Přízrak komunismu nezmizel s rozpadem komunistické strany ve východní Evropě

Epoch Times níže zveřejňuje na pokračování adaptaci knihy „Jak přízrak komunismu vládne našemu světu“ z dílny redakčního týmu Devíti komentářů ke komunistické straně. Kniha původně vyšla v čínštině. Článek byl aktualizován dle anglické verze newyorské edice deníku The Epoch Times z 4. října 2020.

Obsah (pokračování)

3. „Neomezená válka“ s prvky čínského komunismu

a) Globální propaganda KS Číny

b) Cíl práce na jednotné frontě: rozložení svobodného světa zevnitř

c) Ekonomická válka: těžká výzbroj KS Číny

d) Využívání veřejnosti ke špionáži

e) Mnoho podob neomezené války

4. Komunistický „čínský model“

5. Poučení a cesta ven

a) Politika usmiřování byla závažnou chybou

b) V čem se Západ ohledně Číny zmýlil

c) Cesta ven

Odkazy

***

3. „Neomezená válka“ s prvky čínského komunismu

Komunistická strana Číny (KS Číny) při realizaci svých globálních ambicí neuznává žádná morální omezení a nedodržuje žádné zákony. Jak je diskutováno v Devíti komentářích ke komunistické straně, historie založení KS Číny je procesem postupného zdokonalování zla, které se objevovalo během historie, a to jak v Číně, tak po celém světě. Mezi devět zděděných rysů strany patří „zlo, podvod, podněcování násilí, popouštění uzdy spodině společnosti, špionáž, loupež, boj, likvidace a kontrola“. [112] Tyto rysy jsou vzhledem ke globální expanzi KS Číny všudypřítomné a strana neustále vylepšuje a posiluje své techniky a jejich zhoubnost. Neomezená válka KS Číny je koncentrovaným vyjádřením těchto zlých vlastností a důležitou součástí jejího úspěchu.

Myšlenka neomezené války byla odedávna součástí vojenských praktik KS Číny. Nicméně až v roce 1999 termín „neomezená válka“ poprvé oficiálně použili dva čínští plukovníci ve své stejnojmenné knize. Jak název napovídá, neomezená válka má tyto vlastnosti: „[Je to] válka mimo všechny hranice a limity, … nutí nepřítele, aby přijal vaše zájmy všemi prostředky, včetně metod násilných i nenásilných, vojenských i nevojenských, zabíjení i nezabíjení. … Prostředky jsou komplexní, informace jsou všudypřítomné, bitevní pole je všude … překračují se všechna politická, historická, kulturní a morální omezení.“

Neomezená válka znamená, že „mohou být libovolně použity všechny zbraně a technologie. Znamená to, že jsou narušeny všechny hranice mezi světem válečným i neválečným, vojenským i nevojenským“. Využívá se metod, které se dotýkají celých národů a sfér činností. Finance, obchod, média, mezinárodní právo, vesmír a další jsou všechno potenciální bojiště. Mezi zbraně patří hacking, terorismus, biochemická, ekologická, atomová a elektronická válka, obchodování s drogami, zpravodajské služby, pašování drog, psychologické a ideologické války, sankce atd. [113]

Autoři Neomezené války věří, že „zobecnění války“ je nevyhnutelným směřováním budoucnosti a že musí být militarizována každá oblast. Domnívají se, že klíčem k neomezené válce je velký počet nevojenského personálu. Vláda se musí rychle připravit na boj ve všech neviditelných oblastech války. [114]

Mnoho lidí považuje různá profesionální nebo sociální prostředí za „bojiště“ coby metaforu, ale KS Číny to bere doslova. Všechny oblasti jsou bojištěm, protože KS Číny je neustále ve válečném stavu a válečníky jsou všichni. Všechny konflikty se považují za boj na život a na smrt. Mírné problémy se zveličují a vydávají za principiální nebo ideologické otázky, a celá země se mobilizuje, jako by byla ve stavu aktivní války, aby se splnily cíle KS Číny.

Ve 40. letech, během čínské občanské války, používala KS Číny ekonomickou válku, aby poškodila hospodářství nacionalistické vlády (Kuomintang, KMT) Čínské republiky a přivodila její kolaps. KS Číny použila špionáž k získání vojenských plánů KMT ještě předtím, než je obdržela samotná vojska KMT. KS Číny tyto taktiky neomezené války používá dodnes, a to v ještě větším a širším měřítku. Právě kvůli této neomezené válce, která porušuje všechna konvenční pravidla a morální omezení, většina obyvatel, vlád a společností na Západě není schopna KS Číny porozumět, natož se jí postavit.

Aby KS Číny dosáhla svých cílů, realizuje v mnoha oblastech mnoho zdánlivě všedních prostředků:

  • Exportuje stranickou kulturu a lži do světa prostřednictvím zahraniční propagandy
  • Ovládá globální média a vede ideologickou válku
  • Využívá slávu, medové pasti (sexuální provokace), mezilidské vztahy, úplatkářství a despotickou sílu, aby získala páku nad globálními organizacemi, důležitými politickými osobnostmi, odborníky v think-tancích a akademických kruzích, finančními magnáty a vlivnými osobnostmi ze všech vrstev společnosti
  • Podporuje zločinné režimy a utváří s nimi spojenectví k odvedení pozornosti Spojených států a západních vlád
  • Uplatňuje obchodní diplomacii, aby nechávala svobodné země mezi sebou soupeřit, přičemž používá svůj trh více než jedné miliardy čínských spotřebitelů jako návnadu
  • Prohlubuje hospodářskou integraci a vzájemnou závislost, aby svázala další země
  • Porušuje obchodní pravidla Světové obchodní organizace (WTO)
  • Přijímá falešné reformní závazky s cílem akumulovat obchodní přebytek a devizové rezervy
  • Využívá trh, devizy a finanční zdroje jako zbraně k potlačení lidských práv prostřednictvím ekonomické neomezené války a k donucení ostatních zemí, aby opustily morální odpovědnost a univerzální hodnoty
  • Nutí Číňany pracující v soukromých podnicích v zahraničí, aby v těchto firmách kradli informace
  • Drží čínské občany a Číňany žijící v zahraničí jako své rukojmí

a) Globální propaganda KS Číny

Když byla v roce 2018 v Londýně zřízena pobočka čínského státem provozovaného média, KS Číny narazila na záviděníhodný problém: přišlo jí příliš mnoho žádostí o zaměstnání. O 90 nabízených pozic se ucházelo téměř 6 000 lidí. [115] Dychtivost, s jakou lidé touží pracovat pro hlásnou troubu KS Číny, odráží úpadek západního mediálního průmyslu a hrozbu, kterou zahraniční propaganda KS Číny představuje pro svět.

Největší propagandistická mašinerie na světě

Mao Ce-tung kdysi požadoval, aby zpravodajská agentura Sin-chua „ovládla zeměkouli a nechala celý svět slyšet naše názory“. [116]

Po finanční krizi v roce 2008 čelila západní média své vlastní finanční a obchodní krizi. KS Číny využila příležitosti k zahájení kampaně „vnější propagandy“. The People’s Daily („Lidový deník“), China Daily („Čínský deník“), tisková agentura Sin-chua („Nová Čína“), Čínská centrální televize (China Central Television, CCTV), Čínský rozhlas pro zahraničí (China Radio International, CRI) a další hlásné trouby KS Číny zřídily své novinové distribuce a rozhlasové a televizní stanice po celém světě.

Čchang Pching, bývalý ředitel předního čínského týdeníku Southern Weekend, uvedl, že v roce 2009 čínský režim přidělil 45 miliard jüanů (6,52 miliardy amerických dolarů) na „národní strategii pro vnější propagandu ve vztazích s veřejností a v publicitě“. Podle čínských mediálních zdrojů bylo 45 miliard jüanů jen malou částí celkových zveřejněných výdajů. [117] KS Číny každoročně investuje zhruba sedm až deset miliard dolarů do médií zaměřených na nečínské publikum v zahraničí, jak uvádí zpráva The Wilson Center z roku 2015. [118]

V březnu 2018 iniciovalo oddělení propagandy ústředního výboru KS Číny spojení televize CCTV, China Radio International a China National Radio a vytvoření China Media Group, také nazývané Voice of China („Hlas Číny“). Tato mediální skupina se stala největším propagandistickým strojem na světě.

Zahraniční propagandistický aparát KS Číny se pokouší hladce zapadnout do místních podmínek. Stanice v zahraničí implementují lokální strategii a najímají především místní reportéry a moderátory. Z video rozhovoru washingtonské pobočky CCTV America se Si Ťin-pchingem z února 2016 je patrné, že většina novinářů této pobočky nejsou Číňané. [119] Obsah zpráv těchto novinářů je však pod kontrolou oddělení propagandy KS Číny. Čínská státní média tak produkují zprávy přijatelné pro cílovou zemi – prostřednictvím místních tváří a hlasů šíří názory komunistické strany, kdy slučují čínský režim s Čínou. Využívají místní obyvatele v zahraničí k šíření příběhů KS Číny a svého názoru. Nejde však o skutečné příběhy z Číny ani o skutečné názory Číňanů.

Strana rovněž poskytuje mladším generacím novinářů z různých zemí stipendia, zahrnující stravu a vzdělávání, aby mohli studovat nebo být v Číně školeni a zároveň jim tak mohly být vštěpovány přístupy KS Číny k žurnalistice.

Propaganda KS Číny byla kvůli své nedostatečné důvěryhodnosti z velké části neúspěšná. Strana však používá celou řadu dalších taktik, včetně toho, že ze zahraničních médií vytváří hlásné trouby KS Číny, nemilosrdně útočí na média a jednotlivce, kteří stranu kritizují, a nutí všechny k tomu, aby podporovali KS Číny.

KS Číny si přizpůsobuje světová média ke svým potřebám

V roce 2015 ministři zahraničí deseti zemí odsoudili KS Číny za výstavbu umělých ostrovů ve sporné oblasti Jihočínského moře. V tu dobu se však ozvala jistá rozhlasová stanice na západním předměstí Washingtonu, D. C., ve zcela odlišném duchu. Nejen že nezmínila aktivity KS Číny v dané oblasti, ale tvrdila, že vnější síly se pokoušejí vytvářet falešná fakta, aby zintenzivnily napětí v Jihočínském moři. Tato stanice s názvem WCRW vysílá velké množství obsahu, který straní pohledu KS Číny – a kupodivu nevysílá žádnou reklamu. Jejím jediným zákazníkem je losangeleská společnost G&E Studio Inc., kterou ze 60 % kontroluje China Radio International v Pekingu. G&E vysílá své programy v čínštině a angličtině na nejméně patnácti amerických stanicích, které pokrývají mj. Salt Lake City, Filadelfii, Houston, Honolulu a Portland. [120] Největším přínosem této operace je skrytí role KS Číny. Posluchači nabývají dojmu, že podporu KS Číny vyjadřují samotní Američané.

CRI v roce 2015 provozoval na globální úrovni 33 takovýchto stanic v nejméně 14 zemích. Roku 2018 už mělo rádio CRI 58 stanic ve 35 zemích. [121] Kontrola a provoz těchto rádií jsou prováděny prostřednictvím místních čínských společností, a tak i když mnoho lidí není spokojeno se skrytou propagandou strany, její jednání je legální. Pod praporem demokracie se KS Číny zasazuje o komunismus a snaží se manipulovat publikum, aby přijalo její názory, tím, že využije mezery v zákonech svobodných společností. Využívá tedy demokracii ke zničení demokracie.

Dalšími důležitými součástmi vnější propagandistické kampaně KS Číny jsou přílohy čínského deníku China Daily. China Daily zveřejňuje v deníku The Washington Post přílohu se zprávami vyzdvihujícími KS Číny a používá styl rozvržení stránek, který může čtenářům vnuknout dojem, že se jedná o obsah The Washington Post. Slovo „reklama“ je v příloze umístěno na nenápadném místě a čtenáři si mohou snadno pomýlit materiál s vlastním obsahem novin. [122] Deník The Washington Post však není jediný. KS Číny uzavřela podobné dohody s více než 30 dalšími novinami, včetně The New York Times, Wall Street Journal, The Daily TelegraphLe Figaro.

23. září 2018 deník China Daily vložil čtyřstránkovou přílohu, která vypadala jako obyčejné zprávy a komentáře, do místního deníku Des Moines Register v Iowě. Materiál napadal prezidenta USA a podle některých pozorovatelů šlo o pokus ovlivnit průběžné volby (tzv. midterm elections). [123]

Pokud jde o informační válku, totalitní režim KS Číny má oproti demokratickým režimům výhodu. Strana například blokuje média ze všech demokratických zemí, ale je schopna provozovat svá státní média v demokratických společnostech. KS Číny brání médiím z demokratických zemí v tom, aby mohla vkládat přílohy do stranických médií, ale sama může do médií v demokratických společnostech vkládat svůj vlastní obsah. Média KS Číny slouží především straně, a západní novináři v nich nikdy nebudou mít roli vedoucích pracovníků. KS Číny však může vysílat své vlastní lidi v utajení do západních médií nebo vycvičit cizince, aby se stali hlásnými troubami stranických médií.

Dokud bude Západ stále považovat média KS Číny za legitimní, bude v informační válce prohrávat. V roce 2018 Ministerstvo spravedlnosti Spojených států amerických nařídilo agentuře Nová Čína a China Global Television Network, aby se zaregistrovaly jako zahraniční agenti ve Spojených státech. I když to byl správný krok, ještě zdaleka to nestačí – problémem je především nedostatečná reciprocita.

