Přízrak komunismu nezmizel s rozpadem komunistické strany ve východní Evropě

Epoch Times níže zveřejňuje na pokračování adaptaci knihy „Jak přízrak komunismu vládne našemu světu“ z dílny redakčního týmu Devíti komentářů ke komunistické straně. Kniha původně vyšla v čínštině.

Obsah (pokračování)

3. „Neomezená válka“ s charakteristikami čínského komunismu

a) Komunistická strana Číny propaguje stranickou kulturu do světa

b) Jednotná fronta usiluje o rozložení svobodného světa zevnitř

c) Neomezená ekonomická válka je těžkou zbraní KS Číny

d) KS Číny používá veřejnost ke špionáži

e) Neomezená válka má mnoho podob

4. „Čínský model“ a jeho destruktivní dopad

5. Poučení a cesta ven

a) Politika usmiřování byla závažnou chybou

b) Proč se Západ v Číně zmýlil?

c) Jaká je cesta ven?

Odkazy

***

3. „Neomezená válka“ s charakteristikami čínského komunismu

Komunistická strana Číny (KS Číny) při realizaci svých globálních ambicí neuznává žádná morální omezení a nedodržuje žádné zákony. Jak je diskutováno v Devíti komentářích ke komunistické straně, historie založení KS Číny je procesem postupného zdokonalování zla, které se objevovalo během historie, a to jak v Číně, tak po celém světě. Mezi devět zděděných rysů strany patří „zlo, podvod, podněcování násilí, popouštění uzdy spodině společnosti, špionáže, loupeže, boje, odstraňování a kontroly“. [1] Tyto rysy jsou skrze globální expanzi KS Číny všudypřítomné a strana neustále vylepšuje a posiluje své techniky a jejich zhoubnost. „Neomezený boj“ KS Číny je koncentrovaným vyjádřením těchto zlých vlastností a důležitou součástí jejího úspěchu.

Myšlenka neomezené války byla vždy součástí vojenských praktik KS Číny. V roce 1999 termín „neomezená válka“ oficiálně použili dva čínští plukovníci ve své teoretické vojenské práci. Jak název napovídá, neomezená válka má tyto vlastnosti: „[Je to] válka mimo všechny hranice a limity, … nutí nepřítele, aby přijal zájmy dotyčného všemi prostředky, včetně metod násilných i nenásilných, vojenských i nevojenských, zabíjení i nezabíjení. … Prostředky jsou komplexní, informace jsou všudypřítomné, bitevní pole je všude … překračují se všechna politická, historická, kulturní a morální omezení.“ [2]

Neomezená válka znamená, že „mohou být libovolně použity všechny zbraně a technologie; znamená to, že jsou narušeny všechny hranice mezi světem válečným i neválečným, vojenským i nevojenským“. Využívá se metod, které se dotýkají celých národů a sfér činností. Finance, obchod, média, mezinárodní právo, vesmír a další jsou všechno potenciální bojiště. Mezi zbraně patří hacking, terorismus, biochemická, ekologická, atomová a elektronická válka, obchodování s drogami, zpravodajské služby, pašování drog, psychologické a ideologické války, sankce atd. [3]

Autoři Neomezené války („Unrestricted Warfare“) věří, že „zobecnění války“ je nevyhnutelným směřováním budoucnosti a že musí být militarizována každá oblast. Domnívají se, že velký počet nevojenských pracovníků, kteří nenosí vojenské uniformy, je klíčem k neomezené válce. Vláda se musí rychle připravit na boj ve všech neviditelných oblastech války. [4]

Mnoho lidí považuje různá profesionální nebo sociální prostředí jako „bojiště“ v rámci metafory, ale KS Číny to bere doslova. Všechny oblasti jsou bojištěm, protože KS Číny je vždy ve válečném stavu a válečníky jsou všichni. Všechny konflikty jsou považovány za boj na život a na smrt. Mírné problémy se zveličují a vydávají za principiální nebo ideologické otázky, a celá země se mobilizuje, jako by byla ve stavu aktivní války, aby se splnily cíle KS Číny.

Ve čtyřicátých letech, během čínské občanské války, používala KS Číny ekonomickou válku, aby poškodila hospodářství nacionalistické vlády (Kuomintang nebo KMT) Čínské republiky a přivodila její kolaps. KS Číny použila špionáž k získání vojenských plánů KMT ještě předtím, než je obdržela samotná vojska KMT, a zatímco komunistická vojska bojovala na bojišti, strana užívala také četná spiknutí.

KS Číny tyto neomezené prostředky užívá dodnes, avšak v ještě větším a širším měřítku. Kvůli této neomezené válce a porušování všech konvenčních pravidel a morálních omezení většina obyvatel Západu, vlád a společností není schopna chování KS Číny porozumět, natož s ní soupeřit.

Aby KS Číny dosáhla svých cílů, realizuje v mnoha oblastech mnoho zdánlivě všedních prostředků:

  • Export stranické kultury a lží do světa prostřednictvím zahraniční propagandy
  • Ovládání globálních médií a vedení ideologického boje
  • Využití slávy, medových pastí, vztahů, úplatkářství a despotické síly ke sjednocení vůdců OSN, důležitých politických osobností různých zemí, odborníků v think-tancích a akademických kruzích, magnátů a vlivných osobností ze všech vrstev společnosti k pěstování přátelství k podpoře KS Číny a její pomoci v dobách krize
  • Podpora a podněcování zločinných režimů a utváření spojenectví s těmito státy k odvedení pozornosti vlády Spojených států a západních zemí
  • Využití obchodní diplomacie, aby si svobodné země navzájem konkurovaly, s návnadou trhu více než jedné miliardy čínských spotřebitelů
  • Prohloubení hospodářské integrace a vzájemné závislosti, aby došlo ke svázání dalších zemí
  • Porušování obchodních pravidel Světové obchodní organizace (WTO)
  • Přijímání falešných reformních závazků s cílem akumulovat obchodní přebytek a devizové rezervy
  • Využití plodů kapitalismu pro posílení těla socialismu
  • Využití trhu, deviz a finančních zdrojů jako zbraní k potlačení lidských práv prostřednictvím hospodářského neomezeného boje a k donucení ostatních zemí, aby opustily morální odpovědnost a univerzální hodnoty
  • Nucení Číňanů pracujících v soukromých podnicích v zahraničí, aby kradli informace z rozvinutých zemí
  • Držení čínských občanů a Číňanů žijících v zahraničí jako rukojmí

a) KS Číny propaguje stranickou kulturu do světa

Když byla v Londýně zřízena pobočka čínského státem provozovaného média, KS Číny narazila na záviděníhodný problém: přišlo jí příliš mnoho žádostí o zaměstnání. Téměř 6 000 lidí se ucházelo o 90 pozic, které vyžadovaly zpravodajství z čínského úhlu pohledu. [5] Dychtivost, s jakou lidé touží pracovat pro hlásnou troubu KS Číny, odráží úpadek západního mediálního průmyslu a hrozbu, kterou zahraniční propaganda KS Číny představuje pro svět.

Největší propagandistický stroj na světě

Mao Ce-tung kdysi požadoval, aby zpravodajská agentura Sin-chua „ovládla zeměkouli a nechala celý svět slyšet naše názory“. [6] KS Číny je nyní schopna dosáhnout toho, čeho v minulosti nemohla.

Po finanční krizi v roce 2008 čelila západní média vlastní finanční a obchodní krizi. KS Číny využila příležitosti k zahájení kampaně „velké vnější propagandy“. The People’s Daily („Lidový deník“), China Daily („Čínský deník“), tisková agentura Sin-chua („Nová Čína“), Čínská centrální televize (China Central Television, CCTV), čínský rozhlas (China Radio International, CRI) a další hlásné trouby KS Číny zřídily své noviny a rozhlasové a televizní stanice po celém světě.

Čchang Pching, bývalý ředitel předního čínského týdeníku Southern Weekly, uvedl, že v roce 2009 čínský režim přidělil 45 miliard jüanů (6,52 miliardy amerických dolarů) na „národní strategii pro vnější propagandu ve vztazích s veřejností a propagaci“. Podle čínských mediálních zdrojů bylo 45 miliard jüanů jen malou částí celkových zveřejněných výdajů. [7] Známý vědec na Univerzitě George Washingtona řekl pro BBC, že odhadované výdaje v roce 2016 na propagandu čínské komunistické strany činily 10 miliard dolarů ročně. [8]

V březnu 2018 integrovala KS Číny CCTV, CRI a China National Radio a vytvořila China Media Group, také nazývanou Voice of China („Hlas Číny“), vedenou propagandistickým oddělením Ústředního výboru KS Číny. Tato mediální skupina se stala největším propagandistickým strojem na světě. Sin-chua si na Times Square v New Yorku pronajala obrovský billboard, aby jeho prostřednictvím propagovala komunistickou stranu. V roce 2016 KS Číny změnila v zahraničí název CCTV (Čínská centrální televize, China Central Television) na CGTN (Čínská globální televizní společnost, China Global Television Network).

Zahraniční propagandistický aparát KS Číny se pokouší jít s dobou. Stanice v zahraničí implementují lokální strategii a najímají především místní reportéry a moderátory. Fotografie pořízené ve video rozhovoru CCTV America se Si Ťin-pchingem z února 2016 ukazují, že většina tamních novinářů nebyli Číňané.[9] Obsah televizních programů se přenáší z Číny do zahraničí a reportéři jsou najímáni místně. Čínská státní média tak produkují zprávy přijatelné pro cílovou zemi – prostřednictvím místních tváří a hlasů šíří názory komunistické strany, kdy slučují KS Číny s Čínou. Využívají místní obyvatele v zahraničí k šíření příběhů KS Číny a svého názoru. Nejde však o skutečné příběhy z Číny ani o skutečné názory Číňanů.

To je charakteristika vnější propagandistické aktivity KS Číny. Strana rovněž poskytuje mladším generacím novinářů z různých zemí stipendia, zahrnující stravu a vzdělávání, aby mohli studovat nebo být v Číně školeni a zároveň jim tak mohly být vštěpovány přístupy KS Číny k žurnalistice.

Spolu s ekonomickou kolonizací Afriky dosáhla média KS Číny také do všech koutů Afriky. Čínská televizní a mediální skupina StarTimes Media Group nyní působí ve třiceti zemích na africkém kontinentu a prohlašuje o sobě, že je „nejrychleji rostoucím a nejvlivnějším provozovatelem digitální televize v Africe“. Deník People’s Daily citoval řidiče taxi v Ugandě: „Stále více Afričanů chápe čínskou společnost díky tomu, že sledují čínské televizní inscenace ze současnosti.“ [10]

Propaganda KS Číny byla kvůli své nedostatečné důvěryhodnosti z velké části neúspěšná. Avšak učinit ze zahraničních médií mluvčí médií KS Číny, nemilosrdně útočit na média a jednotlivce, kteří stranu kritizují, a nutit všechny k tomu, aby podporovali KS Číny, to vše je součástí receptury vnější propagandy čínské komunistické strany.

Proměnit všechna média ve světě ve zpravodajskou agenturu Nová Čína

V roce 2015 ministři zahraničí deseti zemí odsoudili KS Číny za výstavbu umělých ostrovů ve sporné oblasti Jihočínského moře. V tu dobu se však ozvala jistá rozhlasová stanice na západním předměstí Washingtonu, D. C., ve zcela odlišném duchu. Nejen že nezmínila aktivity KS Číny v dané oblasti, ale tvrdila, že vnější síly se pokoušejí vytvářet falešná fakta, aby zintenzivnily napětí v Jihočínském moři. [11] Tato stanice s názvem WCRW vysílá velké množství obsahu z pohledu KS Číny – a kupodivu nevysílá žádnou reklamu. Jejím jediným zákazníkem je společnost v Los Angeles, G&E Studio Inc., která je ze 60 % kontrolovaná společností China Radio International (CRI) v Pekingu. G&E má ve Spojených státech nejméně patnáct podobných stanic, které pokrývají nejen Washington, D. C., ale také Los Angeles, Salt Lake City, Atlantu, Filadelfii, Houston, Honolulu, Portland a Vancouver a další města.

Čínský rozhlas pro zahraničí (China Radio International, CRI), hlásná trouba KS Číny, se spoléhá na místní společnost registrovanou na jméno Američana čínského původu. S propagandou jí pomáhají americké rozhlasová stanice, ve kterých vlastní podíl. Největším přínosem této operace, a zjevným důvodem pro ni, je skrytí role KS Číny. Aby bylo publikum maximálně uvedeno v omyl, jsou posluchači přesvědčováni, že podporu KS Číny vyjadřují samotní Američané.

CRI v roce 2015 provozoval třicet tři takovýchto stanic v nejméně čtrnácti zemích. Do roku 2018 mělo rádio CRI padesát osm stanic ve třiceti pěti zemích. [12] Protože jejich kontrola a provoz jsou prováděny pomocí místních čínských společností, i když mnoho lidí není spokojeno se skrytou propagandou strany, zdá se, že demokratické země nemají možnost cokoli se situací legálně dělat. Externí propagandistický tlak KS Číny využil mezery v demokratických společnostech. Ve jménu demokracie se KS Číny zasazuje o diktaturu, a snaží se manipulovat publikum tak, aby přijalo její názory, tím, že využije mezery v zákonech svobodných společností. Pod hlavičkou demokracie se tedy zaměřuje na zničení demokracie.

Dalšími důležitými součástmi vnější propagandistické kampaně KS Číny jsou přílohy čínského deníku China Daily, které v čínštině můžeme shrnout do fráze „plavba na vypůjčené lodi“. China Daily zveřejňuje v The Washington Post přílohu se zprávami z Číny a používá styl rozvržení stránek, který může čtenářům vnuknout dojem, že se jedná o obsah The Washington Post. [13] Kromě The Washington Post uzavřela KS Číny podobné dohody s více než třiceti novinami, včetně The New York Times, Wall Street Journal, Daily Telegraph a Le Figaro. Slovo „reklama“ na příloze je umístěno na nenápadném místě a čtenáři si mohou snadno pomýlit materiál s vlastním obsahem novin.

