Investigace

NOVÉ: Reakce pana Igora Stříže – na konci článku. (22. září 2021)

Na pozici Nejvyššího státního zástupce byl 1. července 2021 jmenován JUDr. Igor Stříž. Jeho jmenování vyvolalo v určitých kruzích znepokojení kvůli jeho působení na postu vojenského prokurátora za komunistického režimu v bývalém Československu. Ve dnech po oficiálním uvedení do úřadu poskytl nový nejvyšší státní zástupce médiím několik rozhovorů. Jeho jmenování komentovala také ministryně spravedlnosti Marie Benešová.

Prohlášení Igora Stříže a Marie Benešové přitáhla mimo jiné pozornost Václava Peričeviče ze spolku podporujícího nezávislost justice. Peričevič věnoval nějaký čas výzkumu a doložení skutečností, že jak Viktor Stříž, tak Marie Benešová neříkají úplnou pravdu o Střížově působení za dob komunismu nebo během polistopadových událostí v roce 1989.

Peričevič redakci Epoch Times zaslal několik zdrojů a dokumentů, které zmiňujeme a zveřejňujeme níže.

Výzkum a doložení pozadí jednotlivých prohlášení strukturujeme v následujících podnadpisech. Věnujeme se délce působení Igora Stříže u vojenské prokuratury, jeho údajnému působení jako člena komise pro vyšetření událostí 17. listopadu nebo Střížově údajné nevědomosti o zvěrstvech komunismu.

NOVÉ: Reakce NSZ u podkapitol. (22. září 2021)


Působení u vojenské prokuratury

„Sloužil jste jako vojenský prokurátor v protiprávním komunistickém režimu* a nyní máte zastupovat státní soustavu v demokratické společnosti,“ uvedla Daniela Drtinová, moderátorka DVTV v rozhovoru s novým Nejvyšším státním zástupcem. A dodala, že v současnosti je každý šestý státní zástupce bývalým členem státní prokuratury v době komunismu.

„Jsem až překvapen, jaký zájem veřejnosti vyvolalo moje dvouměsíční působení u vojenské prokuratury,“ uvedl Igor Stříž v pořadu DVTV 22. července 2021. (zdroj: čas 0:15)

V čase 2:08, během téhož rozhovoru, dochází u nejvyššího státního zástupce ke změně postoje, a nyní konstatuje, že jako vojenský prokurátor působil 10 měsíců.

V čase 13:47 pan Stříž opět mění dobu svého působení u prokuratury. „Myslím si, že by se mělo na jeho (kandidáta na post Nejvyššího státního zástupce) morálku a na jeho život dívat celkovou optikou, nikoliv jenom dobou dvou let, poté co se připravil na povolání a začal ho vykonávat.“

Jak to tedy bylo s působením Igora Stříže u vojenské prokuratury?

Z jeho přihlášky do Komunistické strany (pdf), kterou sám Igor Stříž vlastnoručně vyplnil, se dozvídáme následující informace: „V současné době vykonávám základní vojenskou službu u vojenské obvodové prokuratury v Praze jako právní čekatel Vojenské prokuratury,“ píše Stříž s datem 17. dubna 1987.

Stříž nastoupil základní vojenskou službu ve funkci „instruktora politické skupiny“ 1. října 1986. Následně (ještě před 17. dubnem 1987) nastupuje jako právní čekatel vojenské prokuratury. Po skončení vojenské služby v říjnu 1988 se stává vyšetřovatelem prokuratury a v únoru 1989 je jmenován na pozici vojenského prokurátora. [1]

Vojenské prokuratury byly zrušeny po pádu komunismu nově vydaným zákonem ke konci roku 1993 a z vojenských prokurátorů se stali státní zástupci. [2]

Krátký přehled kariérního postupu

Narodil se 15. září 1964. V roce 1985 (v 21 letech) se stal kandidátem do Komunistické strany Československa (KSČ) a členem Svazu socialistické mládeže (SSM).

