Případ Coriolus

Společnost Pragon se domáhá finanční kompenzace za ztrátu, která jí měla vzniknout v důsledku činnosti Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI). Inspekce v roce 2013 zakázala prodej doplňků stravy obsahujících outkovku pestrou (coriolus versicolor) [1]. V důsledku zákazu nemohla společnost Pragon až do ledna 2020 výrobky prodávat a vzniklou ztrátu vyčíslila na 57 milionů korun. SZPI po šesti letech právních „tahanic“ své původní rozhodnutí na příkaz soudu zrušila. Pragon nyní požaduje od Ministerstva zemědělství kompenzaci za ušlý zisk.

Případ zákazu léčivé houby outkovky pestré, která se v Evropě používá po staletí kvůli jejím silným protibakteriálním, protivirovým a protinádorovým účinkům, je jedním z případů nejasného fungování orgánů Evropské unie (EU). Zejména v praxi někdy vznikají rozporuplné situace a otázky nad neprůhledným rozhodovacím procesem orgánů spadajících pod Evropskou komisi (EK).

Ke zmiňované rozporuplné situaci došlo právě díky tomu, že Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), který spadá pod Evropskou komisi, zapsal outkovku pestrou do takzvaného „katalogu nových potravin“, čímž prakticky zakázal její prodej.

Největší ad absurdum, je důvod zákazu prodeje outkovky pestré. Orgán EU ji zakázal, protože údajně nikdo nebyl schopen doložit, že se houba v zemích EU prodávala před rokem 1997.

Všichni prodejci, kteří na českém trhu nabízejí doplňky stravy obsahující coriolus a příznivci tradiční medicíny, jejichž názory měl Epoch Times možnost zaznamenat, označují tento krok EFSA za „absurdní“ nebo „nesmyslný“. Zřejmě proto, že se jedná o poměrně známou a dobře probádanou houbu chorošovitého typu, v Evropě využívanou po staletí.

Přidejme k tomu fakt, že ještě před jejím zákazem vydal 25. července 2006 Státní zdravotní ústav ČR odborný posudek o nezávadnosti doplňku stravy coriolus. A následující měsíc potom vydalo samotné Ministerstvo zdravotnictví (MZd) souhlas s uvedením coriolu jako doplňku stravy do oběhu – tedy do prodeje v ČR.

Aby toho nebylo málo, k řadě podivných kroků připočítejme reakci zaměstnanců Ministerstva zdravotnictví, kteří si 11. listopadu 2013 „všimli“, že je coriolus versicolor zapsán v katalogu „nových potravin“ a dopisem upozornili [2]firmu PRAGON s.r.o. na to, že uvádí neschválené složky potravin na trh. Tento krok zaměstnanců ministerstva je podivný zejména proto, že coriolus byl v katalogu zapsán již od 7. července 2006, což Epoch Times potvrdilo Ministerstvo zemědělství v e-mailové komunikaci.

Celých sedm let tedy české obchody s doplňky stravy coriolus běžně prodávaly, přesto že byl zapsán v katalogu. Co přesně vedlo MUDr. Anežku Sixtovou z Oddělení hygieny práce a pracovního lékařství na MZd v roce 2013 (po sedmi letech) vyhodnotit prodej coriolu jako „uvádění neschválené složky potravin na trh“, jsme zatím nezjistili.

Čeští prodejci i navzdory zákazu, který označují za „nesmyslný“, udrželi houbu v prodeji a dostupnou pro zákazníky, kteří ji podle sdílení publikovaných na sociálních sítích užívají také ke zmírňování následků rakoviny. Prostě začali coriolus prodávat jako „veterinární přípravek pro drobná domácí zvířata“.

Poslední ad absurdum, je důvod zákazu prodeje outkovky. Orgán EU ji zakázal, protože údajně nikdo nebyl schopen doložit, že se houba v zemích EU prodávala před rokem 1997. Toto „doložení“ totiž vyžaduje konkrétní směrnice EU. [4]Více zde…

Ale ještě se nesmějte, redakce Epoch Times zjistila, že v zemích EU se coriolus jako doplněk stravy stále běžně prodává. [5] Je tedy patrné, že k tomuto „zákazu“ se uchýlilo pravděpodobně pouze české Ministerstvo zemědělství, respektive jeho Státní zemědělská a potravinářská inspekce.

Screenshot z veřejně dostupné reklamní nabídky českých prodejen nabízejících Coriolus versicolor - Outkovku pestrou. Na obrázku dole jsou fotografie Outkovky pestré.
Screenshot z veřejně dostupné reklamní nabídky českých prodejen nabízejících Coriolus versicolor – Outkovku pestrou. Na obrázku dole jsou fotografie Outkovky pestré.

Šest let soudních sporů

Jak bylo již řečeno, čeští prodejci obdrželi v listopadu 2013 vyrozumění od Ministerstva zdravotnictví o tom, že uvádějí neschválené složky potravin na trh a následně na to vydala Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) 11. prosince 2013 rozhodnutí [3]o zákazu prodeje coriolu.