China Daily 23. září 2018 také vložil čtyřstránkovou reklamu, která vypadala jako obyčejné zprávy a komentáře, do místního deníku Des Moines Register v Iowě. Materiál napadal prezidenta USA a někteří ho nazvali pokusem ovlivnit průběžné volby (tzv. midterm elections). [14]

Komunistická strana vyniká v ovládání zahraničních čínských médií. Prostřednictvím nátlaku a pobídek získala KS Číny vliv nad mnoha médii v čínském jazyce, včetně některých, která původně založili Tchajwanci a měla dříve silnou tradici antikomunismu. Světové čínské mediální fórum (World Chinese Media Forum) sponzorované KS Číny se používá jako platforma pro sdělování pokynů strany čínským médiím po celém světě. 10. září 2017 se v čínském městě Fu-čou uskutečnilo deváté Světové čínské mediální fórum. Setkání se zúčastnilo více než 460 vedoucích pracovníků zahraničních čínskojazyčných médií z více než šedesáti zemí a regionů z pěti kontinentů.

Příklad dopadu této práce v oblasti kontroly médií lze nalézt ve zprávách Qiao Bao, kalifornského mediálního výstupu provozovaného v čínštině, který šíří propagandu KS Číny do západního tisku. Během devatenáctého celostátního sjezdu KS Číny byly zdlouhavé zprávy tohoto média téměř totožné s oficiálními zprávami zveřejněnými stranickými médii. [15]

Během protestů Deštníkové revoluce v Hongkongu v roce 2014 zámořská Čínská mediální asociace ovládaná KS Číny s více než 160 členy z řad médií urychleně zorganizovala 142 pročínských mediálních výstupů v Asii, Evropě, Africe, Spojených státech a Austrálii, aby zveřejnily text „Ochrana hongkongské deklarace“ na podporu perspektivy KS Číny. Rozsah a účinnost průniku prorežimních médií do zahraničí překvapil svět. [16]

Potlačení protichůdných hlasů je dalším aspektem zahraničních propagandistických operací čínského komunismu. Strana vyhrožuje novinářům odmítnutím udělení víz a jinými formami zastrašování, což je vede k autocenzuře. Výsledkem je, že kvůli důsledkům, které by na ně režim uvalil, existuje jen málo globálních mediálních korporací, které by vůči čínskému režimu zaujímaly zcela nezávislý postoj.

Existuje několik způsobů, jak by zločinec mohl přimět ostatní, aby ho viděli v pozitivnějším světle. Jedním by bylo začít ve svém nitru, opustit zlo a stát se dobrým, a tak už nebýt darebákem. Ostatní by pak postupem času přirozeně poznali jeho proměnu. Druhým způsobem by bylo začít vyvíjet tlak na ostatní a pokoušet se jim vymývat mozky, aby v něm nerozpoznali darebáka. Třetím způsobem by bylo sestavit ten nejodvážnější plán: použít manipulaci, lži, gaslighting (tj. zpochybňování toho, jakým způsobem druhý člověk vnímá realitu) a vymývání mozků ve snaze proměnit všechny ostatní v darebáky. To by poskytlo největší ochranu.

KS Číny používá druhou i třetí metodu současně, a to po celá desetiletí. Osvojila si celou řadu rozsáhlých propagandistických aktivit zaměřených na cizince, a přeměňuje mysl lidí tak, aby je přiměla myslet si, že KS Číny vůbec není darebákem. V některých případech je dokonce dokáže vtáhnout k sobě do bahna a proměnit je tak rovněž v darebáky. Strana díky rozsáhlým investicím a šikovným operacím vytvořila celosvětový systém vytváření spojenectví, izolace nepřátel a přeměny neutrálů na sympatizanty nebo darebáky.

Vymývání mozků prostřednictvím kultury, literatury a umění

Vymývání mozků v oblasti kultury je důležitým nástrojem KS Číny k ničení tradiční čínské kultury. Strana v posledních letech propagovala svůj závazek obnovit tradiční kulturu, ale jak bylo diskutováno v předchozích kapitolách této knihy, tato vlna předpokládané obnovy tradiční kultury ve skutečnosti opomíná ducha tradice, a nahradila ji falešnou verzí plnou odchýlené stranické kultury. To nejen oklamalo svět, ale také zdevastovalo tradiční kulturu.

Kromě toho jedním z klíčových aspektů vnější propagandy strany k dalšímu ovlivňování světa je export tzv. tradiční čínské kultury, jak ji definovala KS Číny, a používání tradičních čínských zvyklostí a praktik k postavení KS Číny do líbivého světla. To je další forma manipulace vnímání a vymývání mozků. Typickým příkladem tohoto projektu je Konfuciův institut.

Podle neúplných statistik zřídila KS Číny ke konci roku 2017 nejméně 525 Konfuciových institutů (zaměřených na vysoké školy a univerzity) a 1 113 Konfuciových tříd (zaměřených na základní a střední školy) ve více než 145 zemích. [17] Finanční prostředky Konfuciových institutů pocházejí od instituce Hanban, která je napojena na KS Číny a její Oddělení práce na jednotné frontě (United Front Work Department – UFWD). Na využívání finančních prostředků dohlíží personál velvyslanectví a konzulátů KS Číny. Konfuciovy instituty narušují důležité akademické principy autonomie a svobodného bádání. Jejich cílem je propagovat takovou verzi událostí, kterou zastává KS Číny, a podávat pokřivený výklad historie Číny, přičemž zcela opomíjí otřesnou situaci lidských práv v současné Číně. V některých učebnách Konfuciových institutů jsou na zdech vyvěšeny citace Mao Ce-tunga. Konfuciovy instituty na povrchu tvrdí, že vyučují čínskou kulturu, zatímco ve skutečnosti propagují komunistickou doktrínu a předávají stranickou kulturu.

Kromě nabídky kulturních a jazykových kurzů zkreslují Konfuciovy instituty historii a dokonce organizují protesty proti činnostem, které KS Číny považuje za ohrožení své vlády. Například pozvaní řečníci opakovali lži KS Číny o Tibetu. Jiní tvrdili, že korejská válka začala, protože američtí vojáci bombardovali čínské vesnice a strana tak byla nucena vyslat své jednotky. [18]

Zákon schvalující americkou národní obranu, National Defense Authorization Act, pro fiskální rok 2019, který byl přijat v roce 2018, obsahuje důrazně formulované odsouzení pokusů KS Číny ovlivnit veřejné mínění v USA, zejména „médií, kulturních institucí, podniků a akademických a politických skupin“. Zákon výslovně zakazuje poskytnutí jakýchkoliv prostředků z fondu národní obrany katedrám čínského jazyka na amerických univerzitách, kde existuje Konfuciův institut. [19]

Čínské úřady vysílaly od září do října 2011 do Kennedyho centra umění ve Washingtonu, D. C., třísetčlennou skupinu interpretů hudebně-tanečního představení, které uvádělo násilné komunistické taneční drama Red Detachment of Women („Odloučená rudá jednotka žen“). V září 2016 se v Los Angeles uskutečnil ostře sledovaný koncert, který připomněl osmdesáté výročí vítězství Dlouhého pochodu Rudé armády. Ve stejné době se mělo v Austrálii na městských radnicích v Sydney a Melbourne konat představení Red Songs Concert („Koncert rudých písní“) ke 40. výročí úmrtí Mao Ce-tunga. Místní čínské organizace v Austrálii však proti tomu protestovaly a nakonec se jim podařilo show zastavit. V roce 2017 KS Číny vyslala do Austrálie představení Red Detachment of Women, a v roce 2018 uvedla v Sydney a Melbourne další komunistické taneční drama s prvky násilí, s názvem The Red Guards of Honghu („Rudé gardy u jezera Chung-chu“).

Pokud jde o informační válku, totalitní režim KS Číny má oproti demokratickým režimům výhodu. Strana například blokuje média ze všech demokratických zemí, ale je schopna provozovat svá státní média v demokratických společnostech. KS Číny brání médiím z demokratických zemí v tom, aby mohla vykládat přílohy do stranických médií, ale sama může do médií v demokratických společnostech vkládat svůj vlastní obsah, nebo, je-li to nutné, si je jednoduše koupí. Média KS Číny slouží především straně, a západní novináři v nich nikdy nebudou mít roli vedoucích pracovníků. KS Číny však může vysílat své vlastní lidi v utajení do západních médií nebo vycvičit cizince, aby se stali hlásnými troubami stranických médií. Dokud bude Západ stále považovat média KS Číny za legitimní, bude v informační válce prohrávat. V roce 2018 Ministerstvo spravedlnosti Spojených států amerických nařídilo agentuře Nová Čína a China Global TV Network, aby se zaregistrovaly jako zahraniční agenti ve Spojených státech. I když to byl správný krok, ještě zdaleka to nestačí – problémem je především nedostatečná reciprocita.

Zahraniční propagandistická kampaň KS Číny je významným projektem zaměřeným na celosvětovou transformaci názorů veřejnosti na čínský režim, a dočkala se již některých zamýšlených výsledků. KS Číny šíří svou škodlivou ideologii prostřednictvím této propagandy, která uvedla lidi ohledně režimu ve vážný omyl. Lidé tak mají pokřivené informace, pokud jde o způsob fungování čínského režimu, porušování lidských práv a komunismus obecně.

b) Práce na jednotné frontě usiluje o rozložení svobodného světa zevnitř

KS Číny 18. prosince 2018 oslavila čtyřicáté výročí tzv. reforem a otevření. Udělila medaile za „přátelství čínských reforem“ deseti cizincům ve snaze „poděkovat mezinárodnímu společenství za podporu čínské reformy“. Mezi tyto cizince patřili Juan Antonio Samaranch, bývalý prezident Mezinárodního olympijského výboru (MOV), který udělil Číně právo hostit letní olympijské hry v roce 2008, a Robert Lawrence Kuhn, americký podnikatel, který propůjčil své jméno jakožto autor pochlebovačné biografie o bývalém vůdci KS Číny Ťiang Ce-minovi. Ve skutečnosti v průběhu několika posledních desetiletí pomohlo KS Číny nespočet politiků a osobností, kteří hráli různé role v závislosti na svých motivacích. Bohužel se všichni stali oběťmi taktiky jednotné fronty KS Číny, a tedy spolupachateli.

KS Číny si za účelem dosažení svého cíle, spočívajícího v konečném ovládnutí světa, osvojuje veškeré potřebné prostředky. Jedná se o klíčovou součást konceptu „jednotné fronty“. Mao označil jednotnou frontu za jeden ze „tří kouzelných pokladů KS Číny“. Vláda Kuomintangu v období občanské války byla těmito taktikami oklamána a v důsledku toho utrpěla velké ztráty. Dnešní západní vlády byly také oklamány a utrpěly ztráty. Dobrou zprávou je, že Západ se začíná probouzet a nedávno bylo zveřejněno několik vyšetřovacích zpráv o jednotné frontě. 

Americko-čínská ekonomická a bezpečnostní revizní komise (USCC) spadající pod Kongres USA, vydala 24. srpna 2018 zprávu s názvem Práce na zahraniční jednotné frontě Číny, která nastínila strukturu a fungování jednotné fronty, včetně toho, jak KS Číny používá různé typy vládních a nevládních organizací pro svoji práci na jednotné frontě, a jaké důsledky to má pro Spojené státy a další západní země. V posledních letech KS Číny zdůraznila význam své práce na jednotné frontě. Zpráva uvádí: „Tato zvýšená důležitost práce na jednotné frontě měla za následek navýšení počtu úředníků Oddělení práce na jednotné frontě (UFWD) přidělených na nejvyšší posty KS Číny a vlády, čímž v těchto organizacích přibylo 40 000 nových kádrů UFWD.“ [20]

Institut pro globální veřejnou politiku (Global Public Policy Institute, GPPI), evropský think-tank, zveřejnil v roce 2018 zprávu podrobně popisující činnosti jednotné fronty KS Číny v Evropě. [21] 29. listopadu 2018 vydala Hooverova instituce na Stanfordské univerzitě podrobnou zprávu na stejné téma. Zpráva uvádí: „Čínské vlivové aktivity na jednotné frontě se posunuly za rámec svého tradičního zaměření na společenství diaspor, k zaměření na mnohem širší škálu sektorů v západních společnostech, od think-tanků, univerzit a médií až po státní, místní a národní vládní instituce. Čína usiluje o prosazování názorů souhlasících s čínskou vládou, politikou, společností a kulturou, o potlačení alternativních pohledů a o kooptaci klíčových amerických hráčů k podpoře cílů zahraniční politiky a ekonomických zájmů Číny.“ [22]

Jednotná fronta KS Číny na Západě se zaměřuje především na tyto aktéry:

Politici a podnikatelé

Zpráva Americko-čínské ekonomické a bezpečnostní revizní komise (USCC) tvrdí, že KS Číny považuje práci na jednotné frontě za důležitý nástroj k posílení domácí a mezinárodní podpory strany. To zahrnuje podplácení západních politiků. Pomocí přesvědčování, pokoušení a budování vztahů udržuje KS Číny úzké vazby s mnoha vysokými představiteli západních vlád. Tito politici jsou považováni za „státní poklad“ ČLR. Dostávají bohaté dary a tituly jako „staří přátelé Číny“. Mezi nimi jsou současní a bývalí generální tajemníci OSN, hlavy států, vysoce postavení vládní úředníci, členové amerického Kongresu, vyšší vládní poradci, vedoucí mezinárodních organizací, slavní akademici a odborníci think-tanků a mediální magnáti. Od všech těchto lidí, kteří se nacházejí v síti jednotné fronty, se očekává, že v kritických chvílích budou KS Číny vyjadřovat podporu.

Patrick Ho Chi-ping, bývalý hongkongský tajemník pro vnitřní záležitosti, byl v prosinci 2018 ve Spojených státech obviněn z úplatkářství. Ho měl úzké vazby na KS Číny a jménem čínských energetických společností podplatil vysoké úředníky dvou afrických zemí za účelem získání těžebních práv. Ho měl také podplatit dva generální sekretáře Spojených národů, jejichž prostřednictvím byla KS Číny schopna navázat úzké vazby na vysoce postavené úředníky v jiných zemích. [23]

Americké soudní dokumenty také dokumentují korupci a špionáž prováděné čínským telekomunikačním gigantem ZTE. Dva vysoce postavení telekomunikační úředníci v Libérii svědčili o tom, že v letech 2005 až 2007 ZTE v této zemi podplatila řadu úředníků, včetně prezidenta, vládních úředníků a soudců.

