Během poslední dekády využívá Komunistická strana Číny (KS Číny) zastrašovací diplomatické taktiky vůči zahraničním vládám a společnostem, které jí pomáhají dosahovat její vlastní klíčové agendy v zahraničí.

Australský institut strategické politiky (ASPI) vydal 1. září 2020 zprávu nazvanou „Nátlaková diplomacie Komunistické strany Číny“. Zpráva dokumentuje a identifikuje širokou škálu nevojenských výhrůžek a negativních akcí, které KS Číny využívá k tomu, aby přiměla vybrané země ke změně chování či postojů.

Podobně jako čínské vojenské taktiky „šedé zóny“ nátlaková diplomacie balancuje na hraně mezi otevřenou agresí a normální diplomacií. Zahrnuje osm nástrojů, včetně obchodních sankcí, investičních restrikcí, turistického omezení a bojkotů.


Coby neekonomická opatření využívá výhrůžky, svévolné zatýkání, popravy emigrantů, kteří se vrátí do Číny z dotčených zemí, a cestovní omezení.

„Přístup KS Číny je unikátní v tom, že zřídkakdy používá tradiční metody nátlakové diplomacie,“ uvádí report a dále vysvětluje, že ony taktiky jsou často spjaté s ohrožením klíčových zájmů KS Číny.

„Klíčové čínské národní zájmy jsou těsně spjaty s politickou bezpečností, kterou definuje sama KS Číny. Jakékoliv chování zahraničních států nebo firem, které je vnímáno jako narušení klíčových národních zájmů, je proto považováno za ohrožení legitimity a přežití KS Číny,“ uvádí zpráva.

cina armada
Kadeti čínské Lidové osvobozenecké armády během nácviku v Pekingu. 22. červen 2020. (Greg Baker / AFP / Getty Images)

Za posledních deset let použila KS Číny nátlakové diplomatické taktiky stokrát vůči 27 zemím, včetně Evropy, USA, Kanady, Austrálie, Nového Zélandu a východoasijských zemí, a sedmapadesátkrát vůči zahraničním firmám, s patrným nárůstem od roku 2018.

Austrálie zaznamenala tyto taktiky především v nedávné době v reakci na její apel za vyšetření původu viru KS Číny (SARS-CoV-2). KS Číny australskou vládu zastrašovala výhrůžkami a ekonomickými sankcemi na komodity jako ječmen, hovězí maso a víno, a také omezením turismu.


Knižní tip Epoch Times
Devět komentářů ke komunistické straně mapuje děsivou historii Komunistické strany Číny. Iniciovala hnutí, díky kterému vystoupilo ze „strany“ a jejích přidružených organizací již přes 300 milionů Číňanů. Zakoupíte na našem E-shopu.


Jak se postavit KS Číny?

Podle ASPI tyto nátlakové taktiky končí ve chvíli, kdy dotčená země přijala nátlakovou rétoriku Pekingu.

Jako příklad ASPI uvádí Norsko. Poté, co Norsko v roce 2010 udělilo Nobelovu cenu čínskému disidentovi Liou Siao-poovi, KS Číny Norsku vyhrožovala a poté zavedla ekonomické sankce v podobě omezení dovozu norského lososa.

Diplomatické vztahy se zlepšily po šesti letech, kdy Norsko začalo svůj přístup měnit a prokázalo podporu Pekingu např. tím, že v roce 2014 nepřijalo dalajlámu, veřejně podpořilo čínskou politiku „jednoho dítěte“ a v roce 2013 pomohlo Číně být pozorovatelem Arktické rady.

„Čína je velmi vypočítavá a neriskuje uvalováním sankcí, které by mohly poškodit čínskou ekonomiku,“ vyvozuje zpráva ASPI.

„Vraťme se k incidentu s vínem v roce 2017 [pozn.: restrikce importu do Číny], který trval zhruba tři týdny. Poté se začalo víno do Číny vyvážet opět a koncem roku dosáhl export vína do Číny dokonce rekordní výše,“ potvrzuje závěr ASPI profesor James Laurenceson z Institutu australsko-čínských vztahů University of Technology v Sydney v rozhovoru pro rádio ABC 1. září.

Dle zprávy Australian Financial Review ze 4. srpna je v současnosti australský export do Číny na historickém maximu.

ASPI poukazuje na to, že Austrálie může ony taktiky překonávat spojením s „obdobně myslícími národy“, které na výhrůžky reagují společně koordinovanými akcemi, např. skrze mezinárodní entity jako G7, G10, WHO nebo Světovou banku či nedávno vytvořený pakt „Five eyes“ (Pět očí).

Překlad a redakční úprava původního článku: J. S.