Je moudré nechat si vytrhnout zuby moudrosti?

Zavedení novokainu v roce 1902 otevřelo dveře rutinním „preventivním“ zákrokům ve stomatologii, z nichž některé nemají prokazatelný zdravotní přínos. Proč tedy orální chirurgové stále doporučují tyto často zbytečné a potenciálně škodlivé zákroky? 

HLAVNÍ BODY ČLÁNKU

• Odhaduje se, že každý rok si nechá odstranit zuby moudrosti přibližně 5 milionů lidí, přičemž více než polovina těchto zákroků může být zcela zbytečná. Podle přehledu mezinárodní nezávislé organizace Cochrane z roku 2005 „obezřetné rozhodování v souladu s určenými indikátory pro extrakci může snížit počet chirurgických zákroků o 60 procent a více“.

• Neexistují žádné vědecky prokázané zdravotní výhody odstranění zubů moudrosti, pokud nezpůsobují problémy.

• Mnozí odborníci na ústní zdraví doporučují extrakci zubů moudrosti pouze v případě, že rostou pod špatným úhlem, způsobují bolest, jsou zkažené, tlačí na jiné zuby nebo způsobují zánět.

• Vytržení zubů moudrosti není bez rizika, ani když jste mladí. Mezi rizika spojená s operací patří špatné hojení ran, infekce, suché lůžko, bolest, nekontrolovatelné krvácení a poškození nervů vedoucí k necitlivosti v oblasti úst a obličeje.

• V USA představuje dalším skrytým rizikem závislost na opioidech, protože tamní orální chirurgové běžně předepisují opioidy k tlumení pooperační bolesti. Výzkumy ukazují, že kombinace ibuprofenu a paracetamolu funguje lépe než opioidy při bolesti po vytržení zubů moudrosti, proto se opioidům pokud možno vyhněte.

• Dalším rizikovým stomatologickým zákrokem, který je z velké části motivován ziskem, je ošetření kořenových kanálků. Zuby ošetřené kořenovým kanálkem často zůstávají zdrojem škodlivých mikrobů, jejichž toxické odpadní produkty mohou negativně ovlivňovat celé tělo a přispívat ke vzniku různých chronických onemocnění – od chronické únavy a bolestivých syndromů až po srdeční choroby a rakovinu.

Preventivní extrakce zubů moudrosti, ještě než začnou způsobovat problémy, je rutinní praxí již několik desetiletí. Chirurgické odstraňování zubů se rozšířilo po zavedení lokálního anestetika novokainu v roce 1902.

Předtím byly třetí stoličky, tedy zuby moudrosti, jen zřídka odstraňovány preventivně kvůli bolesti spojené s tímto zákrokem.¹ Vytrhávání zubů moudrosti se stalo běžnějším až po roce 1950 díky zavedení antibiotik k léčbě souvisejících infekcí.²

Odborníci na ústní zdraví obvykle doporučují odstranit zuby moudrosti, pokud rostou pod špatným úhlem, způsobují bolest, jsou zkažené, tlačí na jiné zuby nebo vyvolávají zánět.

Mnoho rodičů však nechává svým dospívajícím dětem odstranit zuby moudrosti i tehdy, když se žádné problémy neobjevují. V USA si každý rok nechá vytrhnout zuby moudrosti přibližně 5 milionů lidí, přičemž více než polovina zákroků může být zbytečná.³ Na rozdíl od USA se v Česku o odstranění rozhoduje spíše individuálně – nejčastěji až při potížích.

Podle přehledu Cochrane z roku 2005⁴ „obezřetné rozhodování v souladu s určenými indikátory pro extrakci může snížit počet chirurgických zákroků o 60 procent a více“. Autoři dále uvádějí, že „pozorné sledování asymptomatických zubů moudrosti může být vhodnou strategií“.

Neustálý spor: vytrhnout, či nevytrhnout?

I přesto spor o to, co dělat s bezproblémovými zuby moudrosti, pokračuje. Nejnovější přehled Cochrane⁵ z roku 2020 uzavřel, že „dostupné důkazy nejsou dostatečné k tomu, aby jednoznačně potvrdily nebo vyvrátily nutnost odstranění asymptomatických a zdravých zubů moudrosti“. Jak uvedl deník The Washington Post⁶:

„Ti, kdo upřednostňují časné vytržení, říkají, že je to obecně snazší, bezpečnější a vede to k rychlejšímu zotavení, když jsou pacienti mladí, mezi 15 a 25 lety. I když, jako u každé operace… mohou existovat určitá rizika. Když jsou pacienti mladí, kořeny zubů jsou malé a jednodušší na vyjmutí, říkají…“