KS Číny k nalákání politických vůdců používá peníze a ženy, aby tyto vůdce následně pro své účely použila jako pěšáky. V memorandu po listopadových průběžných volbách v USA nastínila CEFC, společnost napojená na KS Číny, plán navázání vztahů a přátelství s politiky. Jie Ťien-ming, nyní již zdiskreditovaný předseda CEFC China Energy Company Limited, má silné vazby s evropskými politickými vůdci. Jednou požádal bezpečnostního poradce prezidenta USA, zda by mohl přesvědčit americkou armádu, aby nebombardovala Sýrii, protože tam chtěl koupit ropná pole. Jie se rovněž chlubil spojeními s vysokými úředníky Federálního rezervního systému (FED) a OSN, jakož i s rodinnými příslušníky vládních úředníků USA. [24]

Je-li to považováno za nezbytné, aby izolovala své nepřátele, KS Číny může vytvořit různé dočasné sjednocené fronty. Takto například využila hlasy rozvojových zemí, jejichž úředníci se jí dříve podvolili, aby se projednaly nebo naopak zablokovaly podněty v rámci OSN. Prostřednictvím zástupců tak narušila úsilí USA o stabilizaci Středního východu. Mezitím se podařilo vytvořit nová ekonomická spojenectví. V probíhající obchodní válce mezi USA a Čínou se KS Číny snažila zasít konflikt mezi Spojené státy a Evropu s cílem využít Evropu jako součást další jednotné fronty proti Spojeným státům.

Terčem práce na jednotné frontě KS Číny jsou také místní politici. Patří mezi ně vedoucí komunit, členové městské rady, starostové, státní senátoři a další. Obvyklým přístupem je obdarování místních politiků skrze čínské organizace nebo obchodníky. Politici jsou vyzváni k návštěvě Číny, kde jsou poté podpláceni. Jejich rodinným podnikům se v Číně dostává zvláštního zacházení, a podpláceni jsou dokonce i jejich asistenti. Případy sexuálních pastí, které často zahrnují vydírání, se nazývají „medové pasti“ a je známo, že tuto taktiku čínská komunistická strana používá často.

Čchen Jung-lin, bývalý úředník na čínském konzulátu v Sydney, který v roce 2005 odjel do Austrálie, prozradil The Epoch Times, že Oddělení práce na jednotné frontě KS Číny infiltrovalo australskou vládu a zkorumpovalo její úředníky. Čchen řekl: „Částka na podplacení jednotlivých úředníků dalece předčí částku vynaloženou na politické dary. Zvláště u výše postavených úředníků; úplatky byly obrovské. … Dalším aspektem úplatkářství jsou placené cesty do Číny, kde se s úředníky zachází jako s králi. To zahrnuje i prostituci placenou čínskými společnostmi. Mnoho úředníků po návratu z Číny změnilo svůj postoj.“ [25]

Díky své silné finanční podpoře si KS Číny koupila komunistické a levicové politiky z celého světa, aby se stali jejími agenty v těchto zemích a strana tak mohla dále šířit svoji komunistickou ideologii.

KS Číny používá stejnou taktiku na finanční sektor a v řadě průmyslových odvětví. S obchodníky a podnikateli se zachází jako s králi, a jsou jim poskytovány obchodní pobídky. Na oplátku se stávají hlasem KS Číny pro lobbování ve vládě a ovlivňují finanční a hospodářskou politiku zemí. V obchodní válce mezi USA a Čínou se KS Číny často stýkala s magnáty z Wall Street. V Číně podniká mnoho nejvýznamnějších finančních společností a mezinárodních korporací. Aby zde rozšířily své podnikání, najaly mnoho dětí vysoce postavených čínských funkcionářů, kterým se říká „princátka“, a ti se v takových společnostech stávají očima, ušima a hlasem strany.

Infiltrování akademických kruhů a think-tanků

Mnoho západních think-tanků přímo formuje politiku a strategii své země vůči Číně; proto jim KS Číny věnuje zvláštní pozornost. Ve zprávě Hooverovy instituce se uvádí, že strana vykonává kontrolu nad think-tanky prostřednictvím finančního sponzorství. Podplácí, ovládá či ovlivňuje téměř všechny think-tanky související s Čínou. KS Číny také věnuje velkou pozornost perspektivám obou politických stran ve Spojených státech a přichází s tématy, která odpovídají jejímu programu. [26]

The Washington Postinformoval, že čínské společnosti ovládají některé americké think-tanky. Například čínský technologický gigant Huawei nejen že představuje hrozbu pro národní bezpečnost ve Spojených státech, ale také se snaží prostřednictvím finanční podpory ovlivňovat think-tanky ve Washingtonu. [27]

Huawei také sponzoruje přes dvacet univerzit ve Velké Británii, včetně Cambridgeské univerzity a Oxfordské univerzity. Profesor Anthony Glees, britský expert na národní bezpečnost, zmínil: „Jde o elektronickou agendu, která je poháněna injekcemi čínských peněz do britských univerzit. Jedná se o otázku národní bezpečnosti.“ [28] Společnost Huawei prostřednictvím svého programu Seeds for the Future („Semínka budoucnosti“) nalákala velké množství mladých talentovaných inženýrů – klasická komunistická podvratná taktika.

KS Číny si penězi a příslibem slávy a statusu kupuje zahraniční odborníky, zejména odborníky na Čínu. Někteří takoví odborníci pak pečlivě následují rétoriku KS Číny, vydávají knihy a články, aby vysvětlili „mírový vzestup“ čínského komunismu, „představu o čínském snu“ nebo „čínský model“. Názory těchto odborníků pak nepřímo ovlivňují čínskou politiku západních vlád – což je přesně cílem čínského režimu.

Aby to bylo ještě horší, v posledních několika desetiletích byli odborníci a sociologové ze západních humanitních oborů silně ovlivňováni teoriemi komunistické ideologie. S malým „postrčením“ od komunistické Číny mohou přejít od pouhé podpory levicové ideologie ke skutečnému přijetí komunismu.

Donucování a využívání zahraničních čínských vůdců, podnikatelů a studentů

KS Číny úspěšně využila vlastenectví čínských studentů v zahraničí k vytvoření soucitu s vlastní politikou a ideologií. Aby získala podporu od Číňanů v zámoří, čínská vláda jim poskytuje finanční podporu. Často používá frázi „láska k vlasti, přátelství k příbuzným“ jako součást svého úmyslného spojení Číny s komunistickou stranou, aby podvedla zámořské Číňany. Strana také používá rozsáhlou zámořskou síť organizací, příznivců a vyzvědačů, aby marginalizovala své útoky a útočila na své oponenty.

Komunistický režim v Číně používá různé záminky k tomu, aby přiměla Číňany žijící v zahraničí k podnikání a investicím v Číně. Poskytuje čínským osobnostem v zámoří zvláštní zacházení při návštěvě země, zařizuje, aby se zahraniční osobnosti nakloněné čínskému režimu setkaly s vysoce postavenými úředníky KS Číny, a všechny tyto lidi pak zve, aby se účastnili celonárodních oslav ČLR.

Zach Dorfman, řídící pracovník na Carnegie Council for Ethics in International Affairs („Carnegieho rada pro etiku v mezinárodních záležitostech“), vydal na serveru Politico dlouhou investigativní zprávu, která odhaluje čínské a ruské špionážní aktivity v Silicon Valley, se zvláštním zaměřením na čínské hráče. [29] Zpráva zkoumala například Rose Pakovou, čínskou aktivistku v San Francisku. Dorfman ve zprávě konstatoval, že čínská komunistická strana použila Pakovou k tomu, aby Čínská obchodní komora v San Francisku přehlížela skupiny Falun Gongu, Tibeťany, pro-tchajwanské příznivce a Ujgury a bránila jim v účasti na čínském novoročním průvodu.

Zpráva USCC také odhalila, jak jsou ze strany KS Číny kontrolovány Čínské studentské a vědecké asociace (CSSA). Některé pobočky CSSA na svých webových stránkách přímo uvádějí, že byly zřízeny místním čínským konzulátem nebo jsou jeho dceřinými společnostmi [30], zatímco v jiných případech je kontrola prováděna tajně. Tyto organizace přijímají rozkazy od čínských konzulátů, což brání projevu jakékoliv kritiky. Konzulární úředníci obtěžují, zastrašují a sledují studenty, kteří nesouhlasí s linií KS Číny.

CSSA a osoby s nimi spojené někdy vykonávají průmyslovou a ekonomickou špionáž. V roce 2005 francouzský večerník Le Monde oznámil, že CSSA na univerzitě v belgické Lovani byla přední špionážní skupinou KS Číny v zemi. Někdy takové sítě sestávají z několika stovek vyzvědačů pracujících v různých společnostech po celé Evropě. [31]

Infiltrace a ovlivňování filmového a zábavního průmyslu

Čínská komunistická strana v posledních letech navýšila své úsilí k proniknutí do zábavního průmyslu v USA. V roce 2012 vynaložila skupina Wanda Group 2,6 miliardy dolarů na pořízení AMC, druhého největšího řetězce kin ve Spojených státech. Od té doby získala Legendary Entertainment za 3,5 miliardy dolarů a Carmike, čtvrtý největší divadelní řetězec ve Spojených státech, za 1,1 miliardy dolarů. [32] V roce 2016 Ali Pictures získal podíl v Amblin Partners Stevena Spielberga a umístil svého zástupce do správní rady společnosti, aby se zde účastnil hlavního rozhodování. [33]

Jedním z hlavních cílů KS Číny při infiltrování zábavního průmyslu je, aby svět následoval scénář KS Číny, tím, že vykresluje pozitivní obraz čínského komunismu a takzvaný mírový vzestup Číny, aby zakryl tyranské ambice režimu. Tento obraz zároveň zakrývá to, jak vývoz stranické kultury poškodil svět. Od roku 1997 do roku 2013 Čína investovala do pouhých dvanácti hollywoodských filmů ze sta nejvýdělečnějších filmů. V následujících pěti letech však Čína investovala do jednačtyřiceti nejpopulárnějších hollywoodských filmů. [34]

Hollywood dychtí po rychle se rozvíjejícím čínském filmovém trhu v Číně a vedoucí pracovníci jsou si dobře vědomi toho, že z něj budou vyloučeni, pokud se jim nepodaří držet krok s linií strany. Proto se rozhodli, že se budou držet požadavků čínské cenzury. [35] Americké filmové hvězdy, které se KS Číny postavily, mají zakázán vstup do země, nebo jsou jejich filmy vyloučeny z čínského trhu. Například jasné vyjádření hollywoodské hvězdy Richarda Gerea ohledně svého postoje k Tibetu vedlo nejen k tomu, že mu byl odepřen vstup do Číny, ale také omezilo jeho vlastní kariéru ve Spojených státech. Aby nedošlo k urážce nebo vyprovokování čínské komunistické strany, producenti odmítli do jeho filmů investovat. [36] Další filmové hvězdy byly zařazeny na černou listinu pro jiné přestupky.

Zastrašování disidentů v zahraničí

KS Číny používá zastrašování a pobídek k ovlivnění západních odborníků, zejména odborníků na Čínu, kteří jsou vůči KS Číny kritičtí. To vedlo mnohé k dobrovolné autocenzuře. Zastrašování zahrnuje odmítnutí udělení víz, což má největší dopad na mladé odborníky. V zájmu profesionálního rozvoje se mnozí dobrovolně vyhýbají lidským právům, otázkám Tibetu a dalším citlivým tématům, která by mohla přivolat hněv strany.

Perry Link, profesor východoasijských studií, byl režimem zařazen na černou listinu kvůli svému odbornému bádání na téma masakru na náměstí Nebeského klidu, který komunistický režim staví do nepříznivého světla. Reakce KS Číny se následně změnila v lekci pro mladé vědce v tom, čeho se vyvarovat. [37]

V říjnu 2017 odjel Benedict Rogers, místopředseda Komise pro lidská práva britské konzervativní strany a zastánce hongkongského demokratického hnutí, do Hongkongu za osobními aktivitami, byl mu však zamítnut vstup a na letišti v Hongkongu byl repatriován. [38]

Ve výše uvedené zprávě USCC se rovněž uvádí, že čínští zpravodajští agenti se pokoušejí najmout zástupce etnických menšin, včetně Ujgurů žijících v zahraničí, aby sloužili jako jejich vyzvědači. Odmítnutí může vést k pronásledování jejich rodiny v Číně. Ujgurové, kterým bylo vyhrožováno, uvádějí, že účelem těchto hrozeb není pouze shromažďovat informace o ujgurské diaspoře, ale také vytvářet neshody a bránit jim v účinném odporování vůči komunismu v Číně. [39]

c) Neomezená ekonomická válka je těžkou zbraní KS Číny

Jsou-li externí zahraniční propaganda, manipulace s vnímáním a práce na sjednocené frontě podobami měkké síly strany, pak je její průmysl se špičkovými technologiemi (high-tech) její tvrdou silou. V 50. letech 20. století bylo sloganem KS Číny „předstihnout Spojené království a dohnat Spojené státy“ – v tu dobu to znělo jako fraška. Podobné myšlenky se však dnes staly legitimní hrozbou.

KS Číny od 80. let 20. století realizovala řadu strategických plánů v oblasti vědy a techniky, včetně programu 863 (Národní program výzkumu a vývoje špičkových technologií), programu 973 (Národní program klíčových výzkumných projektů) a Made in China 2025 (přeměna Číny z výrobní země na výrobní mocnost do roku 2025, přičemž by se ujala vedení v oblasti „velkých dat“, 5G a podobně). Tato strategie zahrnuje ambiciózní plány pro umělou inteligenci, v nichž má Čína za cíl být do roku 2030 světovým lídrem. Účelem je vylepšit status Číny ze světové továrny na vyspělý výrobní gigant, a tím v této oblasti dosáhnout světové nadvlády.

Není špatné, když národ usiluje o průmyslový rozvoj. Je také legitimní, aby země využívala státní moc k přidělování zdrojů na výzkum a vývoj v klíčových odvětvích. Proč je tedy strategie rozvoje high-tech technologií KS Číny pro Západ hrozbou?

Nejzákladnějším důvodem je to, že Čína za komunistického režimu není normální zemí. Účelem technologického rozvoje režimu není to, aby se mohl připojit k řadám dalších světově vyspělých zemí světa, nebo s nimi soupeřit na stejné úrovni. Jeho účelem je použít jakýchkoliv prostředků k eliminaci odpůrců a potlačení západních ekonomik – zejména Spojených států – a být tak o krok blíž světové dominanci. Rozvoj vědecké a technologické síly KS Číny má sloužit komunistické ideologii, a nakonec k tomu, aby komunismus ovládl svět.

Technologická inovace je v kapitalistické společnosti plodem osobní svobody, která je v přirozeném konfliktu s totalitní vládou komunismu. Odborníci v pevninské Číně jsou zbaveni svobody používat zahraniční vyhledávače a nemohou se ani svobodně projevovat. Vzhledem k omezování myšlenek a přístupu k informacím je tedy skutečně obtížné dosáhnout skutečných průlomů ve vědeckých a technologických inovacích.

