Podle odborníků vedl covid-19 a další stresory k nárůstu případů skřípání zubů.
Pokud jste někdy zaslechli, jak váš partner ve spánku skřípe zuby, nejste sami.
S bruxismem – tedy skřípáním a zatínáním zubů – se potýká přibližně jeden člověk ze čtyř na celém světě, přičemž častěji postihuje ženy.
Zatímco občasné skřípání nebo zatínání zubů, zejména ve stresových situacích, je běžné, časté skřípání může nadměrně zatěžovat zuby i čelistní klouby. To může vést k poškození chrupu, bolestem čelistí a bolestem hlavy.
Co je to bruxismus?
Bruxismus je odborný termín pro návykové, mimovolní skřípání nebo zatínání zubů, které přesahuje běžné žvýkání. Může k němu docházet nevědomky během dne (bdělý bruxismus) nebo v noci (noční bruxismus).
Nadměrné zatížení temporomandibulárního kloubu (TMK) – který spojuje lebku s dolní čelistí – a svalů zodpovědných za žvýkání, polykání a mluvení může vést k poruše temporomandibulárního kloubu (TMD). Tato porucha může vzniknout následkem bruxismu, úrazu čelisti, osteoartrózy nebo posunu kloubního disku uvnitř kloubu.
Bruxismus bývá spojován s TMD i s bolestmi hlavy.
Mezi příznaky bruxismu patří:
- bolest nebo ztuhlost čelisti
- obrušování zubů
- prasklé, ulomené nebo uvolněné zuby
- vícečetné prasklé nebo poškozené plomby
- bolestivé zuby a ztuhlost svalů v obličeji a spáncích, zejména po ránu po probuzení
- otisky zubů po stranách jazyka
- neklidný spánek, potíže s usínáním nebo partner, který si všimne skřípání zubů během spánku
Mezi rizikové faktory bruxismu patří kouření, kofein, drogy, alkohol, některé léky a špatná kvalita spánku.
Typické projevy bolestí hlavy
Bolest hlavy po probuzení je běžným příznakem spojeným s bruxismem – studie ukazují jasnou souvislost mezi ranními bolestmi hlavy a nočním skřípáním zubů.
K rozvoji nočního bruxismu mohou přispívat faktory jako chrápání, neklidný spánek, slinění během noci, spánková poloha nebo nedostatek spánku.
Dalším častým typem bolesti hlavy souvisejícím s bruxismem je tzv. tenzní bolest hlavy neboli primární bolest hlavy.
Tenzní bolesti hlavy se projevují jako tupá bolest nebo pocit napětí, obvykle po celé hlavě. Může jít o tlak či svírání na obou stranách hlavy.
Podle studie zveřejněné v časopise Journal of Oral & Facial Pain and Headache mají lidé trpící bdělým bruxismem pětkrát až sedmnáctkrát vyšší pravděpodobnost výskytu tenzních bolestí hlavy než ti, kteří bruxismem netrpí.
Migrény, které také patří mezi primární bolesti hlavy, se obvykle projevují jako středně silná až silná, pulzující bolest na jedné straně hlavy, která může trvat od několika hodin až po několik dní.
Migrény spojené s bolestmi čelistního kloubu a skřípáním zubů se častěji vyskytují u dospívajících. U dětí byla noční forma bruxismu rovněž spojena s migrénami.
Proč výskyt bruxismu v posledních letech vzrostl
Bruxismus je celosvětově běžný jev, avšak po pandemii jeho výskyt prudce vzrostl.
„Hlavní příčinou zatínání a skřípání zubů je stres,“ uvedl pro Epoch Times Dr. Damian Teo, vedoucí stomatolog z centra TMJ and Facial Pain Centre v Melbourne v Austrálii.
Bylo prokázáno , že stres, úzkost a další emoční poruchy zhoršují poruchy čelistního kloubu (TMK), zejména u pacientů, kteří trpí chronickou bolestí. Zdá se, že bdělý bruxismus je úzce spojen s emočním stresem, zatímco u noční formy bruxismu hrají roli tzv. mikroprobuzení během spánku.
Tato mikroprobuzení, typická pro noční bruxismus, souvisí s obstrukční spánkovou apnoí (OSA) – stavem, který se vyznačuje krátkými přerušeními dechu v důsledku částečného nebo úplného zablokování dýchacích cest. Po takovém přerušení následuje krátké probuzení, které obnoví dýchání.
U lidí trpících spánkovou apnoí se často vyskytují vysoké úrovně psychického stresu, včetně úzkostí, depresivních příznaků a nadměrné denní ospalosti. Některé studie zaznamenaly i zvýšené hladiny stresového hormonu kortizolu, avšak souvislost s apnoí zatím není jednoznačně prokázaná.
„Chrápání a spánková apnoe mohou vést k zatínání a skřípání zubů – i to je velký stresový faktor,“ dodává Teo.
Dopady pandemie a práce z domova
Zvýšený stres během pandemie i po ní je dobře zdokumentovaný. Práce z domova zhoršila známé psychosociální problémy, jako je izolace, rozmazání hranic mezi pracovním a osobním životem, nezdravé stravování, přespávání nebo návykové chování.
Studie z roku 2024 ukázala, že téměř dvě třetiny dospělých Australanů uváděly v důsledku práce z domova vyšší míru sedavého způsobu života spolu s rostoucí úrovní stresu a úzkosti.