1. září 1986 nastupuje u Krajského soudu v Ostravě. (22 let)

1. října 1986 povolán k povinné základní vojenské službě jako instruktor politické skupiny*.

Před dubnem 1987 se stává čekatelem na Vojenské prokuratuře.

7. dubna 1987 podává přihlášku do KSČ. (pdf)

1. října 1988 ukončuje vojenskou službu a zároveň se stává vyšetřovatelem Vojenské prokuratury

V únoru 1989 se stává Vojenským prokurátorem (ve věku 25 let). [2]

Do 17. listopadu 1989 (začátek pádu komunistického režimu) působil na postu vojenského prokurátora necelých 10 měsíců.

Koncem roku 1993 byla zrušena vojenská prokuratura. (od 17. listopadu 1989 to jsou 4 roky)

Záznamy o dalším kariérním postupu naleznete zde.

Závěrem

U vojenské prokuratury strávil Igor Stříž za doby vlády komunistického režimu necelé 3 roky. Dva roky v rámci dvouleté základní vojenské služby, která byla povinná.

Po skončení vojenské služby se stává vyšetřovatelem prokuratury a po čtyřech měsících už je jmenován na post vojenského prokurátora, kde působí 9,5 měsíce do listopadu 1989. Poté setrvává na místě vojenského prokurátora až do konce roku 1993 (přibližně další 3 roky).

V článku na serveru Seznamzpravy.cz jsou rozebírány některé případy věřících lidí, kteří kvůli principu nenásilí odmítli nastoupit vojenskou službu  a které Stříž odsoudil jako vojenský prokurátor. Více zde…

Reakce NSZ

Během e-mailové komunikace s tiskovým mluvčím NSZ, jsme po zveřejnění článku 20. září 2021 obdrželi následující text: „Pokud se jedná o dobu působení u vojenské prokuratury, Igor Stříž byl jejím příslušníkem od roku 1988 do roku 1993. Pokud v pořadu DVTV uvedl dobu dvou měsíců, pak je to zjevné přeřeknutí, které směřovalo k výroku dvou let, neboť to je doba jeho působení u vojenské prokuratury před rokem 1990,  na kterou byl zpravidla dotazován.“


Byl Stříž členem komise pro vyšetření událostí 17. listopadu?

Ve výše zmiňovaném rozhovoru na DVTV v čase 1:14 nový Nejvyšší státní zástupce dále uvedl, že „působil v komisi pro vyšetřování událostí na Národní třídě“. (zdroj)

Podobně se 1. července 2021 vyjádřila ministryně spravedlnosti Marie Benešová, která Igora Stříže navrhla na post Nejvyššího státního zástupce. V rozhovoru pro týdeník Respekt uvedla, že „Igor Stříž zasedal v komisi pro vyšetření událostí 17. listopadu. To byla přísná komise, tam by ho disidenti nedali, kdyby mu nevěřili.“ (Zdroj)

Václav Peričevič si opět dal práci, aby prozkoumal věrohodnost tvrzení Stříže a Benešové. Níže publikované prameny ukazují, že Igor Stříž v komisi nikdy nepůsobil. Je také patrné, že došlo k záměně faktů, ať už vědomě či nevědomě. Igor Stříž se totiž jako dozorující vojenský prokurátor zapojil do stíhání tehdejších příslušníků Sboru národní bezpečnosti, kteří zasahovali proti pokojným demonstrantům 17. listopadu 1989 na Národní třídě. (zdroj)

„Je zcela fatální rozdíl mezi členstvím v komisi 17. listopadu a vykonáváním funkce dozorového vojenského prokurátora,“ komentuje zjištěná fakta Peričevič.

Při prozkoumání jmen členů Komise pro vyšetření událostí 17. listopadu, zveřejněných na stránkách Poslanecké sněmovny, však není o Igoru Střížovi žádná zmínka. A není o něm zmínka ani v komisi, která na vyšetřování dohlížela. [3]

Zajímavým pramenem informací o činnosti vyšetřovací komise je publikace Pavla Žáčka nazvaná Vypovídat pravdu a nic nezamlčet, která přináší soubor svědeckých výpovědí Parlamentní vyšetřovací komise. (zdroj) Jméno Igora Stříže se v těchto dokumentech neobjevuje ani jednou.

