Barevné pískovce, potrojná románská okénka, kamenné klenby
Když se vydáme cestou z Čáslavi na Kutnou Horu (vede tam cyklostezka č. 0128), za Třebešicemi narazíme na obec Církvice, spojenou s obcí Jakubem. Tam na nás jako zjevení čeká starobylý románský kostel, jeden z nejstarších ve střední Evropě.
Na poklidné návsi, naproti vesnické hospůdce, na vás shlíží kostelní věž s trojokénky ve dvou vrchních patrech, s klenbou románských oblouků. Dech starých časů vás ovane z pískově zbarvených zdí jednolodního tribunového kostela. Na východní straně je kostelík uzavřen okrouhlou apsidou.
„V Jakubu, který je dnes částí obce Církvice, se nachází výjimečný románský kostel sv. Jakuba, vysvěcený roku 1165. Fasády kostela jsou bohatě zdobeny lichými arkádami mezi lizénami, dále obloučkovým vlysem a především unikátní románskou reliéfní výzdobou.“ uvádí web kr-stredocesky.cz.
„Stavba ze 12. století nemá v Čechách obdoby. Výzdoba je nejrozsáhlejším zachovalým souborem románské plastiky u nás.“
Oltář ve sv. Jakubu. (Z. Danková / ET ČR) Zvon ve věži a výhled z trojoken. (Z. Danková / ET ČR)
Hned u vchodu vás překvapí barevné pískovcové reliéfy, jež zobrazují Krista a postavy dvou andělů v tympanonu.
V arkádách na jižní straně kostelíku se nacházejí další postavy, z nichž některé snad znázorňují svaté apoštoly Petra a Pavla, což není snadné určit. Figury v patře jsou dochované lépe než postavy v přízemí. Odborníci je berou jako největší dochovaný soubor románských plastik u nás.
Vysoká západní věž, dominanta kostela, byla nedávno opravena a zpřístupněna k prohlídkám.
Historie založení a vysvěcení
Proč Marie ze Švábenic se svými dvěma syny, Slaviborem a Pavlem, měla důvod založit tento kostel? Jako možný důvod se uvádí, že ji k tomu pohnuly výčitky svědomí a snaha vykoupit se. Mariin manžel Slavibor byl připomínán roku 1145, když se zúčastnil přepadení olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka u hradu Usobrno ve vsi Biskupicích. Po úmrtí jejího manžela Slavibora následně mohlo jít o vdovin krok ke smíření.
Když vstoupíme dovnitř, prostor není velký. Kráčíme po dlažbě, vzhlížíme ke kamenným obloukům na straně západní, k oltáři na straně východní. Obklopuje nás kamenná bytelnost. Obnova chrámu je dokončena. Můžeme vnímat, že po této půdě kráčely stovky kroků, mezi nimi kročeje krále Vladislava II. a jeho krásné manželky Judity Durynské, když byli přítomni vysvěcení chrámu.
Ve vitríně se nachází kopie listiny pražského biskupa Daniela, nalezená r. 1846 v olověné krabičce, dokládající, že svěcení kostela v roce 1165 se zúčastnil sám král Vladislav II. s chotí Juditou. Listina nasvědčuje, že tato událost musela mít značnou důležitost.
Mohutné oblouky a dlažba, která zná kroky krále Vladislava a Judity. (Z. Danková / ET ČR) Oblouk nesoucí stopy barevné výzdoby. (Z. Danková / ET ČR) 
Kopie světící listiny pražského biskupa Daniela z r. 1165, nalezená v olověné schránce roku 1846 za oltářem. (Z. Danková / ET ČR)
Když venkovními schůdky vystoupáme do věže, potkáme v ní dva zvony, Jakuba a Josefa. Z okenních oblouků je zajímavý výhled do kraje a dosahuje velké dálky a zajímavých míst.
Průvodce sděluje, že občas se tu koná svatba, občas koncert. Pravidelné mše zde slouženy nebývají.
Kostel sv. Jakuba náleží pod kutnohorskou římskokatolickou farnost Sedlec. Prohlídky jsou umožněny v letním období denně: 10–16 hod. Září, říjen – jen víkendy a svátky: 10–16 hod
Individuálně po dohodě: Tel: +420 737 338 158
