Podle lékařů přibývá mužů z generace mileniálů s nízkou hladinou testosteronu, erektilní dysfunkcí a časnými potížemi s prostatou.
Váš telefon, jídlo i sprchový gel mohou působit proti vašemu testosteronu. Alespoň tak to podle lékařů naznačuje rostoucí počet urologů, kteří na to upozorňují své stále mladší pacienty.
Muži ve věku kolem třiceti a čtyřiceti let přicházejí do urologických ordinací s hormonálními profily, které byly dříve běžné spíše u mužů o dvacet či třicet let starších. Lékaři říkají, že jde o nový trend, čísla se zhoršují a příčiny jsou často skryté v každodenním životě.
„Tak výrazný pokles testosteronu, sexuální funkce, kvality spermií i jejich počtu u mužů ve věku třiceti a čtyřiceti let jsme ve srovnání s předchozími generacemi neviděli,“ uvedl Geo Espinosa, naturopatický lékař s certifikací a integrativní urolog, když na nedávném Integrative Health Symposium představoval své poznatky. „Mnozí muži tím trpí potichu – nebudu to zjemňovat, jde o skutečnou krizi.“
Tichý pokles testosteronu
Testosteron – hormon zodpovědný za libido, svalovou hmotu i celkovou vitalitu – klesá podle odborníků tempem, které považují za znepokojivé. Někteří muži ve třiceti letech mají hodnoty, které byly dříve typické spíše pro muže v šedesáti či sedmdesáti letech.
Nízká hladina testosteronu (hypogonadismus) je u mladších mužů problematická, protože tento hormon působí jako hlavní regulátor fyzického i psychického zdraví. Přestože po třicítce hladina testosteronu přirozeně klesá asi o 1 až 2 procenta ročně, abnormálně nízké hodnoty u mladších mužů mohou spustit začarovaný kruh metabolických, sexuálních i psychologických potíží.
Nedávné výzkumy potvrzují, že tento pokles není způsoben pouze stárnutím.
Mírný pokles přibližně o jedno procento za desetiletí je s věkem považován za normální. Výzkumníci i lékaři však upozorňují, že u mladších mužů je výchozí hladina výrazně snižována souhrou několika faktorů: nedostatkem spánku, obezitou, metabolickým syndromem a každodenním vystavením chemickým látkám z prostředí.
Problém navíc často zůstává skrytý při běžných laboratorních vyšetřeních. U mnoha mužů se totiž celkový testosteron nachází v normálním rozmezí, což může zakrýt nedostatek volného testosteronu – biologicky aktivní formy, kterou tělo skutečně využívá.
Espinosa proto vyzývá lékaře, aby se neomezovali pouze na standardní laboratorní panely a hodnotili také hladinu volného testosteronu spolu se zdravím hormonálních receptorů a poměrem testosteronu k estradiolu.
Většina mužů, které ve své praxi vídá, uvádí nízké libido, erektilní dysfunkci a první známky potíží s prostatou. Tyto příznaky jim však často bývají vysvětlovány jako důsledek stresu nebo jako něco „normálního“ pro jejich věk.
Problém obrazovek
Espinosa upozornil na roli moderních technologií při zhoršování hormonálního poklesu, zejména na digitální přestimulování a nedostatek spánku.
Muži ve věku kolem třiceti a čtyřiceti let často uvádějí, že na telefonech tráví až devět hodin denně – na sociálních sítích, sledováním videí nebo pornografie. Tyto návyky zaplavují mozek dopaminem, což může znecitlivět mechanismy sexuálního vzrušení a narušit spánkové cykly.
Dokonce už jeden týden nedostatku spánku může u mladých mužů snížit hladinu testosteronu o 10 až 15 procent. Neustálé vystavení obrazovkám a noční digitální aktivita navíc narušují tvorbu melatoninu, hormonu zásadního pro kvalitní spánek i hormonální regulaci.
„Vyšší hladiny testosteronu mají muži, kteří jsou celkově zdravější,“ řekl deníku Epoch Times Dr. William T. Berg, odborný asistent urologie na Stony Brook Medicine a ředitel programu pro zdraví mužů. „Spánek je pro celkové zdraví zásadní – a to přímo souvisí i s testosteronem.“
Muži s poruchami spánku, například s obstrukční spánkovou apnoe, která způsobuje časté probouzení během noci, mají podle něj často také sníženou hladinu testosteronu.
Berg upozornil, že pouhé zapnutí nočního režimu na telefonu problém neřeší – stále totiž vystavujeme oči jasnému světlu.
