Během poslední dekády využívá Komunistická strana Číny (KS Číny) zastrašovací diplomatické taktiky vůči zahraničním vládám a společnostem, které jí pomáhají dosahovat její vlastní klíčové agendy v zahraničí.
Australský institut strategické politiky (ASPI) vydal 1. září 2020 zprávu nazvanou „Nátlaková diplomacie Komunistické strany Číny“. Zpráva dokumentuje a identifikuje širokou škálu nevojenských výhrůžek a negativních akcí, které KS Číny využívá k tomu, aby přiměla vybrané země ke změně chování či postojů.
Podobně jako čínské vojenské taktiky „šedé zóny“ nátlaková diplomacie balancuje na hraně mezi otevřenou agresí a normální diplomacií. Zahrnuje osm nástrojů, včetně obchodních sankcí, investičních restrikcí, turistického omezení a bojkotů.
Coby neekonomická opatření využívá výhrůžky, svévolné zatýkání, popravy emigrantů, kteří se vrátí do Číny z dotčených zemí, a cestovní omezení.
„Přístup KS Číny je unikátní v tom, že zřídkakdy používá tradiční metody nátlakové diplomacie,“ uvádí report a dále vysvětluje, že ony taktiky jsou často spjaté s ohrožením klíčových zájmů KS Číny.
„Klíčové čínské národní zájmy jsou těsně spjaty s politickou bezpečností, kterou definuje sama KS Číny. Jakékoliv chování zahraničních států nebo firem, které je vnímáno jako narušení klíčových národních zájmů, je proto považováno za ohrožení legitimity a přežití KS Číny,“ uvádí zpráva.
Za posledních deset let použila KS Číny nátlakové diplomatické taktiky stokrát vůči 27 zemím, včetně Evropy, USA, Kanady, Austrálie, Nového Zélandu a východoasijských zemí, a sedmapadesátkrát vůči zahraničním firmám, s patrným nárůstem od roku 2018.
Austrálie zaznamenala tyto taktiky především v nedávné době v reakci na její apel za vyšetření původu viru KS Číny (SARS-CoV-2). KS Číny australskou vládu zastrašovala výhrůžkami a ekonomickými sankcemi na komodity jako ječmen, hovězí maso a víno, a také omezením turismu.
Jak se postavit KS Číny?
Podle ASPI tyto nátlakové taktiky končí ve chvíli, kdy dotčená země přijala nátlakovou rétoriku Pekingu.
Jako příklad ASPI uvádí Norsko. Poté, co Norsko v roce 2010 udělilo Nobelovu cenu čínskému disidentovi Liou Siao-poovi, KS Číny Norsku vyhrožovala a poté zavedla ekonomické sankce v podobě omezení dovozu norského lososa.
Diplomatické vztahy se zlepšily po šesti letech, kdy Norsko začalo svůj přístup měnit a prokázalo podporu Pekingu např. tím, že v roce 2014 nepřijalo dalajlámu, veřejně podpořilo čínskou politiku „jednoho dítěte“ a v roce 2013 pomohlo Číně být pozorovatelem Arktické rady.
„Čína je velmi vypočítavá a neriskuje uvalováním sankcí, které by mohly poškodit čínskou ekonomiku,“ vyvozuje zpráva ASPI.
„Vraťme se k incidentu s vínem v roce 2017 [pozn.: restrikce importu do Číny], který trval zhruba tři týdny. Poté se začalo víno do Číny vyvážet opět a koncem roku dosáhl export vína do Číny dokonce rekordní výše,“ potvrzuje závěr ASPI profesor James Laurenceson z Institutu australsko-čínských vztahů University of Technology v Sydney v rozhovoru pro rádio ABC 1. září.
Dle zprávy Australian Financial Review ze 4. srpna je v současnosti australský export do Číny na historickém maximu.
ASPI poukazuje na to, že Austrálie může ony taktiky překonávat spojením s „obdobně myslícími národy“, které na výhrůžky reagují společně koordinovanými akcemi, např. skrze mezinárodní entity jako G7, G10, WHO nebo Světovou banku či nedávno vytvořený pakt „Five eyes“ (Pět očí).
Překlad a redakční úprava původního článku: J. S.