„Odpůrci – včetně Americké asociace veřejného zdraví – považují takové preventivní extrakce za zbytečné operace. Minimálně jedna studie⁷ uvádí, že neexistují žádné vědecky prokázané zdravotní přínosy odstranění zubů moudrosti, pokud nezpůsobují problémy.“

„Národní institut zdraví doporučil upustit od této praxe už v roce 1980 a několik novějších studií^9,10 naznačují, že neexistuje přesvědčivý důvod takové zákroky provádět…“

„Americká zubní asociace ve svém stanovisku¹¹ z roku 2014 připustila, že bezpříznakové zuby moudrosti nejsou nutně bez problémů či onemocnění, ale zároveň zmínila, že nejsou dostatečné důkazy k tomu, aby bylo možné upřednostnit preventivní odstranění před pečlivým sledováním.“

Vytržení zubů moudrosti je výnosný byznys

Pokud neexistují jasné důkazy o přínosu, proč tolik orálních chirurgů tento zákrok doporučuje? Jedním slovem: peníze. Významná část příjmů orálních chirurgů pochází právě z odstraňování zubů moudrosti, a proto mají finanční motivaci tento stav udržovat.

Je důležité si uvědomit, že tento zákrok není bez rizika, ani když jste mladí. Rizika zahrnují špatné hojení ran, infekce, suché lůžko, bolest, nekontrolované krvácení a poškození nervů vedoucí k necitlivosti v oblasti úst a obličeje.

Rozumným přístupem je podle mě pravidelně kontrolovat stav svých zubů moudrosti a pokud některý z nich vykazuje poškození nebo způsobuje problémy, nechat odstranit pouze problémový zub. Pokud nezpůsobují žádné potíže, je lepší je ponechat.

Vyhněte se opioidům po operaci

Pokud vaše dítě skutečně potřebuje vytrhnout jeden nebo více zubů moudrosti, rozhodně mu nedovolte užívat opioidy proti bolesti. Předávkování opioidy je nyní hlavní příčinou úmrtí Američanů mladších 50 let¹² a odstranění zubů moudrosti je jedním z nejčastějších důvodů, proč se opioidy předepisují.

V roce 2017¹³ předepsali američtí zubaři ohromujících 18,1 milionu receptů na opioidy a zubaři a orální chirurgové jsou zdaleka nejčastějšími předepisovateli opioidů dětem a dospívajícím.¹⁴

Podle zprávy zveřejněné v srpnu 2018 v časopise JAMA¹⁵ jsou opioidy při odstraňování zubů moudrosti „běžně“ předepisovány a průzkum z roku 2004 zjistil, že 85 procent [dotazovaných] ústních chirurgů předepisovalo opioidy po vytržení zubů moudrosti.¹⁶

To je extrémně rizikové, protože i krátkodobé užívání je spojeno s vyšším rizikem pozdějšího zneužívání opioidů a vzniku závislosti u dospívajících a mladých dospělých. Děti, které dostanou opioid, mají třetinovou pravděpodobnost celoživotního nelegálního užívání.

Výzkumy¹⁷ ukazují, že z lidí, kteří dostali pouze dvanáctidenní zásobu opioidů, užíval jeden ze sedmi tyto léky ještě po roce, a to napříč všemi věkovými skupinami. U dětí a dospívajících je riziko přetrvávajícího užívání ještě vyšší, jakmile se s opioidy setkají.¹⁸

Výzkumy rovněž ukázaly, že kombinace ibuprofenu a paracetamolu ve skutečnosti funguje lépe než opioidy při zvládání bolesti po vytržení zubů moudrosti. 

V článku¹⁹ z roku 2018 zveřejněném v deníku The Philadelphia Inquirer vyzvala doktorka Rima Himelsteinová, specialistka na adolescentní medicínu, rodiče, jejichž děti podstupují orální chirurgii, aby:

„Byli těmi, kdo dohlíží na užívání léků, včetně těch předepsaných po vytržení zubů moudrosti. Nedejte dítěti jen tak lahvičku s prášky po operaci. A ujistěte se, že správně zlikvidujete zbytky předepsaných léků…“

Vytržení zubů moudrosti samozřejmě může několik dní bolet a být nepříjemné, ale existují mnohem bezpečnější způsoby, jak si od bolesti ulevit. Výzkumy^20,21 ukázaly, že kombinace ibuprofenu a paracetamolu ve skutečnosti funguje lépe než opioidy při zvládání bolesti po vytržení zubů moudrosti. Proto je lepší vyhnout se předpisu opioidů a místo toho používat podle potřeby běžně dostupné léky proti bolesti.

