, aby mohla vyhlásit nouzový stav i při silných vlnách veder nebo jiných zdravotních rizicích způsobených klimatem. To by mělo usnadnit koordinované protikroky. Dosavadní předpisy byly zaměřeny především na časově omezené epidemie, dlouhodobá zdravotní rizika vyplývající ze změny klimatu tak nejsou dostatečně pokryta.
–etg–
