Ústavní soud rozhodl: Bezodkladně propusťte Roberta Tempela z vězení

Případ Robert Tempel

Dnes rozhodoval Ústavní soud ve věci věznění Roberta Tempela, který byl minulý týden zproštěn viny v případu dvojnásobné vraždy. Zproštění přišlo až po pěti letech, kdy si za údajné vraždy odpykával trest doživotí. I po zproštění viny jej však zadržovala věznice v Bělušicích s odvoláním na jiný trest z roku 1999. Tempelovi obhájci označili jeho zadržování za „další selhání české justice“.

Ústavní soud vyhověl stížnosti Roberta Tempela. Podle České tiskové kanceláře musí nyní Okresní soud v Sokolově dát „bezodkladně pokyn k propuštění Tempela na svobodu“, neboť starší tresty si již odpykal. „Další držení ve výkonu trestu je neústavní,“ zdůraznil ústavní soudce Jaroslav Fenyk.

Vrchní soud v Praze a Krajské státní zastupitelství nechávaly zadržovat ve věznici Bělušice u Mostu Roberta Tempela, přestože jej 29. července 2021 Ústavní soud zprostil všech odsuzujících rozsudků ve věci obvinění z dvojnásobné vraždy. (pdf)

Obě instituce prohlásily, že Tempela zadržují kvůli porušení podmínky z roku 1999. Tento trest v délce 457 dní odnětí svobody však měl být podle dokumentu podepsaného ředitelem věznice Mírov nastoupen 27. května 2015 a ukončen 26. srpna 2016. (jpg1, jpg2)

Právní experti, se kterými deník Epoch Times případ konzultoval, se podivují nad chováním soudu i státního zastupitelství, protože Tempel strávil již 5 let ve vězení kvůli rozsudku, který Ústavní soud i Vrchní soud v Praze svými výroky zrušily. Strávil tedy ve vězení protiprávně 5 let a za tuto dobu by již tento trest v délce 457 dní odpykal čtyřikrát.

Případ získal mezinárodní pozornost poté, co se dostal k Evropskému soudu pro lidská práva, který rozhodl, že byl Tempel odsouzen protiprávně, a prohlásil, že se jedná o „selhání českého justičního systému“ (více zde). Ke stejnému závěru následně došel český Ústavní soud (pdf), který zhodnotil postup soudce JUDr. Jiřího Lněničky (Vrchní soud v Praze) jako protiprávní a výrok Krajského soudu v Praze o vině obžalovaného vyhodnotil jako neplatný.

JUDr. Jiří Lněnička byl hlavním hybatelem případu ze strany Vrchního soudu v Praze. Případ 4x vrátil zpět Krajskému soudu v Plzni, když neuznal zprošťující rozsudky jako přijatelné.

Lněnička poté odebral případ Krajskému soudu v Plzni a přeložil proces ke Krajskému soudu v Praze. Tento soud již Tempela pravomocně odsoudil.

Podrobnější retrospektiva případu

Níže uvedená retrospektiva vychází částečně z dokumentu Evropského soudu pro lidská práva, který spadá pod Radu Evropy a mapuje případ stížnosti Tempel vs. Česká republika. (zdroj)

• 29. dubna 1996 byl Robert Tempel shledán vinným trestnými činy loupeže a nedovoleného ozbrojování a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v délce pěti let a šesti měsíců.

• 3. května 1999 byl podmíněně propuštěn. Zbývá mu ještě 457 dní trestu, který mu bude odpuštěn, pokud se ve zkušební době 5 let nedopustí dalších trestných činů.

• 4. března 2002 byl Tempel obviněn z vraždy dvou osob spáchané dne 20. srpna 2001.

• 10. ledna 2003 byl rovněž obviněn z loupeže a nedovoleného ozbrojování.

• 28. ledna 2003 je obžalován z vraždy dvou osob.

• 25. dubna 2003 byl obžalován z loupeže a nedovoleného ozbrojování.

• 2. května 2003 Krajský soud v Plzni tato řízení spojil ke společnému projednání.