Aby se to podařilo, strana použila různé tajné prostředky, aby ukradla západní technologie a získala špičkové talenty, a také použila nepoctivá a mimořádná opatření k podkopání západního průmyslu. KS Číny ukradla technologie, jejichž vývoji Západ věnoval desetiletí a vydal na jejich rozvoj obrovské částky. Asimiluje a vylepšuje ukradené intelektuální vlastnictví a poté je jednoduše hromadně vyrábí za nízkou cenu a zahlcuje těmito levnými produkty celý svět, čímž oslabuje soukromé západní podniky a ekonomiky. Čínský režim tedy ve své technologické soutěži se Západem používá své techniky neomezené války.

Léčka obchodních technologií pro přístup na trh

V posledních letech se čínská vysokorychlostní železniční síť stala téměř reklamou pro špičkovou výrobu v této zemi, a rozvinula se myšlenka „vysokorychlostní železniční diplomacie“. Čínská státní média označila čínskou práci v této oblasti za „legendární“, vzhledem k rychlému vývoji za pouhých krátkých deset let. Ale pro západní firmy se stala čínská výstavba vysokorychlostních železnic noční můrou v podobě technologických krádeží, lapání do pastí a toho, co se nakonec stalo obrovskými ztrátami výměnou za drobné zisky.

Práce na projektu vysokorychlostní železnice začaly počátkem 90. let. Do konce roku 2005 čínské úřady opustily myšlenku nezávislého vývoje technologií a obrátily se na západní technologii. Cíl KS Číny byl od začátku jasný: nejprve plánovala technologii získat, poté ji vyrobit a nakonec ji na globálním trhu prodat levněji.

Čínská strana vyžaduje, aby zahraniční výrobci podepsali, než předloží nabídky stavebních smluv, smlouvu o převodu technologií s čínskou domácí firmou, jinak jim není umožněno nabídku zadat. Čínské úřady rovněž zavedly formální interní hodnocení nazvaná „hodnocení implementace transferu technologií“, která se nezaměřují na to, jak dobře dokáží zahraniční podniky své systémy předávat, ale spíše na to, jak dobře se je tuzemské společnosti naučí, a zda budou schopny technologie samy vyrábět. Pokud se tuzemské podniky tuto technologii nenaučí, Čína nezaplatí. Úřady rovněž požadují, aby místní společnosti při poslední šarži objednávek vyrobily 70 procent těchto objednávek. [40]

Vzhledem k tomu, že zahraniční společnosti cítily, že čínský trh je příležitostí, kterou si nesmí nechat ujít, ani takové podmínky jim nezabránily v tom, aby se přihlásily do konkurzu. Nabídky předložily japonská společnost Kawasaki Heavy Industries, francouzský Alstom, německý Siemens a kanadský Bombardier. Navzdory příslibu o přístupu na trh výměnou za přenos technologií nebyla žádná západní společnost ochotna převést svou základní, nejhodnotnější technologii. KS Číny však nadále hrála hru s několika společnostmi v naději, že alespoň jedna z nich se vzdá něčeho skutečného ve prospěch krátkodobých zájmů. Když se zdálo, že jedna společnost dostane podíl na čínském trhu výměnou za svoji technologii, ostatní se začaly bát, že budou vynechány. Několik z nich se tak ocitlo v pasti KS Číny, což vedlo k tomu, že Čína dokázala vytěžit klíčovou technologii ze všech výše uvedených vysokorychlostních železničních společností.

Čínská vláda do projektu investovala obrovské částky a neohlížela se na náklady. Čínská síť následně vstoupila do období exponenciálního rozvoje, když čínské firmy vybudovaly nejrozsáhlejší vysokorychlostní železniční systém na světě. Čína za několik let rychle asimilovala západní technologii, která se poté změnila v „nezávislá práva duševního vlastnictví“. To, co západní společnosti skutečně šokovalo, bylo, když Čína začala podávat žádosti o vysokorychlostní železniční patenty v zahraničí, kdy se čínské firmy staly na mezinárodním trhu tvrdými konkurenty proti svým bývalým učitelům. Jelikož čínské společnosti nashromáždily v této oblasti velké množství praktických zkušeností a získaly všechny průmyslové výhody, které přinesly velkou výrobní kapacitu a masivní státní finanční podporu, má čínský vysokorychlostní železniční průmysl konkurenční výhodu oproti svým protivníkům. Stal se klíčovým prvkem projektu Nové Hedvábné stezky komunistické strany.

Zatímco zahraniční společnosti kdysi snily o získání svého podílu na obrovském trhu vysokorychlostní železnice v Číně, místo toho zjistily, že byly nejen z tohoto trhu vytlačeny, ale také stvořily tvrdého mezinárodního konkurenta. Yoshiyuki Kasai, čestný předseda Ústřední japonské železniční společnosti, s úzkostí prohlásil: „[Rychlovlak] Šinkansen je japonský klenot. Převod technologií do Číny byla obrovská chyba.“ [41]

Sama KS Číny uznává, že čínského úspěchu ohledně vysokorychlostní železnice bylo dosaženo tím, že stanula na ramenou obrů. Účelem bylo od začátku zabít všechny ostatní obry. KS Číny má explicitní dvojí cíl: jejím krátkodobým cílem je využít ekonomických úspěchů k prokázání legitimity svého režimu a dosáhnout hospodářského a technologického pokroku, aby podpořila nacionalistický sentiment a propagandu. Jejím dlouhodobým cílem je však prokázat, že komunistický systém je nadřazen kapitalistickému systému, takže bezohledně krade technologie a přeměňuje sílu celé své země, aby konkurovala kapitalistickým svobodným podnikáním.

Čínská taktika příslibu přístupu na trh výměnou za technologie, nucené technologické transfery, pohlcování a vylepšování zahraničních technologií, budování vlastních firem na domácím trhu před jejich vstoupením do světa a zahlcování světa výrobky za dumpingové ceny k oslabení konkurence dovedly západní společnosti k nesmírným ztrátám. Nyní někteří začínají reagovat. Jiní jsou však přitahováni jako můra ke světlu a jsou stále ochotni s KS Číny obchodovat kvůli okamžitým výhodám. Ambice KS Číny získat západní technologie nikdy nepolevily a ztělesněním této ambice je program Made in China 2025.

V roce 2015 navrhla čínská vláda desetiletý projekt Made in China 2025, který počítá s tím, že do roku 2025 by se Čína změnila z velké výrobní země na výrobní mocnost a že do roku 2035 by výrobní průmysl této země převýšil výrobní průmysl ve vyspělých zemích, jako je Německo a Japonsko. KS Číny také doufá, že do roku 2049 v inovacích v klíčových výrobních odvětvích dosáhne světového primátu, a povede inovace klíčových technologií a průmyslových odvětví. Čínský komunistický režim použitím vznešených slov povýšil status svého výrobního sektoru na „základ národa“ a na „nástroj k obnovení země“.

Výrobní supervelmoc založená na krádežích

Jak mohla Čína v tak krátké době zvýšit svůj výrobní a inovační potenciál? Využila stejné staré triky: zaprvé donutila společnosti k přenosu technologií, jako v případě vysokorychlostní železnice. Mnoho západních korporací je ochotno poskytnout svou technologii výměnou za přístup na čínský trh a zároveň vzdělávat své budoucí konkurenty. Za druhé, Čína požaduje, aby společnosti vytvořily společné podniky (tzv. joint venture) s jejími vlastními firmami, a podněcuje čínské společnosti a univerzity ke spolupráci s technologicky vyspělými firmami, aby tyto technologie samy získaly. Za třetí, režim vybízí své domácí firmy, aby prováděly akvizice zahraničních společností v oblasti špičkových technologií, přímo investovaly do začínajících podniků s klíčovými technologiemi a zakládaly zahraniční výzkumná a vývojová střediska. Za čtvrté, podněcuje přední zahraniční technologické a vědecké výzkumné ústavy ke zřízení výzkumných a vývojových středisek v Číně. Za páté, používá cílenou politiku, aby přivedla zahraniční technologické odborníky.

Mnoho start-upů v Silicon Valley potřebuje kapitál. Čína používá peníze daňových poplatníků, aby do nich investovala a získala tak přístup k novým technologiím, včetně raketových motorů, senzorů pro autonomní námořní lodě a 3D tiskáren vyrábějících flexibilní obrazovky, které mohou být použity v kokpitech stíhacích letadel. [42] Ken Wilcox, emeritní předseda Silicon Valley Bank, v roce 2017 uvedl, že během šestiměsíčního období ho oslovily tři různé čínské státní podniky s tím, aby jednal jako jejich zástupce, který kupuje technologii jejich jménem. Přestože odmítl, sdělil: „Ve všech třech případech uvedli, že je pověřil Peking, a nevěděli, co chtějí koupit. Jednalo se prostě jen o jakoukoliv technologii.“ [43]

V listopadu 2018 americký obchodní zástupce zveřejnil výsledky šetření podle Oddílu 301 (Section 301 Investigation) živnostenského zákona. Zpráva uvádí, že společnost Danhua Capital (v současnosti společnost Digital Horizon Capital) využívá čínský rizikový kapitál, aby pomohla čínské vládě získat ve Spojených státech high-tech technologie a duševní vlastnictví. [44]

Výše uvedená zpráva americké vlády je přístupná veřejnosti. Smrtící zbraň, kterou Čína používá k realizaci svého technologického skoku vpřed, je bezostyšná krádež západních technologií. Čínská naděje na průmyslovou špionáž v minulosti dalece přesáhla rozsah komerčních špionů. Aby odcizila technologii a tajemství ze Západu, režim mobilizuje veškerý dostupný personál a taktiku – včetně špionáže, hackingu, zahraničních studentů, pozvaných odborníků, čínských a tchajwanských imigrantů pracujících v západních společnostech, a lidí ze Západu, kteří se nechali zlákat finančními pobídkami.

KS Číny vždy usilovala o americký stíhací letoun F-35. Stálý kanadský občan Su Bin z Číny byl v roce 2016 odsouzen k pěti letům vězení za krádež plánů pro F-35 a dalších letadel. Su spolupracoval se dvěma hackery z čínské armády na proniknutí do počítačových systémů výrobce Lockheed Martin, aby kradl obchodní tajemství. Vyšetřovatelé zjistili, že Suova skupina také ukradla informace o Lockheedově stíhacím letounu F-22 a strategickém dopravním letounu C-17 společnosti Boeing, jakož i 630 000 souborů systému Boeing, což představuje přibližně 65 gigabajtů dat. [45] Vlastní stíhací letoun Lidové osvobozenecké armády J-20 vystavený v posledních letech je nyní velmi podobný americkému F-22 a menší čínský FC-31 je napodobeninou F-35.

Dr. David Smith, odborník na metamateriály na Duke University, vymyslel typ „neviditelného pláště“ s potenciálem, že bude jednoho dne chránit americké síly. Americká armáda na podporu svého výzkumu investovala miliony. V roce 2006 přišel do Spojených států čínský student Liou Žuo-pcheng s výslovným účelem studovat ve Smithově laboratoři a stal se jeho chráněncem. Pracovník kontrarozvědky FBI věří, že Liou měl konkrétní poslání: získat Smithův výzkum. V roce 2007 Liou přivedl dva bývalé kolegy, cestující na výdaje čínského režimu, do Smithovy laboratoře a nějakou dobu společně pracovali na neviditelném plášti. Později bylo vybavení používané k výrobě pláště duplikováno v Liouově bývalé laboratoři v Číně. [46]

20. prosince 2018 americké ministerstvo spravedlnosti zažalovalo dva čínské občany z čínské hackerské organizace APT 10, která má úzké vazby na KS Číny. Dle obvinění APT 10 provedla v letech 2006 až 2018 rozsáhlé hackerské útoky a ukradla obrovské množství informací od více než čtyřiceti pěti organizací, včetně NASA a ministerstva energetiky. Ukradené informace zahrnují léky, biotechnologie, finance, průmyslové výrobky, ropu a zemní plyn. Ředitel FBI Christopher Wray poznamenal: „Cílem Číny je zkrátka a dobře nahradit USA na pozici přední světové supervelmoci, a zapojují do toho nelegální metody. Používají neustále rostoucí portfolio netradičních a nezákonných metod.“ [47]

Proti čínským krádežím technologií a patentů je těžké bojovat a je obtížné jim předcházet. Kathleen Puckettová, bývalá pracovnice americké kontrarozvědky v San Francisku, uvedla, že Číňané „své úsilí vynakládají na špionáž a dostanou tak všechno zdarma“. [48]

Čína moralizovala, racionalizovala, normalizovala a militarizovala své krádeže. Zahájila „válku proti všem“, aby rozdrtila pokročilou technologii ze Západu pomocí vlastenectví, rasových sentimentů, peněz a prestiže. Takovéto děsivé chování je historicky bezprecedentní.

Někteří čínské aktivity omlouvají s tvrzením, že na tom až tolik nesejde, že čínské firmy sem tam něco ukradnou, poněvadž nedostanou úplný obraz o tom, jak jsou technologie realizovány a vyráběny. Avšak dívat se na čínskou průmyslovou špionáž tímto způsobem je velmi nebezpečné. Špionáž v elektronickém věku je úplně jiná než v minulých desetiletích, kdy by špioni pořídili jen několik fotografií. Čína ukradne celé databáze výzkumu technologií, a v mnoha případech shromáždí nejen technologii, nýbrž i odborníky. Díky své síle továrny světa, kterou si Čína vyvíjela po celá desetiletí, a potenciálu výzkumu a vývoje, který režim nashromáždil, je Čína skutečně schopna a ochotna vybudovat výrobní supervelmoc založenou na krádežích – a už to i dělá.

Program Tisíc talentů: špionáž a přilákání talentů

Od doby, kdy se Čína v 70. letech otevřela světu, až do současnosti studovaly miliony čínských studentů v zahraničí a dosáhly velkých věcí. Čína usiluje o nábor a využívá těchto talentovaných jednotlivců, do kterých investoval Západ a kteří jím byli školeni, k přímému návratu technologií a ekonomických informací, které získali, do Číny. To napomáhá snahám KS Číny o získání světové nadvlády. Od roku 2008 zahájilo více ministerstev v Číně program Tisíc talentů. Na povrchu jde o nábor nejlepších čínských talentů ze zámoří a návrat do Číny na dlouhodobý nebo krátkodobý pracovní úvazek. Skutečným cílem tohoto programu je však to, aby státní průmysl dostal ze Západu nové technologie a duševní vlastnictví.

