Názory

Komunistická strana Číny je známa tvrdým postojem vůči věřícím skupinám obyvatel. Co stojí za touto nevraživostí? Podle historiků a expertů na chování čínského režimu to byly především obavy o udržení absolutní moci a později obavy z odplaty za zločiny, kterých se dopustili.

Nejvyšší možná bytost je podle oddělení propagandy generální tajemník komunistické strany. Pokud budete tvrdit, že nad tajemníkem a komunistickou stranou stojí Bůh, Ježíš, Buddha, velké Tao nebo principy vesmíru, kterými se i strana musí řídit a její tajemník se jim podřizovat, to už je nepřípustné.

Od doby, kdy se komunistická strana v Číně chopila moci, neustále potírala tradiční kulturu zakořeněnou v učeních taoismu a buddhismu. Do dnešního dne používá na skupiny věřících v Číně mimořádně tvrdé a propracované formy represí.

Mezinárodní společenství čínský režim za jeho násilné praktiky často kritizuje. Porušování základních lidských práv na svobodu myšlení, víry, slova, tisku nebo shromažďování.

Docent Zdeněk Vojtíšek. (zvojtisek.cz)

Docent Zdeněk Vojtíšek, religionista zabývající se především studiem kultů, sekt a nových náboženských hnutí, v článku napsaném pro červnové vydání časopisu Dingir popisuje některé taktiky, které čínský režim používá, aby před mezinárodním společenstvím násilné praktiky obhájil.

Vojtíšek se zaměřuje především na propagandu šířenou proti duchovnímu hnutí Falun Gong (český přepis Fa-lun Kung), ale tyto výmluvy s různými obměnami používají čínské řady i pro ospravedlňování represí jiných skupin čínských obyvatel.

„Negativní postoje části západní veřejnosti k novým náboženským hnutím jsou využívány ze strany úřadů Čínské lidové republiky, aby ospravedlňovaly pronásledování hnutí Falun Gong a snahu vytlačit toto nové náboženské hnutí z Číny,“ uvádí Doc. PhDr. Zdeněk Vojtíšek Th.D.

Podle Vojtíška se západní negativní stereotypy „staly součástí odpovědi čínských úřadů na kritiku masivního porušování lidských práv lidí praktikujících Falun Gong“.

Úspěšnost čínských úřadů závisí také na tom, zda argumenty budou západní veřejností přijaty jako relevantní, anebo nikoli.“ – docent Zdeněk Vojtíšek

„Propagandistické texty tak vlastně vracejí Západu jeho vlastní argumenty a jejich pomocí se snaží dokázat, že postoj úřadů k hnutí Falun Gong je oprávněný,“ vysvětluje docent Vojtíšek.

Jde o to, že čínský režim vykreslí tuto skupinu jako negativní organizaci, sektu a zhoubné hnutí, a použije při tom slova a popisy, které používá západní společenství. Problém je v tom, že tato skupina se oněch negativních věcí ve skutečnosti nedopouští.

Zakladatel Falun Gongu pan Li Hongzhi se již před rokem 1999 přestěhoval z Číny do Spojených států. Svoji metodu pro rozvíjení těla a mysli, která obsahuje sérii meditativních cvičení a nauky o rozvoji charakteru, představil v Číně v roce 1992.

Za podpory státních řadů realizoval turné po celé Číně, během něhož svoji metodu vyučoval. Později se v různých městech a provinciích vytvořily skupinky jeho žáků, kteří chodili ráno a večer cvičit do místních parků a studovali jeho učení. Morálním standardem jeho metody byl požadavek na upřímné následování principů „pravdivosti, soucitu a snášenlivosti“.

Do roku 1998 se v Číně podle vládních průzkumů metodě Falun Gong začalo věnovat 70–100 milionů lidí. Jak píše docent Vojtíšek, „čínské úřady se od roku 1999 pokoušejí toto hnutí zničit všemi prostředky“.

V roce 1998 měla komunistická strana Číny pouze 60 milionů členů. Tehdejší generální tajemník komunistické strany Ťiang Ce-min v té době začal Falun Gong označovat za „hrozbu absolutní moci“.

