Aby unikly perzekuci čínského režimu v Tibetu, vycestovaly v minulosti do Indie tisíce Tibeťanů. Dnes se jejich migrace zastavila. Ne snad, že by si Tibeťané nepřáli hranice překračovat, za zastavením migrace stojí spíše Peking, který vybudoval rozsáhlý vysoce technicky vyspělý monitorovací systém, který sleduje dění v Tibetu. Sledování probíhá doslova na každém kroku a vytváří tak formu budící dojem „digitálního vězení“.
Digitální vězení
Podle odhadů žije dnes v exilu asi 150 000 Tibeťanů. Většina z nich nalezla nový domov v Indii, zatímco někteří se usadili v USA, Kanadě či Evropě. Ještě v roce 2007 přijala Indie téměř 3 000 tibetských uprchlíků. O deset let později v roce 2017 se jejich počet snížil na pouhých 80.
Za sníženou migrací je podle některých pozorovatelů signálem, že Čína uspěla ve zřízení rozšířeného systému dohledu, který omezuje jakoukoli šanci Tibeťanů na útěk ze země.
Tibet je jedním z nejzabezpečenějších regionů v Číně. Peking utrácí za bezpečnost a dohled v Tibetu více než 500 amerických dolarů na osobu. To je více, než vláda vynakládá za dohled nad ujgurskými muslimy v provincii Sin-ťiang.
Několik měst v Tibetu nyní pokrývá na tisíce kamer CCTV včetně kontrolních stanovišť, které čínským úřadům umožňují neustálé sledování obyvatel měst a kontrolovat, kdo do měst vchází a kdo z nich vychází.
V regionu již pracuje 12 000 bezpečnostních úředníků, které Peking posílil dalšími 21 000 lidmi, které do oblasti vyslal, za účelem sledování místního obyvatelstva. Ve městech jsou policejní stanice rozmístěny ve vzdálenosti každých 160–320 metrů.
Kromě sledování úřady také shromažďují vzorky DNA Tibeťanů, jež se podle některých expertů mohou využívat jako vodítko k vybudování biosledovačů, díky čemuž může dojít k podrobné identifikaci jednotlivců.
Tibetská hranice je v současné době neustále monitorována radarem, UAV a akustickými monitorovacími zařízeními, což lidem téměř znemožňuje překročit hranici mezi Tibetem a Nepálem či Indií.
Čína nedávno v Tibetu zavedla systém sledování vozidel, který identifikuje řidiče a sleduje jejich biometrické informace. „Pokud řidič neodpovídá vozidlu, auto odstavíme, pokáráme a potrestáme řidiče, který si auto ilegálně pronajal. Jsou-li okolnosti vážné, požádáme řidiče, aby okamžitě přestal vůz řídit nebo ukončil smlouvu,“ uvedl v prohlášení Cchuej Šao-jou, viceprezident místní dopravní společnosti.
Návštěva amerického velvyslance
Po nedávné návštěvě Tibetu vznesl americký velvyslanec Terry Branstad obavy ohledně práv lidí žijících v regionu. Kritizoval diskriminační politiku čínského režimu, která cizincům zabraňuje vstoupit do autonomního regionu. Branstad se dále obrátil na čínské úřady s žádostí, aby respektovaly náboženské cítění tibetských buddhistů a přestaly je pronásledovat.
„[Terry] vyjádřil obavy ohledně zasahování čínské vlády do svobod tibetských buddhistů organizovat a praktikovat své náboženství… Vyzval čínskou vládu, aby bezodkladně zahájila věcný dialog s dalajlamou nebo jeho zástupci s cílem nalézt řešení, které by překlenulo rozdíly,“ uvedlo velvyslanectví USA ve svém prohlášení citovaném organizací UNPO.
Čínský režim mezitím velvyslance USA za jeho prohlášení kritizoval a obvinil ho z předsudků. Vzhledem k tomu, že Peking omezuje přístup zahraničních novinářů do Tibetu, kongres USA v loňském roce schválil zákon, který zakazuje čínským státním příslušníkům zapojeným do prosazování proti-tibetské politiky vstup na území Spojených států.
Ze článku publikovaného na stránkách Visiontimes přeložil Petr Matějček.
