V Česku by měly do budoucna vznikat energetické komunity, které budou moci mezi sebou sdílet místně vyrobenou elektřinu z obnovitelných zdrojů prostřednictvím distribuční sítě. Bude také možné sdílení vlastní vyrobené elektřiny na jiném předávacím místě, například z chalupy do bytu. Příslušnou novelu energetického zákona, přezdívanou Lex OZE II, schválil Senát. Nyní ji dostane k podpisu prezident.
Novinka má také omezit závislost na fosilních palivech. Podle ministra průmyslu Jozefa Síkely (STAN) posílí tato novinka energetickou nezávislost každého občana i celé společnosti, umožní snížit výdaje za energie a pomůže i životnímu prostředí. Členové takové komunity si budou vyrábět energii z obnovitelných zdrojů a navzájem ji sdílet.
Schválená novela zavádí energetická společenství jako nové účastníky trhu. Základem těchto společenství, které se stanou právnickou osobou, družstvem nebo spolkem a budou registrovány na Energetickém regulačním úřadu, bude společná výroba energie například solárními nebo větrnými elektrárnami a její následné sdílení mezi členy. Půjde například o sdílení energie mezi domácnostmi nebo různými komunitami, jako jsou obce, školy, úřady nebo podniky.
Hlasovací práva členů komunit budou omezena. Každý z nich bude mít maximálně desetinový podíl. Členy komunity budou moci být i takové obecní nebo krajské příspěvkové organizace, které jsou podnikem. Vláda v návrhu dočasně omezila rozsah a regionální působnost společenství na 1000 odběrných míst a maximálně tři sousedící obce s rozšířenou působností. Omezení má platit do 30. června 2026.
V této souvislosti má vzniknout také Elektroenergetické datové centrum, které bude sledovat výrobu a spotřebu elektřiny v soustavě. Zpravodaj k předloze Miroslav Plevný (STAN) upozornil také, že novela zavádí takzvané součtové měření pro fakturaci elektřiny místo dosavadního fázového měření.
Novela energetického zákona zavádí i institut takzvaného zranitelného zákazníka, který bude ve srovnání s jinými odběrateli více chráněný. Půjde o lidi, kteří ve svém bydlišti využívají zařízení vyžadující nepřetržitou dodávku elektřiny, jehož využívání je nezbytné pro zachování základních životních funkcí. Přesný výčet těchto pomůcek stanoví vláda nařízením. Zranitelný zákazník bude mít například právo na bezplatné upozornění, pokud nebude řádně platit. Má také právo na bezplatné adresné upozornění na omezení nebo přerušení dodávky elektřiny kvůli plánovaným pracím, a to nejpozději 15 dní předem.
Sněmovna přes nesouhlas ministra Síkely vložila do zákona provozní podporu výroby elektřiny v nových bioplynových stanicích, jak navrhl Josef Kott (ANO). Podpora má podle zdůvodnění umožnit rozvoj malých bioplynových stanic a pomoci k decentralizaci elektrizační soustavy. Podle vyjádření Reného Neděly z ministerstva průmyslu pro senátory z hospodářského výboru však stát žádnou takovou podporu spustit nemůže, protože by ji kromě jiného musel nechat schválit v Bruselu.
Ministr Síkela na závěr dnešní rozpravy řekl, že vše, co chybí v projednávané novele, doplní do další novely, takzvané Lex OZE III, kterou chce do konce roku předložit vládě. Tato další novela má podle něj přinést principy akumulace, agregace a flexibility. To se má týkat například velkých bateriových úložišť energie.
Senát přijal k novele doprovodné usnesení. V něm především varuje před riziky dlouhodobých i krátkodobých výpadků dodávek energií a ohrožení stability sítě, které by mohly pramenit z nekoordinovaného přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku. Vládě proto Senát doporučuje, aby do zákona zakotvila opatření, která na tato rizika budou reagovat.