Kořenové kanálky – další nadužívaný a rizikový stomatologický zákrok

Kořenové kanálky, známé také jako pulpotomie, představují další rizikový stomatologický zákrok, který je z velké části motivován ziskem. Zuby ošetřené kořenovým kanálkem často zůstávají útočištěm škodlivých mikrobů, jejichž toxické odpadní produkty mohou mít systémové dopady na zdraví a přispívat k celé řadě chronických onemocnění – od chronické únavy a bolestivých syndromů až po srdeční onemocnění a rakovinu.

Ve skutečnosti se většina biologických a celostních zubařů shoduje, že mnoho chronických zdravotních problémů lze vysledovat zpět k těmto skrytým zubním infekcím. Klíčovým problémem je, že při ošetření kořenového kanálku zub odumře, ale zůstává v těle. Je dobře známo, že nelze v těle ponechat mrtvý orgán, protože by způsobil těžkou infekci.

I když je kořen zubu důkladně vyčištěn, fyzicky není možné odstranit všechny patogeny z mikrotubulů, a odpadní látky těchto bakterií jsou extrémně toxické. Stejně jako u vytržení zubů moudrosti je hlavním hnacím motorem průmyslu kořenových kanálků finanční zisk.

Každý zub s ošetřeným kořenovým kanálkem je zdrojem infekce

Podle odborníků v této oblasti je každý zub s ošetřeným kořenovým kanálkem zdrojem infekce – liší se pouze míra rizika. To, že ne každý člověk má po ošetření kořenových kanálků zjevné zdravotní potíže, souvisí s individuální reakcí na toxiny.

Někteří lidé mají přirozeně odolnější organismus. Svoji roli hraje i celková toxická zátěž organismu z jiných zdrojů. Je známo, že bakterie vznikající v těchto zubech mají negativní vliv na kardiovaskulární zdraví a mohou spouštět i rakovinu.

Podle doktorky Dawn Ewingové, naturopatky a výkonné ředitelky Mezinárodní akademie biologické stomatologie a medicíny, má 98 procent pacientek s rakovinou prsu ošetřený kořenový kanálek na stejné straně jako postižené prso.²²

Podobně doktor Jerry Tennant podotkl, že 96 procent posledních 60 pacientů s rakovinou v jeho praxi mělo infikovaný zub. Ewingová i Tennant byli uvedeni v dokumentu na Netflixu Root Cause, kde tato tvrzení zazněla.

Dřeň vašeho zubu je navíc velmi úzce propojena s lymfatickým a autonomním nervovým systémem – více než jakýkoli jiný orgán. Vaše zuby jsou také energeticky propojeny s meridiány využívanými v tradiční čínské medicíně.

Pečlivě zvažte své možnosti

Pokud máte jeden nebo více zubů ošetřených kořenovým kanálkem, neznamená to, že je musíte ihned nechat vytrhnout. Znamená to však, že byste na tuto skutečnost měli pamatovat, pokud začnete trpět chronickými zdravotními problémy, a vzít ji v úvahu při plánování léčby.

Pokud vám zubař doporučuje kořenový kanálek, zvažte dostupné informace i svůj zdravotní stav a rizika, než se rozhodnete. Doporučuji zvážit přednostně ozónovou terapii před jakýmkoli zákrokem, ať už jde o kořenový kanálek nebo vytržení zubu.

Ozónová terapie se obvykle podává injekčně přímo do okolí postiženého zubu nebo jeho kořene. Pro úspěšné odstranění infekce je většinou potřeba více návštěv.

Ozón je přímo toxický vůči infekčním materiálům a zároveň stimuluje imunitní systém. Díky ozónové terapii jsem sám dokázal zabránit ošetření kořenového kanálku – vyžadovalo to přibližně pět ošetření. Tato metoda je bezpečná, netoxická a relativně levná, takže před radikálnějším řešením stojí za zvážení.

Pokud však tkáň zubní dřeně kvůli infekci zcela odumřela, ozón ani jiné postupy ji již neoživí a jedinými možnostmi zůstává kořenový kanálek nebo vytržení zubu.

Vytržení zubu s ošetřeným kořenovým kanálkem musí být provedeno správně

Rozhodnete-li se pro extrakci zubu s kořenovým kanálkem, je důležité, aby zubař rozuměl souvislostem a měl zkušenosti s celostní stomatologií. 

Vytržení zubu je pouze první krok. Následně je nutné důkladně vyčistit a vydezinfikovat okolí zubu od bakterií. Mnoho celostních zubařů považuje použití ozónového plynu za klíčové, protože proniká do kostní a dásňové tkáně a pomáhá zničit infekci.

Také je důležité odstranit periodontální vazivo, aby čelistní kost mohla správně srůst a důkladně zacelit dutinu po zubu.

Pokud není místo po vytrženém zubu důkladně vyčištěno a dezinfikováno (a to platí u jakéhokoli zubu, nejen u těch po kořenovém kanálku), může se vytvořit tzv. kavita – dutina v čelisti naplněná bakteriemi. Pokud se neodstraní periodontální vazivo, dochází ke vzniku kavitací i tím, že brání správné obnově kosti.