V nedávné době americká vláda učinila ráznější krok, aby čelila propagandě KS Číny. Počínaje březnem 2020 začalo americké ministerstvo zahraničí uvalovat restrikce na média v USA, která jsou kontrolována ČLR, například tím, že je označuje za zahraniční mise, a omezením počtu zaměstnanců, které mohou tato média zaměstnat. Představitelé Trumpovy administrativy, jako například ministr zahraničí Mike Pompeo, jsou obzvláště kritičtí k pokusům komunistické strany, která se snaží vyhrát propagandistickou válku.

Komunistická strana rovněž vyniká v ovládání zahraničních čínskojazyčných médií. Prostřednictvím nátlaku a pobídek získala KS Číny vliv nad mnoha médii v čínském jazyce, včetně některých, která původně založili Tchajwanci a měla dříve silnou tradici antikomunismu. Světové čínské mediální fórum (World Chinese Media Forum) sponzorované KS Číny se používá jako platforma pro sdělování pokynů strany čínským médiím po celém světě. 10. září 2017 se v čínském městě Fu-čou uskutečnilo deváté Světové čínské mediální fórum. Setkání se zúčastnilo více než 460 vedoucích pracovníků zahraničních čínskojazyčných médií z více než 60 zemí a regionů.

Příklad dopadu této práce v oblasti kontroly médií lze nalézt ve zprávách The China Press (Qiao Bao), kalifornského mediálního výstupu provozovaného v čínštině, který šíří propagandu KS Číny v USA. Během 19. celostátního sjezdu KS Číny v roce 2017 se zdlouhavé zprávy tohoto média téměř nelišily od oficiálních zpráv zveřejněných stranickými médii. [124]

Během protestů v rámci deštníkové revoluce v Hongkongu v roce 2014 zámořská Čínská mediální asociace ovládaná KS Číny s více než 160 členy z řad médií urychleně zorganizovala 142 pročínských mediálních výstupů v Asii, Evropě, Africe, Spojených státech a Austrálii, aby zveřejnily text „Ochrana Hongkongu“ na podporu perspektivy KS Číny. [125]

Spolu s ekonomickou „kolonizací“ Afriky dosáhla média KS Číny také do všech koutů tohoto kontinentu. Čínská televizní a mediální skupina StarTimes nyní působí ve třiceti afrických zemích a prohlašuje o sobě, že je „nejrychleji rostoucím a nejvlivnějším provozovatelem digitální televize v Africe“. [126] Režim je ve svém pronikání do zahraničních médií zcela neúnavný.

Potlačení protichůdných hlasů je dalším aspektem zahraničních propagandistických operací čínského komunismu. Strana vyhrožuje novinářům, že jim odmítne udělit víza, a různě je zastrašuje, čímž je nutí k autocenzuře. Výsledkem je, že kvůli obavám z reakcí komunistického režimu existuje jen málo globálních mediálních korporací, které by vůči čínskému režimu zaujímaly zcela nezávislý postoj.

Existuje několik možností, jak může tyranský režim přimět ostatní, aby ho viděli v pozitivnějším světle. První je zavést skutečnou reformu a přejít k formě vlády, která respektuje lidská práva, univerzální hodnoty a zákony. Druhou je zakrývat své zločiny uplatňováním cenzury. Třetí je aktivně přesvědčit okolní svět, aby režim podporoval. Tato třetí metoda režimu zajistí největší krytí.

KS Číny používá druhou i třetí metodu současně, a to po celá desetiletí. Osvojila si celou řadu rozsáhlých propagandistických aktivit zaměřených na cizince, a mění myšlení lidí tak, aby o KS Číny měli pozitivní mínění, nebo přinejmenším nekritizovali její základní chyby. V některých případech dokonce režim dokáže stáhnout lidi k sobě do bahna a proměnit je v aktivní spojence. Strana díky rozsáhlým investicím a důmyslným operacím vytvořila celosvětový systém k vytváření spojenectví, izolaci nepřátel a přeměně lidí s neutrálním postojem na sympatizanty nebo darebáky.

Indoktrinace světa kulturou KS Číny pod rouškou kulturní výměny

Ideologická a politická indoktrinace je důležitým nástrojem KS Číny k ničení tradiční čínské kultury. Strana však v posledních letech propaguje svůj závazek obnovit tradiční kulturu a snaží se pasovat do role legitimního zástupce čínského národa a čínské identity. Jak jsme diskutovali v předchozích kapitolách této knihy, tato vlna předpokládané obnovy tradiční kultury ve skutečnosti opomíná ducha tradice, a nahradila ji falešnou verzí, plnou odchýlené stranické kultury. Tím nejen oklamala svět, ale také ještě hlouběji podkopala odkaz starobylé čínské kultury. Typickým příkladem těchto snah jsou Konfuciovy instituty, které jsou zřizovány na vysokých a středních školách po celém světě.

Konfuciovy instituty narušují důležité akademické principy autonomie a svobodného bádání. Jejich cílem je propagovat takovou verzi historických událostí, kterou zastává KS Číny, a podávat pokřivený výklad historie Číny, přičemž zcela opomíjí otřesnou situaci lidských práv v současné Číně. V některých učebnách Konfuciových institutů jsou na zdech vyvěšeny citáty Mao Ce-tunga. Konfuciovy instituty na povrchu tvrdí, že vyučují čínskou kulturu, zatímco ve skutečnosti propagují komunistickou doktrínu a předávají stranickou kulturu.

Podle neúplných statistik zřídila KS Číny ke konci roku 2017 nejméně 525 Konfuciových institutů (zaměřených na vysoké školy a univerzity) a 1 113 Konfuciových tříd (zaměřených na základní a střední školy) ve více než 145 zemích. [127] Konfuciovy instituty jsou financovány organizací Hanban, která je napojena na KS Číny a její Oddělení práce na jednotné frontě (United Front Work Department – UFWD). Na využívání finančních prostředků dohlíží zaměstnanci velvyslanectví a konzulátů ČLR.

Kromě nabídky kulturních a jazykových kurzů Konfuciovy instituty zkreslují historii a dokonce organizují protesty proti činnostem, které KS Číny považuje za ohrožení své vlády. Například řečníci, které si Konfuciovy instituty pozvaly, opakovali lži KS Číny o Tibetu. Jiní zase tvrdili, že korejská válka začala, protože američtí vojáci bombardovali čínské vesnice, a strana tak byla nucena vyslat své jednotky. Informovala o tom zpráva Americko-čínské ekonomické a bezpečnostní revizní komise (USCC) amerického Kongresu z roku 2018. [128]

Zákon ministerstva obrany USA (National Defense Authorization Act) pro fiskální rok 2019 odsoudil pokusy KS Číny ovlivnit veřejné mínění v USA, a zejména pokusy o manipulaci „médií, kulturních institucí, podniků a akademických a politických skupin“. Zákon výslovně zakazuje poskytnutí jakýchkoliv prostředků z fondu národní obrany katedrám čínského jazyka na amerických univerzitách, které zřídily Konfuciův institut. [129]

Zahraniční propagandistická kampaň KS Číny je významným projektem zaměřeným na celosvětovou transformaci názorů veřejnosti na čínský režim. Strana šíří svou škodlivou ideologii prostřednictvím této propagandy, která uvedla lidi ohledně čínského režimu ve vážný omyl. Lidé tak byli oklamáni, pokud jde o způsob fungování čínského režimu, jeho porušování lidských práv a ohledně komunismu obecně.

b) Cíl práce na jednotné frontě: rozložení svobodného světa zevnitř

KS Číny 18. prosince 2018 oslavila čtyřicáté výročí tzv. reformy a otevření. Udělila medaile za „přátelství k čínské reformě“ deseti vlivným cizincům ve snaze „poděkovat mezinárodnímu společenství za podporu čínské reformy“. [130] Mezi tyto cizince patřili Juan Antonio Samaranch, bývalý prezident Mezinárodního olympijského výboru , který udělil Číně právo hostit letní olympijské hry v roce 2008, a americký podnikatel Robert Lawrence Kuhn, který propůjčil své jméno jakožto autor pochlebovačné biografie o bývalém vůdci KS Číny Ťiang Ce-minovi. Ve skutečnosti v průběhu několika posledních desetiletí pomohlo KS Číny nespočet politiků a osobností, kteří sehráli roli kompliců v rámci taktiky jednotné fronty KS Číny.

Mao označil jednotnou frontu za jeden ze „tří kouzelných pokladů KS Číny“. Západní vlády byly těmito taktikami oklamány a utrpěly vážné ztráty. Dobrou zprávou je, že některé vlády se začínají probouzet a nedávno bylo zveřejněno několik vyšetřovacích zpráv o jednotné frontě. 

Zpráva komise USCC z roku 2018 s názvem Práce na zahraniční jednotné frontě Číny nastínila strukturu a fungování jednotné fronty KS Číny, včetně toho, jak režim používá různé typy vládních a nevládních organizací pro svoji práci na jednotné frontě, a jaké důsledky to má pro Spojené státy a další západní země. Zpráva uvádí: „Tato zvýšená důležitost práce na jednotné frontě měla za následek navýšení počtu úředníků Oddělení práce na jednotné frontě (UFWD) přidělených na nejvyšší posty KS Číny a vlády, čímž v těchto organizacích přibylo zhruba 40 000 nových kádrů UFWD.“ [131]

Think-tank Institut pro globální veřejnou politiku (Global Public Policy Institute, GPPI) zveřejnil v roce 2018 zprávu podrobně popisující činnosti jednotné fronty KS Číny v Evropě. [132] 29. listopadu 2018 vydala Hooverova instituce při Stanfordově univerzitě podrobnou zprávu na stejné téma. Zpráva uvádí: „Čínské vlivové aktivity na jednotné frontě se posunuly za rámec svého tradičního zaměření na společenství diaspor k zaměření na mnohem širší škálu sektorů v západních společnostech, od think-tanků, univerzit a médií až po státní, místní a národní vládní instituce. Čína usiluje o prosazování názorů souhlasících s čínskou vládou, politikou, společností a kulturou, o potlačení alternativních pohledů a o kooptaci klíčových amerických hráčů k podpoře cílů zahraniční politiky a ekonomických zájmů Číny.“ [133]

Jednotná fronta KS Číny na Západě se zaměřuje především na politiky a podnikatele, akademiky a členy think-tanků, čínské osobnosti, podnikatele a studenty žijící v zahraničí, na filmový a zábavní průmysl a na zahraniční disidenty.

Politici a podnikatelé

Zpráva Americko-čínské ekonomické a bezpečnostní revizní komise tvrdí, že KS Číny považuje práci na jednotné frontě za důležitý nástroj k posílení domácí a mezinárodní podpory strany. Tato práce zahrnuje i podplácení západních politiků. Pomocí přesvědčování, pokoušení a budování vztahů udržuje KS Číny úzké vazby s mnoha vysokými představiteli západních vlád. Tito politici jsou považováni za „státní poklad“ ČLR. Dostávají bohaté dary a tituly jako „staří přátelé Číny“. Mezi nimi jsou současní a bývalí generální tajemníci OSN, hlavy států, vysoce postavení vládní úředníci, vysocí vládní poradci, vedoucí mezinárodních organizací, slavní akademici a odborníci think-tanků a mediální magnáti. Od všech těchto lidí, kteří se nacházejí v síti jednotné fronty, se očekává, že v kritických chvílích budou KS Číny vyjadřovat podporu.

Patrick Ho Chi-ping, bývalý hongkongský tajemník pro vnitřní záležitosti, byl v prosinci 2018 ve Spojených státech obviněn z úplatkářství. Ho měl úzké vazby na KS Číny a jménem čínské energetické společnosti China Energy Co. Ltd. s vazbami na čínský režim podplatil vysoké úředníky dvou afrických zemí za účelem získání těžebních práv. [134]

Americké soudní dokumenty také zmiňují korupci a špionáž prováděné čínským telekomunikačním gigantem ZTE. Dva vysoce postavení zástupci telekomunikačních společností v Libérii svědčili o tom, že v letech 2005 až 2007 ZTE podplatila řadu vysokých představitelů, včetně prezidenta, vládních úředníků a soudců, několika tisíci dolary v hotovosti, které jim předali v papírových pytlících. [135]

KS Číny používá peníze a ženy, aby vlákala do pasti politické vůdce rozličných zemí a následně je využila pro své účely jako pěšáky. V memorandu po listopadových průběžných volbách v USA v roce 2014 nastínila CEFC China Energy, společnost napojená na KS Číny, plán navázání vztahů a přátelství s politiky. Jie Ťien-ming, nyní již zdiskreditovaný předseda této společnosti, má silné vazby s evropskými politickými vůdci. Jednou požádal bezpečnostního poradce prezidenta USA, aby přesvědčil americkou armádu, že nemá bombardovat Sýrii, protože tam chtěl koupit ropná pole. Jie se rovněž chlubil spojeními s vysokými úředníky FED a OSN, jakož i s rodinnými příslušníky vládních úředníků USA. [136]

Je-li to považováno za nezbytné, KS Číny může vytvořit různé dočasné sjednocené fronty, aby izolovala své nepřátele. Takto například využila hlasy rozvojových zemí, jejichž úředníci se jí dříve podvolili, aby se projednaly nebo naopak zablokovaly podněty v rámci OSN. Prostřednictvím zástupců tak narušila úsilí USA o stabilizaci Středního východu. Mezitím se straně podařilo vytvořit nová ekonomická spojenectví. V probíhající obchodní válce mezi USA a Čínou se KS Číny snažila zasít konflikt mezi Spojené státy a Evropu s cílem využít Evropu jako součást další jednotné fronty proti Spojeným státům.