Autoři studie uvedli, že práce na dálku prohloubila obavy z nadměrné sedavosti – zaměstnanci trávili více času u pracovních stolů a méně se hýbali, protože jim odpadlo dojíždění a přibylo virtuálních schůzek.
Podobně i ve Spojených státech čelila během tohoto období řada pracovníků fyzickým, psychickým a finančním rizikům ohrožujícím jejich zdraví a celkovou pohodu. Mnozí trpěli příznaky covidu-19 ještě dlouho po prodělané infekci, spolu s vysokou mírou stresu a vyhoření.
Podle Tea však stres může vznikat z celé řady dalších zdrojů mimo práci – například z psychické zátěže, rodinných problémů, tlaku ve škole, nemoci, úrazu, operace nebo hormonálních změn.
Někteří pacienti mu sami řekli, že jejich bolesti začaly během pandemie covidu-19 kvůli častějšímu zatínání čelistí – často spouštěné událostmi, jako jsou autonehody nebo stres z řízení v hustém provozu, dodal.
Darron Goralsky, fyzioterapeut a klinický ředitel centra Melbourne TMJ and Facial Pain Centre, uvedl pro Epoch Times, že covid-19 a období po pandemii vytvořily „ideální bouři“ pro nárůst bruxismu, bolestí hlavy a dalších souvisejících potíží.
Goralsky také dodal, že by se při hodnocení příčin bruxismu a bolestí hlavy mělo brát v úvahu více oblastí než jen čelist – například hlava, krk, ramena, spánkové návyky, držení těla nebo dechové vzorce – protože právě tyto faktory k těmto obtížím často přispívají.
Poradenství a zvládání stresu
Pro zvládání stresu se u bdělého bruxismu doporučuje kognitivně behaviorální terapie a relaxační techniky, jako je mindfulness nebo meditace.
U nočního bruxismu se jako vhodný postup osvědčilo poradenství zaměřené na spánkovou hygienu. Pro kvalitní spánek je nezbytné vyhýbat se před spaním alkoholu, kofeinu a tabáku.
Lidé, kteří trpí obstrukční spánkovou apnoí, by si podle Tea měli nechat dýchací cesty vyšetřit u odborníka na spánkovou medicínu nebo u ORL chirurga.
Botox
Injekce botulotoxinu typu A (Botox) se ukázaly jako účinné u pacientů s těžkým bruxismem. Aplikují se obvykle do žvýkacích svalů – maseteru a temporálního svalu, které jsou hlavními svaly používanými při kousání.
Randomizovaná kontrolovaná studie zjistila, že jak okluzní dlahy, tak injekce botoxu významně zlepšily spokojenost pacientů i kvalitu spánku při léčbě nočního bruxismu.
Je však třeba poznamenat, že botox pouze snižuje sílu stahů čelistních svalů, ale nezabraňuje samotným epizodám nočního bruxismu.
Teo uvedl, že účinky botoxu obvykle vymizí přibližně po třech měsících, a tak někteří pacienti podstupují opakované injekce i několikrát ročně po dobu několika let – jen aby zjistili, že účinnost postupně klesá. U těchto pacientů mohou podle něj vést k lepším výsledkům cílené terapie zaměřené na svaly a klouby v oblasti hlavy, krku a ramen.
Goralsky s tím souhlasí a dodává, že přestože může být botox účinný, často neřeší skutečnou příčinu potíží a funguje spíše jako „náplast“ než jako trvalé řešení.
Svalově-kosterní přístup
Podle Tea mohou některé svaly – například žvýkací sval (masseter) a kývač hlavy (sternocleidomastoideus) – způsobovat bolesti hlavy a čelistí, které jsou někdy chybně diagnostikovány jako porucha čelistního kloubu (TMD).
Masseter, tedy sval zodpovědný za žvýkání, může vyzařovat bolest do čelisti, spánků nebo uší. Kývač hlavy, který se podílí na pohybu krku, může způsobovat bolest za okem, vysvětluje Goralsky.
Oba odborníci – Goralsky i Teo – proto upozorňují, že pacienti s příznaky TMD, jako jsou bolesti hlavy, mohou ve skutečnosti potřebovat léčbu v oblasti krku nebo ramen, nikoliv stomatologický zákrok.
Podle fyzioterapeutky a profesorky Trudy Rebbeckové může být také přínosná fyzická aktivita – například kardiovaskulární cvičení – které pomáhá zvládat různé typy bolestí hlavy: tenzní, migrenózní, cervikogenní (vycházející z krční páteře) i bolesti související s čelistním kloubem.
Další možnosti léčby
Mezi další možnosti léčby bruxismu patří oprava poškozených zubů, fyzioterapie pro uvolnění bolesti a únavy čelistních svalů, konzumace měkké stravy, protahovací a posturální cvičení. V krajních případech, kdy je mechanika čelistního kloubu narušena posunutým nebo poškozeným diskem či těžkou artrózou, může být indikována operace TMK.
Protože se obvykle uplatňuje kombinace více přístupů, doporučuje se poradit se zubním lékařem, praktickým lékařem nebo fyzioterapeutem o dostupných možnostech léčby.
Goralsky dodává, že pokud stomatolog při řešení bolestí hlavy, čelistí nebo skřípání zubů přehlíží důležité faktory, jako jsou dýchací cesty, držení těla nebo stres, může být na místě vyhledat druhý názor nebo zvážit komplexnější přístup k léčbě.
–ete–
