Případ Coriolus
11. prosince 2013 vydala Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), Inspektorát v Praze opatření,[2] kterým v podstatě rozhodla o zákazu prodeje doplňků potravin obsahujících Coriolus versicolor (outkovku pestrou).[1] Dnes se v ČR prodává pouze jako „veterinární přípravek pro drobná domácí zvířata“.
Outkovka pestrá se již řadu let v ČR prodává jako doplněk stravy a z mnohých zdrojů zaznívají zkušenosti s jejím vynikajícím vlivem na podporu homeostázy, [9] tedy stavu celkové vnitřní rovnováhy tělesného organismu.
Coriolus versicolor neboli outkovka pestrá je přesněji chorošovitá houba z čeledi Polyporaceae, běžně se vyskytující v ČR, a nejedná se tedy o cizokrajnou houbu. [10]
Doktorka MUDr. Alena Veselá o houbě rozsáhle pojednává na svém osobním blogu, kde o outkovce píše: „Je používána po staletí v mnoha částech světa jako skvělé léčivo se silnými protibakteriálními, protivirovými a protinádorovými účinky. Je to jedna z nejprobádanějších medicinálních hub.“
Takzvaná poradní skupina Evropské komise, která zahrnuje i české úřady, však prohlašuje, že se jedná o takzvanou „potravinu nového typu“, s níž nemáme zkušenosti.
Co vedlo státní inspekci k zákazu prodeje outkovky pestré?
Hlavním argumentem zákazu prodeje outkovky pestré byla skutečnost, že ji takzvaná poradní skupina Evropské komise pojmenovaná CAFAB [11], zařadila na seznam „nových potravin“. Ad absurdum, je důvod zákazu prodeje outkovky. Orgán EU ji zakázal, protože údajně nikdo nebyl schopen doložit, že se houba v zemích EU prodávala před rokem 1997.
Oblastí „nových potravin“ bylo v ČR do 31. března 2015 pověřeno Ministerstvo zdravotnictví a jednání CAFABu se zúčastňoval pracovník Státního zdravotního ústavu (SZÚ) a jeho Centra zdraví, výživy a potravin. Právě zaměstnanci centra jsou za ČR spoluzodpovědní za uvedení Coriolusu (outkovky) na seznam „nových potravin“.
Co jsou potraviny „nového typu“ a „nové potraviny“
O potravinách nového typu podává zprávy Informační centrum bezpečnosti potravin při Ministerstvu zemědělství ČR. Níže udělejme krátkou exkurzi do vývoje této oblasti…
Ministerstvo zdravotnictví následně posílá dopis Státní zemědělské a potravinářské inspekci, informující o umístění Coriolu na seznam „nových potravin”, který má pouze doporučující charakter a není výsledkem legislativního procesu.
Protože od 25. listopadu 2015 platí nové nařízení Evropského parlamentu a Rady o nových potravinách [6] a také je v platnosti starší Nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 27. ledna 1997 o nových potravinách a nových složkách potravin,[3] rozhodla se Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) k následujícímu kroku.
Největší ad absurdum, je důvod zákazu prodeje outkovky pestré. Orgán EU ji zakázal, protože údajně nikdo nebyl schopen doložit, že se houba v zemích EU prodávala před rokem 1997.
11. prosince 2013 vydal Inspektorát SZPI v Praze opatření, [2] kterým v podstatě rozhodl o zákazu prodeje veškerých doplňků potravin obsahujících outkovku pestrou (Coriolus versicolor). Rozhodnutí opírá o umístění houby Coriolus na seznam „nových potravin“, v důsledku čehož by měl každý, kdo by chtěl houbu prodávat, od 1. ledna 2015 požádat Ministerstvo zemědělství, Odbor bezpečnosti potravin o schválení úmyslu houbu prodávat.
Přičemž zákaz prodeje coriolu (respektive jeho umístění na seznam „nových potravin“) byl vydán pouze proto, že údajně nikdo nebyl schopen doložit, že se coriolus v zemích EU prodával před rokem 1997, což požaduje směrnice EU z roku 1997. [3]
Co je CAFAB? Poradní orgán Evropské komise, označuje „nové potraviny“. Jak funguje?
