V pravých čajích se ukrývá úžasná paleta chutí, vůní a barev. Prožít je na maximum se odvíjí od mnoha faktorů a jedním z nich je jejich příprava. A jak tedy správně uvařit právě zelený čaj? Tahle otázka není úplně šťastně formulovaná, protože vařením a vroucí vodou se mnohé příjemné vlastnosti zelených čajů zcela znehodnotí.

Na základě vlastního pozorování a zkušeností se domnívám, že jeden z hlavních důvodů, proč zelený čaj nepije více lidí, je špatná zkušenost s pytlíkovým čajem. Doma a dokonce i v restauracích se z nevědomosti zalije pytlík se zeleným čajem vroucí vodou a tím, nehledě na jeho kvalitu, vše končí. Je zajímavé pozorovat reakce lidí, kteří získají novou pozitivní zkušenost tím, že ochutnají správně připravený čaj.

Zahoďte za hlavu špatnou zkušenost a zkuste si připravit čaj dle následujících doporučení. Je velmi pravděpodobné, že nebudete litovat 🙂

Výběr čaje

Podobně jak u vína, i u čajů platí, že výběr oblastí, sběrů, vlastností a cen je poměrně velký. A tedy čaj můžete sehnat v kvalitě od „krabicového“ po „Champagne“. I z levnějšího čaje lze ale správnou přípravou dostat poměrně dobrý výsledek. Díky velké konkurenci se dá jen výjimečně natrefit na poměrně drahý čaj, který je nízké kvality.

čajová zahrada
První indicii pro rozpoznání kvalitního čaje je místo jeho původu – čajová zahrada.

Určitě neuděláte chybu, když se při výběru poradíte s někým v čajovně – tam jsou čaje sice obvykle dražší, ale máte jistotu kvality. Co se týče e-shopů, je dobré vybírat tam, kde jsou k čajům podrobné popisky a nejlépe i doporučené návody k přípravě, jako třeba na iqfood.cz.

Pokud jde o čaje zelené, stabilní kvalitou oplývá japonský čaj. Má charakteristickou trávovitou vůni a chuť s různými tóny od nasládlého mladého hrášku přes oříšky až po hořkou čokoládu s různou úrovní svíravosti. Patří k těm dražším, protože tamní čaje se pěstují s větším ohledem na životní prostředí, či dokonce organicky.

Čaje čínské mají nejširší škálu chutí (včetně tónů ovocných) a cenového rozpětí. Bohužel, můžou mít také vyšší obsah škodlivých látek pocházejících z chemizace při pěstování, o čem svědčí i zvýšené povinnosti dovozců vůči státním orgánům.

Miyazaki Okumidori
Kvalitní čaj poznáte již od pohledu. Na fotce je Miyazaki Okumidori, několikanásobný držitel japonské platinové ceny Nihoncha Award. (iqfood.cz)

Dalšími zajímavými destinacemi pro kvalitní zelený čaj jsou Tchaj-wan a Jižní Korea. O vyhoupnutí se v kvalitativním žebříčku se pokouší v omezené míře i Indie a Nepál (zřídka se ale dokáží dorovnat výše zmíněným zemím). Samostatnou kapitolou je pak Vietnam, který sice produkuje obrovské množství zeleného čaje, ale ve špičkové kvalitě se zatím nepohybuje. Nicméně pro běžné popíjení na povzbuzení těla a mysli jsou vietnamské čaje vhodné také, a především jsou zajímavé cenově.

Co bude k přípravě čaje potřeba?

Teď, když jsme vybrali čaj, potřebujeme samozřejmě vodu. Vlastnosti vody můžou lahodnost čaje výrazně ovlivnit. Kromě toho, že voda by měla být čirá a bez zápachu, měla by být měkčí, tj. čím méně vápníku a hořčíku, tím lépe.