Terčem práce na jednotné frontě KS Číny jsou také místní politici. Patří mezi ně vedoucí komunit, členové městských rad, starostové, senátoři a další. Obvyklým přístupem je obdarování místních politiků skrze čínské organizace nebo obchodníky. Politici jsou vyzváni k návštěvě Číny, kde jsou poté podpláceni. Jejich rodinným podnikům se v Číně dostává zvláštního zacházení. Případy sexuálních pastí, kterým se také říká „medové pasti“, často zahrnují vydírání. Je známo, že tuto taktiku používá čínská komunistická strana poměrně často.

Čchen Jung-lin, bývalý úředník na čínském konzulátu v Sydney, který v roce 2005 odjel do Austrálie, sdělil deníku The Epoch Times, že Oddělení práce na jednotné frontě KS Číny infiltrovalo australskou vládu a zkorumpovalo její úředníky. Čchen řekl: „Částka na podplacení jednotlivých úředníků dalece předčí částku vynaloženou na politické dary. Zvláště u výše postavených úředníků ty úplatky byly obrovské. … Dalším aspektem úplatkářství jsou placené cesty do Číny, kde se s úředníky zachází jako s králi. To zahrnuje i prostituci placenou čínskými společnostmi. Mnoho úředníků po návratu z Číny změnilo svůj postoj.“ [137]

Svými velkými finančními dary si KS Číny koupila komunistické a levicové politiky z celého světa, aby se stali jejími agenty v těchto zemích a strana tak mohla dále šířit svoji komunistickou ideologii.

KS Číny používá stejnou taktiku i ve finančním sektoru a v řadě průmyslových odvětví. S obchodníky a podnikateli se zachází jako s králi, a jsou jim poskytovány obchodní pobídky. Na oplátku se stávají hlasem KS Číny pro lobbování ve vládě a ovlivňují finanční a hospodářskou politiku svých zemí. V obchodní válce mezi USA a Čínou se KS Číny často stýkala s magnáty z Wall Street. V Číně podniká mnoho nejvýznamnějších finančních společností a mezinárodních korporací. Aby zde rozšířily své podnikání, zaměstnaly děti mnoha vysoce postavených čínských funkcionářů, kterým se říká „princátka“. Tato „princátka“ se v takových společnostech stávají očima, ušima a hlasem strany.

Akademické kruhy a think-tanky

Mnoho západních think-tanků přímo formuje politiku a strategii své země vůči Číně. Proto jim KS Číny věnuje zvláštní pozornost. Ve zprávě Hooverovy instituce se uvádí, že strana vykonává kontrolu nad think-tanky prostřednictvím finančního sponzorství. Podplácí, ovládá či ovlivňuje téměř všechny think-tanky související s Čínou. [138] Čínský technologický gigant Huawei poskytl finanční podporu think-tankům ve Washingtonu, které poté psaly pozitivní zprávy ohledně této firmy, jak uvádí zpráva deníku Washington Post z roku 2018. [139]

Huawei také sponzoruje přes dvacet univerzit ve Velké Británii, včetně Cambridgeské a Oxfordské univerzity. Profesor Anthony Glees, britský expert na národní bezpečnost, k tomu uvedl: „Jde o elektronickou agendu, která je poháněna injekcemi čínských peněz do britských univerzit. Jedná se o otázku národní bezpečnosti.“ [140] Společnost Huawei prostřednictvím svého programu Seeds for the Future („Semínka budoucnosti“) nalákala velké množství mladých talentovaných inženýrů – klasická komunistická podvratná taktika.

KS Číny si penězi a příslibem peněz, slávy a význačného postavení kupuje zahraniční akademiky, a zejména odborníky na Čínu. Někteří takoví odborníci pak pečlivě následují rétoriku KS Číny, vydávají knihy a články, aby vysvětlili „mírový vzestup“ čínského komunismu, představu o „čínském snu“ nebo „čínský model“. Názory těchto odborníků pak nepřímo ovlivňují čínskou politiku západních vlád – což je přesně cílem čínského režimu.

Co je ještě horší, v posledních několika desetiletích byli odborníci a sociologové ze západních humanitních oborů silně ovlivňováni teoriemi komunistické ideologie. S malým „postrčením“ od KS Číny mohou přejít od pouhé podpory levicové ideologie ke skutečnému přijetí komunismu.

Čínské osobnosti, podnikatelé a studenti v zahraničí

KS Číny úspěšně využila vlastenectví čínských studentů v zahraničí k vytvoření solidarity s vlastní politikou a ideologií. Aby získala podporu Číňanů v zámoří, čínská vláda jim poskytuje finanční podporu. Často používá frázi „láska k vlasti, přátelství k rodině“ jako součást svého úmyslného spojení Číny s komunistickou stranou, aby podvedla zámořské Číňany. Strana také používá rozsáhlou síť organizací, příznivců a špionů v zámoří, aby útočila na své oponenty.

Komunistický režim v Číně používá různé záminky k tomu, aby přiměl Číňany žijící v zahraničí k podnikání a investicím v Číně. Poskytuje čínským osobnostem v zámoří zvláštní zacházení při návštěvě země, zařizuje, aby se zahraniční osobnosti nakloněné čínskému režimu setkaly s vysoce postavenými úředníky KS Číny, a všechny tyto lidi pak zve, aby se účastnili celonárodních oslav ČLR.

Zach Dorfman, člen Carnegieho rady pro etiku v mezinárodních záležitostech (Carnegie Council for Ethics in International Affairs), vydal na serveru Politico dlouhou investigativní zprávu, která odhaluje čínské a ruské špionážní aktivity v Silicon Valley, se zvláštním zaměřením na čínské hráče. Zpráva se zabývala například Rose Pakovou, čínskou aktivistkou v San Francisku. Dorfman ve zprávě konstatoval, že čínská komunistická strana použila Pakovou k tomu, aby Čínská obchodní komora v San Francisku ostrakizovala skupiny Falun Gongu, Tibeťanů, podporovatelů Tchaj-wanu a Ujgurů a bránila jim v účasti na čínském novoročním průvodu. [141]

Zpráva bezpečnostní revizní komise USCC také odhalila, jak jsou ze strany KS Číny kontrolovány Čínské studentské a vědecké asociace (CSSA). Některé pobočky asociace na svých webových stránkách přímo uvádějí, že byly zřízeny místním čínským konzulátem nebo jsou jeho dceřinými společnostmi, zatímco v jiných případech je kontrola prováděna tajně. Tyto organizace přijímají rozkazy od čínských konzulátů, což brání projevu jakékoliv kritiky. Konzulární úředníci obtěžují, zastrašují a sledují studenty, kteří nesouhlasí s linií KS Číny.

Aosicace CSSA a osoby s nimi spojené někdy provádějí průmyslovou a ekonomickou špionáž. V roce 2005 francouzský večerník Le Monde oznámil, že CSSA na univerzitě v belgické Lovani byla přední špionážní skupinou KS Číny v zemi. Někdy takové sítě sestávají z několika stovek agentů pracujících v různých společnostech po celé Evropě. [142]

Filmy a zábavní průmysl

Čínská komunistická strana v posledních letech navýšila své úsilí o infiltraci zábavního průmyslu v USA. V roce 2012 vynaložila skupina Wanda Group z pevninské Číny 2,6 miliardy dolarů k zakoupení AMC, druhého největšího řetězce kin ve Spojených státech. Od té doby získala Legendary Entertainment za 3,5 miliardy dolarů a Carmike, čtvrtý největší divadelní řetězec ve Spojených státech, za 1,1 miliardy dolarů. [143] V roce 2016 společnost Ali Pictures získala podíl ve firmě Amblin Partners Stevena Spielberga a umístila svého zástupce do správní rady společnosti, aby se podílel na důležitých rozhodnutích. [144]

Jedním z hlavních cílů KS Číny při infiltrování zábavního průmyslu je, aby svět následoval scénář KS Číny tím, že vykresluje pozitivní obraz čínského komunismu a takzvaný mírový vzestup Číny, aby zakryl tyranské ambice režimu. Tento obraz zároveň zakrývá to, jak vývoz stranické kultury poškodil svět. Od roku 1997 do roku 2013 Čína investovala do pouhých dvanácti hollywoodských filmů ze sta nejvýdělečnějších filmů. V následujících pěti letech však Čína spolufinancovala jednačtyřicet nejpopulárnějších hollywoodských filmů. [145]

Hollywood dychtí po rychle rostoucím filmovém trhu v Číně a vedoucí pracovníci jsou si dobře vědomi toho, že z něj budou vyloučeni, pokud se jim nepodaří držet krok s linií strany. Proto se rozhodli, že se budou držet požadavků čínské cenzury. [146] Americké filmové hvězdy, které se KS Číny postavily, mají zakázán vstup do země, nebo jsou jejich filmy vyloučeny z čínského trhu. Například když hollywoodský herec Richard Gere vyjádřil podporu Tibetu, vedlo nejen k tomu, že mu byl odepřen vstup do Číny, ale také omezilo jeho vlastní kariéru ve Spojených státech, protože se producenti nechtěli urazit nebo vyprovokovat KS Číny. [147] Další filmové hvězdy byly zařazeny na černou listinu pro jiné „přestupky“.

Ostrakizace zahraničních expertů a disidentů

KS Číny používá zastrašování a pobídky k ovlivnění západních expertů na Čínu a ostrakizuje odborníky, kteří jsou vůči KS Číny kritičtí. To vedlo mnohé k dobrovolné autocenzuře. Zastrašování zahrnuje odmítnutí udělení víz, což má největší dopad na mladé odborníky. V zájmu profesionálního rozvoje se mnozí dobrovolně vyhýbají lidským právům, otázkám Tibetu a dalším citlivým tématům, která by mohla vyvolat hněv strany.

Profesor východoasijských studií Perry Link byl režimem zařazen na černou listinu kvůli svému odbornému bádání na téma masakru na náměstí Nebeského klidu. Reakce KS Číny se následně změnila v „lekci“ pro mladé vědce v tom, čeho se vyvarovat. [148]

V říjnu 2017 odjel Benedict Rogers, místopředseda Komise pro lidská práva britské Konzervativní strany a podporovatel hongkongského demokratického hnutí, do Hongkongu za osobními aktivitami, byl mu však zamítnut vstup a na letišti v Hongkongu byl repatriován. [149]

Ve výše uvedené zprávě USCC z roku 2018 se rovněž uvádí, že čínští zpravodajští agenti se pokoušejí najmout zástupce etnických menšin, včetně Ujgurů žijících v zahraničí, aby sloužili jako jejich vyzvědači. Odmítnutí může vést k pronásledování jejich rodiny v Číně. Ujgurové, kterým bylo vyhrožováno, uvádějí, že účelem těchto hrozeb není pouze shromažďovat informace o ujgurské diaspoře, ale také vytvářet neshody a bránit jim v účinném odporování KS Číny. [150]

c) Ekonomická válka: těžká výzbroj KS Číny

Jsou-li externí zahraniční propaganda, ovlivňování mínění a práce na sjednocené frontě podobami měkké síly strany, pak je průmysl se špičkovými technologiemi její tvrdou silou. V 50. letech 20. století bylo sloganem KS Číny „předstihnout Velkou Británii a dohnat Spojené státy“. Tato strategie se dnes stala legitimní hrozbou.

KS Číny od 80. let 20. století realizovala řadu strategických plánů v oblasti vědy a techniky, včetně programu 863 (také známého jako Národní program výzkumu a vývoje špičkových technologií), který pomohl zajistit krádeže technologií z jiných zemí, programu Torch, který pomohl vybudovat hi-tech komerční průmysl, programu 973 pro vědecký výzkum a programu 211, který pomohl „reformovat“ univerzity. [151][152] Program Made in China 2025 usiluje o přeměnu Číny z výrobní země na výrobní mocnost do roku 2025, přičemž by se ujala vedení v oblasti „velkých dat“, 5G apod. Tato strategie zahrnuje ambiciózní plány pro umělou inteligenci, v nichž má Čína za cíl být do roku 2030 světovým lídrem. Účelem je vylepšit status Číny ze světové továrny na vyspělý výrobní gigant, a tím v této oblasti dosáhnout světové nadvlády. [153]

Za normálních okolností je zcela legitimní, když země mobilizuje své zdroje na průmyslový rozvoj nebo když investuje do výzkumu v klíčových technologiích. Strategie rozvoje high-tech technologií pod vedením KS Číny však pro svobodný svět představuje vážnou hrozbu. Důvodem je to, že ČLR není normální zemí, která by respektovala normy upravující mezinárodní vztahy. Účelem technologického rozvoje KS Číny není to, aby se mohla připojit k řadám dalších světově vyspělých zemí světa, nebo jim rovnocenně konkurovat. Cílem režimu je eliminace odpůrců a potlačení západních ekonomik – zejména ekonomiky Spojených států – a být tak o krok blíž světové dominanci.

Technologická inovace je v kapitalistické společnosti plodem osobní svobody, která je v přirozeném konfliktu s totalitní vládou komunismu. Výzkumníci v pevninské Číně nemohou svobodně používat zahraniční vyhledávače a nemohou se ani svobodně projevovat. Vzhledem k omezování myšlenek a přístupu k informacím je tedy obtížné dosáhnout skutečných průlomů ve vědeckých a technologických inovacích.