Vedoucí archivu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, pan Mgr. Bc. Petr Dvořáček, uvádí, že „JUDr. Igor Stříž nebyl členem Vyšetřovací komise pro objasnění událostí 17. listopadu 1989 (takzvaná Rumlova komise)“ a nebyl ani členem dohledové komise (takzvaná Stankova komise). (zdroj)

Pan Dvořáček ovšem potvrzuje, že „z dochované korespondence mezi Federálním shromážděním a Vojenskou obvodovou prokuraturou Praha je patrné, že pan Igor Stříž byl v období od května do září 1990 členem vyšetřovacího týmu Vojenské obvodové prokuratury Praha k událostem 17. listopadu 1989“.

Závěrem

Není tedy jasné, odkud čerpala informace paní ministryně spravedlnosti Benešová pro své prohlášení, že „Igor Stříž zasedal v komisi pro vyšetření událostí 17. listopadu. To byla přísná komise, tam by ho disidenti nedali, kdyby mu nevěřili“. Není jasné, jak mohli disidenti Stříže dosadit do komise, ve které vůbec nezasedal. A samozřejmě na post Vojenského prokurátora nebyl rovněž dosazen disidenty, ale jmenován s posvěcením Komunistické strany Československa jako člen komunistické strany.

Reakce NSZ

Během e-mailové komunikace s tiskovým mluvčím NSZ, jsme po zveřejnění článku 20. září 2021 obdrželi následující text: „Jednalo se skutečně o vyšetřovací komisi, která působila pod hlavičkou vojenské prokuratury a JUDr. Stříž, ač byl funkčně jmenován prokurátorem, tak v této komisi působil jako vyšetřovatel (vyslýchal zejména svědky, podílel se na analytické činnosti).“

„Z těchto a z jakýchkoliv dalších vyjádření Igora Stříže vyplývá, že nikdy nehovořil o své účasti v parlamentní vyšetřovací komisi, ale ve vyšetřovací komisi, či chcete-li týmu vojenské prokuratury, která jako orgán činný v trestním řízení posuzovala trestní odpovědnost konkrétních osob a z jejíchž závěrů parlamentní vyšetřovací komise vycházela,“ dodává tiskový mluvčí NSZ.


Pan Stříž nevěděl o pozadí komunismu?

V čase 8:50 výše zmiňovaného rozhovoru Igor Stříž konstatoval: „O zvěrstvech komunismu jsem nevěděl, neznal jsem období 50. let, nevěděl jsem, co komunismus znamená.“ (zdroj)

Toto prohlášení Nejvyššího státního zástupce považují někteří lidé za „těžko uvěřitelné“. Zejména se ptají, do jaké míry je reálné a pravdivé tvrdit, že nic nevěděl, přestože byl studentem právní fakulty, zaměstnanec Krajského soudu v Ostravě, člen Komunistické strany, vyšetřovatel a prokurátor?

„Esenciální podmínkou studia na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (a všech další Vysokých školách) byla zkouška, dokonce státní zkouška, z marxismu-leninismu, protože marxismus-leninismus byl povinnou součástí studia všech oborů všech vysokých škol, každý semestr minimálně jeden předmět. Povinnost výuky marxismu-leninismu skončila až 30. listopadu 1989,“ vysvětluje Václav Peričevič ze spolku Šalamoun a kromě svých vzpomínek na dobu komunismu dokládá jeden zdroj, který o této skutečnosti vypovídá.

Do jaké míry je tedy možné uvěřit prohlášení pana Igora Stříže, který tvrdí „nevěděl jsem, co komunismus znamená“? Co tím vlastně myslel?

„V době jeho studií, nota bene na akademické půdě, již byla dostatečně známa jména doktorky Milady Horákové nebo generála Píky a řady dalších,“ komentuje situaci Peričevič.