V září 2015 vydala FBI odtajněný dokument o těchto čínských talentových programech. Dochází k závěru, že nábor cílových jednotlivců může Číně umožnit profitovat třemi způsoby: získá přístup k výzkumu a odborným znalostem v oblasti špičkových technologií, bude těžit z dlouholetého vědeckého výzkumu prováděného USA, podporovaného vládními granty USA a soukromým financováním, a rovněž vážně ovlivní americkou ekonomiku. [49]

Národní institut zdraví (NIH) zveřejnil 13. prosince 2018 zprávu o čínských talentových programech, přičemž uvedl, že cizí státní příslušníci převedli duševní vlastnictví z USA do svých rodných zemí, zatímco účet zaplatila vláda USA. Jejich činy neférovým způsobem ovlivnily všechny akademické instituce v USA. [50] M. Roy Wilson, jeden z autorů zprávy a spolupředseda poradního výboru NIH, uvedl, že klíčovou kvalifikací pro účast v programu Tisíc talentů je přístup k hodnotnému duševnímu vlastnictví. Dodal také, že problém je významný a nikoliv nahodilý, a že závažnost ztrát duševního vlastnictví nelze ignorovat. [51]

Peter Harrell, přidružený pracovník v energetickém, ekonomickém a bezpečnostním programu v Centru pro novou americkou bezpečnost (Center for a New American Security), uvedl: „Čína usiluje o technologické možnosti celospolečenským přístupem. To zahrnuje nákup inovativních společností prostřednictvím zahraničních investic, vyžadování od západních společností, aby se špičkové technologie převáděly do Číny coby podmínka přístupu na svůj trh, poskytování obřích státních zdrojů na financování domácího technologického rozvoje, financování školení pro špičkové čínské studenty a výzkumné pracovníky v zahraničí, a vyplácení obrovských prémií na přilákání talentů zpět do Číny.“ [52]

Program Tisíc talentů se zaměřuje na téměř všechny čínské studenty, kteří od 80. let přijeli do Spojených států a kteří měli přístup k užitečným informacím pro průmyslový, technologický a ekonomický rozvoj režimu – potenciálně desítky tisíc jednotlivců. KS Číny při náboru talentů a intelektuálních vlastností mobilizuje schopnost celé země a populace vést neomezenou válku.

Zlověstný národní systém

Důležitým prostředkem k tomu, aby KS Číny byla schopna naplnit své ambice, jsou kromě přímočarých krádeží také čínská státní podpora a dotace. Státní podpora znamená, že režim může použít obrovské částky peněz na podporu klíčových odvětví. Ve skutečnosti jde o využití čínské národní síly k vyvíjení tlaku na soukromé západní podniky. To představuje obrovskou a nebývalou výzvu pro země, kde jsou vůdci voleni demokraticky a kde se obchodní rozhodnutí ponechávají na samotných podnicích. Dá se říci, že západní společnosti prohrály již před samotným začátkem bitvy. Čínské dotace – z kapes daňového poplatníka – znamenají, že čínští výrobci mohou ignorovat skutečné náklady, díky čemuž se na mezinárodních trzích stávají neohroženými predátory.

Typickým příkladem dotací čínského režimu je výroba solárních panelů. Před deseti lety neexistovaly mezi deseti nejlepšími světovými výrobci solárních článků žádné čínské společnosti, ale nyní jich pochází šest z Číny, včetně předních dvou. Během prvního funkčního období prezidenta Obamy byl ekologický energetický průmysl silně propagován, ale brzy šly desítky výrobců solárních panelů do konkurzu nebo musely omezit své podniky tváří v tvář nelítostné konkurenci z Číny, což v té době podkopalo nadšení pro čistou energii. [53] Tyto škody byly způsobeny čínskými dumpingovými výrobky na světovém trhu, což bylo umožněno dotacemi režimu pro domácí solární průmysl.

Západní země rovněž financují klíčové projekty, včetně projektů špičkového technologického rozvoje. Například prototyp internetu byl poprvé vyvinut americkým ministerstvem obrany. Na Západě je však vládní účast na národní úrovni omezená. Jakmile je technologie komercializována, mají soukromé společnosti volné ruce. Například organizace NASA rozšířila své pokročilé výsledky výzkumu do průmyslu prostřednictvím svého programu přenosu technologií. Mnoho z jejích softwarových projektů jednoduše uvedlo svůj zdrojový kód na web jakožto otevřený zdroj. Naproti tomu čínská komunistická strana ke komercializaci high-tech technologií přímo využívá moc státu, což je totéž, jako by použila značku „Čína, s. r. o.“ k soutěži s jednotlivými západními firmami.

Projekt Made in China 2025 je samozřejmě neoddělitelný od státní podpory a státního průmyslového plánování. Pokud bude KS Číny v nastoupeném trendu pokračovat, bude se příběh solárních panelů opakovat i v jiných průmyslových odvětvích a čínské produkty se stanou globálními zabijáky pracovních míst. Čínský komunistický režim prostřednictvím neomezeného hospodářského a technologického boje úspěšně zavedl mnoho západních společností, včetně nadnárodních společností, do pasti. Předaly kapitál a pokročilé technologie, ale na čínském trhu nebyly schopny konkurovat, a místo toho napomohly k vytvoření vlastních konkurentů podporovaných čínským státem. KS Číny je použila jako pěšáky k dosažení svých ambicí.

d) KS Číny používá masy pro špionáž

KS Číny považuje informace jednoduše za další zbraň ve svém arzenálu. Bez ohledu na obor, ať už se jedná o stát, soukromý podnik nebo individuální úsilí, jsou všechny formy informací považovány za legitimní pro splnění strategických ambicí režimu.

KS Číny rovněž používá legislativu k donucení všech Číňanů k účasti na své neomezené válce. Národní zpravodajský zákon Čínské lidové republiky, schválený Stálým výborem Národního lidového kongresu, stanovuje, že „národní zpravodajské agentury mohou vyžadovat, aby příslušné agentury, organizace a občané poskytovali nezbytnou podporu, pomoc a spolupráci“. [54] To znamená, že jakýkoli čínský občan může být přinucen, aby sbíral informace a stal se tak nedobrovolně špionem. Tento druh zpravodajských zákonů nemá v historii obdoby.

12. prosince 2018 uspořádal soudní výbor Senátu USA slyšení o „netradičních špionážních činnostech“ čínské komunistické strany. Bill Priestap, zástupce ředitele kontrarozvědky FBI, odhalil přístup KS Číny k těmto činnostem: strana někdy hraje podle pravidel, když je to pro ni výhodné, zatímco jindy je ohýbá, a k dosažení svých cílů je porušuje. Pokud je to možné, strana se také pokouší přepsat pravidla a přetvořit svět podle svých vlastních požadavků.

John Demers, zástupce generálního prokurátora Divize národní bezpečnosti Ministerstva spravedlnosti Spojených států amerických, dosvědčil, že plán KS Číny Made in China 2025 – jehož cílem je vylepšení inovací – je v zásadě příručka toho, co ukrást. Sdělil, že od roku 2011 do roku 2018 bylo více než 90 procent případů hospodářské špionáže, která měla zahrnovat nebo těžit ze zemí spojených s Čínou (tzn. KS Číny) a že více než dvě třetiny případů obchodních krádeží bylo spojeno s Čínou (opět rozuměj KS Číny). [55]

V předchozí části jsme diskutovali o hackingu společností ze strany KS Číny a přimění zaměstnanců k odcizení západního duševního vlastnictví. Ve skutečnosti není špionáž KS Číny zdaleka omezena na duševní vlastnictví.

Čínská komunistická strana kontroluje všechny významné soukromé společnosti v Číně, a používá tyto nominální „soukromé podniky“ pro mezinárodní shromažďování zpravodajských informací. Ted Cruz, americký senátor z Texasu, zmínil, že Huawei je „špionážní agenturou komunistické strany zahalenou do telekomunikační společnosti“. „Její sledovací sítě pokrývají celý svět a jejími klienty jsou nepoctivé režimy, jako Írán, Sýrie, Severní Korea a Kuba. Zatčení finanční ředitelky společnosti Huawei, Wan-čou Meng, v Kanadě je jak příležitostí, tak výzvou,“ napsal. [56]

Podle průzkumu, který v lednu 2018 zveřejnil francouzský deník Le Monde, byly do Šanghaje každou noc po dobu pěti let zasílány důvěrné informace z centrály Africké unie (AU) z Etiopie. Z hackingu byl obviněn čínský režim. Zpráva zveřejněná australským Institutem pro strategickou politiku z 13. července odhalila, že Huawei je poskytovatelem určité technologie síťové infrastruktury v budově centrály AU. [57]

André Ken Jakobsson, spolupracovník Centra vojenských studií v Kodani, uvedl: „Znepokojivé je, že KS Číny může získat velmi kritické a citlivé informace. Má vstup do systému, který ovládá celou naši společnost. V budoucnu bude vše připojeno k síti 5G. Obáváme se, že země, která takové zařízení bude poskytovat – Čína [KS Číny] – bude ovládat spínač.“ [58]

V Číně vytvořila KS Číny všudypřítomnou monitorovací síť prostřednictvím nainstalovaných kamer, počítačových sítí a umělé inteligence, vybavené technologií rozpoznávání obličejů. Pokud se to nezastaví, situace, která nyní panuje v Číně, se v brzké době může rozšířit do celého světa.

KS Číny zároveň ve velkém měřítku používá hackery. Už v roce 1999 se její hackeři skryli za zámořský web Falun Gongu a zaútočili na Ministerstvo dopravy USA. Ministerstvo kontaktovalo web Falun Gongu, aby útoky vyšetřilo. Brzy se zjištilo, že útok lze vysledovat k hackerovi ze zpravodajské agentury provozované stranou. [59]

V červnu 2015 byl americký úřad státní správy napaden hackery KS Číny, kteří ukradli osobní údaje a bezpečnostní informace více než 21,5 milionu Američanů. Mezi postiženými bylo 19,7 milionu zaměstnanců vlády a 1,8 milionu jejích rodinných příslušníků.

V listopadu 2018 hotelová síť Marriott International oznámila, že hackeři odcizili soukromé informace, včetně pasů, až 500 milionům hostů. Ke krádežím docházelo již od roku 2014. Ministr zahraničí USA Michael Pompeo 12. prosince téhož roku potvrdil, že hacking provedla KS Číny. Marriott je největším dodavatelem hotelů pro vládu a armádu USA.

e) Neomezená válka má mnoho podob

KS Číny využívá mnoho dalších metod neomezené války. Níže je uvedeno několik hlavních příkladů.

Neomezená diplomatická válka

Typickou diplomatickou metodou KS Číny je strategie „rozděl a panuj“. Když svět kritizuje KS Číny za její porušování lidských práv, KS Číny vyzve jednotlivě každou zemi, aby s ní diskutovala o lidských právech samostatně. Třebaže mnoho zemí poukazovalo KS Číny na její porušování lidských práv za zavřenými dveřmi, v konečném důsledku to nemělo pro režim žádný omezující účinek. Díky tomu mohl vše neustále oddalovat a vyvolávat spory s různými zeměmi, a nikdy tak neprovedl žádné podstatné změny. Navíc prakticky rozložil mezinárodní normy, které chrání lidská práva.

KS Číny použila tuto metodu, aby se vyhnula odsouzení a sankcím ještě předtím, než se připojila ke Světové obchodní organizaci. Jakmile byla Čína do organizace přijata, okamžitě začala používat ekonomických prostředků, aby svedla různé země, a znovu použila metody rozdělení a panování, aby dosáhla velkých průlomů v různých oblastech.

KS Číny také využívá nečestnou taktiku rukojmích diplomacie k zajmutí a ohrožení Číňanů i zahraničních občanů, dokud nebudou splněny její požadavky. Předtím, než USA udělily KS Číny status „trvale normální obchodní vztahy“, zatýkala disidenty před téměř každým vyjednávacím zasedáním, a poté využila propuštění disidentů jako prostředku k dosažení svých cílů během vyjednávání. Komunistická strana ignoruje práva a životy svých vlastních lidí, ale ví, že západní společnosti se zajímají o záležitosti, jako jsou základní lidská práva. Používá proto své vlastní občany jako rukojmí, drží nůž na krku Číňanům a používá je k ohrožení nepřítele – Spojených států. Zde se skutečně odráží praxe neomezené války KS Číny.

S rychlým rozvojem ekonomiky se KS Číny stala odvážnější a zahraniční rukojmí se stali diplomatickými pěšáky. USA v roce 2014 obvinily již dříve zmiňovaného Su Bina, že pronikl do americké vojenské databáze. Následně KS Číny zatkla kanadský pár Kevina a Julii Garrattovy a obvinila je taktéž ze špionáže.

Po zatčení viceprezidentky a finanční ředitelky firmy Huawei, Meng Wan-čou, 1. prosince 2018 ve Vancouveru, čínské ministerstvo zahraničních věcí vyvolalo řadu protestů. Konzulát KS Číny v Kanadě zmobilizoval k protestu velké množství prokomunistických Číňanů ze zámoří. Kromě toho KS Číny v odvetě zatkla tři kanadské občany. [60] To mělo vést k přímému nátlaku na Kanadu a vrazit klín mezi Kanadu a Spojené státy.

Nedodržování zákonů je pracovním postupem KS Číny. Jakýkoliv cizinec v Číně se může kdykoli stát rukojmím, a může být použit jako prostředek k vyjednávání pro politické, ekonomické a diplomatické účely. Navíc, když KS Číny ohrožuje zámořské Číňany, a zejména disidenty, často používá jejich příbuzné v Číně jako rukojmí.

Neomezená vojenská válka

KS Číny vyvinula asymetrické zbraně, jako jsou protilodní střely a protiletadlové balistické rakety. Co se týče konvenčních zbraní, KS Číny se pokusila překonat technologickou nadřazenost Spojených států tím, že vlastnila větší množství zařízení zaměřených na tato cenová aktiva. KS Číny se rozrostla ekonomicky a technologicky, což jí poskytlo větší operační prostor pro implementaci kybernetické války, vesmírné války a dalších nekonvenčních high-tech útočných vektorů proti Spojeným státům, jak je uvedeno v poslední části.