Aby tento nedostatek vykompenzovala, strana použila různé tajné prostředky, aby ukradla západní technologie a získala špičkové talenty, a použila také nepoctivá opatření k podkopání západního průmyslu. ČLR využila možnosti celého státu, včetně vládních skupin a firem, armády, soukromých podniků a jednotlivců, aby ukradla technologie, jejichž vývoji Západ věnoval desetiletí a vydal na jejich rozvoj obrovské částky. Asimiluje a vylepšuje ukradené intelektuální vlastnictví a poté je jednoduše hromadně vyrábí za nízkou cenu a zahlcuje těmito levnými produkty celý svět, čímž oslabuje soukromé západní podniky a ekonomiky, které si nemohou dovolit ignorovat předpisy, tak jako to dělá ČLR. Čínský režim tedy ve své technologické soutěži se Západem používá své techniky neomezené války.

Léčka v podobě poskytnutí technologie výměnou za přístup na trh

V posledních letech se čínská vysokorychlostní železniční síť stala téměř reklamou pro špičkovou výrobu v této zemi, a tak se zrodil koncept „vysokorychlostní železniční diplomacie“. Čínská státní média označila čínskou práci v této oblasti za „legendární“, vzhledem k rychlému vývoji za pouhých krátkých deset let. Ale pro západní firmy se stala čínská výstavba vysokorychlostních železnic noční můrou v podobě technologických krádeží, nástrah a toho, co se nakonec stalo obrovskými ztrátami výměnou za drobné zisky.

Práce na projektu vysokorychlostní železnice začaly počátkem 90. let. Koncem roku 2005 čínské úřady opustily myšlenku nezávislého vývoje technologií a uchýlily se k použití západní technologie. Cíl KS Číny byl od začátku jasný: nejprve plánovala technologii získat, poté ji vyrobit a nakonec ji na globálním trhu prodat levněji.

Čínská strana vyžaduje, aby zahraniční výrobci podepsali smlouvu o převodu technologií s čínskou domácí firmou, ještě než předloží nabídky stavebních smluv, jinak jim není umožněno nabídku zadat. Čínské úřady rovněž zavedly formální interní hodnocení nazvaná „hodnocení implementace transferu technologií“, která se nezaměřují na to, jak dobře dokáží zahraniční podniky své systémy předávat, ale spíše na to, jak dobře se je tuzemské společnosti naučí, a zda budou schopny technologie samy vyrábět. Pokud se tuzemské podniky tuto technologii nenaučí, Čína nezaplatí. Úřady rovněž požadují, aby místní společnosti při poslední šarži objednávek vyrobily 70 % těchto objednávek. [154]

Vzhledem k tomu, že zahraniční společnosti cítily, že čínský trh je příležitostí, kterou si nesmí nechat ujít, ani takové podmínky jim nezabránily v tom, aby se přihlásily do konkurzu. Nabídky předložily japonská společnost Kawasaki, francouzský Alstom, německý Siemens a kanadský Bombardier. Žádná ze západních společností však nebyla ochotna převést svou základní, nejhodnotnější technologii. KS Číny však nadále hrála hru s několika společnostmi v naději, že alespoň jedna z nich se vzdá něčeho skutečného ve prospěch krátkodobých zájmů. Když se zdálo, že jedna společnost dostane podíl na čínském trhu výměnou za svoji technologii, ostatní se začaly bát, že budou vynechány. Několik z nich se tak ocitlo v pasti KS Číny a ve výsledku Čína dokázala vytěžit klíčovou technologii ze všech čtyř výše uvedených společností.

Čínská vláda do projektu výstavby železnic investovala obrovské částky a neohlížela se na náklady a čínské firmy vybudovaly nejrozsáhlejší vysokorychlostní železniční systém na světě. Čína za několik let rychle asimilovala západní technologii, která se poté změnila v „nezávislá práva duševního vlastnictví“. To, co západní společnosti skutečně šokovalo, bylo, když Čína začala podávat žádosti o vysokorychlostní železniční patenty v zahraničí, kdy se čínské firmy staly na mezinárodním trhu tvrdými konkurenty stojícími proti svým bývalým učitelům. Jelikož čínské společnosti nashromáždily v této oblasti velké množství praktických zkušeností a měly všechny průmyslové výhody, které jim přináší velká výrobní kapacita a masivní státní finanční podpora, má čínský vysokorychlostní železniční průmysl konkurenční výhodu oproti svým protivníkům. Stal se klíčovým prvkem projektu Nové Hedvábné stezky komunistické strany.

Zatímco zahraniční společnosti kdysi snily o získání svého podílu na obrovském trhu vysokorychlostní železnice v Číně, místo toho zjistily, že byly nejen z tohoto trhu vytlačeny, ale také stvořily tvrdého mezinárodního konkurenta. Yoshiyuki Kasai, čestný předseda Ústřední japonské železniční společnosti, s úzkostí prohlásil: „[Rychlovlak] Šinkansen je japonský klenot. Převod technologií do Číny byla obrovská chyba.“ [155]

Sama KS Číny uznává, že čínského úspěchu ohledně vysokorychlostní železnice bylo dosaženo tím, že stanula na ramenou obrů. Účelem bylo od začátku zabít všechny ostatní obry. KS Číny má explicitní dvojí cíl: jejím krátkodobým cílem je využít ekonomických úspěchů k prokázání legitimity svého režimu a dosáhnout hospodářského a technologického pokroku, aby podpořila nacionalistický sentiment a propagandu. Jejím dlouhodobým cílem je však prokázat, že komunistický systém je nadřazen kapitalistickému systému, takže bezohledně krade technologie a přeměňuje sílu celé své země, aby konkurovala kapitalistickým svobodným podnikáním.

Čínská taktika příslibu přístupu na trh výměnou za technologie, nucené technologické transfery, pohlcování a vylepšování zahraničních technologií, budování vlastních firem na domácím trhu před jejich vstoupením do světa a zahlcování světa výrobky za dumpingové ceny k oslabení konkurence dovedly západní společnosti k nesmírným ztrátám.

V roce 2015 navrhla čínská vláda desetiletý projekt Made in China 2025, který počítá s tím, že do roku 2025 by se Čína změnila z velké výrobní země na výrobní mocnost a že do roku 2035 by výrobní průmysl této země převýšil výrobní průmysl ve vyspělých zemích, jako je Německo a Japonsko. KS Číny také doufá, že do roku 2049 povede inovace v klíčových výrobních odvětvích. Čínský komunistický režim použitím vznešených slov povýšil status svého výrobního sektoru na „základ národa“ a na „nástroj k obnovení země“.

Výrobní supervelmoc založená na krádežích

Jak mohla Čína v tak krátké době zvýšit svůj výrobní a inovační potenciál? Využila stejné staré triky: zaprvé donutila společnosti k přenosu technologií, jako v případě vysokorychlostní železnice. Mnoho západních korporací je ochotno poskytnout svou technologii výměnou za přístup na čínský trh a zároveň vzdělávat své budoucí konkurenty. Zadruhé, Čína požaduje, aby firmy vytvořily společné podniky (tzv. joint ventures) s jejími vlastními firmami, a podněcuje čínské společnosti a univerzity ke spolupráci s technologicky vyspělými firmami, aby tyto technologie samy získaly. Zatřetí, režim vybízí své domácí firmy, aby prováděly akvizice zahraničních společností v oblasti špičkových technologií, přímo investovaly do začínajících podniků s klíčovými technologiemi a zakládaly zahraniční výzkumná a vývojová střediska. Začtvrté, podněcuje přední zahraniční technologické a vědecké výzkumné ústavy ke zřízení výzkumných a vývojových středisek v Číně. Zapáté, používá cílenou politiku, aby přivedla zahraniční technologické odborníky.

Mnoho start-upů v Silicon Valley potřebuje kapitál. Čína používá peníze daňových poplatníků, aby do nich investovala a získala tak přístup k novým technologiím, včetně raketových motorů, senzorů pro autonomní námořní lodě a 3D tiskáren vyrábějících flexibilní obrazovky, které mohou být použity v kokpitech stíhacích letadel. Ken Wilcox, emeritní předseda Silicon Valley Bank, v roce 2017 uvedl, že během šestiměsíčního období ho oslovily tři různé čínské státní podniky s tím, aby jednal jako jejich zástupce, který kupuje technologii jejich jménem. Sdělil: „Ve všech třech případech uvedli, že je pověřil Peking, a nevěděli, co chtějí koupit. Jednalo se prostě jen o jakoukoliv technologii.“ [156] V listopadu 2018 Úřad obchodního zástupce Spojených států (Office of the United States Trade Representative) zveřejnil zprávu, v níž uvádí, že společnost Digital Horizon Capital (bývalá Danhua Capital) využívá čínský rizikový kapitál, aby pomohla čínské vládě získat ve Spojených státech high-tech technologie a duševní vlastnictví. [157]

Průmyslová špionáž čínského režimu dalece přesahuje možnosti komerčních špionů minulosti. Aby odcizil technologii a tajemství ze Západu, režim mobilizuje veškerý dostupný personál a taktiku – včetně špionáže, hackingu, zahraničních studentů, pozvaných odborníků, čínských a tchajwanských imigrantů pracujících v západních společnostech, a lidí ze Západu, kteří se nechali zlákat finančními pobídkami.

KS Číny vždy usilovala o americký stíhací letoun F-35. Kanadský rezident Su Bin původem z Číny byl v roce 2016 odsouzen ke 46 měsícům vězení za krádež plánů pro F-35 a dalších letadel. Su spolupracoval se dvěma hackery z čínské armády na proniknutí do počítačových systémů výrobce Lockheed Martin, aby kradl obchodní tajemství. Vyšetřovatelé zjistili, že Suova skupina také ukradla informace o Lockheedově stíhacím letounu F-22 a strategickém dopravním letounu C-17 společnosti Boeing, jakož i 630 000 souborů systému Boeing, což představuje přibližně 65 gigabytů dat. [158] Vlastní stíhací letoun Lidové osvobozenecké armády J-20 vystavený v posledních letech je nyní velmi podobný americkému F-22 a menší čínský FC-31 je napodobeninou F-35.

David Smith, expert na metamateriály na Duke University, vymyslel typ „neviditelného pláště“ s potenciálem, že bude jednoho dne chránit americké síly. Americká armáda do svého výzkumu investovala miliony dolarů. V roce 2006 přišel do Spojených států čínský student Liou Žuo-pcheng s výslovným cílem studovat ve Smithově laboratoři a nakonec se stal jeho chráněncem. Pracovník kontrarozvědky FBI věří, že Liou měl konkrétní poslání: získat Smithův výzkum. V roce 2007 Liou přivedl dva bývalé kolegy, cestující na náklady čínského režimu, do Smithovy laboratoře a nějakou dobu společně pracovali na neviditelném plášti. Později bylo vybavení používané k výrobě pláště duplikováno v Liouově bývalé laboratoři v Číně. [159]

20. prosince 2018 americké ministerstvo spravedlnosti zažalovalo dva čínské občany z čínské hackerské organizace APT 10, která má úzké vazby na KS Číny. Dle obvinění APT 10 prováděla v letech 2006 až 2018 rozsáhlé hackerské útoky a ukradla obrovské množství informací od více než 45 organizací, včetně NASA a ministerstva energetiky. Ukradené informace zahrnují léky, biotechnologie, finance, průmyslové výrobky, ropu a zemní plyn. Ředitel FBI Christopher Wray k tomu uvedl: „Cílem Číny je zkrátka a dobře nahradit USA na pozici přední světové supervelmoci, a zapojují do toho nelegální metody. Používají neustále rostoucí portfolio netradičních a nezákonných metod.“ [160]

Proti čínským krádežím technologií a patentů je těžké bojovat a je obtížné jim předcházet. Kathleen Puckettová, bývalá pracovnice americké kontrarozvědky v San Francisku, uvedla, že Číňané vynakládají veškeré úsilí na špionáž a dostanou tak všechno zdarma. [161]

KS Číny zahájila „válku proti všem“, aby vyrabovala pokročilou technologii ze Západu pomocí vlastenectví, rasových sentimentů, peněz a prestiže. Objem jejích krádeží je historicky bezprecedentní.

Někteří čínské aktivity omlouvají s tvrzením, že na tom až tolik nesejde, že čínské firmy sem tam něco ukradnou, poněvadž nedostanou úplný obraz o tom, jak jsou technologie rozmisťovány a přizpůsobovány. Avšak dívat se na čínskou průmyslovou špionáž tímto způsobem je velmi nebezpečné. Špionáž v elektronickém věku je úplně jiná než v minulých desetiletích, kdy by špioni pořídili jen několik fotografií. Čína ukradne celé databáze výzkumu technologií, a v mnoha případech nejenže shromáždí technologii, ale získá i odborníky. Díky své síle coby továrny světa, kterou si Čína vyvíjela po celá desetiletí, a potenciálu výzkumu a vývoje, který režim nashromáždil, je čínský režim skutečně schopen a ochoten vybudovat výrobní supervelmoc založenou na krádežích – a už to i dělá.

Program Tisíc talentů: špionáž a lákání talentovaných lidí

Od doby, kdy se Čína v 70. letech otevřela světu, až do současnosti studovaly miliony čínských studentů v zahraničí a mnozí z nich dosáhli značných úspěchů v rozličných oborech. Čína se snaží zaměstnávat a využívat tyto talentované jednotlivce, do kterých investoval Západ a kteří jím byli školeni, k přímému návratu technologií a ekonomických informací, které získali, do Číny. To napomáhá snahám KS Číny o získání světové nadvlády. Od roku 2008 zahájilo více ministerstev v Číně program Tisíc talentů. Na povrchu jde o nábor nejlepších čínských talentů ze zámoří a návrat do Číny na dlouhodobý nebo krátkodobý pracovní úvazek. Skutečným cílem tohoto programu je však to, aby státní průmysl dostal ze Západu nové technologie a duševní vlastnictví. V roce 2020, po masivním tlaku Západu, byly informace ohledně programu skryty před zraky veřejnosti.