Doktorku Horákovou nechal komunistický režim oběsit na dvoře pankrácké věznice po vykonstruovaném soudním procesu (27. 6. 1950). Podobně komunistický režim popravil také generála Heliodora Píku (21. června 1949) a další. Částečná rehabilitace některých politických vězňů proběhla již v roce 1968.

Na přihlášce ke vstupu do komunistické strany ze dne 17. dubna 1987 v ručně psané části Igor Stříž uvádí: „Členstvím v Komunistické straně bych chtěl vyjádřit svůj kladný a aktivní postoj k naší socialistické společnosti a svým povoláním tak co nejvíce přispět k jejímu rozvoji.“

Dále na přihlášce nalézáme ručně psané sdělení ručitele s číslem členské legitimace 00998813, který je členem komunistické strany od 25. září 1948, který v přihlášce píše: „Soudruha Igora Stříže znám od jeho dětství jako velmi svědomitého žáka, pak studenta, který vždy obhajoval politiku Komunistické strany. Proto jej doporučuji za člena KSČ.“

Závěrem

Doporučujeme čtenářům prostudovat historii, zeptat se svých příbuzných a známých ze starších generací, kteří zažili období komunismu, zda před rokem 1989 věděli o povaze komunismu, znali pozadí zinscenovaných soudních procesů nebo se již doslechli o „zvěrstvech komunismu“ jak je pojmenoval JUDr. Igor Stříž. Posuďte sami, zda je věrohodné tvrdit, že člověk s takovou kariérní minulostí mohl být skutečně tak velice málo informovaný o povaze a činnosti komunistického režimu v jeho rodné zemi, kde žil již 25 let.


POZNÁMKY:

* Zákon vydaný 9. července 1993 O protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu (zdroj) v § 1 odst. 2 uvádí: „Za spáchané zločiny a další skutečnosti, uvedené v odstavci 1 jsou plně spoluodpovědni ti, kteří komunistický režim prosazovali jako funkcionáři, organizátoři a podněcovatelé v politické i ideologické oblasti.“

[1] Stříž tato data potvrzuje v dopise zaslaném serveru Seznamzpravy.cz: „Za dobu svého působení u vojenské prokuratury od roku 1987 jsem se nejdříve v pozici právního čekatele připravoval na vykonání závěrečných zkoušek, posléze jsem byl vyšetřovatelem a od února 1989 i prokurátorem (až do roku 1993).“ (zdroj: vyjádření Igora Stříže)

[2] Do zřízení státního zastupitelství byla podle Ústavy České republiky pověřena vykonáváním jeho funkcí prokuratura České republiky. (zdroj) Účinností zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, byla k 1. lednu 1994 nahrazena soustavou státních zastupitelství. (zdroj)

[3] VYŠETŘOVACÍ KOMISE FS PRO OBJASNĚNÍ UDÁLOSTÍ 17. LISTOPADU 1989

Vyšetřovací komise FS pro objasnění událostí 17. listopadu 1989 byla ustavena na základě návrhu Branných a bezpečnostních výborů Sněmovny lidu a Sněmovny národů dne 20. 9. 1990 na základě usnesení FS č. 34 /viz dále/.

Na základě volby se členy komise stali:

Štefan Bačinský /VPN/, Eduard Baštigal /SNS/, Julius Bobovnický /KDH/, Petr Burian /OF, nezávislý/, Jaroslav Cuhra /ČSL/, Stanislav Devátý /OF, ODS/, Jiří Dientsbier ml. /OF, OH/, Štefan Glezgo /VPN/, Miloš Krejcar /HSD, SNS/, Jiří Pospíšil /OF, ODS/, Jiří Ruml /OF, nezávislý/, Jozef Šepetka /VPN/, Jan Vidím /OF, ODS/, Petr Toman /OF, ODS/.

Na své první schůzi zvolila komise předsedu Jiřího Rumla, místopředsedu Jiřího Pospíšila, mluvčího Petra Tomana a tajemníky Jiřího Dientsbiera ml. a Jana Vidíma. Z kanceláře FS byl spoluprací s komisí pověřen Dr. Cigánek. Práci s rozsáhlou agendou, archívy a PT materiály zajišťovali uvolnění pracovníci FMV.

