Názor
Ministr zahraničí USA Mike Pompeo prohlásil 17. července 2020, že by se světové mocnosti měly spojit, aby společně čelily hrozbám Komunistické strany Číny (KS Číny).
Ve veřejném proslovu 24. července 2020 uvedl, že USA cílí především na čínský režim, nikoliv na obyvatele Číny, ale na KS Číny, která vede proti USA masivní špionáž, hacking a krádeže duševního vlastnictví (výzkum, technologie a know-how).
Pompeo varoval před masivní infiltrací čínského režimu do světových politik, akademických kruhů a výzkumných projektů.
21. července se zastavil ve Velké Británii, kde jednal s premiérem Borisem Johnsonem a ministrem zahraničí Dominicem Raabem o otázkách týkajících se Hongkongu, čínské telekomunikační společnosti Huawei a globální pandemie způsobené nedbalým postupem čínského režimu.
Do palčivých otázek můžeme tedy začlenit situaci v Hongkongu, napjaté vztahy mezi Čínou a Tchaj-wanem, ale také Indií, Japonskem a Austrálií a dalšími zeměmi.
Hongkong
Nedávné události v Hongkongu jsou výsledkem postupné infiltrace čínského režimu do demokratického systému města. Komunistická strana systém přeměňuje s cílem konečného ovládnutí města a jeho přímého řízení z Pekingu.
Jak se ukazuje, byla původní dohoda o zachování demokratického zřízení města slibem, který se čínský režim nechystal dodržet. Byla zároveň prvním krokem k získání vlády nad městem. Poté přišla infiltrace do zákonodárného a sociálního systému města, která vedla ke konečnému převzetí moci.
Dokladem toho je nový „zákon o národní bezpečnosti“, který vytvořila Komunistická strana Číny v Pekingu a vnutila ho Hongkongu, aniž by prošel legislativním procesem města a aniž se mohla k němu vyjádřit legislativní rada města nebo o něm jakkoliv rozhodovat.
Jihočínské moře
Činnost čínského režimu v Jihočínském moři znepokojuje mnohé okolní státy. V této oblasti ukázal čínský režim taktiku postupného zabírání území, které mu nepatří. Jako první krok proběhlo zpevňování a umělé rozšiřování malých ostrůvků, na které se potom dovezl a složil další stavební materiál. Pro tyto kroky využíval různá vysvětlení jako například „úprava ostrůvků pro turistické účely a rekreaci“ .
Ostrůvky se dále rozšiřovaly, začaly u nich kotvit čínské lodě, vznikla na nich vojenská základna a v okolí začaly pravidelně hlídkovat vojenské lodě. Nad oblastí začaly přelétávat čínské vojenské letouny. V podstatě došlo k zabrání ostrova, vodní plochy a vzdušného prostoru.
Analýzy postupu čínského režimu v této oblasti vzbuzují obavy z možného hlavního cíle těchto operací – uzavřít a dostat pod kontrolu celou námořní cestu v jihočínském moři a s tím související mezinárodní obchodní a dopravní cesty, které potom bude režim moci libovolně blokovat, vymáhat mýtné a podobně.
Indie
Nedávné konflikty mezi čínskou a indickou armádou na společné indicko-čínské hranici ukazují stejný vzorec zabírání území. Čínská pohraniční vojska postavila na sporném území jeden stan. Po námitkách ze strany Indie uvedla, že stan odstraní, ale navzdory prohlášení stavěla stálé více stanů, až vznikl vojenský tábor. Když indickým pohraničním strážím došla trpělivost, došlo k násilnému střetu a zemřelo několik desítek lidí na obou stranách.
Indičtí politici a civilisté zahájili iniciativy za bojkot výrobků z Číny. Agentura Reuters informovala o tom, že nacionalistické skupiny s vazbami na Modiho stranu Bharatiya Janata zintenzivnily výzvy k bojkotu čínského zboží a zrušení smluv s čínskými firmami.
„Takové klackování musí skončit. Čína má silnou armádu, ale Indové se proti nim spojí, pokud budou pokračovat v takových útocích,“ řekl Kishore Singh, otec zemřelého indického vojáka, několik hodin předtím, než obdržel jeho tělo.
Může Pompeova iniciativa uspět?
Vztahy mezi Indií a Čínou jsou napjaté, Austrálie po vyhrocení vztahů s Čínou kvůli zatajování epidemie koronaviru začala více zbrojit. Zvyšování agresivity čínského režimu donutilo Velkou Británii k užší spolupráci s USA a vyloučení čínské technologické společnosti Huawei z veřejných zakázek a zavádění 5G technologií.
Pokud jde o současnou situaci mohl by Pompeo pro vyvíjení nátlaku na čínský režim získat již dnes celou řadu zemí.
Minimálně můžeme hovořit o těch, které proti režimu už podnikají vlastní kroky. Vyjmenujme tedy hlavní z nich – USA, Austrálie, Indie, Tchaj-wan ale také Hongkong (byť je oficiálně součástí Čínské lidové republiky). Důvody ke znepokojení ale mají také Filipíny, Japonsko nebo Vietnam.
Kanada je ve vztahu k Číně rovněž aktivní. V současné době stále zadržuje ředitelku čínské společnosti Huawei, paní Meng Wan-čou, na základě amerického zatykače. Soud ve vleklém řízení stále nerozhodl, jestli bude vydána do USA nebo propuštěna. Finanční ředitelka technologického gigantu do vynesení verdiktu nesmí opustit zemi.
Čínská společnost jako „tikající bomba“
V Číně působí jako rozbuška situace lidských práv. Nejzávažnější případy se objevují v oblasti porušování základních práv na svobodu víry a přesvědčení. Můžeme zmínit masivní pronásledování duchovního hnutí Falun Gong, které trvá od roku 1999, ale také pronásledování křesťanů a potlačování etnických menšin – Ujgurů a Tibeťanů.
Půjdeme-li do podrobností odhalíme celou řadu represí v oblasti svobody médií, svobody slova a přístupu k informacím.
Při potlačování věřících a etnických menšin proudí téměř nepřetržité zpravodajství o případech svévolného zatýkání, zneužívání vězňů v pracovních táborech, mučení a násilné „převýchovy“.
Nejzávažnější případy vedou až k fyzické likvidaci režimu nepohodlných skupin. A hovoříme o desítkách tisících obětech na životech v důsledku špatného zacházení, mučení a v neposlední řadě násilných odběrů orgánů, což je pravděpodobně nejzávažnější kapitola moderního zločinu řízeného státem.
Všechny zmiňované represe v čínské společnosti tikají jako skrytá bomba. Problém ovšem je v masivní kontrole informací, která znemožňuje místním obyvatelům získat alespoň základní nezkreslený přehled o událostech v Číně neřkuli v okolním světě. Otázkou je zda rozbuška této nálože někdy dotiká a vybuchne.
