Odborníci upozorňují, že pravidelná péče o chrup může chránit mozek i srdce.
Kdy jste si naposledy čistili zuby nití? Vaše zubní návyky mohou prozradit víc než jen kvalitu vašeho úsměvu – mohou být také ukazatelem zdraví vašeho mozku.
Nový výzkum naznačuje, že špatná ústní hygiena může téměř zdvojnásobit riziko mozkové mrtvice a přispět k poškození mozku, které se může po letech projevit zhoršením paměti a zpomaleným myšlením.
Dvě nové studie zveřejněné v časopise Neurology Open Access, vydávaném Americkou neurologickou akademií, spojují onemocnění dásní a zubní kazy s výrazně vyšším rizikem mrtvice i s výskytem mozkových lézí. Obě práce vycházejí ze stejných dat.
„Zjistili jsme, že lidé, kteří měli zároveň zubní kazy i onemocnění dásní, měli dvojnásobné riziko mrtvice oproti těm, kteří trpěli pouze onemocněním dásní,“ uvedl pro Epoch Times Dr. Souvik Sen, neurolog z Lékařské fakulty Univerzity Jižní Karolíny a autor obou studií.
„Tyto poznatky,“ dodal, „naznačují, že důležitou součástí prevence mrtvice je pravidelná zubní péče – čištění zubů, používání dentální nitě a pravidelné kontroly u zubaře nebo dentálního hygienisty.“
Dlouhodobé následky onemocnění dásní
Onemocnění dásní, známé také jako parodontóza, patří k nejčastějším chronickým zdravotním problémům a v určité fázi života postihuje zhruba polovinu dospělých. Začíná jako zánět dásní (gingivitida), kdy dásně zčervenají v důsledku zánětu vyvolaného bakteriemi, a může přejít do parodontitidy – závažnějšího stadia, kdy se dásně ztenčují a zuby se začínají uvolňovat.
V první studii Dr. Sen a jeho tým zjistili, že lidé trpící jak onemocněním dásní, tak zubním kazem, měli o 86 procent vyšší riziko cévní mozkové příhody způsobené srážením krve a o 36 procent vyšší riziko infarktu či jiných srdečních onemocnění, například srdečního selhání, než lidé se zdravým chrupem.
Samotné onemocnění dásní – bez přítomnosti zubního kazu – bylo spojeno se 44procentním zvýšením rizika mrtvice.
Většina mrtvic vzniká v důsledku krevních sraženin, které blokují přívod krve do mozku. Když k tomu dojde, část mozku je odříznuta od kyslíku a živin, což vede k poškození mozkové tkáně.
Vědci sledovali téměř 6 000 dospělých s průměrným věkem 63 let po dobu více než dvou desetiletí, od konce 90. let. Výskyt mozkové mrtvice se zvyšoval úměrně se zhoršujícím se stavem ústní dutiny: zatímco mezi lidmi se zdravými dásněmi prodělala mrtvici jen něco přes 4 procenta, u osob s onemocněním dásní to bylo téměř 7 procent a u těch, kteří měli jak onemocnění dásní, tak zubní kazy, až 10 procent.
„Dalším velmi zajímavým zjištěním této studie je,“ poznamenal Sen, „že lidé, kteří pravidelně navštěvovali zubaře na preventivní prohlídky, měli riziko výskytu onemocnění dásní a zubního kazu o 81 procent nižší.“
Stopy z mozku
„Existuje silná souvislost mezi zdravím ústní dutiny a onemocněním malých cév v mozku,“ uvedl Sen a odkázal na svou druhou studii, která se zaměřila přímo na mozek.
„Mozek má rozsáhlou síť krevního zásobení,“ vysvětlil. „Hlavní tepny se větví do menších cév, které vyživují jednotlivé mozkové dráhy. Pokud jsou tyto drobné cévy poškozené, mohou nastávat jemné změny dlouho předtím, než se objeví příznaky mrtvice nebo demence.“
Ve druhé studii podstoupilo 1 143 starších dospělých zubní vyšetření a vyšetření mozku pomocí magnetické rezonance, přibližně s odstupem 15 let. Ukázalo se, že lidé, kteří trpěli onemocněním dásní ve středním věku, měli o 56 procent vyšší pravděpodobnost výskytu zvýšených hodnot tzv. hyperintenzit bílé hmoty – drobných světlých skvrn signalizujících mikroskopické poškození mozku – a to i po zohlednění rizikových faktorů, jako je vysoký krevní tlak, cukrovka nebo kouření.