V určitých ohledech byla masová popularita Falun Gongu návratem lidí k myšlenkám a hodnotám prastaré čínské kultury, kterou se komunistická strana pokoušela v několika politických kampaních vykořenit.

Skuenová meditace říznivců Falun Gongu v Číně řed rokem 1999. (Minghui.org)

Velké množství následovníků Falun Gongu, lidové hnutí, které není pod kontrolou komunistické strany, a morální principy „pravdivost, soucit a snášenlivost“, to všechno představitelům komunistické strany začínalo vadit.

20. července 1999 vydalo stranické politbyro a komunistická strana zákaz praktikování Falun Gongu ve všech 22 provinciích. Ve stejné době odstartovaly masivní celostátní pronásledování jeho příznivců.

Státní média denně vysílala očerňující propagandu a policie začala masivně zatýkat. Vůdci komunistické strany prohlásili, že Falun Gong „rozdrtí“ do tří měsíců. K dnešnímu dni již represe trvají 22 let, a protože odolnost příznivců Falun Gongu vůči nátlaku státního aparátu komunistický režim zaskočila, začaly represe postupně nabírat na brutalitě.

Očerňující narativy a stereotypy

Docent Vojtíšek ve svém odborném článku nazvaném Sekta skrz naskrz shrnuje několik dojmů, které se čínský režim snaží vytvářet při komunikaci s mezinárodním společenstvím a při ospravedlňování násilných represí vůči Falun Gongu.

Nová náboženská hnutí se na západě často nálepkovala výrazem sekta. „Tento výraz je původně pojmem křesťanské teologie pro společenství oddělené od církve. Stala se z něj pejorativní nálepka pro náboženskou menšinu, používaná majoritou jako výraz její mocenské převahy,“ vysvětluje docent Vojtíšek.

„S nárůstem počtu nových náboženských hnutí od 60. let minulého století a s rostoucími obavami z důsledků jejich působení se pojem sekta stal v běžném, neakademickém používání v západních společnostech prakticky nadávkou,“ dodává expert na nová náboženská hnutí.

Zatímco v náboženském prostředí si tato nadávka podle Vojtíška alespoň částečně zachovala původní význam od církve odděleného společenství, „v sekulárním prostředí je asociována s nebezpečím a nezákonným působením“. A právě toho čínský režim obratně využívá při komunikaci se Západem.

Při analýze propagandy čínského režimu Vojtíšek sledoval krátké anglické texty, dostupné na webových stránkách velvyslanectví Čínské lidové republiky ve Spojených státech v oddílu, který sugestivně nadepsán „Nezákonné postavení sekty Fa-lun-kung“.

Výrazem „sekta“ nebo „zlá sekta“ nálepkují hnutí úřady komunistické strany velice často a „pejorativnost tohoto výrazu podtrhují například i metaforami, které asociují cizost a ohrožení“, píše docent Vojtíšek. „Falun Gong je sektářská organizace, která škodí společnosti a porušuje lidská práva. Je to rakovina moderní, civilizované společnosti,“ píše propagandistické sdělení čínského velvyslanectví v USA.

Nařčení v praxi neodpovídají skutečnosti

Príznivci meditační praxe Falun Gong se 16. července 2021 ve Washingtonu účastní průvodu k uctění památky obětí represí v Číně u příležitosti 22. výročí začátku pronásledování Falun Gongu čínským režimem. (Samira Bouaou / The Epoch Times)

Problém je, že prohlášení čínského režimu nepotvrzují žádné jiné státy, kde se Falun Gong svobodně učí a praktikuje, a to jsou – podle mezinárodních stránek oné metody – desítky zemí světa. Příznivci Falun Gongu chodí obvykle cvičit a meditovat do parku a studují přednášky zakladatele Falun Gongu, které jsou veřejně přístupné na internetu.

Zakladatel Falun Gongu byl již čtyřikrát nominován na Nobelovu cenu míru. Na sídle Kongresu USA byla 13. května 2020 vyvěšena vlajka k uctění jeho narozenin a mezinárodního dne Falun Dafa.

Za ukončení represí vedených čínským režimem proti příznivcům Falun Gongu se vyslovil nejenom český senát v roce 2019, ale tak Evropský parlament (2013 a 2016), ale tak Sněmovna reprezentantů USA (2016), vláda USA, australský senát a mnohé další státy v Evropě i ve světě.