Evropská komise, která dává podněty k vytváření zákonů, si bere pro různá odvětví poradní expertní skupiny. Jednou takovou „expertní skupinou“ je CAFAB, což je zkrácené označení pracovní skupiny Competent Authority Food Assessment Body. Tato pracovní skupina má na starosti určování takzvaných „potravin nového typu“ nebo „nových potravin“…
Inspekce v rozporu s rozhodnutím ministerstva a zdravotního ústavu
V soudním sporu, který nastal nedlouho po vydání rozhodnutí SZPI, vyšlo najevo, že pražský inspektorát Státní zemědělské a potravinářské inspekce vydal rozhodnutí o zákazu prodeje Coriolu v rozporu s rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví, kterým bylo povoleno uvádění příslušného doplňku stravy do běhu, a v rozporu s odborným posudkem Státního zdravotního ústavu.
Ministerstvo zdravotnictví ČR svým rozhodnutím ze dne 17. 8. 2006 vydalo souhlas s uvedením do oběhu doplňků stravy s názvy 1. Cordyceps, 2. Coriolus, 3. Reishi-lingzhi a rozhodnutí patřičně odůvodnilo. [7]
Státní zdravotní ústav vydal dne 25. 7. 2006 odborný posudek k posouzení nezávadnosti doplňků stravy Cordyceps, Coriolus a Reishi-lingzhi [8] kde přímo uvádí:
Odborné posouzení: (zdroj [8] )
Přípravky č. 1-3 jsou ve formě tablet. Přípravky jako účinné složky obsahují biomasu z mycelií a primordií (vývojové stadium plodnice) hub Cordyceps sinensis ( přípravek č. 1), Coriolus vesicolor (přípravek č. 2) a Ganoderma lucidum (přípravek č. 3). Dále jsou obsaženy povolené aditivní látky. Obsažený stearan hořečnatý je rostlinného původu.
V době vypracování předešlého posudku nám nebyly známy informace o obchodování výše uvedených složek na území EU před datem 15. 5. 1997, tj. dnem kdy vstoupilo v platnost Nařízení EP a R č. 258/1997 o nových potravinách a nových složkách potravin. Museli jsme tedy požádat ostatní členské státy EU o vyjádření, zda výrobky se zmíněnými složkami byly obchodovány na jejich území před 15. 5. 1997. Na počátku července 2006 vydala odborná skupina CAFAB, která se zabývá problematikou potravin nového typu v rámci EU, nový seznam zhodnocených složek potravin. Konstatujeme, že všechny tři dotazované komponenty nejsou považovány za složky potravin nového typu a byly hodnoceny jako složky používané v rámci EU do doplňků stravy. Na základě výše uvedeného tedy lze Vaše přípravky zařadit mezi doplňky stravy, k jejich složení, ani navrhovanému dávkování nemáme další připomínky.
Přípravky řadíme mezi doplňky stravy s obsahem potravních doplňků neuvedených ve vyhlášce. Podle § 11, odst. 2, písm. b) zákona č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích ve znění pozdějších předpisů, mohou být potraviny obsahující druhy potravních doplňků, dosud neuvedených ve vyhlášce uváděny do oběhu jen se souhlasem a za podmínek stanovených rozhodnutím MZ.
Část textu české etikety, kde je uvedeno složení přípravku, jsme parafovali. Parafovaný text přiložte k žádosti o závazný posudek na MZ. Současně upozorňujeme, že aditivní látky uváděné v textech českých etiket musí být označeny českými názvy (silica – oxid křemičitý, mikrokrystalline cellulose – mikrokrystalická celulóza, magnezium stearate- stearan hořečnatý). Etikety v tomto smyslu doporučujeme opravit a rovněž dodat na MZ.
ZÁVĚR:
Závěrem tedy shrnujeme, že složení výrobků č. 1 – 3 a výsledky mikrobiologického a chemického vyšetření považujeme za akceptovatelné. Pokud budou přípravky uvedeny na český trh musí být značeny v souladu se závaznými předpisy (tj. zejména zákonem č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích ve znění pozdějších předpisů, vyhl. MZ č. 446/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin potravními doplňky, a vyhl. MZe č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků), a dále označeny údajem o doporučeném dávkování a upozorněními, jak je uvedeno na předložené námi parafované etiketě, tj:
Pro přípravky č. 1-3:
Doporučené dávkování: 2 – 6 tablet denně
Upozornění: Není určeno pro děti do 3 let
Toto vyjádření nenahrazuje rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví podle ustanovení § 11, odst. 2, písm. b) a odst. 4 zákona č. 110/98 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích ve znění pozdějších předpisů.
Doc. PhDr. Vladimír Kebza, CSc.
vedoucí Centra zdraví a životních podmínek
Rozpory mezi nařízením pražského inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce a výše uvedenými posudky vzbuzuje otázky, zda se v případě inspektorátu jedná o neznalost nebo účelové jednání. Více o průběhu soudního sporu pojednáme v dalším článku.