Jediný, kdo se proti rozhodnutí SZPI odvolal, byla společnost Pragon. To ale ještě zástupci společnosti netušili, že se právní spory potáhnou více než šest let.

Vážení čtenáři, nenechte si ujít to nejlepší z Epoch Times! Přihlašte se k odběru Newsletteru. Jednou týdně vám tak budeme moci zasílat výběr těch NEJ zpráv.

Společnost Pragon po zákazu vznesla několik námitek směrem k SZPI. Inspekce však námitky zamítla, proto 14. února 2014 podal Pragon žalobu na SZPI u Městského soudu v Praze.

Soud po více než třech letech (22. června 2017) vydal rozhodnutí, v němž uvádí, že: „Rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví z roku 2006 je stále v platnosti, neboť nebylo v zákonem předepsaném řízení zrušeno či nahrazeno… Katalog potravin nového typu – CAFAB, o který se opatření SZPI ve svém zdůvodnění opírá, není produktem legislativního procesu, tudíž jej není možno považovat za součást legislativního rámce ČR, resp. EU, a tudíž o něj není možné opírat legislativní zdůvodnění rozhodnutí.“

Z rozhodnutí soudu je tedy patrné, že není možné, aby bylo zrušeno pravomocné rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví z roku 2006 nařízením EU. Podle soudu může být pravomocné rozhodnutí zrušeno pouze jiným zákonným procesem, k čemuž v tomto případě nedošlo. Soud tedy nařízení SZPI zrušil a věc Inspekci vrátil zpět k dalšímu řízení.

Zrušení zákazu

I po rozhodnutí soudu SZPI prodlužovala zákaz prodeje coriolu a společnost Pragon musela pokračovat v dalším řízení směřujícím ke zrušení zákazu, což se po řadě průtahů skutečně podařilo. SZPI 17. července 2019 vydala rozhodnutí, kterým nakonec původní zákaz prodeje zrušila.

Zákaz prodeje coriolu byl však zrušen pouze společnosti Pragon, která se jako jediná z českých prodejců proti zákazu ohradila a pokračovala po dobu 6 let v soudním sporu. Pokud je redakci známo, pro ostatní prodejce zákaz prodeje nadále platí.

Po šesti letech soudních sporů dosáhla společnost Pragon zrušení zákazu prodeje „outkovky pestré“. Nyní od Ministerstva zemědělství požaduje 57 milionů jako náhradu škod. (Screenshot webové stránky spol. Pragon)
Po šesti letech soudních sporů dosáhla společnost Pragon zrušení zákazu prodeje „outkovky pestré“. (Screenshot webové stránky spol. Pragon)

Žaloba za maření podnikání

Z obav, že podobné „nezákonné zákazy“, jak rozhodl soud, budou někteří zaměstnanci Ministerstva zdravotnictví a SZPI v budoucnosti opakovat, se rozhodla společnost Pragon, zastoupená neziskovou organizací Habeas Corpus, žalovat ministerstvo a inspekci o náhradu škod způsobených společnosti jejich činností.

Škodu, kterou způsobil šest let trvající zákaz prodeje a šest let trvající soudní a právní spory, společnost podrobně vyčíslila na celkovou částku přesahující 57 milionů korun.

Pragon se začala domáhat náhrady škody u Odboru odškodňování na Ministerstvu zemědělství 18. prosince 2019 a zároveň také požaduje „zrušení předpisů, jejichž aplikací byl vznik škody zapříčiněn“. V době psaní tohoto článku spor stále probíhá bez výsledného verdiktu.

Hlavní osoby za zákazem coriolu

Níže uvádíme menší retrospektivu jmen lidí, kteří seděli na klíčových pozicích v době zákazu prodeje coriolu. Deník Epoch Times nenaznačuje jakoukoliv jejich přímou spojitost se zákazem. Na klíčových dokumentech MZd a SZPI, které zákaz outkovky pestré uvedli do pohybu, stojí pouze tato konkrétní jména – Anežka Sixtová a Petr Cuhra.

Ministerstvo zdravotnictví

(vlevo) Anežka Sixtová, pověřená řízením odboru ochrany veřejného zdraví na ministerstvu zdravotnictví, 19. října 2010 v malostranském Kaiserštejnském paláci, Praha. (mzd.cz)
Anežka Sixtová, MZd, 19. října 2010. (mzd.cz)

Dopis z Ministerstva zdravotnictví (MZd) byl zaslán 11. listopadu 2013 za vlády premiéra Jiřího Rusnoka. MZd tehdy řídil ministr MUDr. Martin Holcát, MBA. Hlavním hygienikem byl MUDr. Vladimír Valenta, Ph.D. Ředitelem odboru strategie a řízení ochrany a podpory veřejného zdraví byl Stanislav Wasserbauer. A konečně osobou podepsanou pod dopisem z 11. listopadu 2013 je MUDr. Anežka Sixtová z Oddělení hygieny práce a pracovního lékařství MZd. (Dopis MZd)

Státní zemědělské a potravinářské inspekce

Ing. Petr Cuhra, SZPI. (szpi.gov.cz)

Pod rozhodnutím Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) z 11. prosince 2013 o zákazu prodeje coriolu je podepsán Ing. Petr Cuhra, ředitel Inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Praze. V té době působil na postu vrchního ředitele Sekce kontrolní a právní ÚI SZPI pan Ing. Martin Klanica
(Rozhodnutí SZPI)



Odpověď Ministerstva zemědělství

  • odpověď byla doručena 22. dubna 2020. Níže ji přetiskujeme v nezměněné podobě. Včetně doplňku zaslaného na žádost redakce, který byl zapracován do původní odpovědi.