V září 2015 odtajnila FBI dokument o těchto čínských talentových programech. Dochází k závěru, že nábor cílových jednotlivců může Číně umožnit profitovat třemi způsoby: získá přístup k výzkumu a odborným znalostem v oblasti špičkových technologií, bude těžit z dlouholetého vědeckého výzkumu prováděného USA, podporovaného vládními granty USA a soukromým financováním, a rovněž vážně ovlivní americkou ekonomiku. [162]

Národní institut zdraví (NIH) zveřejnil v roce 2018 zprávu o čínských talentových programech, v níž uvedl, že cizí státní příslušníci převedli duševní vlastnictví z USA do svých rodných zemí, zatímco účet zaplatila vláda USA. Jejich činy neférovým způsobem ovlivnily všechny akademické instituce v USA. [163] M. Roy Wilson, jeden z autorů zprávy a spolupředseda poradního výboru institutu, uvedl, že klíčovou kvalifikací pro účast v programu Tisíc talentů je přístup k hodnotnému duševnímu vlastnictví. Dodal také, že problém je značný, a nikoliv náhodný, a že závažnost ztrát duševního vlastnictví nelze ignorovat. [164]

Peter Harrell, výzkumník energetického, ekonomického a bezpečnostního programu v Centru pro novou americkou bezpečnost (Center for a New American Security), uvedl: „Čína usiluje o technologické schopnosti s využitím celé společnosti. Nakupuje inovativní společnosti prostřednictvím zahraničních investic, vyžaduje od západních společností, aby se špičkové technologie převáděly do Číny coby podmínka přístupu na čínský trh, poskytuje obří státní zdroje na financování domácího technologického rozvoje, financuje školení pro špičkové čínské studenty a výzkumné pracovníky v zahraničí, a vyplácí obrovské prémie, aby přilákala talenty zpět do Číny.“ [165]

Program Tisíc talentů se zaměřuje na téměř všechny čínské studenty, kteří od 80. let přišli do Spojených států a kteří měli přístup k užitečným informacím pro průmyslový, technologický a ekonomický rozvoj režimu – jde potenciálně až o desítky tisíc jednotlivců. KS Číny v rámci svého náboru talentů a hromadění duševního vlastnictví mobilizuje schopnost celé země a populace vést neomezenou válku.

Zlověstný „celonárodní“ systém

Důležitým prostředkem k tomu, aby KS Číny byla schopna naplnit své ambice, jsou kromě přímočarých krádeží také čínská státní podpora a dotace. Státní podpora znamená, že režim může použít obrovské částky peněz na podporu klíčových odvětví. Ve skutečnosti jde o využití čínské národní síly k vyvíjení tlaku na soukromé západní podniky. To představuje obrovskou a nebývalou výzvu pro země, kde jsou vůdci voleni demokraticky a kde se obchodní rozhodnutí ponechávají na samotných podnicích. Dá se říci, že západní společnosti prohrály již před samotným začátkem bitvy. Čínské dotace – z kapes daňového poplatníka – znamenají, že čínští výrobci mohou ignorovat skutečné náklady, díky čemuž se na mezinárodních trzích stávají neohroženými predátory.

Typickým příkladem dotací čínského režimu je výroba solárních panelů. Před deseti lety neexistovaly mezi deseti nejlepšími světovými výrobci solárních článků žádné čínské společnosti, ale nyní jich pochází šest z Číny, včetně předních dvou. Během prvního funkčního období prezidenta Obamy byl ekologický energetický průmysl silně propagován, ale brzy šly desítky výrobců solárních panelů do konkurzu nebo musely omezit své podniky tváří v tvář nelítostné konkurenci z Číny, což v té době podkopalo nadšení pro čistou energii. [166] Tyto škody byly způsobeny čínskými dumpingovými výrobky na světovém trhu, což bylo umožněno dotacemi, které režim vyplácel v rámci domácího solárního průmyslu.

Západní země rovněž financují klíčové projekty, včetně projektů špičkového technologického rozvoje. Například prototyp internetu byl poprvé vyvinut americkým ministerstvem obrany. Na Západě je však vládní účast na národní úrovni omezená. Jakmile je technologie komercializována, mají soukromé společnosti volné ruce. Například organizace NASA rozšířila své výsledky pokročilého výzkumu do průmyslu prostřednictvím svého programu přenosu technologií. Mnoho z jejích softwarových projektů jednoduše uvedlo svůj zdrojový kód na web jakožto otevřený zdroj. Naproti tomu čínská komunistická strana ke komercializaci high-tech technologií přímo využívá moc státu, což je totéž, jako by použila značku „Čína, s. r. o.“ k soutěži s jednotlivými západními firmami.

Projekt Made in China 2025 je samozřejmě neoddělitelný od státní podpory a státního průmyslového plánování. Pokud bude KS Číny v nastoupeném trendu pokračovat, bude se příběh solárních panelů opakovat i v jiných průmyslových odvětvích a čínské produkty se stanou globálními zabijáky pracovních míst. Čínský komunistický režim prostřednictvím neomezeného hospodářského a technologického boje úspěšně zavedl mnoho západních společností, včetně nadnárodních společností, do pasti. Předaly kapitál a pokročilé technologie, ale na čínském trhu nebyly schopny konkurovat, a místo toho napomohly k vytvoření vlastních konkurentů podporovaných čínským státem. KS Číny je použila jako pěšáky k dosažení svých ambicí.

d) Využívání veřejnosti ke špionáži

KS Číny považuje informace jednoduše za další zbraň ve svém arzenálu. Bez ohledu na obor, ať už se jedná o stát, soukromý podnik nebo individuální úsilí, jsou všechny formy informací považovány za legitimní pro splnění strategických ambicí režimu.

KS Číny rovněž používá legislativu, aby donutila všechny Číňany k účasti na své neomezené válce. Národní zpravodajský zákon Čínské lidové republiky, schválený Stálým výborem Všečínského shromáždění lidových zástupců (čínského parlamentu), stanovuje, že „národní zpravodajské agentury mohou vyžadovat, aby příslušné agentury, organizace a občané poskytovali nezbytnou podporu, pomoc a spolupráci“. [167] To znamená, že jakýkoli čínský občan může být přinucen ke sběru informací a stát se tak nedobrovolným špionem.

12. prosince 2018 uspořádal soudní výbor amerického Senátu slyšení o „netradičních špionážních činnostech“ čínské komunistické strany. Bill Priestap, zástupce ředitele kontrarozvědky FBI, odhalil přístup KS Číny: strana někdy hraje podle pravidel, když je to pro ni výhodné, zatímco jindy, aby dosáhla svých cílů, pravidla porušuje či ohýbá. Pokud je to možné, strana se také pokouší přepsat pravidla a přetvořit svět podle svých vlastních požadavků.

John Demers, zástupce generálního prokurátora Divize národní bezpečnosti Ministerstva spravedlnosti Spojených států amerických, dosvědčil, že plán KS Číny Made in China 2025 je v zásadě příručka o tom, co ukrást. Sdělil, že od roku 2011 do roku 2018 bylo více než 90 % případů hospodářské špionáže, z níž měla profitovat konkrétní země, a více než dvě třetiny případů obchodních krádeží spojeno s ČLR. [169]

Ve skutečnosti není špionáž KS Číny zdaleka omezena na duševní vlastnictví. Čínská komunistická strana kontroluje všechny významné soukromé společnosti v Číně, a používá tyto soukromé podniky pro mezinárodní shromažďování zpravodajských informací. Americký senátor Ted Cruz zmínil na svém Twitteru v roce 2018, že Huawei je „špionážní agenturou komunistické strany zahalenou do hávu telekomunikační společnosti“. „Její sledovací sítě pokrývají celý svět a jejími klienty jsou darebácké režimy, jako Írán, Sýrie, Severní Korea a Kuba. Zatčení finanční ředitelky společnosti Huawei, Wan-čou Meng, v Kanadě je zároveň příležitostí i výzvou,“ napsal. [170]

Podle průzkumu, který v lednu 2018 zveřejnil francouzský deník Le Monde, byly od ledna roku 2012 do Šanghaje každou noc po dobu pěti let zasílány důvěrné informace z centrály Africké unie (AU) v Etiopii. Z hackingu byl obviněn čínský režim. Zpráva zveřejněná australským Institutem pro strategickou politiku vydaná o šest měsíců později odhalila, že Huawei je klíčovým poskytovatelem infrastruktury informační a komunikační technologie v budově centrály AU. [171]

André Ken Jakobsson, spolupracovník Centra vojenských studií v Kodani, uvedl: „Znepokojivé je, že KS Číny může získat velmi kritické a citlivé informace. Má vstup do systému, který ovládá celou naši společnost. V budoucnu bude vše připojeno k síti 5G. Obáváme se, že země, která bude takové zařízení poskytovat – Čína [KS Číny] – bude ovládat spínač.“ [172]

KS Číny zároveň přes dvacet let používá ve velkém měřítku hackery, aby získala důležité informace z jiných zemí. Už v roce 1999 se její hackeři skryli za zámořský web Falun Gongu a zaútočili na Ministerstvo dopravy USA. Ministerstvo kontaktovalo stránku Falun Gongu, aby útoky vyšetřilo. Brzy se zjistilo, že útok lze vysledovat k hackerovi ze zpravodajské agentury provozované stranou. [173]

V červnu 2015 byl americký úřad státní správy napaden hackery KS Číny, kteří ukradli osobní údaje a bezpečnostní informace více než 21,5 milionu Američanů. Mezi postiženými bylo 19,7 milionu zaměstnanců vlády a 1,8 milionu jejich rodinných příslušníků.

V listopadu 2018 hotelová síť Marriott International oznámila, že hackeři odcizili soukromé informace, včetně pasů, až 500 milionům hostů. Ke krádežím docházelo již v roce 2014. Ministr zahraničí USA Michael Pompeo 12. prosince téhož roku potvrdil, že hacking provedla KS Číny. Marriott je největším hotelovým dodavatelem pro vládu a armádu USA.

e) Mnoho podob neomezené války

KS Číny využívá i další metody neomezené války. Níže je uvedeno několik hlavních oblastí.

Diplomatická válka

Typickou diplomatickou metodou KS Číny je strategie „rozděl a panuj“. Když svět kritizuje KS Číny za její porušování lidských práv, režim vyzve jednotlivě každou zemi, aby s ní diskutovala o lidských právech samostatně a za zavřenými dveřmi. V konečném důsledku však tato kritika nemá pro režim žádný omezující účinek. Navíc KS Číny prakticky rozložila mezinárodní normy, které chrání lidská práva.

KS Číny použila tuto metodu, aby se vyhnula odsouzení a sankcím těsně předtím, než se připojila ke Světové obchodní organizaci. Jakmile byla Čína do organizace přijata, režim okamžitě začal používat ekonomické prostředky, aby nalákal různé země, a znovu použil metody rozdělení a panování, aby dosáhl velkých průlomů v různých oblastech.

Čínský režim rovněž využívá nečestnou taktiku diplomacie s využitím rukojmích, aby zatýkala a vyhrožovala Číňanům i zahraničním občanům, dokud nebudou splněny její požadavky. Předtím, než v roce 2002 USA udělily ČLR status „trvale normální obchodní vztahy“, čínský režim zatýkal disidenty před téměř každým vyjednávacím zasedáním a poté využil propuštění disidentů jako prostředku k dosažení svých cílů během vyjednávání. Komunistická strana ignoruje práva a životy svých vlastních lidí, ale ví, že západní společnosti se o základní lidská práva zajímají. Používá proto své vlastní občany jako rukojmí, drží nůž na krku Číňanům a používá je k ohrožení nepřítele – Spojených států.

S rychlým rozvojem ekonomiky nabyla KS Číny více odvahy a začala si brát za rukojmí i cizince. Šest týdnů poté, co byl v Kanadě zatčen výše zmiňovaný Su Bin, protože pronikl do americké vojenské databáze, KS Číny zatkla kanadský pár Kevina a Julii Garrattovy a obvinila je taktéž ze špionáže. [174]

Poté, co byla ve Vancouveru 1. prosince 2018 zatčena viceprezidentka a finanční ředitelka firmy Huawei, Meng Wan-čou, čínské ministerstvo zahraničních věcí iniciovalo řadu protestů. Konzulát KS Číny v Kanadě zmobilizoval k protestním akcím velké množství prokomunistických Číňanů žijících v zahraničí. Kromě toho KS Číny v odvetě zatkla dva kanadské občany. [175] Účelem bylo vyvinout přímý nátlak na Kanadu a vrazit klín mezi Kanadu a Spojené státy.

Nedodržování zákonů je pracovním postupem KS Číny. Jakýkoliv cizinec v Číně se může kdykoli stát rukojmím, a může být použit jako prostředek k vyjednávání pro politické, ekonomické a diplomatické účely. Navíc, když KS Číny vyhrožuje Číňanům v zahraničí, a zejména disidentům, často používá jejich příbuzné v Číně jako rukojmí.

