Pozn.: Tento článek je prozatím stále živý a otevřený k dalšímu doplňování informací.
Evropská komise[1], která dává podněty k vytváření zákonů, si bere pro různá odvětví poradní expertní skupiny. Jednou takovou „expertní skupinou“ je CAFAB, což je zkrácené označení pracovní skupiny Competent Authority Food Assessment Body [6]. Tato pracovní skupina Evropské komise má na starosti určování takzvaných „potravin nového typu“ nebo „nových potravin“. [9]
Zjistit, kdo je členem této skupiny a jak pracuje je pro obyčejného smrtelníka, poměrně složité. Skupina nemá veřejně dostupné internetové stránky, aktuální seznam členů se neuvádí pod názvem CAFAB a ani Evropská komise nebo Evropský parlament o ní na svých stránkách pod pojmenováním CAFAB nic nezveřejňují. Používání různých označení pro tu samou skupinu (a to nejenom v tomto případě) skutečně přispívá k nepřehlednosti orgánů podílejících se na chodu Unie.
Pouze tu a tam nalezneme dokument, kde se uvádí, že CAFAB o něčem rozhodl nebo přidal do svého seznamu či katalogu „nových potravin“. Snadněji nalezneme katalog nových potravin na stránkách Evropské komise a přímo v katalogu můžeme rychle vyhledávat zde. V seznamu však nenaleznete podrobnosti, kdy a proč byla nějaká potravina na seznam zapsána.
Pokusy zorientovat se ve struktuře orgánů Evropské komise a pátrání po původu skupiny CAFAB a členech této skupiny skutečně připomínalo prosekávání džunglí. Nejednou jsem narazil na dva i více názvů pro jednu a tu samou instituci. Nejednou jsem si musel lámat hlavu, kdo pod koho vlastně spadá a nejednou kroutit hlavou nad spletitostí orgánů.
Nakonec z toho ale vznikl níže publikovaný článek doložený řadou zdrojů.
Co jsou potraviny „nového typu“ a „nové potraviny“
O potravinách nového typu podává zprávy Informační centrum bezpečnosti potravin při Ministerstvu zemědělství ČR. Níže udělejme krátkou exkurzi do vývoje této oblasti.
Od 15. května 1997 začíná Evropská komise vytvářet seznam takzvaných „potravin nového typu“, což mají být zejména geneticky modifikované organismy (GMO), aby mohla regulovat jejich výskyt, výrobu a prodej na území EU. Nařízení k této činnosti dal Evropský parlament 27. ledna 1997.[2] Dále k této věci vydala doporučení Evropská komise 29. července 1997. [8]
Jedná se zejména o potraviny a složky potravin, které obsahují geneticky modifikované organismy nebo se z nich skládají, jsou vyrobené z geneticky modifikovaných organismů nebo potraviny s novou nebo záměrně modifikovanou molekulární strukturou a další.
Tyto potraviny jsou vnímány jako potenciálně nebezpečné nebo minimálně jako potraviny, u nichž jsou účinky na lidské tělo a zdraví neznámé a je třeba je prověřit.
Od 25. listopadu 2015 začíná Evropská komise další „éru“ činnosti v této oblasti a místo „potravin nového typu“ nyní rozšiřuje svou působnost i na takzvané „nové potraviny“. [9] Stalo se tak v důsledku nového nařízení Evropského parlamentu a Rady EU. [11]
To jsou nově tedy další skupiny potravin, které se už nevztahují na GMO, ale na potraviny tradičně konzumované v zemích mimo EU. Ale zároveň do této skupiny mohou spadnout i potraviny v EU dlouhodobě prodávané a používané, u nichž nebyla doložena historie spotřeby v zemích EU před 15. květnem 1997.
Jaký je stav současné legislativy v oblasti „nových potravin“, naleznete v angličtině na stránkách Evropské komise zde.
Katalog „nových potravin“
Katalog nových potravin je seznam potravin nebo složek potravin, o kterých probíhala diskuze na evropské úrovni. Není úplný a nezměnitelný. Není právně závazný a nemá legislativní charakter, odpovídá 9. března 2020 tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství pan Vojtěch Bílý v e-mailové komunikaci s Epoch Times.
Potraviny jsou zařazovány do katalogu nových potravin na žádost členských států, takže než zařazení proběhne, mají jednotlivé členské státy možnost se k tomu vyjádřit skrze své určené instituce (v ČR Ministerstvo zemědělství, Odbor bezpečnosti potravin [7]).