Čínská Lidová osvobozenecká armáda (LOA) veřejně prohlašuje, že druh válčení, o které usiluje, by se „projevoval způsobem, který je přeshraniční, působí napříč doménami a využívá všech potřebných prostředků“. V ideální válce LOA „hmatatelné národní hranice, nehmotný kyberprostor, mezinárodní právo, vnitrostátní právo, kodexy chování a etika nejsou pro [síly LOA] závazné. …Nepřijímá za nikoho odpovědnost a není omezena žádnými pravidly. Cílem může být kdokoli a mohou být použity jakékoliv prostředky“. Autoři Neomezené války, oba čínští plukovníci, prohlašují: „Už jste uvažovali o kombinaci bojiště a ne-bojiště, války a ne-války, vojenského a nevojenského – konkrétně, o kombinaci maskovaných letadel, řízených střel a síťových zabijáků, jaderné války, finanční války a teroristických útoků? Nebo, jednoduše řečeno, Schwarzkopf [vrchní velitel centrálního velení USA] + Soros [levicový miliardář] + Morris [tvůrce počítačového viru Morris Worm] + bin Ládin? Na tuhle kartu my ve skutečnosti vsázíme.“ [61]

Neomezená finanční válka

KS Číny začala propagovat svůj vlastní finanční platební systém a používání jüanu prostřednictvím „ekonomické pomoci“ a soukromých podniků, aby se pokusila vybudovat globální infrastrukturu. Zamýšlí použít renminbi k nahrazení dominance amerického dolaru v oblasti mezinárodního oběhu měn. Podle strategie KS Číny neomezené finanční války může režim dosáhnout svých cílů pouhým tiskem obrovského množství peněz a v případě potřeby tak zničit finanční systém. Think-tanky KS Číny obhajují „weaponizaci“ devizových rezerv.

Neomezená internetová válka

Prostřednictvím snah Huawei a ZTE o obsazení technologického trhu 5G se KS Číny snaží získat dominantní postavení v normách 5G a chce v této nové technologii hrát novou globální roli. Bývalý šéf Federálního rezervního systému v Dallasu řekl: „Pokud by Čína tento závod vyhrála, vytvořila by protokoly pro internet, stejně jako když angličtina nahradila němčinu jakožto vědecký jazyk, a stala by se jazykem všech důležitých aktivit na globální úrovni.“ [62]

Internet se utvářel ve světě, ve kterém se informační toky zcela lišily od tradičního světa, a on-line svět může zase omezovat a ovlivňovat náš skutečný svět. V současné době internet čelí novému vývoji, jehož jádrem je technologie 5G. Díky kombinaci 5G a umělé inteligence se internet pohybuje směrem k „internetu věcí“, tudíž k digitalizaci celého světa. Kontrola internetu nad fyzickým světem se dramaticky rozšiřuje a přepisují se pravidla celého světa. Pokud by KS Číny dominovala 5G, mohla by jednat bez překážek.

Kromě toho na internetu proudí obrovské množství informací. Jakmile budou operace vnější propagandy KS Číny úspěšně integrovány se sítí 5G pod kontrolou Číny, její úsilí o jemné vymývání mozků výrazně překročí současný rozsah a dopad.

Neomezená válka s narkotiky

Na zasedání vlády USA, které se konalo 16. srpna 2018, prezident Trump uvedl, že šíření opioidů z Číny na bázi fentanylu se stalo „téměř válkou“. [63] V roce 2017 bylo ve Spojených státech více než sedmdesát tisíc případů předávkování drogami, z nichž více než 40 procent souviselo se syntetickými opioidy (hlavně fentanylem a jeho analogy). Tyto drogy jsou primárně vyráběny v Číně a poté vstupují do USA poštovní službou nebo jsou pašovány do Mexika, a poté vstupují do Spojených států přes jihozápadní hranici USA. [64]

Markos Kounalakis, vedoucí výzkumník na Středoevropské univerzitě a hostující odborník na Hooverově institutu Stanfordské univerzity, v listopadu 2017 napsal o fentanylu: „Je to nakonec chemikálie. A je používána jako zbraň 21. století v čínské opiové válce proti Americe.“ Uvedl, že fentanyl zabil tisíce Američanů a jako příklad zmínil strategie KS Číny: KS Číny používá skutečnou hodnotu této chemikálie jako „ziskového exportu opiátu a k ničení amerických komunit a amerického politického prostředí“. [65]

Neomezená populační válka

V září 2018 čínská rodina cestující do Švédska vyvolala scénu ve švédském hotelu nepravdivým tvrzením, že s ní policie špatně zacházela. Poté, co se objevily přehnané reakce ze strany čínského velvyslanectví a médií, začali Číňané bojkotovat společnosti IKEA a H&M. [66] Švédská televizní stanice SVT odvysílala sarkastický program o incidentu, který situaci ještě více vyhrotil. Desítky tisíc čínských uživatelů internetu zaplavily webové stránky švédského velvyslanectví, stránky televizního moderátora Jespera Rönndahla a stránku televizní stanice na Facebooku. [67]

Po šedesáti letech ničení tradiční kultury a jejího nahrazování kulturou komunistické strany je KS Číny skutečně schopna vyvinout nátlak na miliardu Číňanů a proměnit je v masovou armádu tím, že pouze bude mávat vlajkou nacionalismu. Před devadesátým výročím Lidové osvobozenecké armády v roce 2017 přišla KS Číny se softwarem, který „obléká“ lidi v nahraném obrázku do uniformy LOA. Během pouhých několika dnů aplikace získala více než miliardu návštěv.

Čínská komunistická strana je schopna prostřednictvím nacionalismu ovládat veřejnost, protože lidé neznají skutečnou historii strany. Lidé zejména neporozuměli historii zabíjení KS Číny. Generace Číňanů, kteří vyrostli ve stranické kultuře, tedy s sebou přinášejí kulturu strany, kamkoli jdou. Když cestují do zahraničí, aby si vydělali na živobytí, exportují do zahraničí i kulturu strany, a stávají se tak součástí obrovské zámořské armády čínského režimu.

KS Číny již úspěšně vytvořila generaci lidí, kteří budou dodržovat její příkazy, aniž by byli nuceni nebo sledováni. To posílilo schopnost KS Číny ovládat tuto „armádu“ ve svobodném světě a používat ji pro podvracení Západu. Pokud by vypukla válka, mohl by tento druh hromadné populační války mít strašlivé následky.

Neomezená kulturní válka

KS Číny již mnoho let zaměňuje stranickou kulturu a její hodnoty s tradiční čínskou kulturou a jejími zvyky. Lidé na celém světě mají velký zájem o dlouhou historii a bohatou kulturu Číny, jejich porozumění je však velmi omezené. KS Číny to dobře ví a plně toho využívá. Přijetím některých z povrchních forem tradiční kultury se KS Číny přestrojila za strážce a skutečného představitele čínské kultury, což lidem v jiných zemích znesnadnilo vidět její podvod.

Další formy neomezené války

Čínský komunistický režim vyhlásil v roce 1986 asymetrickou hybridní válku proti Spojeným státům a jejich západním spojencům zahájením národního programu 863. Konečným cílem této války je překonat Spojené státy na hospodářské a vojenské frontě, a tím nahradit Spojené státy v roli světového lídra. Je to válka založená na podvádění a naprostém ignorování jakýchkoli pravidel, a strategie za ní jsou součástí programu neomezené války. [68]

Čínští komunisté během hnutí 4. června 1989 nařídili vojákům a policistům, aby se maskovali jako pekingští civilisté a vytvářeli nepokoje, takže je armáda mohla použít jako omluvu pro hromadné zabíjení, které nazvala „potlačením nepokojů“. V pronásledování Falun Gongu čínský režim vymyslel incident „sebeupálení“, aby ospravedlnil následnou eskalaci pronásledování. KS Číny během hongkongského hnutí Okupujte Central s láskou a mírem (Occupy Central With Love and Peace) vehnala na místo lidi ze Šen-čenu, aby v Hongkongu podněcovali násilí, a prakticky tak donutili policii k agresivnějšímu zákroku proti demonstrujícím.

V očích KS Číny jsou vražda a atentát běžnými metodami a strana může stejně tak dobře v budoucnu použít podobné metody – otravu, atentát, výbuch, sabotáž energetických sítí nebo přepravních zařízení atd. – k vytvoření chaosu a konfliktu na Západě.

Jádrem neomezené války je ničení morálky lidstva a mobilizace zlých lidí k postupnému ničení lidstva. KS Číny je velmi schopná zlákat lidi, aby šli proti morálce a svému svědomí, a ti, kteří tak často končí, jsou buď pasivně zneužiti KS Číny, nebo jsou aktivními účastníky. Proto se KS Číny snaží, co se týče vlivných osobností v politické, ekonomické, vojenské, mediální, kulturní, technologické, vzdělávací a dalších oblastech, zkoušet všechny způsoby, jak objevit lidské slabosti – ať už se jedná o vlastní zájmy jedince nebo jeho touhy – a zneužívá pak toho k tomu, aby jednotlivci dobrovolně spolupracovali se stranou. Pokud by to nefungovalo, může KS Číny využít hrozby a zastrašování k vydírání ohledně jejich obav nebo chyb. V některých případech KS Číny dokonce poskytla orgány k transplantacím, které získala zabíjením, za účelem podplacení vlivných osob, které transplantaci potřebovaly.

Prostředky, které KS Číny dokáže poskytnout, aby infiltrovala jiné země, se vzpírají lidské představivosti a výše známá fakta jsou pouze špičkou ledovce. Lidé ve všech oblastech života, zejména v politice a podnikání, se stali nástroji KS Číny v její kampani neomezené války a postupem času se objevuje více důkazů o tom, kolik dalších se chytlo do její pasti. Téměř všechny země na světě začaly pociťovat globální ambice KS Číny a její zlé, neomezené prostředky. V kritických okamžicích také uviděly ničivý dopad agentů KS Číny.

4. „Čínský model“ a jeho destruktivní dopad

V uplynulém desetiletí hlásné trouby komunistické strany, stejně jako někteří západní vědci a novináři, hlasitě vychvalovali koncept „čínského modelu“ nebo podobné termíny, jako je „čínská cesta“, „čínský zázrak“ nebo „pekingský konsenzus“. Takzvaný čínský model obecně odkazuje na kombinaci politické totality a pokřiveného kapitalismu KS Číny k dosažení „sociální stability“ a rychlého hospodářského rozvoje. Podstatou „čínského modelu“ je ve skutečnosti „model KS Číny “ – politická ohavnost, která v lidské historii nikdy předtím neexistovala.

Propaganda zaměřená na podporu legitimity komunistické „čínské cesty“ obecně vychvaluje údajný „úspěch“ strany ve čtyřech kategoriích: ekonomickém rozvoji, sociální stabilitě, veřejném mínění (kdy civilisté jednají jako submisivní subjekty) a v mezinárodním uznání.

Všechny tyto čtyři argumenty jsou však neudržitelné pro ty, kteří se dokážou dívat na věci nezaslepenýma očima. Vysoká míra ekonomického růstu nemůže skrýt pokroucenou a často zlovolnou formu hospodářského rozvoje, kterou si KS Číny osvojila.

Takzvaný ekonomický zázrak režimu je ve skutečnosti výsledkem energie Číňanů uvolněné po desetiletích potlačování a částečného návratu k normálním tržním podmínkám během reformy a otevření. Takového růstu bylo dosaženo porušením lidských práv, krádeží duševního vlastnictví, nadměrným využíváním přírodních zdrojů a ničením přírodního prostředí. Takový růst není ani etický, ani udržitelný. Čínská ekonomika má řadu strukturálních problémů, z nichž žádný nelze vyřešit v rámci stávajícího politického systému. Až se tyto problémy dostanou do kritického bodu, čínskému národu a zbytku světa způsobí katastrofy.

Všechny argumenty KS Číny jsou bezcenné, ale argumenty týkající se sociální stability a veřejného mínění jsou obzvláště neetické. Čínský komunistický režim má kontrolu nad všemi ozbrojenými silami v Číně a udržuje stabilitu pomocí železné pěsti a dohledu. Strana tak může skutečně dosáhnout sociální „stability“ na dlouhou dobu. KS Číny monopolizuje veškerá média v Číně a potlačuje protichůdné hlasy již v zárodku. V dnešním světě, kdy morálka obecně klesá, není těžké v mezinárodním společenství najít užitečné idioty a nechat je jednat coby přátele Číny, aby pěli ódy na KS Číny. Je zřejmé, že takzvané úspěchy čínského modelu KS Číny nemohou ukrýt ohavné zločiny, které režim napáchal.

Povaha KS Číny předznamenává, že se vždy postaví proti tradiční kultuře, ortodoxní morálce a univerzálním hodnotám. Dnešní KS Číny je světovou osou zla a nepřítelem lidstva. Pokud se lidé neprobudí a nepodniknou proti režimu kroky, přinese to světu katastrofu z následujících důvodů.

Čína má obrovské území a velkou populaci. Stala se druhou největší ekonomikou světa, a od roku 2010 druhou největší vojenskou mocností s jadernými zbraněmi. Žádná tyranská síla historicky ani dnes neměla tak velkou ekonomickou a vojenskou moc jako KS Číny. KS Číny si osvojila ty nejhříšnější a nejpokřivenější prvky moderních totalitních režimů a starověkých čínských taktik, které používá k ideologické kontrole. Proto KS Číny nikdy nehraje podle pravidel a její strategie jde do hloubky a je nemilosrdná, a často také mimo představivost a pochopení vůdců a stratégů z jiných zemích. Tím, že se KS Číny zmocnila 1,3 miliardy Číňanů, představila se světu jako obrovský a velmi vyhledávaný trh, který přitahuje zahraniční kapitál, obchodníky a politiky. Tím je přinutí k tomu, aby zavírali oči před porušováním lidských práv a zlovolností KS Číny, a v některých případech je dokonce přiměje ke spolupráci při páchání zločinů.

KS Číny zabila osmdesát milionů Číňanů. V nedávné době se dopustila nesčetných zločinů proti praktikujícím Falun Gongu, podzemním křesťanům, Tibeťanům, Ujgurům, disidentům a těm, kteří stojí na okraji společnosti. Jakmile se režim zhroutí, bude postaven před soud a potrestán za všechny své zločiny. Aby se tomuto osudu zabránilo jakýmkoli nezbytným způsobem, KS Číny se rozhodla jít cestou totality a zvýšeného pronásledování, a odmítla odstoupit ze světové scény. Stejně jako recidivista se KS Číny snaží uniknout, a aby se chránila, nebude váhat spáchat ještě více odporných zločinů.

Čínská komunistická strana je hlavním činitelem komunistického přízraku v lidské říši. Strana byla předurčena k zániku a její existenci vždy doprovázel silný pocit krize a strachu. KS Číny je poháněna tímto pocitem neustálé krize a v kritických okamžicích se uchyluje ke všem nezbytným prostředkům, a aby mohla pokračovat, přijímá extrémní opatření. Vedena tímto smyslem pro krizi považuje KS Číny za svého hlavního nepřítele USA, jehož úlohou je udržovat mezinárodní pořádek. Tajně upevňovala svou pozici ve snaze nahradit USA a ovládnout svět.