Vojenský konflikt

KS Číny vyvinula asymetrické zbraně, jako jsou protilodní střely a protiletadlové balistické rakety. Co se týče konvenčních zbraní, KS Číny se pokusila překonat technologickou nadřazenost Spojených států tím, že vlastní větší množství zařízení zacílených na vysoce cenná aktiva. KS Číny se rozrostla ekonomicky a technologicky, což jí poskytlo větší operační prostor pro implementaci kybernetické války, vesmírné války a dalších nekonvenčních high-tech útočných vektorů proti Spojeným státům, jak je uvedeno v poslední části.

Čínská Lidová osvobozenecká armáda (LOA) veřejně prohlašuje, že válka, o kterou usiluje, by se „projevovala způsobem, který je přeshraniční, působí napříč doménami a využívá všech potřebných prostředků“. V ideální válce LOA „hmatatelné národní hranice, nehmotný kyberprostor, mezinárodní právo, vnitrostátní právo, kodexy chování a etika nejsou [pro síly LOA] závazné. …Nepřijímá za nikoho odpovědnost a není omezena žádnými pravidly. Cílem může být kdokoli a mohou být použity jakékoliv prostředky“. Autoři Neomezené války prohlašují: „Už jste uvažovali o kombinaci bojiště a ne-bojiště, války a ne-války, vojenského a nevojenského – konkrétně, o kombinaci maskovaných letadel, řízených střel a síťových zabijáků, jaderné války, finanční války a teroristických útoků? Nebo, jednoduše řečeno, Schwarzkopf [tehdejší vrchní velitel centrálního velení USA] + Soros [levicový miliardář] + Morris [tvůrce počítačového viru Morris Worm] + bin Ládin? Na tuhle kartu my ve skutečnosti vsázíme.“ [176]

Internetová válka

Prostřednictvím snah Huawei a ZTE o obsazení technologického trhu 5G se KS Číny snaží získat dominantní postavení v normách 5G a chce v této nové technologii hrát novou globální roli. Bývalý šéf pobočky FED v Dallasu řekl: „Pokud by Čína tento závod vyhrála, vytvořila by protokoly pro internet, stejně jako když angličtina nahradila němčinu jakožto vědecký jazyk, a stala by se jazykem všech důležitých aktivit na globální úrovni.“ [177]

V současné době internet čelí novému vývoji, jehož jádrem je technologie 5G. Kombinací 5G a umělé inteligence dramaticky narůstá internetová kontrola nad fyzickým světem a přepisují se pravidla celého světa. Pokud by KS Číny dominovala 5G, mohla by jednat prakticky bez překážek.

Kromě toho, jakmile budou operace vnější propagandy KS Číny úspěšně integrovány se sítí 5G pod kontrolou Číny, její úsilí o indoktrinaci lidí v zahraničí bude výrazně vyšší a účinnější než dosud.

Válka s narkotiky

Na zasedání vlády USA, které se konalo 16. srpna 2018, prezident Trump uvedl, že šíření opioidů, a zejména syntetické drogy fentanyl, z Číny se stalo „téměř formou války“. [178] V roce 2017 bylo ve Spojených státech více než sedmdesát tisíc případů předávkování drogami, z nichž více než 40 % souviselo se syntetickými opioidy (hlavně fentanylem a jeho analogy). Tyto drogy jsou primárně vyráběny v Číně a poté vstupují do USA poštovní službou nebo se pašují do země přes hranici s Mexikem. [179]

Markos Kounalakis, vedoucí výzkumník na Středoevropské univerzitě a hostující odborník na Hooverově institutu Stanfordovy univerzity, v listopadu 2017 napsal o fentanylu, že se „používá jako zbraň v čínské opiové válce 21. století proti Americe“. Kounalakis dále uvedl, že kšeftování s fentanylem je jednou ze strategií KS Číny: režim vidí skutečnou hodnotu této chemikálie jako „ziskového exportního opiátu, který zároveň zničí americké komunity a americké politické prostředí“. [180]

Mobilizace mas

V září 2018 čínská rodina cestující po Švédsku tvrdila, že s ní špatně zacházela policie, poté co ji policisté vyvedli z hotelu, když chtěla přespat v hotelové hale. Poté, co na melodramatické záběry vyváděné rodiny rozhořčeně zareagovalo čínské velvyslanectví a média, začali Číňané bojkotovat společnosti IKEA a H&M. [181] Švédská televizní stanice SVT odvysílala sarkastický program o incidentu, který situaci ještě více vyhrotil. Webové stránky švédského velvyslanectví a moderátora programu Jespera Rönndahla a facebookové stránky televize zaplavily desítky tisíc čínských uživatelů internetu. [182]

Po šedesáti letech destrukce tradiční kultury a jejího nahrazování kulturou komunistické strany je KS Číny skutečně schopna vyvinout nátlak na miliardu Číňanů a proměnit je v ohromnou armádu. Před devadesátým výročím vzniku Lidové osvobozenecké armády v roce 2017 přišla KS Číny se softwarem, který „obléká“ lidi v nahraném obrázku do uniformy LOA. Během pouhých několika dnů aplikace získala více než miliardu návštěv.

Čínská komunistická strana je schopna prostřednictvím nacionalismu ovládat veřejnost, protože lidé neznají skutečnou historii strany a nevědí o jejích zločinech. Čínská veřejnost nezná historii zabíjení KS Číny. Generace Číňanů, kteří vyrostli ve stranické kultuře, tak v sobě nesou kulturu strany. Když tito lidé odjedou z Číny, aby si vydělali na živobytí, exportují do zahraničí i kulturu strany, a stávají se tak součástí obrovské zámořské armády čínského režimu. To posílilo schopnost KS Číny ovládat tuto „armádu“ ve svobodném světě a používat ji k podvratné činnosti.

Kulturní válka

KS Číny již mnoho let propaguje stranickou kulturu a její hodnoty pod praporem tradiční čínské kultury a jejích zvyků. Lidé na celém světě se velice zajímají o dlouhou historii a bohatou kulturu Číny. Jejich porozumění je však velmi omezené. KS Číny to dobře ví a plně toho využívá. Přijetím některých z povrchních forem tradiční kultury se KS Číny přestrojila za strážce a skutečného představitele čínské kultury, což lidem v jiných zemích velice znesnadnilo prohlédnout její podvod.

Finanční válka

KS Číny ve snaze vybudovat globální infrastrukturu začala propagovat svůj vlastní finanční platební systém a používání jüanu v rámci „ekonomické pomoci“ a prostřednictvím soukromých podniků. Zamýšlí použít jüan k nahrazení dominantního amerického dolaru v mezinárodním oběhu měn. V rámci své strategie neomezené finanční války může režim dosáhnout svých cílů prostě jen tím, že vytiskne obrovské množství peněz a v případě potřeby tak zničí finanční systém. Think-tanky KS Číny obhajují „weaponizaci“ devizových rezerv.

Během hnutí 4. června 1989 čínští komunisté nařídili vojákům a policistům, aby se maskovali jako pekingští civilisté a vytvářeli nepokoje. Armáda pak mohla tyto lidi použít jako výmluvu pro hromadné zabíjení, které nazvala „potlačením nepokojů“. V úvodní fázi kampaně proti Falun Gongu čínský režim vymyslel incident „sebeupálení“, aby ospravedlnil následnou eskalaci pronásledování. Během hongkongského hnutí Okupujte Central s láskou a mírem (Occupy Central With Love and Peace) KS Číny vehnala do města lidi ze Šen-čenu, aby v Hongkongu podněcovali násilí, a prakticky tak donutili policii k agresivnějšímu zákroku proti demonstrujícím.

Pro KS Číny jsou vražda a atentát běžné metody a strana může stejně tak dobře v budoucnu použít jakékoliv prostředky – otravu, atentát, výbuch, sabotáž energetických sítí nebo přepravních zařízení atd. – k vytvoření chaosu a konfliktu na Západě.

Jádrem neomezené války je mobilizace zlých lidí k postupnému ničení lidstva. KS Číny se neobyčejně daří lákat lidi, aby jednali proti morálce a svému svědomí. Lidé, kteří straně podlehnou, jsou často buď pasivně zneužiti, nebo se stanou jejími aktivními pomocníky. Proto se KS Číny snaží u vlivných osobností v oblasti politické, ekonomické, vojenské, mediální, kulturní, technologické, vzdělávací apod., objevit jejich slabé stránky – ať už se jedná o jejich vlastní zájmy nebo touhy. Tyto slabiny pak zneužívá k tomu, aby dobrovolně spolupracovali se stranou. Jestliže tato strategie nefunguje, může KS Číny využít hrozby a zastrašování na základě jejich obav nebo chyb. Tímto vydíráním je přiměje ke spolupráci. V některých případech KS Číny dokonce poskytla orgány k transplantacím od lidí, které předtím zabila, aby si tak získala vlivné osoby, které transplantaci potřebovaly.

Prostředky, které KS Číny dokáže vynaložit, aby infiltrovala jiné země, se vzpírají lidské představivosti a výše uvedená fakta jsou pouze špičkou ledovce. Lidé ve všech oblastech života, zejména v politice a podnikání, se stali nástroji KS Číny v její kampani neomezené války. Téměř všechny země na světě začaly pociťovat globální ambice KS Číny a její zlovolné, neomezené prostředky.

4. Komunistický „čínský model“

Povaha KS Číny ji předznamenává k tomu, že se vždy postaví proti tradiční kultuře, ortodoxní morálce a univerzálním hodnotám. Dnešní KS Číny je světovou osou zla a nepřítelem lidstva. Svět se musí probudit a začít jednat.

Čína má obrovské území a největší populaci ze všech zemí na světě. Stala se druhou největší ekonomikou světa a od roku 2010 také druhou největší vojenskou mocností s jadernými zbraněmi. Žádná tyranská síla v historii neměla tak velkou ekonomickou a vojenskou moc. KS Číny si osvojila ty nejhrozivější a nejpokřivenější prvky moderních totalitních režimů a starověkých čínských taktik. Proto KS Číny nikdy nehraje podle pravidel. Její strategie jdou do hloubky a jsou nemilosrdné, a často také mimo představivost a pochopení vůdců a stratégů z jiných zemích. Tím, že se KS Číny zmocnila 1,3 miliardy Číňanů, představila se světu jako obrovský a velmi žádaný trh, který přitahuje zahraniční kapitál, podnikatele i politiky. Tím je přiměje k tomu, aby zavírali oči před porušováním lidských práv a zlovolností KS Číny, a v některých případech je dokonce přiměje ke spolupráci při páchání zločinů.

KS Číny zabila 80 milionů Číňanů. V nedávné době se dopustila nesčetných zločinů proti praktikujícím Falun Gongu, podzemním křesťanům, Tibeťanům, Ujgurům, disidentům a lidem ze spodních vrstev společnosti. Jakmile se režim zhroutí, bude postaven před soud a potrestán za všechny své zločiny. Ve snaze uniknout svému osudu se však strana nebude ostýchat spáchat ještě více odporných zločinů.

Čínská komunistická strana je hlavním zástupcem komunistického přízraku v lidské říši. Strana byla již od svého vzniku předurčena k zániku a její existenci vždy doprovázel silný pocit krize a strachu. KS Číny je poháněna tímto pocitem neustálé krize a v kritických okamžicích se uchyluje ke všem nezbytným prostředkům, a aby mohla pokračovat, přijímá extrémní opatření. KS Číny si dlouhodobě upevňovala svou pozici ve snaze nahradit Spojené státy a vládnout světu. S neúnavným úsilím a odhodláním se proto připravuje na konečnou bitvu s USA. KS Číny zároveň využila řady prostředků k exportu modelu KS Číny a ideologie komunistické strany, kterou otrávila svět.

Pokud bude pravověrná morálka, která pomohla lidstvu přežít tisíce let, skutečně zničena, výsledkem bude  zničení celé lidské rasy. Proto se KS Číny kromě svého vojenského, hospodářského, vědeckého a technologického úsilí také zaměřuje na prosazování své ideologie ateismu a pokřivených názorů ohledně dobra a zla do dalších zemí.

Všechny ambice KS Číny – o které usiluje prostřednictvím měkké síly, tvrdé síly a ostré síly – jsou založeny na naprostém ignorování morálky a mají sloužit její větší ambici, kterou je zničení tradiční morálky a univerzálních hodnot. Cílem KS Číny je prosadit se jako říše zla a světovládce. Jejím cílem je přivést na svět totalitní útlak – globální policejní stát charakterizovaný vymýváním mozků, kontrolou myšlení, masovým sledováním, odstraněním soukromého vlastnictví, oficiálním ateismem, eliminací náboženství a tradiční kultury, prosazováním neomezených tělesných tužeb, korupcí a morální degenerací. Jejím cílem je zatáhnout svět do chudoby a zmatku, proměnit lidi ve zvířata a shodit lidstvo do propasti morální degradace. To vše je cestou, kterou komunistický přízrak uchystal lidstvu ve snaze o jeho zničení.

5. Poučení a cesta ven

a) Politika usmiřování byla závažnou chybou

KS Číny je velice ambiciózní a dychtí po tom, aby mohla prosadit svou globální hegemonii. Tím představuje vážnou hrozbu pro celý svět. Je smutné, že do dnešního dne si mnoho zemí, vlád a politických osobností stále přeje se s KS Číny spřátelit, aniž by si uvědomovali nadcházející nebezpečí. Vztah ilustruje čínské přísloví „vychováváš-li tygří mládě, nakonec vyroste a sežere tě“.