Hlavní osoby za zákazem coriolu
Níže uvádíme menší retrospektivu jmen lidí, kteří seděli na klíčových pozicích v době zákazu prodeje coriolu. Deník Epoch Times nenaznačuje jakoukoliv jejich přímou spojitost se zákazem. Na klíčových dokumentech MZd a SZPI, které zákaz outkovky pestré uvedli do pohybu, stojí pouze tato konkrétní jména – Anežka Sixtová a Petr Cuhra.
Ministerstvo zdravotnictví
Dopis z Ministerstva zdravotnictví (MZd) byl zaslán 11. listopadu 2013 za vlády premiéra Jiřího Rusnoka. MZd tehdy řídil ministr MUDr. Martin Holcát, MBA. Hlavním hygienikem byl MUDr. Vladimír Valenta, Ph.D. Ředitelem odboru strategie a řízení ochrany a podpory veřejného zdraví byl Stanislav Wasserbauer. A konečně osobou podepsanou pod dopisem z 11. listopadu 2013 je MUDr. Anežka Sixtová z Oddělení hygieny práce a pracovního lékařství MZd.
Státní zemědělské a potravinářské inspekce
Pod rozhodnutím Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) z 11. prosince 2013 o zákazu prodeje coriolu je podepsán Ing. Petr Cuhra, ředitel Inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Praze. V té době působil na postu vrchního ředitele Sekce kontrolní a právní ÚI SZPI pan Ing. Martin Klanica.
Stručná retrospektiva
5. 12. 2005 – informovala ČR prostřednictvím českého zástupce poradní skupiny CAFAB ostatní členy skupiny, že houbu Outlovku pestrou (Coriolus versicolor) považuje za potravinu nového typu. zdroj
7. 7. 2006 – byl Coriolus versicolor označen v katalogu nových potravin jako „nový“, uvedlo Ministerstvo zemědělství. zdroj
25. 7. 2006 – vydal Státní zdravotní ústav odborný posudek k posouzení nezávadnosti doplňků stravy Cordyceps, Coriolus a Reishi-lingzhi. zdroj (SZÚ uvádí že Coriolus není na seznamu „nových potravin“)
17. 8. 2006 – vydalo Ministerstvo zdravotnictví ČR souhlas s uvedením do oběhu doplňků stravy s názvy 1. Cordyceps, 2. Coriolus, 3. Reishi-lingzhi. zdroj
11. listopadu 2013 – zaslalo Ministerstvo zdravotnictví dopis, kterým upozornilo firmu PRAGON s.r.o. na uvádění neschválené složky potravin na trh. Tento dopis byl zaslán SZPI na vědomí, sdělilo MZe Epoch Times v e-mailové komunikaci 1. dubna 2020. zdroj
11. prosince 2013 – na základě vyrozumění od Ministerstva zdravotnictví vydala Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), Inspektorát v Praze opatření k zákazu prodeje potravin a doplňků stravy obsahujících Coriolus versicolor. zdroj
Klíčová otázka: Proč v prosinci 2013 vydává Státní zemědělská a potravinářská inspekce zákaz prodeje Coriolu, když už v roce 2006 byl Coriolus prověřen Státním zdravotním ústavem a jeho prodej schválen Ministerstvem zdravotnictví ČR?
Proces, kterým se dostal Coriolus na seznam „nových potravin“
Níže přetiskujeme komunikaci Ministerstva zemědělství s občany ČR v této věci, kdy ministerstvo zemědělství odpovídá 12. února 2018 na dotaz nevládní organizace Habeas Corpus na základě zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím.
Z níže uváděné komunikace mimo jiné vyplývá, že tvorba katalogu CAFAB není součástí legislativního procesu a není známo, z jakých důkazů a znalostí jednotliví účastníci jednání vycházejí.
Dále také, že český zástupce CAFABu nebral v potaz odborný posudek Státního zdravotního ústavu z 25. července 2006 [7] a rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ČR ze 17. srpna 2006. [8]
DOTAZ: „Jaké konkrétní důvody vedly pracovní skupinu CAFAB k rozhodnutí o změně statusu houby Coriolus versicolor v katalogu Novel Food (katalog CAFAB) z původně schválené potraviny na potravinu nového typu. Jak, kdy, kým a kde byla tato změna statusu objasněna a řádně odůvodněna.“
ODPOVĚĎ: Změna statusu houby Coriolus versicolor proběhla v období, kdy se jednání a komunikace v rámci CAFAB účastnil zástupce SZÚ.