Po vytržení zubu je vhodné nechat čelistní kost zcela zhojit, což obvykle trvá minimálně tři měsíce. Jakmile zubař potvrdí, že se nevytvořila kavita, můžete přistoupit k náhradě zubu.

Možnosti náhrady zubu

Po vytržení zubu máte několik možností, jak jej nahradit:

• Zub nenahrazovat.

• Vložit snímatelný můstek.

• Nasazení klasického můstku, které vyžaduje zhotovení korunek na zuby po obou stranách chybějícího zubu. Významnou nevýhodou tohoto postupu je, že obětujete dva (ve většině případů) zdravé zuby a zvyšujete riziko, že tyto zuby budou později potřebovat ošetření kořenových kanálků. Navíc průměrná životnost můstku je pouze osm let, přičemž se pohybuje v rozmezí od pěti do patnácti let.

• Použití lepeného můstku, známého také jako Marylandský můstek, který udržuje náhradní zub (pontiku) na místě pomocí rámu nalepeného na zadní stranu sousedních zubů.

Tuto možnost upřednostňuje mnoho celostních zubních lékařů, protože nevyžaduje poškození sousedních zubů. Nevýhodou však je, že pevnost můstku závisí pouze na lepidle, takže se může čas od času uvolnit a bude nutné jej znovu přilepit. Není také vhodný pro chybějící stoličky kvůli velkým žvýkacím silám, které na můstek působí.

• Použití můstku na implantátech může být vhodnou možností v případech, kdy chybí dva nebo více sousedních zubů.

• Další možností je keramický implantát – tradičně se používají implantáty z titanu, ale dnes existují také implantáty ze zirkonu (druh keramiky). Titan může v některých případech vyvolat autoimunitní problémy. Existuje krevní test²³, který pomáhá zjistit citlivost na tento kov.

Jako kov může titan přispívat ke vzniku galvanických proudů v ústech a narušovat tok energie v meridiánu, který přes daný zub prochází. Zatímco většina lidí galvanické proudy nepociťuje, někteří zažívají nevysvětlitelné nervové výboje, vřídky v ústech, slanou nebo kovovou pachuť, případně pocit pálení.

Galvanické proudy mohou rovněž přispívat k nespavosti, mozkové mlze, pískání v uších, epilepsii a závratím. Navíc pokud pijete fluoridovanou vodu nebo používáte zubní pastu s fluorem, je důležité vědět, že fluorid výrazně urychluje korozi titanu. Nízké pH v ústech, například v důsledku kyselosti nebo suchosti, tento efekt ještě zrychluje.²⁴

Nejvhodnější možností implantátu je proto použití zirkonového implantátu. Zirkon je považován za výrazně biologicky kompatibilnější a celostní zubaři jej obvykle doporučují.

Původně publikováno 18. srpna 2023 na Mercola.com

Zdroje:

• ¹ Paradigm Dental
• ² Fortschr Kiefer Gesichtschir 1995; 40: 113-116
• ³ Vox February 4, 2015
• ⁴ Cochrane Database Systematic Review April 18, 2005; (2): CD003879
• ⁵ Cochrane Review May 4, 2020
• ⁶ Washington Post August 7, 2023
• ⁷ InformedHealth.org May 7, 2020
• ⁸ Washington Post February 24, 1980
• ⁹ Am J Public Health April 2014; 104(4): 728-734
• ¹⁰ Am J Public Health April 2014; 104(4): 735-743
• ¹¹ ADA CE Program Article 4, Indications for Third-Molar Extractions 2014
• ¹² CBS News June 6, 2017
• ¹³ ADA.org May 25, 2019
• ¹⁴ New York Times July 10, 2017
• ¹⁵ JAMA 2018;320(5):504-506
• ¹⁶ Washington Post March 3, 2019
• ¹⁷ CDC, Morbidity and Mortality Weekly Report March 17, 2017, 66(10);265–269
• ¹⁸ Annals of Emergency Medicine 2015 May;65(5):493-499.e4
• ¹⁹ The Philadelphia Inquirer December 19, 2018
• ²⁰ JADA August 2013; 144(8): 898-908
• ²¹ British Dental Journal 2004 Oct 9;197(7):407-11; discussion 397
• ²² YouTube Root Cause 1:10 min
• ²³ Melisa.org
• ²⁴ Biomaterials. 1998 Aug;19(16):1495-9

Názory vyjádřené v tomto článku představují stanovisko autora a nemusí nutně odrážet názory deníku Epoch Times.

–ete–

Článek pro českou redakcí Epoch Times upravil: Michal Cabejšek.