Dobrý den,

v souvislosti s uvedeným článkem pouze upřesňujeme některá tvrzení:

Do katalogu nových potravin dělá zápis Evropská komise, která katalog spravuje, na základě výsledků diskuzí mezi jednotlivými členskými státy a Evropskou komisí.

Tyto diskuze o houbě Outkovka pestrá nepřinesly žádné informace o historii konzumace na území Evropské unie před 15. 5. 1997 (datum rozhodné pro určení, zda je potravina „nová“ dle nařízení EP a R (EU) 2015/2283 o nových potravinách). Proto byla Outkovka pestrá zařazena do katalogu s příznakem „X“, který znamená, že před uvedením na trh musí projít schvalovacím procesem podle nařízení EP a R (EU) 2015/2283.

Vzhledem k tomu, že jde o živou, neuzavřenou kauzu, nebude se Ministerstvo zemědělství, ani Státní zemědělská a potravinářská inspekce, k dalším tvrzením vyjadřovat.

Doložení historie konzumace je požadavkem vyplývajícím z nařízení EP a R (EU) 2015/2283 a supluje hodnocení rizik, které se dělá v rámci schvalovacího procesu, jež vyžaduje předložení vědeckých studií vztahujících se k dané potravině/složce potravin.

Obecně můžeme konstatovat, že systém bezpečnosti potravin a potravinového práva v EU je nastaven tak, aby zajišťoval vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a současně účinné fungování vnitřního trhu. Pouze nové potraviny/nové složky potravin povolené a zařazené na seznam EU smějí být jako takové uváděny na trh v Unii nebo používány v potravinách nebo na jejich povrchu v souladu s podmínkami použití a požadavky na označení, které jsou v něm uvedeny.

Doplňujeme, že nařízení (EU) 2015/2283 stanovuje stejné základní parametry pro nové potraviny (definici nových potravin, rozhodné datum 15. 5. 1997) jako nařízení (ES) č. 258/1997, které platilo v roce 2013 a podle kterého byl status houby Coriolus versicolor na evropské úrovni v minulosti posouzen.

Vzhledem k tomu, že jde o živou, neuzavřenou kauzu, nebude se Ministerstvo zemědělství, ani Státní zemědělská a potravinářská inspekce, k dalším tvrzením vyjadřovat.

S pozdravem​
Vojtěch Bílý
tiskový mluvčí

Článek byl naposledy upraven 24. 4. 2020 (10:55)


Poznámky:

[1] Outkovka pestrá neboli Coriolus versicolor je chorošovitá houba z čeledi Polyporaceae, běžně se vyskytující v ČR: Na stránkách: Adaptogeny.cz / superionherbs.cz / mycomedica.cz / cinskyherbar.cz / vitalita.cz / Houbareni.cz.

Pro označení outkovka pestrá se používá několik rozdílných vědeckých názvů: Trametes versicolor, Coriolus versicolor nebo Polystictus versicolor. zdroj

Anglicky se jí říká Turkey Tail Mushroom neboli krocaní ocas (někdy také cloud mushroom – obláčková houba). Čínsky je nazývána yun zhi. Japonsky kawaratake. zdroj

[2] Dopis od Ministerstva zdravotnictví ČR, které tímto dopisem z 11. listopadu 2013, čj: 40422/2013/OVZ dalo podnět SZPI k vydání příslušného zákazu. Dopis MUDr. Anežky Sixtové ředitelky odboru ochrany veřejného zdraví ze dne 11. listopadu 2013. zdroj

[3] Rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Inspektorát v Praze. Protokol č. P180-1028513 ze dne 2. prosince 2013, SZPI, Inspektorát v Praze, kterým SZPI zahájil z podnětu MZd kontrolu se zaměřením na potravinu coriolus. Obsahuje také Opatření č. P180-10285/13/C ze dne 2. prosince 2013, kterým SZPI, Inspektorát v Praze coriolus zakázal. zdroj

[4] Doporučení Komise 97/618/EHS y 29. července 1997, která se týkají vědeckých informací a požadavků na zprávu o hodnocení bezpečnosti potravin. zdroj Od 25. listopadu 2015 platí nové nařízení EP a R (EU) č. 2015/2283 o nových potravinách. zdroj

[5] Paradoxně nebylo těžké vyhledat a zjistit, že v těchto následujících zemích se coriolus, jako doplněk stravy pro lidi, běžně prodává a jsou to navíc členské státy EU!: Německo – 1, 2, 3, 4; Francie – 1, 2; Španělsko 1, 2, 3; Portugalsko – 1; Anglie – 1; USA – Florida, Oregon, Michigan, Pensylvánie; Kanada – Québec.