KS Číny zároveň využila řady prostředků k exportu modelu KS Číny a ideologie komunistické strany a spolu s tím otrávila svět. Nová Hedvábná stezka a podobné projekty prokázaly geopolitické ambice strany. Ještě děsivější je, že se KS Číny připravuje na závěrečný boj se Spojenými státy s oddaností, odhodláním a nepřetržitým úsilím.

Všechny ambice KS Číny – o které usiluje prostřednictvím měkké síly, tvrdé síly a ostré síly – jsou založeny na naprostém ignorování morálky, a jejich cílem je sloužit její větší ambici zničit tradiční morálku a univerzální hodnoty. Cílem KS Číny je prosadit se jako říše zla a světovládce. Jejím cílem je přivést na svět totalitní útlak – globální policejní stát charakterizovaný vymýváním mozků, kontrolou myslí, hromadným dohledem, eliminací soukromého vlastnictví, oficiálním ateismem, eliminací náboženství a tradiční kultury, prosazování neomezených tělesných tužeb, korupce a morální degenerace. Jejím cílem je zatáhnout svět do chudoby a zmatku, proměnit lidi ve zvířata a poslat lidstvo do propasti morální degradace. To vše je cesta, kterou komunistický přízrak ve snaze zničit lidstvo uspořádal.

KS Číny je unikátní politický režim, mechanismus a sociální jev. Jeho účelem je zničit tradiční kulturu a univerzální hodnoty, které Bůh zanechal pro lidstvo. Pokud bude pravověrná morálka, která pomohla lidstvu přežít tisíce let, skutečně zničena, výsledkem bude  zničení celé lidské rasy. Proto se KS Číny kromě svého vojenského, hospodářského, vědeckého a technologického úsilí také zaměřuje na prosazování své ideologie ateismu a pokřivených názorů ohledně dobra a zla do dalších zemí. KS Číny používá ke zničení politických a mediálních osobností po celém světě řadu metod, aby do těchto zemí vštípila svou stranickou kulturu. Jejím konečným cílem je, aby tito jednotlivci ovlivňovali společnost hlavního proudu a pomohli všem spojit se s KS Číny. Toto je skutečný záměr celosvětové propagace takzvaného čínského modelu KS Číny.

5. Poučení a cesta ven

a) Politika usmiřování byla závažnou chybou

V březnu 2018, v článku s názvem „Jak Západ špatně pochopil Čínu“ (How the West Got China Wrong), se britský týdeník The Economist zamyslel nad politikou, kterou západní země přijaly vůči Číně – nad jejich hazardní sázkou, že Čína bude směřovat k demokracii a tržnímu hospodářství. Připustil, že tato sázka Západu nevyšla. Čína pod vedením KS Číny není tržní ekonomikou a při svém současném nastavení ani nikdy nebude. Naopak, KS Číny považuje podnikání a obchod za rozšíření státní moci a jako takové je ovládá. Využívá svého mocenského monopolu k utváření globální ekonomiky, používá peníze k manipulaci s obchodními partnery a trestá jednotlivce a skupiny, s nimiž nesouhlasí. [69]

KS Číny je ambiciózní a dychtí po tom, aby mohla prosadit svou globální hegemonii, což představuje vážnou hrozbu pro celý svět. Je smutné, že do dnešního dne si mnoho zemí, vlád a politických osobností stále přeje se s KS Číny spřátelit, aniž by si uvědomovali nadcházející nebezpečí. Vztah ilustruje čínské přísloví „vychovat si tygří mládě a ohrozit tak sebe sama v budoucnosti“ (analogie k českému úsloví „hřát si hada na prsou“).

Bez pomoci rozvinutých západních zemí a podpory tolika nadnárodních korporací, high-tech gigantů a velkých finančních institucí by se KS Číny nemohla v rozpětí několika pouhých desetiletí vyvinout ze slabé ekonomiky s režimem na pokraji kolapsu do nezkrotné osy zla. Rozšířila svůj vliv a nyní bezostyšně napadá Spojené státy v regionech a oblastech po celém světě.

Michael Pillsbury, americký bezpečnostní expert, tvrdí, že Západ po celou dobu od KS Číny nerealisticky očekával, že se například nevyhnutelně stane demokratičtější, že touží po kapitalistické společnosti v americkém stylu, že se integruje do mezinárodního sociálního řádu, že vztahy mezi USA a Čínou přerostou v plnou spolupráci, nebo že dravé elementy KS Číny se oslabí, a tak dále. Pillsbury důrazně vyzval vládu USA, aby se rychle postavila k situaci čelem a přijala protiopatření vůči KS Číny – jinak čínská komunistická strana zvítězí. [70]

Bývalý stratég Bílého domu Steve Bannon varoval: „Čínské vedení nemělo vůbec v úmyslu stát se součástí mezinárodního poválečného liberálního řádu, založeného na pravidlech. Mělo svůj vlastní plán a tento plán provedli velmi pečlivě.“ [71] Tento plán má za cíl, že KS Číny využije státní moc k ovládání klíčových globálních odvětví, zapojí se do geopolitické expanze a dosáhne globální hegemonie v technologiích a financích, zatímco bude zcela ignorovat převládající globální pravidla chování.

b) Proč se Západ v Číně zmýlil?

Západ pochopil Čínu špatně z mnoha důvodů: jedním jsou dříve zmiňovaná složitá uspořádání komunistického přízraku, dalším pak dvojaká a chameleonská povaha KS Číny a v neposlední řadě to, že svobodné společnosti mají problém odlišovat Čínu od KS Číny. Západ se navíc v Číně mýlil kvůli své snaze o krátkodobé zisky, ať už jednotlivců, společností nebo celých národů. To pro KS Číny znamenalo další příležitost k využití výhody.

Morálně pokřivená KS Číny se zaměřuje na mezery v morálce lidí ve svobodných společnostech – lidí, jejichž snaha o nicotné krátkodobé zisky umožňuje KS Číny proniknout a poškodit samotné základy těchto společností. Pokud podrobně prozkoumáme strategie přijaté Spojenými státy v oblasti jednání s KS Číny, jsou do velké míry založeny na úvahách o krátkodobém zisku namísto nejzákladnějších, dlouhodobých zájmů Ameriky – jako je duch, na kterém byla tato země založena.

Sláva a autorita lidstva pocházejí z nebe a jsou určovány morální úrovní člověka. Prosperita a síla udělené etnické skupině a národu jsou také odvislé od úrovně jejich morálky. Při použití obyčejných prostředků není člověk jednoduše schopen vzdorovat uspořádáním, která přízrak vytvořil. Podle této logiky je jasně zřejmé, v čem se Západ zmýlil – ať už se použijí jakékoli lidské metody, tyto metody nedokáží v konečném důsledku vysvobodit lidi ze spárů zla.

Mnoho vlád, velkých společností a podnikatelů může na určitou dobu z KS Číny získat určité výhody výměnou za to, že se vzdají svých morálních hodnot. Nakonec však ztratí víc, než získají. Takové nepoctivě získané, povrchní výhody jsou jedovaté. Jedině tím, že nebudeme toužit po krátkodobých zájmech, můžeme mít světlou budoucnost.

KS Číny není politickou stranou nebo režimem v normálním smyslu. Nezastupuje Číňany. Představuje komunistický přízrak. Spojit se s KS Číny znamená spojit se s ďáblem. Být přítelem KS Číny znamená udobřovat si ďábla, pomáhat mu a podílet se na jeho stahování lidstva směrem ke zničení. Naopak, postavit se vůči KS Číny znamená zapojit se do bitvy mezi dobrem a zlem. To není jednoduchá záležitost zemí bojujících o národní zájmy. Je to bitva o budoucnost lidstva.

c) Jaká je cesta ven?

Dnes stojí Čína a svět na křižovatce. Z pohledu čínského národa nelze u čínské komunistické strany, která má za sebou nesčetné krvavé dluhy, provést žádné skutečné reformy. Číně se povede lépe, pouze když bude od komunistické strany osvobozena. Odstraněním komunistické strany, která je jako zhoubný nádor, bude Čína prosperovat.

Pro lidi na celém světě je Čína známá jako země starověké civilizace, charakterizované zdvořilostí a spravedlností. Bez komunistické strany bude Čína opět normálním členem civilizovaného světa – národem, jehož lidské a přírodní zdroje, rozmanité starobylé tradice a kulturní dědictví budou součástí bohatství lidstva.

Jak se v dobách velkých obtíží posouváme kupředu, stále více Číňanů si uvědomuje zlou povahu KS Číny. Po vydání Devíti komentářů ke komunistické straně v listopadu 2004 začalo narůstat množství lidí, kteří znovu nabyli svou morální odvahu a rozhodli se rozejít s komunistickým přízrakem. Více než 300 milionů Číňanů vystoupilo z KS Číny a jejích přidružených organizací. Pokud svobodný svět podpoří trend vystupování z KS Číny a přeruší všechny vazby s tímto přízrakem, nebude KS Číny schopna pokračovat v současném jednání v globálním měřítku.

Zdánlivě nezdolný Sovětský svaz se rozpadl přes noc. Přestože KS Číny cení na celý svět své tesáky, k jejímu rozpuštění by mohlo dojít stejně tak rychle, jakmile svět uzná její zlou povahu a učiní spravedlivou volbu.

Vzestup KS Číny je způsoben hlavně morální pokřiveností a lidmi, kteří mají zaslepené oči kvůli svým zájmům. Abychom unikli tomuto osudu, musíme posbírat svou morální odvahu, oživit tradiční hodnoty a mít pevnou víru v nebesa.

K porážce přízraku, jakým je KS Číny, nelze nikdy spoléhat pouze na lidskou moc. Zlý přízrak má větší sílu než člověk, a to je hlavní příčina neustálé expanze KS Číny. Přízrak však nikdy nemůže soupeřit s nebesy. Pokud se lidé postaví na stranu nebes a budou se řídit jejich vůlí, budou požehnáni a obdařeni velkou mocí.

KS Číny je nepřítelem celého lidstva. Nepodlehnout ambicím čínského komunistického režimu ve skutečnosti znamená zachránit lidskou civilizaci a naši budoucnost. KS Číny je předurčena k odstranění; odmítnutí čínského komunistického režimu tedy znamená uniknout stejnému osudu záhuby společně s ním – a pomoci tak zachránit samotné lidstvo.

Přeloženo z původní série americké edice The Epoch Times.

Odkazy

1. Devět komentářů ke komunistické straně: „Počátky Čínské komunistické strany“, Kapitola druhá, http://www.ninecommentaries.com/czech

2. Qiao Liang and Wang Xiangsui, Unrestricted Warfare (Beijing: The PLA’s Literature and Art Press, 1999) [喬良、王湘穗:《超限戰》 (北京:解放軍文藝出版社,1999),頁1,頁62]. [čínsky]

3. Tamtéž, 6 [喬良、王湘穗:《超限戰》(北京:解放軍文藝出版社,1999),頁1,頁6]. [čínsky]

4. Qiao Liang and Wang Xiangsui, Unrestricted Warfare and Anti-Unrestricted Warfare: How Will Americans Counter the Chinese New Strategy? (Beijing: Changjiang Literature and Art Press, 2016) [喬良、王湘穗:《超限戰與反超限戰:中國人提出的新戰爭觀美國人如何應對》(北京:長江文藝出版社,2016]. [čínsky]

5. Louisa Lim and Julia Bergin, „Inside China’s Audacious Global Propaganda Campaign“, The Guardian, December 7, 2018, https://www.theguardian.com/news/2018/dec/07/china-plan-for-global-media-dominance-propaganda-xi-jinping.

6. Mao Zedong, Selected Works on Journalism (Beijing: Xinhua Press) [毛澤東:《毛澤東新聞工作文選》(北京:新華出版社,1983),頁182]. [čínsky]

7. „The CCP Spends Big Money Expanding Its Overseas Propaganda“ [〈重金鋪路中共大外宣海外擴張〉,自由亞洲電臺,2015年11月5日],https://www.rfa.org/cantonese/news/propaganda-11052015084921.html. [čínsky]

8. „China Spends 10 Billion Dollars on Overseas Propaganda Each Year“ [〈中國每年用„100億美元推動外宣攻勢“〉,《BBC中文網》,2016年6月10日],http://www.bbc.com/zhongwen/trad/press_review/2016/06/160610_uk_press_china. [čínsky]

9. „Chinese President Xi Jinping Visits With CCTV America via Video Call“, CGTN, 19. února 2016, https://america.cgtn.com/2016/02/19/chinese-president-xi-jinping-visits-with-cctv-america-via-video-call.

10. Yuan Jirong, „Chinese TV Series Are Trendy in Africa“, people.cn [苑基榮:〈中國電視劇熱播非洲大陸〉,《人民日報》,2015年1月5日,第3版],https://web.archive.org/web/20160206004955if_/http://paper.people.com.cn/rmrb/html/2015-01/05/nw.D110000renmrb_20150105_3-03.htm. [čínsky]

11. Koh Gui Qing a John Shiffman, „Beijing’s Covert Radio Network Airs China-Friendly News Across Washington, and the World“, Reuters, 2. listopadu 2015, https://www.reuters.com/investigates/special-report/china-radio/.

12. Louisa Lim a Julia Bergin, „Inside China’s Audacious Global Propaganda Campaign“, The Guardian, 7. prosince 2018, https://www.theguardian.com/news/2018/dec/07/china-plan-for-global-media-dominance-propaganda-xi-jinping.

13. James Fallows, „Official Chinese Propaganda: Now Online from the WaPo!“ The Atlantic, 3. února 2011, https://www.theatlantic.com/international/archive/2011/02/official-chinese-propaganda-now-online-from-the-wapo/70690/.

14. Donnelle Eller, „Chinese-Backed Newspaper Insert Tries to Undermine Iowa Farm Support for Trump, Trade War“, Des Moines Register, 24. září 2018, https://www.desmoinesregister.com/story/money/agriculture/2018/09/24/china-daily-watch-advertisement-tries-sway-iowa-farm-support-trump-trade-war-tariffs/1412954002/.

15. Bethany Allen-Ebrahimian, „Beijing Builds Its Influence in the American Media“, Foreign Policy, 21. prosince 2017, https://foreignpolicy.com/2017/12/21/one-of-americas-biggest-chinese-language-newspapers-toes-beijings-party-line-china-influence-united-front/.