Bez pomoci rozvinutých západních zemí a podpory tolika nadnárodních korporací, high-tech gigantů a velkých finančních institucí by se KS Číny nemohla v rozpětí několika pouhých desetiletí vyvinout ze slabé ekonomiky s režimem na pokraji kolapsu do nezdolné osy zla.

Americký bezpečnostní expert Michael Pillsbury tvrdí, že Západ po celou dobu od KS Číny nerealisticky očekával, že se například nevyhnutelně stane demokratičtější, že touží po kapitalistické společnosti v americkém stylu, že se integruje do mezinárodního sociálního řádu, že vztahy mezi USA a Čínou přerostou v plnou spolupráci nebo že dravé elementy KS Číny se oslabí, atd. Ve své knize z roku 2015 Pillsbury důrazně vyzval vládu USA, aby se rychle postavila k situaci čelem a přijala protiopatření vůči KS Číny – jinak čínská komunistická strana zvítězí. [183]

Britský týdeník The Economist se ve svém článku z března 2018 zamýšlel nad politikou, kterou západní země přijaly vůči Číně – a zejména nad jejich hazardní sázkou, že Čína bude směřovat k demokracii a tržnímu hospodářství. Připustil, že tato sázka Západu nevyšla. Čína pod vedením komunistické strany není tržní ekonomikou a při svém současném nastavení ani nikdy nebude. Naopak, KS Číny považuje podnikání a obchod za rozšíření státní moci a jako takové je ovládá. Využívá svého mocenského monopolu k utváření globální ekonomiky, používá peníze k manipulaci s obchodními partnery a trestá jednotlivce a skupiny, s nimiž nesouhlasí. [184]

b) V čem se Západ ohledně Číny zmýlil

Západ pochopil Čínu špatně z mnoha důvodů: jedním jsou dříve zmiňovaná složitá uspořádání komunistického přízraku, dalším pak dvojaká a chameleonská povaha KS Číny a v neposlední řadě to, že svobodné společnosti mají problém odlišovat Čínu od čínské komunistické strany. Západ se navíc v Číně zmýlil kvůli své snaze o krátkodobé zisky, ať už jednotlivců, společností nebo celých národů. To pro KS Číny znamenalo další příležitost k využití výhody.

Morálně pokřivená KS Číny se zaměřuje na mezery v morálce lidí ve svobodných společnostech, lidí, jejichž snaha o nicotné krátkodobé zisky umožňuje KS Číny infiltrovat a podkopat samotné základy těchto společností. Pokud podrobně prozkoumáme strategie přijaté Spojenými státy v oblasti jednání s KS Číny, jsou do velké míry založeny na úvahách o krátkodobém zisku namísto nejzákladnějších, dlouhodobých zájmů Ameriky. Tím byl popřen duch, na kterém byla tato země založena.

Sláva a autorita lidstva pocházejí z nebe a jsou určovány morální úrovní lidí. Prosperita a síla etnické skupiny či národa jsou také odvislé od úrovně jejich morálky. Uspořádáním, která přízrak vytvořil, člověk není schopen vzdorovat obyčejnými prostředky. Posuzováno touto logikou bude ihned zřejmé, v čem se Západ zmýlil – ať už se použijí jakékoli lidské metody, nedokáží v konečném důsledku porazit síly zla.

Mnoho vlád, velkých společností a podnikatelů může na určitou dobu z KS Číny získat určité výhody výměnou za to, že se vzdají svých morálních hodnot. Nakonec však ztratí víc, než získají. Takové nepoctivě získané, povrchní výhody jsou jedovaté.

KS Číny není politickou stranou nebo režimem v normálním smyslu. Nezastupuje Číňany. Zastupuje komunistický přízrak. Spojit se s KS Číny znamená spojit se s ďáblem. Být přítelem KS Číny znamená udobřovat si ďábla, pomáhat mu a podílet se na tom, jak vede lidstvo směrem ke zničení. Naopak, postavit se KS Číny znamená zapojit se do bitvy mezi dobrem a zlem. Nejedná se o jednoduchou záležitost, kdy země bojují o své národní zájmy. Je to bitva o budoucnost lidstva.

c) Cesta ven

Čína a svět dnes stojí na křižovatce. Z pohledu čínského národa nelze v rámci čínské komunistické strany, která má za sebou nesčetné krvavé dluhy, provést žádné skutečné reformy. Číně se povede lépe, pouze když bude od komunistické strany osvobozena. Čína bude svobodná, pouze pokud bude komunistická strana záležitostí historie.

Pro lidi na celém světě je Čína známá jako starobylá civilizace, jež se vyznačuje zdvořilostí a spravedlností. Bez komunistické strany bude Čína opět normálním členem civilizovaného světa – národem, jehož lidské a přírodní zdroje, rozmanité starobylé tradice a kulturní dědictví budou patřit k bohatství lidstva.

Jak se v dobách velkých obtíží posouváme kupředu, stále více Číňanů si uvědomuje zlou povahu KS Číny. Po vydání Devíti komentářů ke komunistické straně v listopadu 2004 začalo narůstat množství lidí, kteří znovu nabyli svou morální odvahu a rozhodli se rozejít s komunistickým přízrakem. Více než 350 milionů Číňanů vystoupilo z KS Číny a jejích přidružených organizací. Pokud svobodný svět podpoří trend vystupování z KS Číny a přeruší všechny vazby s tímto přízrakem, KS Číny nebude moci pokračovat v současném jednání.

Zdánlivě nezdolný Sovětský svaz se rozpadl přes noc. Přestože KS Číny cení na celý svět své tesáky, jakmile svět rozpozná její zlou povahu a učiní spravedlivou volbu, k jejímu rozpuštění by mohlo dojít stejně rychle.

Vzestup KS Číny byl umožněn hlavně úpadkem morálky a lidmi, kteří jsou zaslepeni svými okamžitými zájmy. Abychom unikli tomuto osudu, musíme posbírat svou morální odvahu, oživit tradiční hodnoty a mít pevnou víru v nebesa.

Abychom porazili KS Číny, nemůžeme se vůbec spoléhat pouze na obyčejné, světské prostředky. Zlý přízrak má větší sílu než lidé, a to je hlavní příčina neustálé expanze KS Číny. Přízrak se však nikdy nemůže měřit s nebesy. Pokud lidé zachovají věrnost nebesům a budou se řídit jejich vůlí, dostane se jim požehnání a budou schopni překonat ďábelské úklady přízraku.

KS Číny je nepřítelem celého lidstva. Podařilo se jí ustavit nejkrvavější a zároveň nejtyranštější režim v historii. Všechny státy a národy musí vzdorovat globálním ambicím této strany, jestliže si chtějí zabezpečit svoji budoucnost a ochránit lidskou civilizaci. KS Číny je předurčena k odstranění. Odmítnout čínský komunistický režim znamená uniknout stejnému osudu záhuby.

Odkazy

112. „Komentář druhý: Počátky Čínské komunistické strany“, in: Devět komentářů ke komunistické straně (Lidská práva bez hranic, 2017) http://www.ninecommentaries.com/czech

113. Qiao Liang 乔良 a Wang Xiangsui 王湘穗, Chao xian zhan 超限战 [Unrestricted Warfare], (Beijing: People’s Liberation Army Literature and Art Press, 1999), 1, 62. [v čínštině]

114. Qiao Liang 喬良 a Wang Xiangsui 王湘穗, Chao xian zhan yu Fan chao xian zhan: Zhongguoren tichu de xin zhanzhengguan Meiguoren ruhe yingdui 超限戰與反超限戰:中國人提出的新戰爭觀美國人如何應對 [Unrestricted Warfare and Anti-Unrestricted Warfare: How Will the Americans Counter the New Chinese Strategy?] (Beijing: Changjiang Literature and Art Press, 2016). [v čínštině]

115. Louisa Lim a Julia Bergin, „Inside China’s Audacious Global Propaganda Campaign“, The Guardian, 7. prosince 2018, https://www.theguardian.com/news/2018/dec/07/china-plan-for-global-media-dominance-propaganda-xi-jinping.

116. Mao Zedong 毛澤東, Mao Zedong xinwen gongzuo wenxuan 毛澤東新聞工作文選 [Selected Works on Journalism], (Beijing: Xinhua Press, 1983), 182. [v čínštině]

117. „Zhong jin pulu Zhonggong Dawaixuan haiwai kuozhang“ 重金鋪路中共大外宣海外擴張 [„The CCP Spends Big Money Expanding Its Overseas Propaganda“], Radio Free Asia, 15. listopadu 2015, https://www.rfa.org/cantonese/news/propaganda-11052015084921.html. [v čínštině]

118. Anne-Marie Brady, „China’s Foreign Propaganda Machine“, Wilson Center, 26. října 2015, https://www.wilsoncenter.org/article/chinas-foreign-propaganda-machine.

119. „Chinese President Xi Jinping Visits With CCTV America via Video Call“, CGTN, 19. února 2016, https://america.cgtn.com/2016/02/19/chinese-president-xi-jinping-visits-with-cctv-america-via-video-call.

120. Koh Gui Qing a John Shiffman, „Beijing’s Covert Radio Network Airs China-Friendly News Across Washington, and the World“, Reuters, 2. listopadu 2015, https://www.reuters.com/investigates/special-report/china-radio.

121. Lim a Bergin, „Inside China’s Audacious“.

122. James Fallows, „Official Chinese Propaganda: Now Online From the WaPo!“ The Atlantic, 3. února 2011, https://www.theatlantic.com/international/archive/2011/02/official-chinese-propaganda-now-online-from-the-wapo/70690.

123. Donnelle Eller, „Chinese-Backed Newspaper Insert Tries to Undermine Iowa Farm Support for Trump, Trade War“, The Des Moines Register, 24. září 2018, https://www.desmoinesregister.com/story/money/agriculture/2018/09/24/china-daily-watch-advertisement-tries-sway-iowa-farm-support-trump-trade-war-tariffs/1412954002.

124. Bethany Allen-Ebrahimian, „Beijing Builds Its Influence in the American Media“, Foreign Policy, 21. prosince 2017, https://foreignpolicy.com/2017/12/21/one-of-americas-biggest-chinese-language-newspapers-toes-beijings-party-line-china-influence-united-front.

125. „Zhan zhong jiekai hongse shentou, 142 jia haiwai Dangmei shunjian baoguang“ 占中揭開紅色滲透 142家海外黨媒體瞬間曝光 [„,Occupy Central‘ Reveals Red Infiltration, 142 of the CCP’s Overseas Media Outlets Are Disclosed“], NTD Television, 6. října 2014, http://www.ntdtv.com/xtr/gb/2014/10/06/a1143788.html. [v čínštině]

126. Yuan Jirong 苑基榮, „Zhongguo dianshiju rebo Feizhou dalu“ 中國電視劇熱播非洲大陸 [„Chinese TV Series Are Trendy in Africa“], People’s Daily, 5. ledna 2015, https://web.archive.org/web/20160206004955if_/http://paper.people.com.cn/rmrb/html/2015-01/05/nw.D110000renmrb_20150105_3-03.htm. [v čínštině]

127. Jeffrey Gil, „Why the NSW Government Is Reviewing Its Confucius Classrooms Program“, The Conversation, 17. května 2018, http://theconversation.com/why-the-nsw-government-is-reviewing-its-confucius-classrooms-program-96783.

128. Alexander Bowe, „China’s Overseas United Front Work: Background and Implications for the United States“, US–China Economic and Security Review Commission, 24. srpna 2018, 5–6, https://www.uscc.gov/sites/default/files/Research/China%27s%20Overseas%20United%20Front%20Work%20-%20Background%20and%20Implications%20for%20US_final_0.pdf.

129. US Congress, House, John S. McCain National Defense Authorization Act for Fiscal Year 2019, 115th Cong., 2nd sess., https://docs.house.gov/billsthisweek/20180723/CRPT-115hrpt863.pdf.

130. „Wei fazhan he jinbu, yu Zhongguo xieshuo tongxing — Zhongguo gaige youyi jiangzhang huodezhe qunxiang“ 为发展和进步,与中国携手同行——中国改革友谊奖章获得者群像 [„Marching Forward Hand in Hand With China for Development and Progress: Vignettes of Winners of ‘China Reform Friendship Medal’“], Xinhua News, 18. prosince 2018, http://www.xinhuanet.com/politics/2018-12/18/c_1123872219.htm. [v čínštině]

131. Bowe, „China’s Overseas“, 5–6.

132. Thorsten Benner, et al., „Authoritarian Advance: Responding to China’s Growing Political Influence in Europe“, Global Public Policy Institute, únor 2018, https://www.gppi.net/media/Benner_MERICS_2018_Authoritarian_Advance.pdf.

133. Chinese Influence & American Interests: Promoting Constructive Vigilance (Stanford, CA: Hoover Institution Press, 2018), https://www.hoover.org/sites/default/files/research/docs/chineseinfluence_americaninterests_fullreport_web.pdf.

134. US Department of Justice, „Patrick Ho, Former Head of Organization Backed by Chinese Energy Conglomerate, Convicted of International Bribery, Money Laundering Offenses“, 5. prosince 2018, https://www.justice.gov/usao-sdny/pr/patrick-ho-former-head-organization-backed-chinese-energy-conglomerate-convicted.

135. Nick McKenzie a Angus Grigg, „China’s ZTE Was Built to Spy and Bribe, Court Documents Allege“, The Sydney Morning Herald, 31. května 2018, https://www.smh.com.au/business/companies/china-s-zte-was-built-to-spy-and-bribe-court-documents-allege-20180531-p4ziqd.html.

