Nedávné zatčení dvou osob podezřelých ze špionáže pro Komunistickou stranu Číny (KS Číny) v Německu odhaluje jen malou část dlouhodobé globální kampaně režimu zaměřené na „získávání citlivých technologií prostřednictvím krádeží“, řekl pro Epoch Times Lin Tsung-nan, profesor elektrotechniky na Národní taiwanské univerzitě. Klíčovým sektorům evropské ekonomiky podle něj hrozí postupné oslabování.
Německá policie 20. května v Mnichově zatkla manželský pár kvůli podezření ze špionáže pro Čínu. Podle prohlášení německého spolkového státního zastupitelství z téhož dne dvojice shromažďovala informace o vyspělých technologiích vhodných pro vojenské účely.
Xuejun C. a Hua S., oba němečtí občané, „pracovali pro čínskou zpravodajskou službu“, uvádí prohlášení.
Dvojice měla navázat kontakty s řadou akademiků na německých univerzitách a výzkumných institucích, zejména na katedrách zaměřených na letecké inženýrství, informatiku a umělou inteligenci (AI).
Za tímto účelem se vydávali za tlumočníky nebo pracovníky automobilového průmyslu.
Někteří z těchto výzkumníků byli podle žalobců vylákáni do Číny pod záminkou placených přednášek pro civilní publikum, aby následně zjistili, že hovoří před zaměstnanci „státních obranných podniků“.
Mnichovský případ není prvním střetem Německa s čínskou špionáží.
V únoru německý soud odsoudil amerického občana ke dvěma rokům a osmi měsícům vězení za nabídku předání citlivých amerických vojenských informací čínské zpravodajské službě.
V září 2025 německý soud uložil trest čtyř let a devíti měsíců bývalému asistentovi Maximiliana Kraha, německého zákonodárce a tehdejšího poslance Evropského parlamentu, za působení ve prospěch čínské zpravodajské služby.
KS Číny obvinění ze špionáže odmítla.
„Koordinovaná špionážní kampaň“
Podle Williama Chih-tung Chunga, asistenta výzkumu v taiwanském Institutu pro výzkum národní obrany a bezpečnosti, tyto případy naznačují širší operaci řízenou z Pekingu, nikoli izolované aktivity jednotlivců.
„Jde o koordinovanou špionážní kampaň řízenou celým státním aparátem ve spolupráci se soukromým sektorem,“ konstatuje pro Epoch Times.
Chung říká, že německé občanství obou podezřelých naznačuje, že KS Číny využívá místní prostředníky k získávání zpravodajských informací prostřednictvím akademického a obchodního prostředí.
„Protože tyto taktiky často využívají právní šedé zóny, zůstává dosažení odsuzujícího rozsudku bez jednoznačných důkazů mimořádně obtížné,“ dodává.
„Tento incident dále ukazuje, proč EU považuje Čínu za systémového rivala.“
„Systémový rival“ je jedním ze tří označení, která Evropská unie používá pro čínský režim od roku 2019. Další dvě jsou „partner pro spolupráci“ a „ekonomický konkurent“.
Lin s Chungem souhlasí a podotýká, že zatčení pravděpodobně představují jen malý zlomek dlouhodobého globálního dosahu pekingské špionáže.
„Kromě Německa čínští operativci aktivně cílí i na západní země, jako jsou Spojené státy a Spojené království, což naznačuje operaci řízenou shora,“ uvádí Lin pro Epoch Times.
„Není žádným tajemstvím, že Peking systematicky využívá své zpravodajské sítě k organizování průmyslových a technologických krádeží v zahraničí.“
Americká administrativa v dubnu uvedla, že zahraniční subjekty, především z Číny, vedou „záměrné kampaně průmyslového rozsahu zaměřené na získávání pokročilých amerických systémů umělé inteligence“.
Zkratka
Lin varoval, že takové krádeže mohou Číně umožnit rychlý pokrok v obranných a vojenských schopnostech.
„Nezávislé inovace vyžadují neustálé pokusy a omyly, ale získávání technologií dvojího užití, například umělé inteligence, umožňuje režimu velkou část tohoto procesu obejít. Peking je ochoten použít jakékoli prostředky k urychlení svého vzestupu a usiluje o to, čemu říká ‚předjetí v zatáčce‘ v soutěži se Spojenými státy“, vysvětluje.
Technologie dvojího užití označují materiály, software nebo systémy využitelné pro civilní i vojenské účely.
Chung v souladu s Linovým hodnocením poznamenal, že Čína využívá skryté a nelegální metody k podpoře své snahy ovládnout oblast umělé inteligence a kvantových technologií. „KS Číny využívá strategii vojensko-civilní fúze k rozšiřování zpravodajských a infiltračních operací, což může výrazně urychlit modernizaci zbraní a posílit vojenské budování země.“
Chung však upozorňuje, že institucionální nedostatky Pekingu jsou příliš závažné na to, aby ukradené know-how dokázalo nahradit nedostatek skutečných inovací. „Čína čelí hluboce zakořeněné korupci, zatímco její rigidní politický systém postrádá flexibilitu a dynamiku typickou pro západní demokracie. Samotné krádeže duševního vlastnictví proto pravděpodobně nepromění Čínu přes noc v technologickou velmoc a země má před sebou ještě dlouhou cestu,“ říká.
Oslabování evropské ekonomiky
Lin varuje, že Evropa byla vůči čínskému technologickému drancování méně ostražitá a že pokud tento trend nebude zastaven, může postupně oslabit klíčová odvětví evropské ekonomiky.
„Evropa byla vůči Číně méně ostražitá, což režimu umožnilo získávat západní firmy, které měly problémy, a prostřednictvím krádeží získávat citlivé technologie. To může dále oslabit technologickou převahu Evropy a vyvolat pochybnosti o jejím dlouhodobém ekonomickém výhledu,“ míní.
Chung doplňuje, že podobné aktivity mohou časem oslabit autonomii politiky EU a prohloubit nedůvěru vůči čínskému režimu v celém regionu. „Čínský vůdce Xi Jinping se v květnu setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, přestože Rusko zůstává hlavní bezpečnostní hrozbou pro Evropu.“
„Čínská technologická špionáž a autoritářské ambice zpochybnit Západ dále posílily podezření EU vůči Číně,“ uzavírá.
–ete–