Zařazení na seznam „nových potravin“ je tedy výsledkem diskuze skupiny CAFAB [6] a není právně závazné.
Co je to CAFAB
Zaměstnankyně českého Odboru bezpečnosti potravin při Ministerstvu zemědělství Epoch Times 27. února 2020 sdělila, že CAFAB je pracovní skupinou fungující pod Evropskou komisí. Zaměřuje se na problematiku „nových potravin“. [6]
Přesnou organizační strukturou a otázkou, pod koho přesně spadá činnost CAFABu, se zabýváme níže.
Kdo je členem CAFAB
Pracovní skupiny Evropské komise pro potraviny nového typu (CAFAB) se účastní zástupce každé členské země EU z úřadu zodpovědného za posuzování potravin „nového typu“. Což znamená, že členy pracovní skupiny CAFAB jsou zástupci jednotlivých členských států EU, mezi nimi samozřejmě i Česká republika.
U nás je to Odbor bezpečnosti potravin, který funguje v rámci Ministerstva zemědělství. „Který úřad se v jednotlivých zemích účastní jednání, záleží na přerozdělení kompetencí v jednotlivých členských státech,“ vysvětluje Ing. Michaela Jedličková z Odboru bezpečnosti potravin ČR v e-mailové komunikaci s Epoch Times.
Seznam úřadů, které se v jednotlivých členských zemích EU zabývají oblastí „nových potravin“ zveřejňuje Evropská komise zde. Tyto úřady konzultují, zda bude nějaká potravina přidána na seznam „nových potravin“. Součástí seznamu jsou i některé kontakty na úřady jednotlivých členských států. [7]
V ČR to bylo do 31. března 2015 Ministerstvo zdravotnictví a jednání CAFABu se zúčastňoval pracovník Státního zdravotního ústavu (SZÚ) a jeho Centra zdraví, výživy a potravin.
Od 1. 4. 2015 je zodpovědným orgánem Ministerstvo zemědělství, Odbor bezpečnosti potravin. [7]
Odbor bezpečnosti potravin je nejenom členem CAFABu a účastní se jeho jednání, ale také má za úkol zavádět do praxe rozhodnutí CAFABu. O tom, jak rozhodnutí zavádí do praxe, se dozvíte níže v článku.
Státní orgány jednotlivých zemí, mají zavádět do praxe nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 258/97 týkající se nových potravin a potravinových složek.
Jak CAFAB funguje
„Pracovní skupina se schází zpravidla 4x ročně, podle potřeby i vícekrát. Komunikace probíhá elektronicky. Pro tento účel je Generálním ředitelstvím zdraví a bezpečnosti potravin (DG SANTE) [5] zřízena, vedena a doplňována e-mailová skupina [7], v níž jsou zahrnuty e-maily zástupců jednotlivých členských států EU a Evropské komise,“ odpovídá ministerstvo zemědělství 12. února 2018 na dotaz nevládní organizace Habeas Corpus na základě zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím.
„Za Českou republiku je v této skupině zařazen funkční e-mail novelfoods@mze.cz a mail pracovníka, který se zasedání účastní. Výměna informací probíhá prostřednictvím e-mailové komunikace.
Výměna informací je zpravidla moderována zástupci DG SANTE [5]. Každý členský stát má možnost ověřit si zaslané informace a k diskutované problematice se vyjádřit. O závěru diskuse informují zástupci Evropské komise [1] ostatní členy CAFABu e-mailem nebo osobně při setkání CAFABu, i k tomuto závěru se mohou členské státy vyjádřit.
V současné době jsou informace týkající se historie diskutovaných případů Ministerstvem zemědělství ověřovány u Státního zdravotního ústavu, případně Ministerstva zdravotnictví. V případě otázek týkajících se vědeckých aspektů jednotlivých případů, je o konzultaci žádán Vědecký výbor fytosanitární a životního prostředí, který je poradním orgánem Ministerstva zemědělství v otázkách potravin nového typu.
V případě potřeby jsou informace předávány DG SANTE prostřednictvím Stálého zastoupení ČR při EU v Bruselu,“ dodává Ministerstvo zemědělství.
CAFAB a legislativa
Katalog CAFABu, tedy seznam „nových potravin“ nemá legislativní charakter a je pouze doporučující. „Katalog nových potravin není právně závazný,“ odpovídá 9. března 2020 tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství pan Vojtěch Bílý v e-mailové komunikaci s Epoch Times.