„Tyto drobné oblasti poškození pozorované v bílé hmotě mozku souvisejí se ztrátou paměti, problémy s rovnováhou a zpomaleným myšlením,“ dodal Sen.
Jak se zánět v ústní dutině dostává do mozku
V obou studiích vědci poukazují na zánět jako na klíčový článek propojující ústní dutinu a mozek.
„Zánět, který vzniká v ústech, přímo ovlivňuje drobné krevní cévy a způsobuje mikroskopická poškození drah bílé hmoty,“ vysvětlil Sen.
Když se bakterie z nemocných dásní dostanou do krevního oběhu, imunitní systém reaguje uvolňováním zánětlivých molekul, které mohou poškodit jemnou výstelku cév. Dlouhodobě tento proces podporuje tvorbu plaku v tepnách – známou jako ateroskleróza – a zvyšuje srážlivost krve, což jsou dva hlavní faktory přispívající ke vzniku mrtvice.
V mozku může zánět poškodit malé cévy a omezit přísun kyslíku, což vede ke vzniku drobných lézí, které jsou po letech patrné na snímcích magnetické rezonance. Některé ústní bakterie byly dokonce nalezeny v arteriálních placích a krevních sraženinách u pacientů s mozkovou mrtvicí – důkaz, že to, co začíná v ústech, se může přímo dostat do mozkového oběhu.
Ústní dutina je přitom mimořádně zranitelná. „Při každém čištění zubů kartáčkem nebo dentální nití – zejména pokud trpíte zánětem – vznikají drobné trhlinky, kterými mohou bakterie proniknout do krevního řečiště,“ uvedla pro Epoch Times zubní lékařka Dr. Allison Wilsonová z Tennessee, která se na studii nepodílela.
Tento jev je obzvlášť znepokojivý u lidí s onemocněním dásní, protože v jejich ústech se nachází větší množství škodlivých bakterií. To ale neznamená, že by měli přestat používat dentální nit – právě naopak, její vynechání by umožnilo těmto mikroorganismům ještě více se množit.
„Dásně jsou protkány hustou sítí drobných cév,“ dodala Wilsonová. „Při pitvách byly ústní bakterie nalezeny doslova po celém těle – od hlavy až k patě. Dokážou se rozšířit kamkoli.“
Podle vědců tato zjištění sice přímo neprokazují, že onemocnění dásní nebo zubní kazy způsobují mrtvici či poškození mozku, ale naznačují významnou souvislost mezi zdravím ústní dutiny a cévním systémem.
V úvodníku doprovázejícím obě studie neurolog Dr. Leonardo Pantoni z Milánské univerzity uvedl, že výsledky silně naznačují, že udržování dobré ústní hygieny může pomoci předcházet mrtvici a snížit poškození drobných cév v mozku.
Co můžete udělat
Nejlepší způsoby, jak snížit riziko, jsou ve skutečnosti velmi jednoduché.
„Krvácení dásní není normální – obvykle jde o první známku zánětu dásní, který lze zvrátit důkladnějším čištěním zubů a používáním dentální nitě,“ vysvětlila Wilsonová. „Pokud plak zůstává na zubech příliš dlouho, ztvrdne a vytvoří zubní kámen. Právě tehdy začíná hlubší zánět a poškození tkáně.“ Tato ztvrdlá vrstva zadržuje bakterie pod linií dásní.
Jakmile zubní kámen vznikne, dokáže jej odstranit pouze zubař. Neléčený zánět pak vytváří kolem zubů hluboké kapsy, ve kterých se daří agresivním bakteriím.
„Při měření těchto kapes považujeme hloubku jeden až tři milimetry za zdravou,“ upřesnila Wilsonová. „Cokoli hlubšího znamená, že zubní kartáček nedosáhne tam, kam by měl, a bakterie se mohou začít množit.“
Čištění zubů dvakrát denně, pečlivé používání dentální nitě po jídle a pravidelné prohlídky každých šest měsíců zůstávají jednoduchými, ale mimořádně účinnými nástroji pro zachování zdravého úsměvu i čistých cév v mozku.
–ete–