16. „,Occupy Centralʻ Reveals Red Infiltration, 142 of CCP’s Overseas Media Outlets Get Disclosed“, New Tang Dynasty TV [〈占中揭開紅色滲透 142家海外黨媒體瞬間曝光〉,《新唐人電視台》,2014年10月6日,http://www.ntdtv.com/xtr/gb/2014/10/06/a1143788.html]. [čínsky]

17. Jeffrey Gil, „Why the NSW Government Is Reviewing Its Confucius Classrooms Program“, The Conversation, 17. května 2018, http://theconversation.com/why-the-nsw-government-is-reviewing-its-confucius-classrooms-program-96783.

18. Alexander Bowe, China’s Overseas United Front Work: Background and Implications for the United States, U.S.-China Economic and Security Review Commission, 24. srpna 2018, 5–6, https://www.uscc.gov/sites/default/files/Research/China%27s%20Overseas%20United%20Front%20Work%20-%20Background%20and%20Implications%20for%20US_final_0.pdf, 14.

19. John S. McCain National Defense Authorization Act for Fiscal Year 2019, House of Representatives, https://docs.house.gov/billsthisweek/20180723/CRPT-115hrpt863.pdf.

20. Bowe, China’s Overseas United Front Work: Background and Implications for the United States, 5–6.

21. Thorsten Benner et al., „Authoritarian Advance: Responding to China’s Growing Political Influence in Europe“, Global Public Policy Institute (GPPI), https://www.gppi.net/media/Benner_MERICS_2018_Authoritarian_Advance.pdf.

22. Chinese Influence & American Interests: Promoting Constructive Vigilance (Stanford, California: Hoover Institution Press, 2018), https://www.hoover.org/sites/default/files/research/docs/chineseinfluence_americaninterests_fullreport_web.pdf.

23. Jenni Marsh, „Ex-Hong Kong Politician Faces Jail after Bribery Conviction in US“, CNN, 5. prosince 2018, https://www.cnn.com/2018/12/05/asia/patrick-ho-bribery-conviction-intl/index.html.

24. Alexandra Stevenson, David Barboza, Matthew Goldstein a Paul Mozur, „A Chinese Tycoon Sought Power and Influence. Washington Responded“, The New York Times, 12. prosince 2018, https://www.nytimes.com/2018/12/12/business/cefc-biden-china-washington-ye-jianming.html.

25. Rona Rui, „Exclusive Interview With Chen Yongling: How the Chinese Communist Party Has Thoroughly Infiltrated Australia“, The Epoch Times, 19. června 2017. [駱亞:〈專訪陳用林:中共全面滲透澳洲內幕〉,《大紀元新聞網》,2017年6月19日],http://www.epochtimes.com.tw/n215385. [čínsky]

26. Chinese Influence & American Interests: Promoting Constructive Vigilance (Stanford, California: Hoover Institution Press, 2018), https://www.hoover.org/sites/default/files/research/docs/chineseinfluence_americaninterests_fullreport_web.pdf.

27. Isaac Stone Fish, „Huawei’s Surprising Ties to the Brookings Institution“, The Washington Post, 7. prosince 2018, https://www.washingtonpost.com/opinions/2018/12/08/chinese-companys-surprising-ties-brookings-institution/?utm_term=.2720ba57db52.

28. Margaret Wollensak, „Canadian, UK Universities Warned by Intelligence Agencies to Be Wary of Huawei“, The Epoch Times, 19. prosince 2018, https://www.theepochtimes.com/universities-warned-to-be-wary-of-research-partnerships-with-huawei_2743679.html

29. Zack Dorfman, „How Silicon Valley Became a Den of Spies“, Politico, 27. července 2018, https://www.politico.com/magazine/story/2018/07/27/silicon-valley-spies-china-russia-219071.

30. Bowe, China’s Overseas United Front Work: Background and Implications for the United States, 11–12.

31. Bowe, China’s Overseas United Front Work: Background and Implications for the United States, 10–12.

32. Gao Shan, „China’s Wanda Buys Two US Film Companies for 2 Billion US Dollars“, Radio Free Asia, 23. srpna 2016 [ 高山:〈中國萬達:20億美元買下美國兩家電影公司〉,自由亞洲電台,2016年8月23日],https://www.rfa.org/mandarin/yataibaodao/jingmao/hc-08232016102649.html. [In Chinese]

33. Cui Peng, „Ali Pictures Invests in Amblin Partners; Ma Yun Makes Investment in Spielberg“, sohu.com, 9. října 2016. [崔鵬:〈阿里影業入股Amblin Partners 馬雲投資斯皮爾伯格〉,《搜狐網》,2016年10月9日],http://www.sohu.com/a/115703678_115565. [čínsky]

34. Amy Qin a Audrey Carlsen, „How China Is Rewriting Its Own Script“, The New York Times, 18. listopadu 2018, https://www.nytimes.com/interactive/2018/11/18/world/asia/china-movies.html.

35. Ben Fritz a John Horn, „Reel China: Hollywood Tries to Stay on China’s Good Side“, The Los Angeles Times, 16. března 2011, http://articles.latimes.com/2011/mar/16/entertainment/la-et-china-red-dawn-20110316.

36. Lin Ping, „Disclosing China’s Sharp Power“, „Part Five, American Film and Entertainment Industries“, Radio Free Asia, 7. září 2018 [林坪:〈揭秘中國銳實力(五)美國電影娛樂業〉,自由亞洲電臺,2018年9月7日],https://www.rfa.org/mandarin/zhuanlan/zhuantixilie/zhongguochujiaoshenxiangshijie/yl5-09072018150445.html. [čínsky]

37. Lin Ping, „Disclosing China’s Sharp Power“, „Part Three: American Universities and Academia“, Radio Free Asia, 5. září 2018 [林坪:〈揭秘中國銳實力(三)美國學術界、高校〉,自由亞洲電臺,2018年9月5日],https://www.rfa.org/mandarin/zhuanlan/zhuantixilie/zhongguochujiaoshenxiangshijie/yl3-09052018122139.html, [čínsky]

38. „British Conservatives Were Refused Entry to Hong Kong; Johnson Expresses Concern“ [〈英保守黨人被拒入境香港 約翰遜表關切〉,《BBC中文網》,2017年10月12日],https://www.bbc.com/zhongwen/trad/chinese-news-41591196. [čínsky]

39. Bowe, China’s Overseas United Front Work: Background and Implications for the United States, 7–8.

40. High-Speed Rail News: A Record of the High-speed Rail Storm (Changsha: Hunan Literature and Art Press, 2015). Viz kapitola 5, „China’s High-Speed Rail Three Kingdom Kills“ [高鐵見聞:《高鐵風雲錄》(長沙:湖南文藝出版社,2015),第五章〈中國高鐵三國殺〉]. [čínsky]

41. Sankei Shimbun, „Japan’s Transfer of Bullet Train Technology a Mistake. China, of Course, Has Copied It“, Japan Forward, 18. srpna 2017, https://japan-forward.com/japans-transfer-of-bullet-train-technology-a-mistake-china-of-course-has-copied-it/.

42. Paul Mozur a Jane Perlez, „China Bets on Sensitive U.S. Start-Ups, Worrying the Pentagon“, The New York Times, 22. března 2017, (stránka naposledy navštívena 2. února 2019).

43. Tamtéž.

44. Office of the United States Trade Representative, Executive Office of the President, Update Concerning China’s Acts, Policies and Practices Related to Technology Transfer, Intellectual Property, and Innovation, 20. listopadu 2018, https://ustr.gov/sites/default/files/enforcement/301Investigations/301%20Report%20Update.pdf, 46.

45. Justin Ling, „Man Who Sold F-35 Secrets to China Pleads Guilty“, Vice News, 24. března 2016, https://news.vice.com/en_us/article/kz9xgn/man-who-sold-f-35-secrets-to-china-pleads-guilty.

46. Cynthia McFadden, Aliza Nadi a Courtney McGee, „Education or Espionage? A Chinese Student Takes His Homework Home to China“, NBC News, 24. července 2018, https://www.nbcnews.com/news/china/education-or-espionage-chinese-student-takes-his-homework-home-china-n893881.

47. „Chinese Hackers Indicted“, FBI News, 20. prosince 2018, https://www.fbi.gov/news/stories/chinese-hackers-indicted-122018.

48. Zach Dorfman, „How Silicon Valley Became a Den of Spies“, Politico, 27. července 2018, https://www.politico.com/magazine/story/2018/07/27/silicon-valley-spies-china-russia-219071.

49. Counterintelligence Strategic Partnership Intelligence Note (SPIN), SPIN: 15-007, FBI, září 2015, https://info.publicintelligence.net/FBI-ChineseTalentPrograms.pdf

50. Lawrence A. Tabak a M. Roy Wilson, „Foreign Influences on Research Integrity“, Presentation at the 117th Meeting of the Advisory Committee to the Director, NIH, 13. prosince 2018, https://acd.od.nih.gov/documents/presentations/12132018ForeignInfluences.pdf.

51. Lev Facher, „NIH Report Scrutinizes Role of China in Theft of U.S. Scientific Research“, STAT, 13. prosince 2018, https://www.statnews.com/2018/12/13/nih-report-scrutinizes-role-of-china-in-theft-of-u-s-scientific-research/.

52. Jennifer Zeng, „Communist China Poses Greatest Threat to US and World, Senators Told“, The Epoch Times, upraveno 17. prosince 2018, https://www.theepochtimes.com/senate-told-communist-china-poses-greatest-threat-to-us-and-the-world_2738798.html.

53. Keith Bradsher, „When Solar Panels Became Job Killers“, The New York Times, 8. dubna 2017, https://www.nytimes.com/2017/04/08/business/china-trade-solar-panels.html?_ga=2.209817942.255138535.1542571491-142437734.1525387950.

54. „The National Intelligence Law of the People’s Republic of China“, National People’s Congress Net, 27. června 2017 [《中華人民共和國國家情報法》,《中國人大網》 ,2017年6月27日],http://www.npc.gov.cn/npc/xinwen/2017-06/27/content_2024529.htm. [In Chinese]

55. Statement of John C. Demers Before the Committee on the Judiciary, United States Senate, for a Hearing on China’s Non-Traditional Espionage Against the United States: The Threat and Potential Policy Responses, U.S. Senate, 12. prosince 2018, https://www.judiciary.senate.gov/imo/media/doc/12-12-18%20Demers%20Testimony.pdf.

56. Megan Henney, „US Leaders React to Huawei CFO Arrest: ,A Threat to Our National Securityʻ“, Fox Business, 6. prosince 2018, https://www.foxbusiness.com/markets/us-leaders-react-to-huawei-cfo-arrest-a-threat-to-our-national-security.

57. Danielle Cave, „The African Union Headquarters Hack and Australia’s 5G Network“, Australian Strategic Policy Institute, 13. července 2018, https://www.aspistrategist.org.au/the-african-union-headquarters-hack-and-australias-5g-network/.

58. Theis Lange Olsen a Cathrine Lakmann, „Huawei Now on the Danish Mark: ,The Chinese Can Access Systems That Govern Our Societyʻ“, Danish Broadcasting Corporation, 7. prosince 2018, https://www.dr.dk/nyheder/indland/huawei-nu-paa-dansk-sigtekorn-kineserne-kan-faa-adgang-til-systemer-der-styrer-vores.

59. Tang Ming, „CCP Hackers Feigned Falun Gong Websites; America Calls on China to Observe International Rules“, The Epoch Times, 16. března 2013 [唐銘:〈中共駭客偽裝法輪功網站 美籲中遵守國際規則〉,《大紀元新聞網》,2013年3月16日],http://www.epochtimes.com/gb/13/3/16/n3824225.htm. [čínsky]

60. „Peter Navarro on China’s National Security Risks to US“, Fox Business, 13.prosince 2018, https://video.foxbusiness.com/v/5979037938001/?#sp=show-clips.

61. Qiao Liang a Wang Xiangsui, Unrestricted Warfare: China’s Master Plan to Destroy America (2002) (Beijing: The PLA’s Literature and Art Press, 1999). [喬良、王湘穗:《超限戰》(北京:解放軍文藝出版社,1999),頁61]. [In Chinese]

62. Eri Sugiura, „China’s 5G a Bigger Threat than Trade War, Says Ex-Dallas Fed Chief“, Nikkei Asian Review, 24. září 2018, https://asia.nikkei.com/Economy/China-s-5G-a-bigger-threat-than-trade-war-says-ex-Dallas-Fed-chief.

63. Gregg Re, „Trump Declares Opioids From Mexico, China ,Almost a Form of Warfareʻ, Tells Sessions to Sue Drug Makers, Fox News, 16. srpna 2018, https://www.foxnews.com/politics/trump-declares-opioids-from-mexico-china-almost-a-form-of-warfare-tells-sessions-to-sue-drug-makers.

64. Kirsten D. Madison, „Stopping the Poison Pills: Combatting the Trafficking of Illegal Fentanyl from China“, Prepared Statement Before the Senate Caucus on International Narcotics Control“, U.S. Department of State, 2. října 2018, https://www.state.gov/j/inl/rls/rm/2018/286384.htm.

65. Markos Kounalakis, „China Is Using Fentanyl in a Chemical War Against America“, Mcclatchy D.C. Bureau, 2. listopadu 2017, https://www.mcclatchydc.com/opinion/article182139386.html.

66. Anna Fifield, „China’s Row With Sweden Over a ,Racistʻ TV Skit Has Citizens Urging Boycotts of Ikea and H&M“, The Washington Post, 26. září 2018, https://www.washingtonpost.com/world/2018/09/26/chinas-row-with-sweden-over-racist-tv-skit-has-citizens-urging-boycott-ikea-hm/?noredirect=on&utm_term=.15e1b22bc530.

67. Xinmei Shen, „How China’s Army of Online Trolls Turned on Sweden“, Abacus News, 26. září 2018, https://www.abacusnews.com/digital-life/how-chinas-army-online-trolls-turned-sweden/article/2165747.

68. T. Casey Fleming, Eric L. Qualkenbush, a Anthony M. Chapa, „The Secret War Against the United States“, The Cyber Defense Review, sv. 2, číslo 3, listopad 2017, 25–32, https://cyberdefensereview.army.mil/Portals/6/Documents/CDR-FALL2017.pdf.

69. „How the West Got China Wrong“, The Economist, 1. března 2018, https://www.economist.com/leaders/2018/03/01/how-the-west-got-china-wrong.

70. Michael Pillsbury, The Hundred-Year Marathon: China’s Secret Strategy to Replace America as the Global Superpower (New York: St. Martin’s Press, 2015), Úvod.

71. Steve Bannon, „Speech at the 12th Interethnic, Interfaith Leadership Conference“, 15. listopadu 2017, https://www.youtube.com/watch?v=OMp8F2tL66I.