• 4. března 2005 Okresní soud v Karlových varech rozhodl, že Tempel vykoná zbytek trestu (v délce 457 dní), z něhož byl podmínečně propuštěn 3. května 1999 (jpg)

• 27. dubna 2005 potvrdil vrchní soud odsouzení za loupež. Tempel nastupuje trest v trvání třinácti let a šesti měsíců.

•  Od září 2004 do března 2007 Krajský soud v Plzni Tempela čtyřikrát osvobodil z obvinění vraždy a nedovoleného ozbrojování. Vrchní soud v Praze ale zprošťující verdikty pokaždé zrušil.

•  Vrchní soud v Praze odebral případ Krajskému soudu v Plzni a přeložil proces ke Krajskému soudu v Praze. Poté Tempela tento soud pravomocně odsoudil. 26. listopadu 2008 uznal Krajský soud v Praze Tempela vinným trestným činem dvojnásobné vraždy a vyměřil mu doživotní trest odnětí svobody.

• V roce 2012 sepisuje Albert Žirovnický ve věci Tempelova případu dovolání k Evropskému soudu pro lidská práva a podává stížnost.

•  25. června 2020 vynesl Evropský soud pro lidská práva konečný rozsudek, v němž konstatoval „dysfunkci ve fungování soudnictví“ v České republice a pochybení soudu v kauze Tempel. (zdroj) Více zde…

•  Ústavní soud 29. července 2021 ve 13.30 ruší výrok Krajského soudu v Praze (pdf) a vrací jej do bodu, kdy byl Tempel Krajským soudem v Plzni nepravomocně zproštěn viny ve věci nedovoleného ozbrojování a dvojnásobné vraždy.

•  5. srpna 2021 – Pražský vrchní soud rozhodl, že se Tempel nebere do vazby, a zároveň vydal příkaz k jeho propuštění z výkonu doživotního trestu odnětí svobody. (Zdroj)

•  Krajské státní zastupitelství v Ústí n. Labem (pdf) a Vrchní soud v Praze (zdroj) tvrdí, že Tempel od 29. července 2021 vykonává zbytek trestu odnětí svobody v délce 457 dnů, z něhož byl podmínečně propuštěn 3. května 1999.

​Retrospektiva vykonaných trestů

Do 3. května 1999 Tempel odpykával trest odnětí svobody na dobu 5,5 roku.

3. května 1999 propuštěn na podmínku. Zbývá mu ještě 457 dní trestu.

4. března 2002 je Tempel vzat do vazby kvůli obvinění z vraždy dvou osob.

27. dubna 2005 nastupuje trest za loupež v trvání 13,5 roku. Tedy do 27. května 2015, protože byl ve vazbě od března 2002.

27. května 2015 nastupuje Tempel zbytek trestu v délce 457 dní, z něhož byl podmínečně propuštěn 3. května 1999 a ukončuje jej 26. srpna 2016. (jpg1, jpg2)

Od 26. srpna 2016 do 29. července 2021 odpykává Tempel doživotní trest odnětí svobody za dvojnásobnou vraždu.

29. července 2021 Ústavní soud zprostil Tempela všech odsuzujících rozsudků ve věci obvinění z dvojnásobné vraždy. (pdf) Do té doby strávil v rámci tohoto rozsudku ve vězení více než 5 let.

Od 29. července 2021 do 8. října 2021 je podle obhájců již 25 dní zadržován bez právního opodstatnění.

POZNÁMKA: Právo na spravedlivý proces je jedním ze základních pilířů právních řádů demokratických států, které svým občanům garantují nezávislou a nestrannou soudní moc. Podstatou tohoto práva je možnost domáhat se svých práv u nestranného soudu. Právo na spravedlivý proces se považuje za základní lidské právo a jeho porušení je postižitelné nejenom na zákonné úrovni, ale i prostřednictvím ochrany ústavněprávní. Právo na spravedlivý proces je jedním ze základních znaků demokratického právního státu. (zdroj)