136. Alexandra Stevenson, et al., „A Chinese Tycoon Sought Power and Influence. Washington Responded“, The New York Times, 12. prosince 2018, https://www.nytimes.com/2018/12/12/business/cefc-biden-china-washington-ye-jianming.html.

137. Rona Rui 駱亞, „Zhuanfang Chen Yonglin: Zhonggong quanmian shentou Aozhou neimu“ 專訪陳用林:中共全面滲透澳洲內幕 [„Exclusive Interview With Chen Yonglin: How the Chinese Communist Party Has Thoroughly Infiltrated Australia“], The Epoch Times, 19. června 2017, http://www.epochtimes.com.tw/n215385. [v čínštině]

138. Chinese Influence & American Interests, 57–78.

139. Isaac Stone Fish, „Huawei’s Surprising Ties to the Brookings Institution“, The Washington Post, 7. prosince 2018, https://www.washingtonpost.com/opinions/2018/12/08/chinese-companys-surprising-ties-brookings-institution/?utm_term=.2720ba57db52.

140. Margaret Wollensak, „Canadian, UK Universities Warned by Intelligence Agencies to Be Wary of Huawei“, The Epoch Times, 19. prosince 2018, https://www.theepochtimes.com/universities-warned-to-be-wary-of-research-partnerships-with-huawei_2743679.html.

141. Zack Dorfman, „How Silicon Valley Became a Den of Spies“, Politico, 27. července 2018, https://www.politico.com/magazine/story/2018/07/27/silicon-valley-spies-china-russia-219071.

142. Bowe, „China’s Overseas“, 10–12.

143. Gao Shan 高山, „Zhongguo Wanda: 20 yi Meiyuan maixia Meiguo liang jia dianyinggongsi“ 中國萬達:20億美元買下美國兩家電影公司 [„China’s Wanda Buys Two US Film Companies for 2 Billion US Dollars“], Radio Free Asia, 23. srpna 2016, https://www.rfa.org/mandarin/yataibaodao/jingmao/hc-08232016102649.html. [v čínštině]

144. Cui Peng 崔鵬, „Ali yingye rugu Amlin Partners, Ma Yun touzi Sipierboge“ 阿里影業入股Amblin Partners 馬雲投資斯皮爾伯格 [„Ali Pictures Invests in Amblin Partners; Ma Yun Makes Investment in Spielberg“], sohu.com, 9. října 2016, http://www.sohu.com/a/115703678_115565. [v čínštině]

145. Amy Qin a Audrey Carlsen, „How China Is Rewriting Its Own Script“, The New York Times, 18. listopadu 2018, https://www.nytimes.com/interactive/2018/11/18/world/asia/china-movies.html.

146. Ben Fritz a John Horn, „Reel China: Hollywood Tries to Stay on China’s Good Side“, The Los Angeles Times, 16. března 2011, http://articles.latimes.com/2011/mar/16/entertainment/la-et-china-red-dawn-20110316.

147. Lin Ping 林坪, „Jiemi Zhongguo rui liliang (wu): Meiguo dianying yule ye“ 揭秘中國銳實力(五)美國電影娛樂業 [„Disclosing China’s Sharp Power (Part V) American Film and Entertainment Industries“], Radio Free Asia, 7. září 2018, https://www.rfa.org/mandarin/zhuanlan/zhuantixilie/zhongguochujiaoshenxiangshijie/yl5-09072018150445.html. [v čínštině]

148. Lin Ping 林坪, „Jiemi Zhongguo rui liliang (san) Meiguo xueshu jie, gaoxiao“ 揭秘中國銳實力(三)美國學術界、高校 [„Disclosing China’s Sharp Power (Part III) American Universities and Academia“], Radio Free Asia, 5. září 2018, https://www.rfa.org/mandarin/zhuanlan/zhuantixilie/zhongguochujiaoshenxiangshijie/yl3-09052018122139.html. [v čínštině]

149. „Ying Baoshaodang ren bei ju rujing Xianggang, Yuehanxun biao guanqie“ 英保守黨人被拒入境香港 約翰遜表關切 [„British Conservatives Were Denied Entry to Hong Kong; Johnson Expresses Concern“], BBC Chinese, 12. října 2017, https://www.bbc.com/zhongwen/trad/chinese-news-41591196. [v čínštině]

150. Bowe, „China’s Overseas“, 7–8.

151. William Pentland, „Entrepreneurial Espionage – Made in China“, Forbes, 22. ledna 2011, https://www.forbes.com/sites/williampentland/2011/01/22/entrepreneurial-espionage-made-in-china/#7e0175c65207.

152. Joshua Philipp, „How Hacking and Espionage Fuel China’s Growth“, The Epoch Times, 10. září 2015, https://www.theepochtimes.com/investigative-report-china-theft-incorporated_1737917.html.

153. Annie Wu, „What Is the ‘Made in China 2025’ Program That Is the Target of US Tariffs?“ The Epoch Times, 5. dubna 2018, https://www.theepochtimes.com/what-is-the-chinese-industrial-policy-made-in-china-2025-that-is-the-target-of-us-tariffs_2485482.html.

154. High-Speed Rail News, Gaotie Fengyun lu 高鐵風雲錄 [A Record of the High-speed Rail Saga], (Changsha: Hunan Literature and Art Press, 2015). See „Di wu zhang: Zhongguo gaotie sanguo sha“ 第五章中國高鐵三國殺 [Chapter 5, „China’s High-Speed Rail Three Kingdom Legends“]. [v čínštině]

155. Sankei Shimbun, „Japan’s Transfer of Bullet Train Technology a Mistake. China, of Course, Has Copied It“, Japan Forward, 18. srpna 2017, https://japan-forward.com/japans-transfer-of-bullet-train-technology-a-mistake-china-of-course-has-copied-it.

156. Paul Mozur a Jane Perlez, „China Bets on Sensitive US Start-Ups, Worrying the Pentagon“, The New York Times, 22. března 2017, https://www.nytimes.com/2017/03/22/technology/china-defense-start-ups.html.

157. Office of the United States Trade Representative, Executive Office of the President, Update Concerning China’s Acts, Policies and Practices Related to Technology Transfer, Intellectual Property, and Innovation, 20. listopadu 2018, https://ustr.gov/sites/default/files/enforcement/301Investigations/301%20Report%20Update.pdf, 46.

158. US Department of Justice, „Chinese National Who Conspired to Hack Into US Defense Contractors’ Systems Sentenced to 46 Months in Federal Prison“, 13. července 2016, https://www.justice.gov/opa/pr/chinese-national-who-conspired-hack-us-defense-contractors-systems-sentenced-46-months.

159. Cynthia McFadden, Aliza Nadi, a Courtney McGee, „Education or Espionage? A Chinese Student Takes His Homework Home to China“, NBC News, 24. července 2018, https://www.nbcnews.com/news/china/education-or-espionage-chinese-student-takes-his-homework-home-china-n893881.

160. Federal Bureau of Investigation, „Chinese Hackers Indicted“, 20. prosince 2018, https://www.fbi.gov/news/stories/chinese-hackers-indicted-122018.

161. Zach Dorfman, „How Silicon Valley“.

162. Federal Bureau of Investigation, „Chinese Talent Programs“, Counterintelligence Strategic Partnership Intelligence Note, SPIN: 15-007, září 2015, https://info.publicintelligence.net/FBI-ChineseTalentPrograms.pdf.

163. Lawrence A. Tabak a M. Roy Wilson, „Foreign Influences on Research Integrity“, Presentation at the 117th Meeting of the Advisory Committee to the Director, National Institutes of Health, 13. prosince 2018, https://acd.od.nih.gov/documents/presentations/12132018ForeignInfluences.pdf.

164. Lev Facher, „NIH Report Scrutinizes Role of China in Theft of US Scientific Research“, STAT, 13. prosince 2018, https://www.statnews.com/2018/12/13/nih-report-scrutinizes-role-of-china-in-theft-of-u-s-scientific-research.

165. Jennifer Zeng, „Communist China Poses Greatest Threat to US and World, Senators Told“, The Epoch Times, aktualizováno 17. prosince 2018, https://www.theepochtimes.com/senate-told-communist-china-poses-greatest-threat-to-us-and-the-world_2738798.html.

166. Keith Bradsher, „When Solar Panels Became Job Killers“, The New York Times, 8. dubna 2017, https://www.nytimes.com/2017/04/08/business/china-trade-solar-panels.html?_ga=2.209817942.255138535.1542571491-142437734.1525387950.

167. „Zhonghua renmin gongheguo guojia qingbao fa“ 中華人民共和國國家情報法 [„The National Intelligence Law of the People’s Republic of China“], National People’s Congress Net, 27. června 2017, http://www.npc.gov.cn/npc/xinwen/2017-06/27/content_2024529.htm. [v čínštině]

168. US Congress, Senate, Statement of Bill Priestap Before the Committee on the Judiciary, China’s Non-Traditional Espionage Against the United States: The Threat and Potential Policy Responses, 115th Cong., 1st sess., 12. prosince 2018, https://www.judiciary.senate.gov/download/12-12-18-priestap-testimony.

169. US Congress, Senate, Statement of John C. Demers Before the Committee on the Judiciary, China’s Non-Traditional Espionage Against the United States: The Threat and Potential Policy Responses, 115th Cong., 1st sess., 12. prosince 2018, https://www.judiciary.senate.gov/imo/media/doc/12-12-18%20Demers%20Testimony.pdf.

170. Ted Cruz (@SenTedCruz), „Huawei is a Communist Party spy agency thinly vieled [sic] as a telecom company. Its surveillance networks span the globe & its clients are rogue regimes such as Iran, Syria, North Korea & Cuba. The arrest of Huawei’s CFO Wanzhou Meng in Canada is both an opportunity & a challenge“, Twitter, 6. prosince 2018, https://twitter.com/SenTedCruz/status/1070708648865861633.

171. Danielle Cave, „The African Union Headquarters Hack and Australia’s 5G Network“, Australian Strategic Policy Institute, 13. července 2018, https://www.aspistrategist.org.au/the-african-union-headquarters-hack-and-australias-5g-network.

172. Theis Lange Olsen a Cathrine Lakmann, „Huawei Now on the Danish Mark: ,The Chinese Can Access Systems That Govern Our Society‘“, Danish Broadcasting Corporation, 7. prosince 2018, https://www.dr.dk/nyheder/indland/huawei-nu-paa-dansk-sigtekorn-kineserne-kan-faa-adgang-til-systemer-der-styrer-vores. [v dánštině]

173. Tang Ming 唐銘, „Zhonggong haike weizhuang Falun Gong wangzhan, Mei yu Zhong zunshou guoji guize“ 中共駭客偽裝法輪功網站 美籲中遵守國際規則 [„CCP Hackers Feigned Falun Gong Websites; America Calls on China to Observe International Rules“], The Epoch Times, 16. března 2013 [大紀元新聞網], http://www.epochtimes.com/gb/13/3/16/n3824225.htm. [v čínštině]

174. Dan Levin, „Couple Held in China Are Free, but ,Even Now We Live Under a Cloud‘“, The New York Times, 1. ledna 2017, https://www.nytimes.com/2017/01/01/world/canada/canadian-couple-china-detention.html.

175. „Peter Navarro on China’s National Security Risks to US“, Fox Business, 13. prosince 2018, https://video.foxbusiness.com/v/5979037938001/?#sp=show-clips.

176. Qiao Liang 乔良 a Wang Xiangsui 王湘穗, Unrestricted Warfare, 61. [v čínštině]

177. Eri Sugiura, „China’s 5G a Bigger Threat Than Trade War, Says Ex-Dallas Fed Chief“, Nikkei Asian Review, 24. září 2018, https://asia.nikkei.com/Economy/China-s-5G-a-bigger-threat-than-trade-war-says-ex-Dallas-Fed-chief.

178. Gregg Re, „Trump Declares Opioids From Mexico, China ,Almost a Form of Warfare‘, Tells Sessions to Sue Drug Makers“, Fox News, 16. srpna 2018, https://www.foxnews.com/politics/trump-declares-opioids-from-mexico-china-almost-a-form-of-warfare-tells-sessions-to-sue-drug-makers.

179. Kirsten D. Madison, „Stopping the Poison Pills: Combating the Trafficking of Illegal Fentanyl from China“, prepared statement before the Senate Caucus on International Narcotics Control, 2. října 2018, https://www.drugcaucus.senate.gov/sites/default/files/Final%20INL%20Written%20Statement%20for%20Senate%20Drug%20Caucus%20Hearing%20on%20Chinese%20Fe.._.pdf.

180. Markos Kounalakis, „China Is Using Fentanyl in a Chemical War Against America“, McClatchy, 2. listopadu 2017, https://www.mcclatchydc.com/opinion/article182139386.html.

181. Anna Fifield, „China’s Row With Sweden Over a ,Racist‘ TV Skit Has Citizens Urging Boycotts of Ikea and H&M“, The Washington Post, 26. září 2018, https://www.washingtonpost.com/world/2018/09/26/chinas-row-with-sweden-over-racist-tv-skit-has-citizens-urging-boycott-ikea-hm/?noredirect=on&utm_term=.15e1b22bc530.

182. Xinmei Shen, „How China’s Army of Online Trolls Turned on Sweden“, Abacus News, 26. září 2018, https://www.abacusnews.com/digital-life/how-chinas-army-online-trolls-turned-sweden/article/2165747.

183. Pillsbury, The Hundred-Year Marathon, úvod.

184. „How the West Got China Wrong“, The Economist, 1. března 2018, https://www.economist.com/leaders/2018/03/01/how-the-west-got-china-wrong.