Pojem sekta na Západě z odborných prací podle Vojtíška v podstatě vymizel a byl nahrazen

souslovím „nové náboženské hnutí“, případně „nové náboženství“. Sociologie náboženství, religionistika, psychologie a další společenské vědy od užití negativního pojmu „sekta“ pro skupiny věřících ustoupili.

Je možné si povšimnout, že s pojmem sekta operuje čínský režim také v otázkách represí v Tibetu. Pro násilné potlačování Ujgurů v provincii Sin-ťiang využívá s menší obměnou jiné negativní označení, a sice „teroristická organizace“.

V konečném důsledku potom čínský režim není ničím jiným než tím, kdo „usiluje o spravedlnost a mír“ a k násilným praktikám byl jednoduše donucen právě těmito lidmi, které pronásleduje. Tedy pouze potlačuje „sekty“ a „teroristické organizace“.

Pokud celou věc velice zjednodušíme, je možné propagandu a narativ shrnout do prohlášení: „To, že násilně potlačujeme křesťany, Tibeťany, Ujgury a Falun Gong, je chyba těchto skupin, jejichž chování nám nedává jinou možnost, než přikročit k rázným opatřením, abychom zajistili bezpečnost.“

„To, že násilně potlačujeme křesťany, Tibeťany, Ujgury a Falun Gong, je chyba těchto skupin, jejichž chování nám nedává jinou možnost, než přikročit k rázným opatřením, abychom zajistili bezpečnost.“ – čínský režim

Jinak řečeno, čínský režim prohlašuje: „Skupiny, které si stěžují na násilí z naší strany, jsou skutečnými viníky, protože nás k násilí samy donutily.“

Podobných narativů a obratného manévrování, které propaganda komunistické strany na západě používá, je celá řada. Zmiňme alespoň několik z nich. „Duševně nemocní s vymytým mozkem“, „mentálně vyšinutí sebevrazi“ a tak dále.

„Úspěšnost čínských úřadů při této obraně závisí také na tom, zda argumenty budou západní veřejností přijaty jako relevantní, anebo nikoli,“ zakončuje svoji úvahu docent Vojtíšek.

Vězni svědomí

Mezinárodní lidskoprávní organizace Amnesty International označuje vězněné příznivce Falun Gongu jako vězně svědomí. Tedy někoho, kdo je nejenom zadržován pro své přesvědčení, ale někoho, kdo na násilí neodpovídá násilím a nepodnikl žádné násilné akce v reakci na násilné represe.

„Proti hnutí Falun Gong čínské úřady vystupují s mimořádnou tvrdostí a jednají vůči němu násilně, aniž by k tomu měly srozumitelný důvod,“ prohlásil docent Vojtíšek na tiskové konferenci v Senátu ČR v roce 2011 u příležitosti pokřtění českého překladu knihy renomovaného čínského advokáta Kao Č-šenga.

„Jsem proto velmi rád, že se prostřednictvím knihy Kao Č-šenga o násilí, jímž trpí hnutí Falun Gong, můžeme více dozvědět. Za velmi cenné považuji i to, že svědectví o konfliktech podává muž, který není v tomto náboženském hnutí angažován,“ dodává religionista.

Knihu Za Čínu spravedlivější, kterou advokát sepsal o svém životě a právnické praxi v Číně, se nyní chystají namluvit jako audioknihu čeští herci.

České vydání budou číst Andrea Černá a Jan Potměšil. Předmluvu namluví zpěvačka a bojovnice proti totalitě v bývalém Československu Marta Kubišová. Hudební aranžmá k audioknize vytvoří violová virtuoska Jitka Hosprová. Více zde…


Doc. PhDr. Zdeněk Vojtíšek, Th.D. je religionista zabývající se především studiem kultů, sekt a nových náboženských hnutí. Je odborným asistentem na Katedře psychosociálních věd a etiky Husitské teologické fakulty UK, zakládajícím členem a mluvčím Společnosti pro studium sekt a nových náboženských směrů, která je považována za antikultovní hnutí. Je šéfredaktorem religionistického čtvrtletníku Dingir. Je také významným členem a kazatelem Církve bratrské. Zdroj: databazeknih.cz