„Pracovní skupina CAFAB sama přímo žádné legislativní akty neschvaluje, ale připravuje je pro hlasování na Stálém výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva [13] (pozn.: výbor Evropské komise) dle komitologických postupů,“ píše Vojtěch Bílý.
Katalog „nových potravin“ nemá legislativní charakter a je pouze doporučující. „Katalog nových potravin není právně závazný,“ – tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství
„Odbor bezpečnosti potravin komunikuje s provozovateli potravinářských podniků a s dozorovými orgány ohledně projednávaných témat,“ uvádí Vojtěch Bílý. „Takže pokud některý provozovatel potravinářského podniku chce uvádět látku na trh a má pochybnosti o tom, že se jedná o novou potravinu a má k tomuto tvrzení podklady, může u Odboru bezpečnosti potravin požádat o konzultační postup pro určování statusu nových potravin,“ dodává Býlí z tiskového odboru Ministerstva zemědělství.
Organizační struktura
Nejprve trochu historie.
Z nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 z 28. ledna 2002 byly zřízeny instituce sledující bezpečnost potravin. zdroj
Vznikl Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), pro nějž byly stanoveny obecné zásady a požadavky potravinového práva. [4]
Vznikl Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat (PAFF Committee), který vytvořil podvýbor SCoFCAH [3], který měl zajišťovat stanovené postupy týkajících se bezpečnosti potravin a spolupráce s Evropskou komisí.
Činnost SCoFCAH řídí generální ředitelství DG SANTE, které moderuje komunikaci CAFABu s Evropskou komisí.
Úřady a komise
Níže nabízíme přehled úřadů, které jsou nějakým způsobem zapojeny do procesu určování „nových potravin“.
Evropská komise – EK
(European Commision – EC) [1]
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
European Food Safety Authority (EFSA) [4]
Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat
Standing Committee on Plants, Animals, Food and Feed (SCFCAH česky SCoFCAH [3]) je jednou ze sekcí Commitees on the Food Chain and Animal Health (PAFF Committee).
Generální ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin
DG SANTE (dřívější zkratka DG SANCO). [5] Vytváří a provádí politiky PAFF Committee týkající se bezpečnosti potravin a veřejného zdraví.
Oprávněný orgán pro posuzování potravin
Competent Authority Food Assessment Body (CAFAB). [6] Je podřízený DG SANTE.
Jak činnost CAFAB ovlivňuje ČR
Nejprve je dobré zmínit, že katalog CAFAB není součástí legislativního procesu.
To, co z jednání CAFAB vznikne, potom mají jednotlivé země brát jako doporučení. Seznam státních orgánů jednotlivých zemí, které mají tato doporučení tlumočit zodpovědným orgánům, naleznete například zde. V ČR je to Ministerstvo zemědělství a jeho Odbor bezpečnosti potravin.
V praxi se může stát, že se například od roku 2000 na trhu některé členské země EU, například v České republice, bude prodávat určitá potravina. Poté někteří členové CAFAB dají popud k zanesení této potraviny na seznam „nových potravin“, a tím spustí proces jednání.
Zástupci jednotlivých zemí na tento popud začnou reagovat a začne se zjišťovat, zda je u této potraviny možné doložit historii spotřeby před 15. květnem 1997 a jaké mají jednotlivé země s potravinou zkušenosti. A pokud historii spotřeby a zkušenosti nebude možné doložit, dá CAFAB podnět k zařazení potraviny do seznamu „nových potravin“.
Potom spadne tato potravina do katalogu „nových potravin“, pro které je třeba projít schvalovacím procesem, než mohou být prodávány na trhu potravin, pokud již před tím nebyla potravina odborně posouzena.
Aktivita Odboru bezpečnosti potravin v rámci CAFAB se týká pouze diskuse o potravině a následném uvědomění provozovatelů potravinářských podniků a dozorových orgánů o tom, že byla potravina umístěna na seznam „nových potravin“.
Příklad činnosti CAFAB na zákazu houby Coriolus versicolor
Prozatím není jasné, kdy došlo k zařazení houby Coriolus versicolor (česky Outkovka pestrá) [10] na seznam „nových potravin“, ale je známo, že 11. prosince 2013 uskutečnila Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Inspektorát v Praze opatření čj: SZPI/AA 138-406/2013. [12] Čímž v podstatě rozhodla o zákazu prodeje veškerých doplňků potravin a potravin obsahujících Outkovku pestrou.
