Odborníci varují, že ztráta smyslu po odchodu do důchodu může ovlivnit psychiku, mozek i celkové zdraví seniorů.
Důchod nemusí být začátkem svobody
Po desetiletí byla společnost vedena k představě, že důchod představuje zasloužený ráj klidu, cestování a odpočinku. Člověk má podle této představy po čtyřiceti letech práce konečně vypnout budík, odložit stres a začít si užívat života. Jenže stále více odborníků upozorňuje, že náhlé přerušení pracovního rytmu může mít překvapivě tvrdé psychické i biologické důsledky.
Americký autor Gary L. Fretwell ve svém eseji „Retirement is a Biological Death Sentence“ popisuje okamžik, kdy první pondělí po odchodu do důchodu zjistil, že nemá kam jít a proč vstát. Po desetiletích intenzivní profesní kariéry se dostavil pocit prázdnoty, který nebyl způsoben nedostatkem peněz, ale ztrátou identity a smyslu.
Právě tento moment dnes potvrzují také psychologové a neurologové. Lidský mozek totiž není nastaven pouze na odpočinek. Potřebuje pravidelnou aktivitu, cíle, sociální kontakt a pocit užitečnosti. Pokud tyto podněty zmizí příliš rychle, může dojít k poklesu psychické odolnosti, zhoršení nálady i úbytku kognitivních funkcí.
Velká část lidí si celý život buduje kariéru a finanční zabezpečení, ale jen minimum času věnuje otázce, co bude dělat poté, až profesní role skončí. Zvlášť silně tento problém dopadá na manažery, lékaře, pedagogy, podnikatele nebo další profesně velmi aktivní lidi, jejichž identita byla po desetiletí úzce spojena s výkonem a společenským postavením.
Mozek potřebuje smysl i ve stáří
Moderní výzkumy stále častěji ukazují, že dlouhodobá nečinnost nemusí být pro mozek přirozeným stavem. Systematická metaanalýza publikovaná v odborném časopise Occupational & Environmental Medicine upozorňuje, že odchod do důchodu může být u části populace spojen se zrychleným poklesem některých kognitivních funkcí, zejména paměti a rychlosti zpracování informací.
Odborníci zároveň upozorňují, že nejde o samotný důchod, ale o způsob, jakým člověk novou životní etapu prožívá. Pokud si senior vytvoří nové cíle, zachová sociální kontakty a zůstane mentálně aktivní, mohou být dopady naopak pozitivní.
Velkou roli hraje také pohyb. Pravidelná fyzická aktivita podporuje krevní zásobení mozků, zlepšuje náladu a pomáhá udržovat nervová spojení. Světová zdravotnická organizace proto doporučuje pravidelný pohyb i ve vyšším věku, protože významně snižuje riziko depresí, civilizačních chorob i ztráty soběstačnosti.
Musíme si uvědomit, že sociální izolace zabíjí. Psychologové zároveň připomínají význam sociálních vazeb. Člověk, který po odchodu do důchodu ztratí každodenní kontakt s kolegy a zároveň si nevytvoří nové společenské prostředí, může sklouznout k izolaci. Ta je dnes považována za jeden z významných rizikových faktorů předčasného stárnutí.
Druhé dějství života rozhoduje o kvalitě stáří
Stále více odborníků proto mluví o nutnosti připravovat se na důchod nejen finančně, ale i psychologicky. Aktivní senioři, kteří pokračují ve vzdělávání, dobrovolnictví, sportu, komunitních aktivitách nebo tvůrčí práci, mají podle studií lepší psychickou kondici i nižší riziko předčasného úmrtí.
Význam životního smyslu potvrzuje také rozsáhlá americká studie publikovaná v JAMA Network Open. Výzkumníci zjistili, že lidé starší padesáti let, kteří vnímali svůj život jako smysluplný, vykazovali nižší riziko úmrtí a lepší psychickou stabilitu.
Důchod tak podle odborníků nemusí být obdobím úpadku, ale může představovat nové životní období s jiným typem aktivity a odpovědnosti. Rozhodující není samotné ukončení kariéry, ale to, zda člověk dokáže nahradit pracovní identitu novým smyslem života.
