Bude to již téměř dva roky, kdy jsme se poprvé setkali s covidem-19. Od nadšeného šití roušek jsme se dostali k dnešku a – většina lidí „už toho má dost“. Je téměř prakticky nemožné, aby si člověk udělal názor sám. K dispozici nejsou konkrétní data.
Co všechno je zakázáno? Neprobíhá svobodná diskuze
Nejsou realistická čísla obětí covidu – nikoliv obětí s covidem. Rozcházejí se čísla očkovaných i těch bez vakcinace. Propagace očkování místy nabírá podobu honu na čarodějnice.
Martina Kociánová, Svobodné universum pozvala ke zpovědi Prof. MUDr. Jiřího Berana, aby tak vyplnili mezeru v informovanosti obyvatel, protože některé informace lidem jsou záměrně zamlčovány nebo smazávány a lidé se je mohou jen těžko dozvědět.
„Udělejme tečku za koronavirem.“ Ministerstvo zdravotnictví slibovalo – až bude vyšší procento naočkovaných, covid zmizí a vrátíme se do normálního života. Avšak nemocnice jsou v současnosti opět skoro plné. Sešli se v nich jak neočkovaní jedinci, tak i očkovaní. Takže – vakcinace se neprokázala jako pojistka proti onemocnění SARS CoV-2.
„Viník je jasný“
Viník je ovšem jasný: neočkovaný, nezodpovědný jedinec – na toho ukazuje ministr zdravotnictví prstem.
Jak je současná situace opravdu nebezpečná? Jsou kroky státu správné ? Anebo opakuje stejné chyby? ptá se Martina Kociánová.
Elitní epidemiolog a vakcinolog, Prof. MUDr Jiří Beran, odpovídá ve Svobodném universu. Jak už Prof. Beran zmínil, ti, kdo nařizují opatření v rámci eliminace onemocnění koronavirem, jakoby nechtějí, aby to skončilo. Důvody mohou být různé. Jeví se především to, že se vládním představitelům zalíbilo, že mohou ovládat další lidi. Může jít o pocit moci nebo nadvlády, a mohou v tom být i skryté ekonomické zájmy na pozadí.
Těžko říci, zda ti lidé u moci se pandemie skutečně obávají.
Pokud by věřili, že tato nemoc je opravdu smrtná, tak by strach převážil nad těmito motivacemi? ptá se moderátorka.
Myslím, že se jí nemusí bát vůbec nikdo tady, v České republice, odpovídá Prof. Beran. Máme systém testování. Víme, že osoby starší nad 60 let přispívají ve více než 90 % ke všem úmrtím, které tu máme. Jsou tu dobře zavedené nemocnice, jež jsou schopny léčit všechny komplikace těchto lidí.
Schází přednemocniční péče
Avšak máme tu hiatus, upozorňuje Prof. Beran, a tím je fakt, že u nás není poskytována žádná přednemocniční péče. Víme, že covid-19 způsobuje tři druhy komplikací u nemocných lidí: nedostatek bílých krvinek, srážlivost krve a na konci prvního týdne to bývá druhotný zápal plic.
V praxi to znamená, že po pozitivním testu necháváme tyto lidi, aby sami vyhodnotili svůj stav a podle něho se sami rozhodli, kdy si zavolají záchranku a nechají se převézt do nemocnice. Nikdo je nechce ošetřit. A v tom Beran vidí zásadní problém České republiky. V tomto mezičase není o lidi nikterak postaráno.
Rozdíl v konceptu
Jako epidemiolog musí Prof. Beran pracovat s určitým základním konceptem. A v tom konceptu je vždy příčina – a následek.
„Pro mne v této epidemii je příčinou onemocnění covid-19 a následkem je úmrtí. Pracuji na tom, že musím nějakým způsobem obstarat lidi z rizikové skupiny, kteří onemocní a kteří na to mohou zemřít.
Kdežto koncept těchto lidí, kteří nechtějí, aby to skončilo – je mylně nebo záměrně – jiný: u nich příčinou je virus a následkem je pozitivita. Proto stále brojí, aby se testovalo, zavíralo, aby nebylo tolik toho viru mezi lidmi – ale to se prostě ovlivnit nedá. To, co můžeme ovlivnit, je přednemocniční péče,“ konstatuje Beran.
„Proč se nezavede taková jednoduchá věc, jako je přednemocniční péče lidí starších, ale chodí se kontrolovat mladí lidé v restauracích?“
„V Singapuru, kde vymezili rizikovou skupinu lidí starších 50 let – každá taková osoba musí případě jít do tzv. před-karantény – a je sledována a vyhodnocována. V Singapuru to šlo udělat, ale tento proces se dá udělat stejně tak jako na Islandu, kde kontrolu provádí na dálku telefonicky. Parametry jsou zaznamenány do tzv. bezpečnostního aparátu – nemají zahlcené nemocnice, ale jejich smrtnost je dramaticky nižší než u nás.“
„Očkování v seniorní populaci význam má, i přesto, že lidé onemocní. Ale tohle se nepublikovalo. Každý člověk musí onemocnět. Výhodou seniorů je, že u nich nemoc proběhne mírně.“
„Není to epidemie jen těch neočkovaných, ale stejně tak je to epidemie těch očkovaných.“
„Lidé věří tomu, co slyšeli na jaře – že nemoc se chytá jen neočkovaných. Ale to zapříčiňuje, že když očkovaní onemocní covidem, přijdou do nemocnice již pozdě. Věří, že očkování je pojistka.
Nemůžete vytvořit kolektivní imunitu ve chvíli, kdy nemoc prodělávají i ti očkovaní.“
Jak se dívat na lidi neočkované? Podle J. Berana je to samozřejmě jejich volba. Z dat, která publikovaly pojišťovny, člověk po prodělání covidu je mnohem více imunitní, než očkovaný. Nechápe, proč se tlačí, že se musí vakcinovat celá populace, měli se naočkovat spíše senioři.
Monoklonální protilátky
„Ptám se příbuzných těch lidí, kteří na covid zemřeli, jestli jim nabídli aplikaci monoklonálních látek? My zde máme k dispozici desetitisíce dávek preparátu, který např. pomohl vyléčit prezidenta Trumpa velmi jednoduše. Tento lék je dostupný pro všechny lidi, kteří zemřeli, a já se ptám: Proč jim to někdo nenabídl?
Nebo to bylo cíleně, aby zemřeli? Aby se ukázalo – oni nebyli očkováni a my ty monoklonální protilátky budeme dávat někomu jinému?
Šance, že člověk přežije covid, a jsou mu aplikovány monoklonální protilátky, je v 90 procentech. Nechápu, proč ti lidé stále umírají,“ sdělil Prof. Beran.
„Myslím si, že tyto otázky měli položit příbuzní všech těch lidí, kteří zemřeli na covid,“ dodává Beran. Proč jim stát nedal šanci?