Níže přetiskujeme komunikaci Ministerstva zemědělství s občany ČR v této věci, kdy ministerstvo zemědělství odpovídá 12. února 2018 na dotaz nevládní organizace Habeas Corpus na základě zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím.
Jak došlo k zákazu potraviny
Z níže uváděné komunikace mimo jiné vyplývá, že tvorba katalogu CAFAB není součástí legislativního procesu a není známo z jakých důkazů a znalostí jednotliví účastníci jednání vycházejí. Dalo by se tedy říci, že je celý proces „neprůhledný“.
DOTAZ: „Jaké konkrétní důvody vedly pracovní skupinu CAFAB k rozhodnutí o změně statusu houby Coriolus versicolor v katalogu Novel Food (katalog CAFAB) z původně schválené potraviny na potravinu nového typu. Jak, kdy, kým a kde byla tato změna statusu objasněna a řádně odůvodněna?“
ODPOVĚĎ: Změna statusu houby Coriolus versicolor proběhla v období, kdy se jednání a komunikace v rámci CAFAB účastnil zástupce SZÚ.
Odbor bezpečnosti potravin proto oslovil SZÚ, který sdělil, že s odstupem času je značně složité zpětně dohledávat e-mailovou komunikaci a dokumentaci pro jednotlivé řešené případy. Dále SZÚ sdělil, že dle jeho stanoviska v České republice nejsou k dispozici žádné informace o legálním použití houby Coriolus versicolor jako potraviny nebo složky v potravních doplňcích před 15. květnem 1997.
Současné byli osloveni i současní členové Pracovní skupiny CAFAB s otázkou, proč se rozvinula diskuse, na jejímž základě byl změněn status této houby.
Z této diskuse vyplynulo, že ve Velké Británii je uvedená houba považována za léčivo, ve Francii ji považují za nejedlou houbu. Historie konzumace ve významné míře, která by prokázala bezpečnost houby Coriolus versicolor pro spotřebitele, byla v roce 2005 zpochybněna zástupcem Maďarska. V roce 2011 byla diskuse nad historií konzumace ve významné míře z podnětu Polska otevřena znovu. Historie konzumace nebyla opět žádným členským státem potvrzena. Na základě informací sdělených jednotlivými členskými státy došlo k dohodě, že bezpečnost výrobku musí být prokázána autorizačním procesem dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/1997 o nových potravinách.
Tato skutečnost byla reflektována i v Katalogu potravin nového typu.
Z emailové komunikace mezi členy CAFAB týkající se statusu Coriolus versicolor, kterou ze svého archivu poskytli rakouští kolegové, plyne následující:
– 16. 11. 2005 informoval zástupce Maďarska ostatní členy CAFAB o skutečnosti, že má pochybnosti o některých položkách v Katalogu PNT, jednou z těchto položek byla i houba Coriolus versicolor;
– dne 24. 11. 2005 Portugalsko poukázalo, že výrobky s touto houbou byly uvedeny na portugalský trh až po květnu 1997;
– ČR informovala dne 5. 12. 2005 prostřednictvím zástupce v CAFAB ostatní členy, že tuto houbu považuje za potravinu nového typu;
– 18. 4. 2006 Portugalsko sdělilo, že Coriolus versicolor ve formě doplňků stravy je na trhu od roku 2001;
– 16. 5. 2006 Francie informovala, že Coriolus versicolor považuje za nejedlou;
– dne 27. 4. 2011 vzneslo Polsko na ostatní členy CAFAB dotaz, zda považují doplňky stravy obsahující Coriolus versicolor za potravinu nového typu;
– dne 7. 6. 2011 požádala portugalská Associação Portugesa de Suplementos Alimentares rakouské Ministerstvo zdraví o informace o historii konzumace v potravinách nebo doplňcích stravy před 15. 5. 1997. Historie konzumace, která nebyla v Portugalsku doložena, byla zjišťována na žádost národní autority Portugalska;
– následně dne 8. 6. 2011 Portugalsko informovalo členy CAFAB, že má pochybnosti o dokumentaci, která byla předložena k prokázání historie konzumace ve významné míře před 15. 5. 1997, proto požádalo ostatní členské státy o jejich názor;
– Velká Británie reagovala dne 5. 7. 2011 sdělením, že výrobky s uvedenou houbou považuje za léčivo;
– dne 6. 7. 2011 informovala Itálie, že Coriolus versicolor ve formě doplňku stravy považuje za potravinu nového typu.
