Denní rytmus organismu ovlivňuje, jak dobře tělo bojuje s infekcemi i nemocemi.
Imunitní buňky nejsou neustále ve střehu. Podobně jako pracovníci na směny v biologické továrně se během dne střídají v práci – ráno jejich aktivita stoupá, v noci ustupuje. Celý proces se řídí vnitřním rytmem, který ovlivňuje schopnost těla bojovat s chřipkou, rakovinou i dalšími chorobami. Stále více vědců se domnívá, že pochopení cirkadiánních rytmů by mohlo změnit moderní medicínu.
Skrytý harmonogram těla
Zájem o vliv cirkadiánních rytmů na imunitní systém sahá více než 50 let do minulosti, kdy si výzkumníci poprvé všimli, že hladiny bílých krvinek – buněk pomáhajících bojovat s infekcí – během dne u zdravých lidí kolísají. Zároveň zjistili, že zvířata reagují na toxiny odlišně podle času, kdy jim byla vystavena. Imunitní systém tedy nefunguje nepřetržitě stejným způsobem, ale řídí se denním rytmem.
„Prakticky všechny naše buňky mají své cirkadiánní hodiny a denní rytmy,“ uvedla pro Epoch Times Karyn Esserová, vedoucí katedry fyziologie a stárnutí na Floridské univerzitě. „Teprve začínáme chápat, jak tyto rytmy podporovat ve prospěch zdraví.“
Na každodenním pohybu imunitních buněk se podílejí dvě části nervového systému – sympatikus a parasympatikus. V noci uklidňující signály zpomalují uvolňování imunitních buněk z kostní dřeně. Přes den naopak zesilují aktivační signály, které podporují cirkulaci imunitních buněk v těle. Tento mechanismus vytváří pravidelný denní rytmus pohybu imunitních buněk.
I když jsou imunitní buňky odebrány z těla a pěstovány v laboratoři, dál si zachovávají téměř čtyřiadvacetihodinové cykly. Tyto vnitřní hodiny řídí, kdy se buňky pohybují, jak vytvářejí energii a jak silně reagují na hrozby.
Pochopení těchto rytmů otevírá cestu k lépe načasované léčbě i vakcinaci, které budou pracovat v souladu s přirozenými biologickými hodinami organismu. To by mohlo zlepšit zvládání infekcí a přinést lepší výsledky například při transplantacích orgánů.
U revmatoidní artritidy je například ranní ztuhlost výraznější proto, že zánětlivé signály vrcholí v časných ranních hodinách. Imunitní reakce proti rakovině jsou naopak nejsilnější od rána do časného odpoledne, kdy je imunitní systém během cirkadiánního cyklu nejaktivnější. Léčbu by proto bylo možné těmto rytmům přizpůsobit. Výzkumy také ukázaly, že starší lidé očkovaní ráno vytvářejí silnější protilátkovou odpověď než ti, kteří byli očkováni později během dne.
Jak podpořit cirkadiánní rytmus
Jak tedy podpořit nebo optimalizovat cirkadiánní rytmy, aby imunitní systém zůstal v rovnováze?
Jedním z nejsilnějších nástrojů je spánek – klíčový regulátor cirkadiánního rytmu i imunity.
„Ve svých kurzech pro studenty i při práci s veřejností mluvím o ‚cirkadiánní hygieně‘ – tedy o dodržování pravidelného režimu se spánkem, pohybem a jídlem každý den ve stejnou dobu, sedm dní v týdnu,“ poznamenala pro Epoch Times Michelle Gumzová, docentka medicíny na Floridské univerzitě.
Pravidelný a kvalitní spánek podporuje účinnou imunitní odpověď, zatímco nedostatek spánku zvyšuje zánět v organismu a riziko nemocí. Zvlášť důležitý je časný hluboký spánek, během něhož klesají hladiny stresových hormonů a aktivují se imunitní signály pomáhající tělu bojovat s infekcemi.
Tento proces je úzce propojen s cirkadiánním rytmem, který načasovává uvolňování imunitních buněk a zánětlivých signálů do pravidelného cyklu obnovy a obrany organismu. Pokud je spánek narušený, stoupají zánětlivé markery a imunitní systém ztrácí schopnost efektivně udržovat homeostázu – tedy vnitřní rovnováhu organismu.
Pravidelné časy jídel pomáhají tělu organizovat imunitní aktivitu. Denní fyzická aktivita zároveň posiluje biologické signály, které udržují imunitní systém bdělý ve chvílích, kdy je nejvíce potřeba.
Co může přijít dál
Vědci vidí v cirkadiánní medicíně potenciál ke zlepšení léčby infekcí, transplantací orgánů i chronických onemocnění. Sledování markerů souvisejících s cirkadiánními rytmy by mohlo v budoucnu pomoci předvídat riziko nemocí a hodnotit stav imunity.
„Je důležité, aby lékaři alespoň částečně rozuměli cirkadiánní biologii a tomu, že mechanismus cirkadiánních hodin ovlivňuje homeostázu buněk, tkání i celých systémů prakticky ve všech buňkách těla,“ vysvětlila Esserová.
Myšlenka načasování léčby – takzvaná chronoterapie – se už zkoumá v několika oblastech medicíny. Statiny se například často užívají večer, kdy játra produkují nejvíce cholesterolu. Také některé léky proti rakovině se podávají v přesně určenou dobu, aby pacienti léčbu lépe snášeli a byla účinnější.
„Přestože je zapotřebí další výzkum, který objasní rozdíly mezi věkem, pohlavími a různými skupinami lidí, sladění každodenního režimu s přirozenými rytmy imunitního systému představuje jednoduchý a praktický způsob, jak podpořit imunitu a zlepšit reakci těla na infekce, vakcíny i záněty,“ uzavřela docentka.
–ete–
