Pokud se vám během pandemie stává, že příliš často navštěvujete ledničku, existuje důvod, proč se obracíte k jídlu, i když nemáte hlad. Od začátku pandemie covid-19 došlo k prudkému nárůstu poruch příjmu potravy. Dokonce i ti, kteří nemají diagnostikované poruchy příjmu potravy, si všimli, že od té doby, co začala pandemie, častěji propadají emočnímu přejídání.
Chcete-li se tohoto destruktivního zlozvyku zbavit, je důležité vnímat emoční přejídání ne jako hlavní problém, ale spíše jako příznak, který sám od sebe zmizí, jakmile se vyřeší hlavní problém.
Kořenem emočního přejídání je naše neschopnost správně zpracovávat emoce. Možná jste vyzkoušeli běžné návrhy, jak se bránit emočnímu jedení, jako je relaxační koupel, činnost, která vás rozptýlí, nebo zavolat kamarádům.
Ačkoli žádná z těchto rad není špatná, existuje hlubší důvod, proč se lidé stále vracejí ke skříni se sladkostmi. Možná jste už někdy zažili nutkání se najíst a pak jste se snažili rozptýlit procházkou, jen abyste zjistili, že se chuť vrátila, jakmile jste přišli domů. Proč?
Když se snažíte odvést pozornost od emočního přejídání, aniž byste se zabývali samotnými emocemi, problému se jen vyhýbáte, místo abyste ho řešili. V příkladu s procházkou, i když slouží jako dočasné rozptýlení, mějte na paměti, že jídlo samo o sobě už je rozptýlením – od vašich emocí. Přidáním dalšího rozptýlení – procházky – bez řešení emocí, které touhu po jídle vyvolaly, jen přidáváte další vrstvy vzdálenosti od skutečného problému.
Lidé trpící emočním přejídáním se nejlépe uzdraví, když se přestanou snažit rozptýlit nebo otupit své emoce a místo toho se naučí účinněji se svými emocemi zacházet. I když to navenek může vypadat, že problém je v jídle, uvědomte si, že emoční přejídání je důsledkem špatného zacházení s emocemi.
Když budete s emocemi pracovat přímo a úspěšně, odstraníte tím prvotní touhu po emočním přejídání – stejně jako jiné typy otupování. Existuje řada technik, které se používají k tomu, abyste se vypořádali s emocemi, aniž byste se jimi nechali pohltit. Mnohé z těchto technik obsahují jádro podobných jednoduchých kroků.
Krok 1: Pěstujte si nehodnotící uvědomění
Nemůžeme změnit věci, kterých si nevšímáme, což znamená, že jejich uvědomění si je vždy prvním krokem ke změně návyku. Už jste se někdy přistihli, že se díváte do ledničky, aniž byste si uvědomili, jak jste se tam dostali? Nebo že jíte jednu sušenku za druhou, přičemž jste je sotva ochutnali, protože myslíte na něco jiného?
Bezmyšlenkovitost v našem každodenním chování se může velmi snadno promítnout do bezmyšlenkovitého stravování. Uvědomění je jednou z hlavních složek všímavosti, která je přesným protijedem na bezduchou mysl.
Pokud dokážete praktikovat vnímavé uvědomování si svého chování, jste již na dobré cestě k jeho změně – zejména pokud dokážete své chování pozorovat bez sebeodsuzování. Pak je pravděpodobnější, že budete ke svým návykům přistupovat objektivněji, nikoliv emocionálně. To vám umožní provádět změny klidnějším způsobem.
Krok 2: Dovolte emocím a pocitům existovat
Jak říká staré přísloví: „Čemu se bráníš, to přetrvává.“ Čím více energie věnujeme svým emocím, tím silnější vám připadají. Pokud se svých emocí bojíte, budete vynakládat energii na to, abyste se jim vyhnuli nebo odstrčili je od sebe. Ale právě tyto návyky způsobí, že se vám vaše emoce budou zdát ještě silnější a drtivější. Když k nim dokážete přistupovat s klidnou myslí – beze strachu –, bude pro vás snazší se s nimi vypořádat.
Až si příště všimnete, že se cítíte emocionálně, označte si emoci, kterou prožíváte. Cvičte se v tom, abyste ji v sobě nechali a věděli, že se nakonec změní. Cvičte se v klidu tím, že uvolníte své tělo a dýchání, a to i v přítomnosti nepříjemné emoce. Čím více se dokážete sžít s nepříjemným pocitem, tím méně se budete snažit emocím vyhnout jídlem.
Krok 3: Určete si skutečné potřeby
Emocionální jedlíci mají jednu obrovskou výhodu. Ve chvíli, kdy cítí, že chtějí emocionálně jíst, je to signál, že mají neuspokojenou potřebu. To znamená, že tento signál můžete využít ve svůj prospěch tím, že se sami sebe zeptáte, co v danou chvíli skutečně potřebujete, a pak si pomůžete tuto potřebu uspokojit v jakémkoli množství.
Nedávno to zažila jedna z našich klientek. Po stresujícím odpoledni v práci se přistihla, že bezmyšlenkovitě pojídá sáček chipsů. Jakmile si uvědomila, co dělá, na chvíli se zastavila, aby mohla určit svou skutečnou potřebu. Aniž by se odsuzovala za to, že sáhla po jídle, zastavila se, aby se vrátila do přítomného okamžiku. Jakmile se uklidnila, zeptala se sama sebe: „Co právě teď skutečně potřebuji?“
Rychle zjistila, že si potřebuje od práce odpočinout, a jako přestávku využívala jídlo, i když neměla hlad. Rozhodla se, že jí lépe poslouží procházka, a tak vyšla ven, aby si skutečně užila čerstvého vzduchu a dostala se z hlavy do těla. Během procházky se soustředila především na svůj dech a tělo, aby se uvolnila. Pak si užívala krajinu a nechala se skutečně odreagovat od pracovního dne, což potřebovala.
Když naslouchala svým emocím a dopřála si to, co potřebovala, touha po uklidňujícím jídle přirozeně opadla.
Všimněte si, že i když jejím závěrem bylo jít na procházku, problém nevyřešila samotná procházka. Spíše to byla její schopnost uvědomit si, zastavit se a zeptat se sama sebe, co skutečně potřebuje. Kdyby někdo tyto tři kroky ignoroval a použil procházku jen jako rozptýlení, nemusel by dosáhnout stejně slibných výsledků jako ona.
Pojídání poháněné emocemi má jen málo společného s jídlem samotným a mnohem více s tím, jak zacházíte s emocemi. Když dokážete se svými emocemi pracovat produktivním způsobem, potřeba potlačovat je, bojovat s nimi nebo se jim vyhýbat zmizí, stejně jako emoční přejídání.
Pokud dnes budete mít chuť na nějaké to emocionální jídlo, vezměte to jako příležitost k uzdravení vašeho vztahu s emocemi. Jakmile to zvládnete, nebude záležet na tom, jestli vás čeká těžký den v práci nebo pandemie – budete mít nástroje, jak to zvládnout a vyjít z toho vítězně.
Katie Papo pomáhá lidem z celého světa skoncovat s dlouholetými poruchami příjmu potravy a uzdravovat jejich vztah k jídlu. Specializuje se na nutkavé přejídání a závislost na jídle. Poslechněte si její každotýdenní podcast nebo navštivte její webové stránky KatiePapo.com.
Přeloženo z článku newyorské redakce.