DOTAZ: Bylo nějak ověřeno, zda některý z členských států EU ve věci houby Coriolus versicolor v návaznosti na předchozí otázku nepožádal o změnu statusu. Pokud ano, jak, kdy, kým a kde a jakým způsobem byla tato změna statusu objasněna a řádně odůvodněna?
ODPOVĚĎ: O vyjádření ke statusu a jeho změně v Katalogu potravin nového typu byli požádáni současní zástupci v Pracovní skupině CAFAB. Sdělené informace jsou uvedeny v předchozím dotazu.
Od 1. 4. 2015, tedy od doby, kdy se zasedání CAFAB začal účastnit zástupce Ministerstva zemědělství, odboru bezpečnosti potravin, žádný členský stát neotevřel otázku historie konzumace ve významné míře houby Coriolus versicolor a nepožádal ani o změnu statusu v Katalogu.
DOTAZ: „Jaký je aktuální náhled jednotlivých členských států EU na používání houby Coriolus versicolor?
ODPOVĚĎ: Náhledy jednotlivých členských států na používání houby Coriolus versicolor zůstaly od posledního projednávání (viz odpověď na první otázku) nezměněny. Při opětovném ověřování statusu této houby navíc zástupce Irska uvedl, že za důležité považují to, co je uvedeno v aktuální verzi Katalogu potravin nového typu.
Připravujeme pokračování… (viz vývoj „případu Coriolus“)
POZNÁMKY:
[1] Evropská komise (EK) je nadnárodní orgán Evropské unie, nezávislý na členských státech a hájící zájmy Unie. Komisi tvoří kolegium komisařů, z každé členské země EU jeden. zdroj Podrobněji v češtině o EK na stránkách Euroskop.cz. Aktuální seznam „komisařů“ EK je zde.
[2] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/1997 ze dne 27. ledna 1997 o nových potravinách a nových složkách potravin. zdroj
[3] Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat (SCoFCAH) – anglicky Standing Commitee on the Food Chain and Animal Health (SCFCAH) zřízený z nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002.
POZNÁMKA: Standing Commitee on the Food Chain and Animal Health (SCFCAH) je jednou ze sekcí Committees on Plants, Animals, Food and Feed (PAFF Committee) zdroj
Seznam nalezených textů o činnosti Standing Commitee on the Food Chain and Animal Health (Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat)
[4] Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) European Food Safety Authority
je orgán Evropské unie se sídlem v italské Parmě založený roku 2002. Úřad EFSA poskytuje vědecké poradenství o již existujících i nových rizicích v potravinovém řetězci.
Oficiální stránky úřadu / Více o úřadu na stránkách EU.
Většina práce EFSA se provádí na základě žádostí o vědecké poradenství Evropské komise, Evropského parlamentu a členských států EU. zdroj Grafické ztvárnění vědeckého postupu EFSA naleznete zde. Video spot o fungování EFSA zde.
[5] Generální ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin – DG SANTE (dřívější zkratka DG SANCO). DG SANCO má od 1. 1. 2015 novou zkratku DG SANTE – DG Health and Food Safety. zdroj / SANTE – DG Health and Food Safety na strákách Evropské komise zde /
Schéma organizační strukturyDG SANTE aktuální k 1. lednu 2015 zde.
Posláním Generálního ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitele je především příprava a aktualizace legislativy EU, týkající se péče o zdraví občanů Evropské unie. zdroj
Ředitelství DG Health and Food Safety provozuje oddělení Food processing technologies and novel foods, které se zabývá řízením výměny informací mezi členskými státy EU (jejich úřady pověřenými oblastí „nových potravin“) a Evropskou komisí. DG Health and Food Safety, SANTE E2 – Food processing technologies and novel foods tuto diskusi moderuje. zdroj
Posláním DG SANTE je především příprava a aktualizace legislativy EU, týkající se péče o zdraví občanů Evropské unie. Především ve vztahu k uplatňování jejich spotřebitelských práv. Dalším neméně významných úkolem je kontrola dodržování právních předpisů týkajících se výrobců, distributorů a prodejců potravin a kontrola implementace právních předpisů v členských zemích EU. zdroj (aktuální k 28.6.2006)
DG SANTE se stará o to, aby legislativa nezaostávala za praxí, aby právní předpisy plnily funkci ochrany bezpečnosti potravin. Do kompetencí DG SANTE spadá nejen příprava právních předpisů z této oblasti, ale také kontrola jejich dodržování. Zajímavé je, že nejen kontroluje, jak dodržují předpisy sami výrobci, distributoři apod., ale také jak členské státy EU včleňují evropské normy do svých národních právních systémů. zdroj (aktuální k 28.6.2006)
[6] CAFAB – Oprávněný orgán pro posuzování potravin – anglicky Competent Authority Food Assessment Body (CAFAB). Každá země určí úřad, který se stane členem CAFAB a tento úřad určí konkrétní zodpo vědné osoby, které se budou tématikou „nových potravin“, což je náplní činnosti CAFAB, zabývat.