Všichni členové komise podepsali čestné prohlášení, že nikdy nebyli příslušníky ani spolupracovníky bývalé StB, a souhlasili s ověřením těchto skutečností v materiálech FMV. Vzhledem k tomu, že Petr Burian byl registrován jako agent StB, vzdal se svého členství v komisi. V březnu roku 1990 se svého členství v komisi vzdal Jiří Dienstbier ml.

Na práci vyšetřovací komise se podíleli studenti Martin Benda, Filip Donner a David Šuman, avšak výlučně v oblastech, nevyžadujících přístup k materiálům PT a zařízením, podléhajícím zvláštnímu režimu, stanovenému rozkazy ministra vnitra a ministra obrany.

KOMISE FS A ČNR PRO DOHLED NAD VYŠETŘOVÁNÍM UDÁLOSTÍ ZE DNE 17. 11. 1989

Komise byla tvořena těmito členy: V. Štix /bez/, J. Ládr /ČSS/, I. Kůsová /bez/, A. Džupina /KSČ/, V. Bartošková /ČSL/, L. Fanta /ČSS/ – poslanci Sněmovny lidu FS, J. Stank /KSČ/ – poslanec Sněmovny národů, A. Kocurová /bez/, F. Hofman /KSČ/ – poslanci ČNR, V. Bartuška, R. Kříž, J. Bubeník a J. Solil – studenti.

Následným šetřením se zjistilo, že 3 členové z této komise byli tajnými spolupracovníky – agenty StB.

Na svém prvním jednání dne 30. 11. 1989 zvolila komise za svého předsedu ing. J. Stanka /KSČ/, za tiskového mluvčího JUDr. L. Fantu /ČSS/ a dále rozhodla, že ve smyslu jednacího řádu FS budou do komise přizváni jako experti JUDr. O. Motejl /OF/ a JUDr. J. Danisz /OF/. Tito dva posledně jmenovaní byli na návrh komise dne 12. 12. 1989 usnesením FS č. 110 jmenováni stálými členy. Dr. O. Motejl byl v lednu 1990 jmenován předsedou Nejvyššího soudu ČSSR a požádal o uvolnění z komise. Jako permanentně přizvaný expert v oblasti trestního práva v komisi pracoval JUDr. M. Hulík po odchodu JUDr. O. Motejla. (zdroj)


Reakce NSZ Igora Stříže

Tiskový mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Mgr. Petr Malý, deníku The Epoch Times 16. září 2021 odpověděl v reakci na obsah výše zveřejněného článku. Text e-mailu citujeme níže.

„V návaznosti na předchozí komunikaci vyřizuji, že pan nejvyšší státní zástupce Igor Stříž nehodlá na obsah článku reagovat.

Celý článek je postaven na nepravdivých informacích, které bylo velmi jednoduché případným dotazem na pana nejvyššího státního zástupce ověřit a zkorigovat ještě před publikací samotného textu.

Proto v současné době pan nejvyšší státní zástupce nepovažuje za nutné tyto zavádějící a nepravdivé informace jakkoliv komentovat,“ napsal Epoch Times tiskový mluvčí Petr Malý.

Reakce autora článku

„Děkuji Vám za odpověď, avšak jsem překvapen, v článku není jediná věc, která by se neodkazovala nebo neopírala o nějaký relevantní dokument nebo citaci ze slov řečených panem Nejvyšším státním zástupcem.

Osobně nevidím důvod, proč by nemohl pan Stříž několika fakty, jak uvádíte a pokud existují, obsah článku „napravit“. Stejnětak nevidím důvod, tato fakta zamlčovat, tím spíše pokud by měly být kvůli jejich zamlčování šířeny nepravdivé informace o tak vysoce postaveném funkcionáři českého justičního systému.

