Z nadměrného užívání digitálních technologií se už podle zprávy Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti stal „závažný problém“, který má „řadu negativních zdravotních a sociálních dopadů na uživatele i jejich okolí“. Někteří podle zprávy hledají v technologiích „únik před jinými problémy“ nebo si jimi kompenzují „nízkou životní spokojenost“, čímž si mohou paradoxně vytvářet další problémy v oblasti duševního zdraví a zhoršovat příznaky deprese nebo úzkosti.
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2025 si dává za cíl přinést komplexní přehled o situaci v oblasti užívání návykových látek a dalších forem závislostního chování v České republice. Mimo jiné i závislosti na digitálních technologiích. Např. pokud jde o mladé do 19ti let, dívky podle zprávy tráví mnohem více času na sociálních sítích, chlapci se věnují více hraní her.
Mezi přímé dopady nadužívání digitálních technologií zpráva uvádí „narušení denního rytmu, zanedbávání osobní hygieny, jídla nebo spánku, únavu, bolesti hlavy, očí, zad nebo jiných částí pohybového aparátu a zhoršenou orientaci v čase“.
Jako dlouhodobé problémy výzkum uvádí pokles fyzické aktivity, obezitu, omezení sociálních kontaktů mimo online prostředí a ztrátu přátel. Následkem mohou být „konflikty v osobních vztazích, zanedbávání volnočasových aktivit, nesoustředěnost a problémy v práci nebo ve škole“.
Dopady na čas trávený s rodinou a kamarády, zanedbávání spánku, hygieny, přípravy do školy nebo práce, problémy s koncentrací a udržením pozornosti.
U dospívajících se současně se závislostí na digitálních technologiích podle zprávy objevuje „spojitost s úzkostnými poruchami, ADHD, depresí, sebevražednými myšlenkami, ale i s agresivitou a konzumací alkoholu“.
Výskyt problémů, například v souvislosti s nadužíváním internetu, roste podle zprávy také v dospělé populaci. „Dlouhodobě 20–30 % dospělých zanedbává jídlo nebo spánek kvůli aktivitám na internetu, 15–26 % se nedaří omezit čas trávený na internetu, 18–22 % dospělých se cítí nepříjemně, když nemohou být online, a 14–19 % zanedbává rodinu nebo práci“.
Digitální prostor přináší podle zprávy několik dalších rizik pro dospívající děti, ale i pro dospělé – například přístup k pornografii nebo násilí, které mají zásadní vliv na jejich psychiku a chování.
Rizika přináší také snadný přístup k pornografii nebo násilí na internetu.
Objevují se také častěji případy „kyberšikany a kybergroomingu, nátlaku na sdílení citlivých informací, ale i na finanční útraty v digitálních hrách“.
Výsledky průřezových mezinárodních studií, jakou je například ESPAD, ukazují míru hraní digitálních her v evropských zemích. Nejvyšší míru hraní uváděli studenti v Německu, Estonsku a Irsku. (viz mapka níže)