Odbor bezpečnosti potravin proto oslovil SZÚ, který sdělil, že s odstupem času je značně složité zpětně dohledávat e-mailovou komunikaci a dokumentaci pro jednotlivé řešené případy. Dále SZÚ sdělil, že dle jeho stanoviska v České republice nejsou k dispozici žádné informace o legálním použití houby Coriolus versicolor jako potraviny nebo složky v potravních doplňcích před 15. květnem 1997.
Současné byli osloveni i současní členové Pracovní skupiny CAFAB s otázkou, proč se rozvinula diskuse, na jejímž základě byl změněn status této houby.
Z této diskuse vyplynulo, že ve Velké Británii je uvedená houba považována za léčivo, ve Francii ji považují za nejedlou houbu. Historie konzumace ve významné míře, která by prokázala bezpečnost houby Coriolus versicolor pro spotřebitele, byla v roce 2005 zpochybněna zástupcem Maďarska. V roce 2011 byla diskuse nad historií konzumace ve významné míře z podnětu Polska otevřena znovu. Historie konzumace nebyla opět žádným členským státem potvrzena. Na základě informací sdělených jednotlivými členskými státy došlo k dohodě, že bezpečnost výrobku musí být prokázána autorizačním procesem dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/1997 o nových potravinách.
Tato skutečnost byla reflektována i v Katalogu potravin nového typu.
Z emailové komunikace mezi členy CAFAB týkající se statusu Coriolus versicolor, kterou ze svého archivu poskytli rakouští kolegové, plyne následující:
– 16. 11. 2005 informoval zástupce Maďarska ostatní členy CAFAB o skutečnosti, že má pochybnosti o některých položkách v Katalogu PNT, jednou z těchto položek byla i houba Coriolus versicolor;
– dne 24. 11. 2005 Portugalsko poukázalo, že výrobky s touto houbou byly uvedeny na portugalský trh až po květnu 1997;
– ČR informovala dne 5. 12. 2005 prostřednictvím zástupce v CAFAB ostatní členy, že tuto houbu považuje za potravinu nového typu;
– 18. 4. 2006 Portugalsko sdělilo, že Coriolus versicolor ve formě doplňků stravy je na trhu od roku 2001;
– 16. 5. 2006 Francie informovala, že Coriolus versicolor považuje za nejedlou;
– dne 27. 4. 2011 vzneslo Polsko na ostatní členy CAFAB dotaz, zda považují doplňky stravy obsahující Coriolus versicolor za potravinu nového typu;
– dne 7. 6. 2011 požádala portugalská Associação Portugesa de Suplementos Alimentares rakouské Ministerstvo zdraví o informace o historii konzumace v potravinách nebo doplňcích stravy před 15. 5. 1997. Historie konzumace, která nebyla v Portugalsku doložena, byla zjišťována na žádost národní autority Portugalska;
– následně dne 8. 6. 2011 Portugalsko informovalo členy CAFAB, že má pochybnosti o dokumentaci, která byla předložena k prokázání historie konzumace ve významné míře před 15. 5. 1997, proto požádalo ostatní členské státy o jejich názor;
– Velká Británie reagovala dne 5. 7. 2011 sdělením, že výrobky s uvedenou houbou považuje za léčivo;
– dne 6. 7. 2011 informovala Itálie, že Coriolus versicolor ve formě doplňku stravy považuje za potravinu nového typu.
DOTAZ: „Zda bylo nějak ověřeno, zda některý z členských států EU ve věci houby Coriolus versicolor v návaznosti na předchozí otázku nepožádal o změnu statusu. Pokud ano, jak, kdy, kým a kde a jakým způsobem byla tato změna statusu objasněna a řádně odůvodněna“.
ODPOVĚĎ: O vyjádření ke statusu a jeho změně v Katalogu potravin nového typu byli požádáni současní zástupci v Pracovní skupině CAFAB. Sdělené informace jsou uvedeny v předchozím dotazu.
Od 1. 4. 2015, tedy od doby, kdy se zasedání CAFAB začal účastnit zástupce Ministerstva zemědělství, odboru bezpečnosti potravin, žádný členský stát neotevřel otázku historie konzumace ve významné míře houby Coriolus versicolor a nepožádal ani o změnu statusu v Katalogu.
DOTAZ: „Jaký je aktuální náhled jednotlivých členských států EU na používání houby Coriolus versicolor“.