Ohrazuji se tímto prosím proti Vašemu tvrzení, že: „Celý článek je postaven na nepravdivých informacích, které bylo velmi jednoduché případným dotazem na pana nejvyššího státního zástupce ověřit a zkorigovat ještě před publikací samotného textu.“

Pokud skutečně jsou v článku nepravdivé informace a je jednoduché to doložit, velice Vás prosím o konkrétní uvedení toho, jaké informace jsou nepravdivé a o zdůvodnění a doložení jejich nepravdivosti. 

V případě, že Vaše tvrzení náležitě podpoříte relevantními důkazy o Vámi deklarované „nepravdivosti“, velice rádi článek upravíme a publikujeme opravu i případnou omluvu za neúmyslnou chybu.

V opačném případě si dovolím považovat Vaše tvrzení za pouhý text, jehož účelem je nepodloženě zpochybnit v článku uváděné informace, moji práci nebo činnost redakce.

Vaši reakci a tuto moji reakci na Vaše zpochybnění přidávám do článku jako komunikaci, která mezi námi v tomto směru proběhla po následné publikaci článku.

Ještě jednou Vás, vážený pane Stříži jako Nejvyššího státního zástupce, prosím ve veřejném zájmu o faktické vyvrácení informací uváděných v článku. Nemá smysl, aby na veřejnosti o Vaší osobě kolovaly nepravdivé informace, jak uvádí pan Malý, tím spíše, pokud je můžete snadno doložit.

Děkuji za Vaši případnou odpověď

S přáním všeho dobrého

Milan Kajínek – šéfredaktor Epoch Times ČR, z. s.“

Reakce NSZ Igora Stříže

Tiskový mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Mgr. Petr Malý, deníku The Epoch Times 20. září 2021 odpověděl v reakci na obsah výše zveřejněné reakce autora článku. Text e-mailu citujeme níže.

„Hezký den,

pan nejvyšší státní zástupce Vám jako odpověď zasílá své vyjádření, které poskytl na dotaz ke svému působení ve vyšetřovací komisi k objasnění zákroku na Národní třídě 17. listopadu 1989 webu Seznam Zprávy, jenž se zajímal rovněž o toto období profesního života JUDr. Igora Stříže.

Igor Stříž pro Seznam Zprávy, 23.7.2021:

Jednalo se skutečně o vyšetřovací komisi, která působila pod hlavičkou vojenské prokuratury a JUDr. Stříž, ač byl funkčně jmenován prokurátorem, tak v této komisi působil jako vyšetřovatel (vyslýchal zejména svědky, podílel se na analytické činnosti).

Co se týká přesného statusu komise a jejích dalších členů z okruhu mimo vojenskou prokuraturu, musel by JUDr. Stříž některé údaje dohledat. Určitě s komisí úzce spolupracovali tehdejší tzv. studentští vůdci (pan Bartuška a další), ale jaké bylo jejich postavení v rámci vyšetřovací komise si již JUDr. Stříž nevzpomíná. 

Každopádně rozsah vyšetřování vedeného touto komisí byl značný a zahrnoval jak posuzování trestní odpovědnosti konkrétních příslušníků tehdejšího SNB, tak i širší politické souvislosti i případnou odpovědnost tehdejších politických představitelů.

Igor Stříž pro Seznam Zprávy, 2.8.2021:

Pan nejvyšší státní zástupce si nevede žádný soukromý archiv a na události té doby si již detailně nepamatuje, nicméně nahlédnutím do osobního spisu zjistil, že v době od 28. 5. do 28. 9. 1990 a pak v době od 2. 1. do 30. 4. 1991 byl odvelen k výkonu funkce vyšetřovatele u Vojenské obvodové prokuratury v Praze. Podrobnosti a personální rozkazy jsou zřejmě v archivu, neboť zbývající část osobního spisu se týká již jen jeho působení u státního zastupitelství. Podle vzpomínek JUDr. Stříže byl jeho nadřízeným ve vyšetřovacím týmu pplk. JUDr. Kaplan z tehdejší Vyšší vojenské prokuratury v Příbrami, ale je pravděpodobné, že už nežije. V každém případě by působení JUDr. Stříže ve vyšetřovacím týmu mohl potvrdit tehdejší hlavní vojenský prokurátor JUDr. Miroslav Kříženecký, dnes advokát, a také Václav Bartuška, autor knihy Polojasno.