„A pak je tu ještě veškerý stres a úzkost spojené se sociálními sítěmi, e-maily a textovými zprávami,“ dodal. „To všechno je součást dnešního životního stylu, který přispívá k poklesu testosteronu.“
Co obsahují plasty kolem nás?
Znepokojivou součástí celé situace je i to, jaké látky muži do těla přijímají, často aniž by o tom věděli. Ftaláty a parabeny, které Espinosa označuje jako „endokrinní disruptory“, narušují fungování hormonálních receptorů v těle.
Tyto chemické látky se nacházejí v plastech, kosmetice a hygienických přípravcích i v některých průmyslově zpracovaných potravinách. Mohou blokovat tvorbu testosteronu a zároveň zvyšovat aktivitu estrogenu, čímž dále narušují hormonální rovnováhu.
„Bohužel žijeme ve velmi toxickém prostředí a teprve začínáme chápat, co to vlastně znamená,“ uvedl Berg. „Desítky let jsme vystaveni mikroplastům a různým plastovým sloučeninám.“
Upozornil například na studii z roku 2024, která objevila mikroplasty ve tkáních varlat u psů i u lidí. Přestože vědci zatím přesně nevědí, jak tyto částice působí na lidské tělo, je podle něj rozumné předpokládat, že určitý vliv mít budou.
Kromě mikroplastů poukázal také na stravu.
„Mluvím o takzvaných ultra-zpracovaných potravinách,“ řekl Berg. „Není to přirozené – myslím, že je každému jasné, že jasně oranžové křupky typu Cheetos pravděpodobně nejsou pro zdraví ideální. Naše těla nebyla v průběhu evoluce připravena na takový nápor chemických látek.“
Rostoucí výskyt rakoviny prostaty – souvislost, nebo širší problém?
Současně s poklesem testosteronu roste i výskyt rakoviny prostaty.
Podle statistické zprávy Americké onkologické společnosti o rakovině prostaty z roku 2025 se počet diagnóz tohoto onemocnění začal od roku 2014 zvyšovat o tři procenta ročně. V předchozí dekádě přitom naopak klesal tempem 6,4 procenta ročně. Nejvýraznější nárůst byl zaznamenán u pokročilých stadií onemocnění, která přibývala o 6,2 procenta ročně.
Tyto dva trendy – pokles testosteronu a rostoucí výskyt rakoviny – mohou na první pohled působit jako přímo související. Podle odborníků je však vztah mezi nimi složitější.
„Příčina rakoviny prostaty nemusí nutně souviset s testosteronem samotným,“ uvedl Berg.
Podle něj muži, kteří užívají vyšší dávky testosteronu jako léčbu jeho nedostatku, nevykazují vyšší výskyt rakoviny prostaty.
„Naopak víme, že když hladinu testosteronu výrazně snížíme – například téměř na nulu – může to pomoci kontrolovat rakovinu prostaty,“ dodal Berg. „Pokud by tedy nižší hladiny testosteronu byly příčinou, očekávali bychom pokles výskytu rakoviny prostaty. To se však neděje.“
Podle něj mohou mít oba trendy společnou hlubší příčinu: dlouhodobé vystavení environmentálním toxinům, nevhodnou stravu a celkové zhoršování metabolického zdraví, které je typické pro moderní životní styl.
„Jsme stále více vystaveni toxinům, chemickým látkám a nekvalitním potravinám,“ uvedl.
Co lékaři doporučují
Espinosa doporučuje aktivnější preventivní přístup u mužů z generace mileniálů. Ten zahrnuje kontrolu hladiny volného testosteronu, test PSA (prostatický specifický antigen) a sledování ukazatelů metabolického zdraví.
Včasný zásah může pomoci předejít vážnějším problémům, například rakovině prostaty. Podle Espinosy totiž přibývá agresivních případů tohoto onemocnění i u mužů mladších 55 let.
Lékařům doporučuje zvážit pravidelné testování PSA již od 40 let, zejména u mužů s rodinnou zátěží. Důležitou roli hrají také změny životního stylu, cílené doplňky stravy a omezení vystavení škodlivým látkám z prostředí.
Espinosa vyzývá muže i zdravotníky k otevřenému a neodsuzujícímu dialogu o digitálních návycích, environmentálních toxinech, spánku a hormonálním zdraví. Zdůrazňuje, že právě komplexní řešení těchto vzájemně propojených faktorů může obnovit vitalitu a pomoci předcházet dlouhodobým zdravotním následkům.
–ete–