ODPOVĚĎ: Náhledy jednotlivých členských států na používání houby Coriolus versicolor zůstaly od posledního projednávání (viz odpověď na první otázku) nezměněny. Při opětovném ověřování statusu této houby navíc zástupce Irska uvedl, že za důležité považují to, co je uvedeno v aktuální verzi Katalogu potravin nového typu.
Článek byl aktualizován 18. května 2020.
Připravujeme: Průběh soudního sporu v případu Coriolus…
Poznámky:
[1] Outkovka pestrá neboli Coriolus versicolor je chorošovitá houba z čeledi Polyporaceae, běžně se vyskytující v ČR: Na stránkách: Adaptogeny.cz / superionherbs.cz / mycomedica.cz / cinskyherbar.cz / vitalita.cz / Houbareni.cz / Wikipedie
Pro označení outkovka pestrá se používá několik rozdílných vědeckých názvů: Trametes versicolor, Coriolus versicolor nebo Polystictus versicolor. zdroj
Anglicky se jí říká Turkey Tail Mushroom neboli krocaní ocas (někdy také cloud mushroom – obláčková houba). Čínsky je nazývána yun zhi. Japonsky kawaratake. zdroj
[2] 11. prosince 2013 uskutečnila Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Inspektorát v Praze opatření čj: SZPI/AA 138-406/2013. zdroj (Poznámka ke zdroji: Zde v dokumentu se proti krokům SZPI ohrazuje spol. Pragon, která prodává doplňky stravy obsahující Coriolus na základě odborného posudku SZÚ z roku 2006 – viz [8] a rozhodnutí MZd z roku 2006 [7])
[3] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/1997 ze dne 27. ledna 1997 o nových potravinách a nových složkách potravin. zdroj
[4] Doporučení Komise 97/618/EHS y 29. července 1997, která se týkají vědeckých informací a požadavků na zprávu o hodnocení bezpečnosti potravin. zdroj
[5] Potraviny nového typu: Na stránkách bezpecnostpotravin.cz / Informační centrum bezpečnosti potravin zdroj / Výběr z vyhledavače na stránkách EFSA zdroj / Na stránkách FSSC zdroj
[6] Od 25. listopadu 2015 platí nové nařízení EP a R (EU) č. 2015/2283 o nových potravinách. zdroj
[7] Ministerstvo zdravotnictví ČR svým rozhodnutím čj: OVZ-35.0 – 10.8.06-34609 ze dne 17. 8. 2006 vydalo souhlas s uvedením do oběhu doplňků stravy s názvy 1. Cordyceps, 2. Coriolus, 3. Reishi-lingzhi. zdroj
[8] Státní zdravotní ústav vydal dne 25. 7. 2006 odborný posudek čj: 1872/06 k posouzení nezávadnosti doplňků stravy Cordyceps, Coriolus a Reishi-lingzhi. zdroj
[9] Homeostáza – stálost vnitřního prostředí organismu a stálost tělesných pochodů, vč. různých mechanismů, které tuto stálost zajišťují. Přesto, že na organismus působí neustálé změny, jeho vnitřní parametry jsou udržovány v relativně stálých rozmezích. Regulace probíhají na zpětnovazebním principu. Myšlenku o stálosti vnitřního prostředí organismu poprvé vyslovil roku 1857 Claude Bernard, autorem pojmu homeostáza je Walter B. Cannon (1. pol. 20. stol.). zdroj
[10] Outkovka pestrá (Trametes versicolor, někdy také Coriolus versicolor) je dřevokazná houba rostoucí prakticky po celém světě. Je velmi adaptivní a proto se vyskytuje v tropickém, subtropickém i mírném pásmu. Vyskytuje se hlavně na odumírajícím dřevě, nejvíce v listnatých lesích. Podporuje rozklad starého dřeva, způsobuje bílou hnilobu dřeva. Roste od jara až do podzimu, ale plodnice lze sklízet celý rok. zdroj (MUDr. Alena Hamplová)
[11] CAFAB – Oprávněný orgán pro posuzování potravin – anglicky Competent Authority Food Assessment Body (CAFAB). Každá země určí úřad, který se stane členem CAFAB a tento úřad určí konkrétní zodpo vědné osoby, které se budou tématikou „nových potravin“, což je náplní činnosti CAFAB, zabývat.
Seznam vnitrostátních orgánů odpovědných za provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 týkajícího se nových potravin a nových potravinových složek zveřejňuje Evropská komise zde.