Z těchto a z jakýchkoliv dalších vyjádření Igora Stříže vyplývá, že nikdy nehovořil o své účasti v „parlamentní“ vyšetřovací komisi, ale ve vyšetřovací komisi, či chcete-li týmu vojenské prokuratury, která jako orgán činný v trestním řízení posuzovala trestní odpovědnost konkrétních osob a z jejíchž závěrů „parlamentní“ vyšetřovací komise vycházela.

O jeho účasti v tomto týmu musí existovat celá řada dokumentů, ať už personálních, či přímo vyšetřovacích, které dokládají aktivní činnost JUDr. Igora Stříže v tomto týmu v letech 1990–1991.

Stejně tak ji může dosvědčit řada pamětníků, mimo jiné osoby uvedené v citovaném vyjádření.

Pokud se jedná o dobu působení u vojenské prokuratury, Igor Stříž byl jejím příslušníkem od roku 1988 do roku 1993. Pokud v pořadu DVTV uvedl dobu „dvou měsíců“, pak je to zjevné přeřeknutí, které směřovalo k výroku „dvou let“, neboť to je doba jeho působení u vojenské prokuratury před rokem 1990,  na kterou byl zpravidla dotazován.

Toto vyjádření by Vám pan nejvyšší státní zástupce bez problému poskytl i před uveřejněním Vašeho článku a jak jistě vidíte, tvrzení, že tento článek je založen na nepravdivých informacích, i nadále obstojí.“

Reakce autora článku

„Dobrý den

Vše Vámi zaslané jsem zapracoval do článku. Děkuji za spolupráci Vaši i pana Stříže.

Po prostudování všeho, co jste mi zaslal však nemohu souhlasit, že byl článek jak píšete: „založen na nepravdivých informacích.“

Protože nejsem lovcem senzací, byl článek od počátku založen na citacích pana Stříže. To, že se podle Vás pan Stříž přeřekl nebylo chybou redakce. V pořadu DvTv uvedl celkem 3 různé délky svého působení u VP. V rozhovoru pro Seznam se dopusti stejného přeřeknutí o „dvou měsících“ svého působení u VP. To už se vší úctou vyvolává dojem konzistentního zkreslování skutečnosti.

Ohledně působení pana Stříže v Komisi pro vyšetřování událostí 17. listopadu jsme také vycházeli z prohlášení pana Stříže a paní min. Benešové. Tento název nesly pouze 2 komise a ani v jedné pan Stříž neseděl natož, aby jej tam „dali disidenti“ jak prohlašovala paní Benešová.

Výsledek celé reportáže považuji za úspěch, protože došlo k přesnému objasnění toho, jak to bylo s působením pana Stříže u VP a při vyšetřování 17. listopadu. V tuto chvíli může veřejnost bez jakékoliv pochybnosti znát pravdu.

Uznávám, že pan Stříž mohl být poškozen nadpisem článku, kdy jsme uvedl, že on a paní Benešová  „neříkali úplnou pravdu“. Ale nebylo to nějaké bulvární nepodložené nebo očerňující prohlášení. Jak jste uvedl, pan Stříž tvrdí, že se přeřekl – tedy neúmyslně to neřekl pravdivě. Tak jsem to také v článku od začátku prezentoval, že nevíme zda šlo o úmyslné nebo neúmyslné jednání.

Pokud jde o paní Benešovou, ona na opakované slušné žádosti o vysvětlení nikdy neodpověděla.

Omlouvám se za případný diskomfort, ale z mého hlediska jsem postupoval v souladu se slušným chováním i novinářskou etikou. Pan Stříž dostal možnost vše komentovat a jeho reakci jsme otiskli.

Přeji vše dobré

Milan Kajínek – šéfredaktor Epoch Times ČR, z. s.“


Článek byl naposledy upraven 22. září 2021 ve 13:00.