Seznam vnitrostátních orgánů odpovědných za provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 týkajícího se nových potravin a nových potravinových složek zveřejňuje Evropská komise zde.
[7] E-mailová adresa pro dotazy na Komisi týkající se nových potravin je: SANTE-NOVELFOODS@ec.europa.eu.
ČR: Kontaktní osobou na Odboru bezpečnosti potravin ČR je (informace z 27. února 2020) Ing. Michaela Jedličková, případně vedoucí oddělení Ing. Petr Beneš. Kontakty zde. Dle informace Ministerstva zemědělství používá Česká republika v této skupině funkční e-mail novelfoods@mze.cz.
TIP: Náhodně nalezený seznam mezinárodních účastníků workshopu z prosince 2015 na téma „nových potravin“ zdroj
[8] Doporučení Komise 97/618/EHS y 29. července 1997, která se týkají vědeckých informací a požadavků na zprávu o hodnocení bezpečnosti potravin. zdroj
[9] Potraviny nového typu: Na stránkách bezpecnostpotravin.cz / Informační centrum bezpečnosti potravin zdroj / Výběr z vyhledavače na stránkách EFSA zdroj / Na stránkách FSSC zdroj
[10] Coriolus versicolor neboli Outkovka pestrá je chorošovitá houba z čeledi Polyporaceae, běžně se vyskytující v ČR: Na stránkách Wikipedie / superionherbs.cz / mycomedica.cz / cinskyherbar.cz / vitalita.cz.
[11] Od 25. listopadu 2015 platí nové nařízení EP a R (EU) č. 2015/2283 o nových potravinách. zdroj
[12] 11. prosince 2013 uskutečnila Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Inspektorát v Praze opatření čj: SZPI/AA 138-406/2013. zdroj (Poznámka ke zdroji: Zde v dokumentu se proti krokům SZPI ohrazuje spol. Pragon, která prodává doplňky stravy obsahující Coriolus na základě odborného posudku SZÚ z roku 2006 a rozhodnutí MZdr. z roku 2006)
[13] Stálý výbor pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva – odbor pro právní předpisy týkající se fytofarmaceutických látek. Anglicky: Standing Committee on Plants, Animals, Food and Feed Section (PAFF Committee). Viz bod [3]
STRUČNÝ SOUHRN K 7. dubnu 2020
Zodpovědná se zdá být Evropská komise. Ale konkrétněji je to EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin), který má sekci PAFF (Potravinový řetězec a zdraví zvířat) a zde funguje výbor SCFCAH (Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat) zde plní určitou koordinační úlohu DG SANTE (Generální ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin), kterému podléhá CAFAB (Oprávněný orgán pro posuzování potravin) a jeho česká sekce na Ministerstvu zemědělství – Odbor bezpečnosti potravin.
Organizační struktura EFSA, kde je viditelné, že pravděpodobně zodpovědná je sekce Animal and Plant Health Unit (není jasné, zda se jedná o synonymun uváděné sekce PAFF)
Jejím šéfem je veterinář Nikolaus Kriz
Nikolaus.Kriz@efsa.europa.eu
+39 0521 036 970
Zajímavost: Nikolaus Kriz byl před tím členem EMA (European Medicines Agency, EU / UK, London)
Čeští zástupci v EFSA
(Členové správní rady)
Libor Dupal
(Členové a pozorovatelé)
Petr Beneš (efsa.focalpoint@mze.cz zároveň zaměstnanec Ministerstva zemědělství ČR Petr.Benes@mze.cz)
(Členové a pozorovatelé poradního fóra)
Petr Beneš a Jitka Götzová (Jitka.Gotzova@mze.cz oba zaměstnanci Ministerstva zemědělství ČR)
Götzová a Beneš jsou také zároveň členové CAFAB.
Výše uvedené je platné k 7. dubnu 2020.