Samozřejmě, budeme potřebovat také nádobu na louhování čaje (ideálně skleněnou konvičku, ve které můžete pozorovat barvu nálevu a stav čaje), sítko na scezení a hrníčky nebo druhou konvičku. Důležitou roli hraje i náš vnitřní postoj k přípravě čaje a k hostům, pro které čaj připravujeme.

čajová konvička
Vše, co je potřeba k přípravě čaje. (iqfood.cz)

Příprava zeleného čaje

Způsobů a přístupů k přípravě čaje je docela dost a nelze tedy stanovit přesné pravidlo pro všechny čaje. Jsou ale určité rámce, ve kterých bychom se měli pohybovat, a to se týká především teploty vody, času louhování a množství a druhu čaje.

My se zaměříme na standardní přípravu do konvičky o objemu 0,3-0,5 litru tak, jak se obvykle dělá v čajovnách. Speciálnějšími přípravami „hutných nálevů“ či ledovým čajem se v tomto článku zabývat nebudeme.

U japonských čajů je dobré používat vodu nižších teplot kvůli jejich zpracování, kdy lístky bývají rozrušené díky odstraňování řapíků. U nejrozšířenějšího čaje Sencha (Senča) lze použít pro první nálev teplotu 55-75 °C, při druhém nálevu teplotu zvedneme o 5-15 °C, nechoďte ale přes 80 °C. U zastiňovaných čajů jako Gyokuro a Kabusé lze začít s ještě nižší teplotou než u Senchi.

U čajů, které mají lístky celé (neporušené), ať už jde o čínské, korejské, tchajwanské nebo vietnamské, začneme při prvním nálevu na teplotě 65-80 °C.

Při všech postupech doporučujeme vodu nejdříve svařit a pak ji nechat zchladnout na požadovanou teplotu.

Zlaté pravidlo pro začátečníka by mohlo znít: „Během louhování průběžně ochutnávejte.“

Už jsme vás napínali dost dlouho, tak si pojďme konečně něco konkrétního připravit – Senchu. Svaříme si 0,4 l vody, poté ji přelijeme do konvičky, aby se rozehřála, a vodu posléze přelijeme do další ochlazovací nádoby nebo keramické konvičky. Do prázdné vyhřáté konvičky nasypeme 8 gramů čaje (cca 2 zarovnané polévkové lžíce) a přivoníme si coby první seznámení. Počkáme, až voda zchladne na 60 °C, a poté čaj zalijeme. Nechte čaj louhovat cca 1,5 – 2,5 minuty a průběžně ochutnejte. Když se vám zdá nálev vhodný, co nejrychleji sceďte do hrníčků nebo jiné konvičky, ze které budete čaj nabízet hostům. Pokud myslíte, že nálev je slabý, přidejte ještě 10-30 vteřin.

Při tomto typu přípravy je vhodné před ochutnáním nálev rozpohybovat, aby se chuť čaje v nálevu rovnoměrně rozvinula (jinak by se stalo, že vrchní část, kterou byste ochutnali, by byla méně výrazná, zatímco spodní část pak velmi výrazná až přelouhovaná).

Na druhý nálev použijte stejné množství vody o teplotě 70 °C. Louhujte 1 – 2 minuty a průběžně ochutnejte. Nálev by mohl být již dostatečně vhodný. Pokud ano, rychle sceďte. Pokud ne, dejte louhování ještě nějaké vteřiny navíc.

Tipy

  • Pokud dáte čaje o dost více než v našem návodu, louhujte kratší dobu (obzvláště pozor na druhý nálev, který pak může být hotový během 10-30 vteřin).
  • Pokud dáte vyšší teplotu, louhujte kratší dobu (při teplotě nad 80 °C, ale čaj už můžete znehodnotit, páchl by nelahodnou rybinou).
  • Pokud byl nálev moc silný, snižte množství čaje.
  • U levnějších čajů je dobré před přípravou lístky propláchnout vodou (můžou být totiž od prachu).
  • Mezi prvním a druhým nálevem (či dalšími nálevy) by neměla být delší než hodinová proluka.