Lidskoprávní organizace Amnesty International upozorňuje, že zmizelá čínská novinářka Čang Čan může být v ohrožení života, a organizuje akce na její podoru.
Paní Čang Čan v únoru 2020 přicestovala do města Wu-chan, aby informovala o epidemii způsobené wuchanským koronavirem. Odhalila přitom případy zatýkání nezávislých reportérů a reportérek a obtěžování, kterému čelili příbuzní obětí onemocnění.
Necelé 3 měsíce od příchodu do Wu-chanu Čang Čan zmizela. O pár dní později se zjistilo, že ji zadržuje policie v Šanghaji, vzdáleném od Wu-chanu více než 640 kilometrů.
Po více než ůl roce věznění byla 28. prosince 2020 odsouzena k odnětí svobody na 4 roky za údajné „vyvolávání sporů a podněcování nepokojů“.
Paní Čan však nespáchala žádný zločin, pouze využila svého práva na svobodu projevu, zakotvené v článku 19 Všeobecné deklarace lidských práv.
Krátce po uvěznění se rozhodla upozornit na svou nevinu protestní hladovkou. Podle informací, které oskytl její právník ji začali proti její vůli násilím krmit a více než tři měsíce ji zadržovali s nepřetržitě spoutanýma rukama i nohama.
Vězeňské orgány tím podle Amnesty International (AI) porušily absolutní zákaz mučení a špatného zacházení, k němuž Čínu zavazuje mezinárodní právo v oblasti lidských práv. Čang Čan je pdle AI vězeňkyní svědomí, kterou vězní jen za to, že si pokojně uplatňovala své právo na svobodu projevu tím, že informovala o onemocnění covid-19.
Aby se vyhnula dalším trestům, začala Čang Čan od 28. prosince opět dobrovolně jíst. Vážné obavy o její zdraví však podle AI přetrvávají, neboť by mohla být ve vězení vystavena dalšímu mučení a špatnému zacházení.
Čang Čan je v důsledku hladovky v ohrožení života
Čan začala držet protestní hladovku v červnu 2020. K soudnímu jednání, které se uskutečnilo 28. prosince 2020 u Lidového soudu v Pchu-tungu a o kterém se právní zástupce Čang Čan dozvěděl jen s desetidenním předstihem, přivezli Čang Čan na invalidním vozíku.
Před jednáním ji ve vězení násilně krmili a několik dní ji drželi spoutanou, aby jí zabránili odstranit si vyživovací trubici. Za trest, že hladovku vůbec začala, Čan více než 3 měsíce drželi spoutanou 24 hodin denně.
„Nemyslím si, že bude žít mnohem déle. Pokud se jí nepodaří přežít nadcházející zimu, doufám, že svět si ji bude pamatovat takovou, jaká byla kdysi,“ napsal na Twitteru její bratr Čang Ťü.
Během jednání prokurátoři obvinili Čang Čan, že prostřednictvím sociálních sítí šířila velké množství nepravdivých informací. Podle jejího právního zástupce však prokurátor nepředložil žádný konkrétní příklad jejího příspěvku s nepravdivými informacemi.
Koncem července 2021 byla hospitalizována kvůli těžké podvýživě, později byl však opět uvězněna. Zhan pokračuje v částečné hladovce i přesto, že její zdravotní stav se dramaticky zhoršuje.
Pozadí případu
Bývalá právnička Čang Čan se amatérsky věnuje novinářské práci, v rámci které informuje o politice a stavu lidských práv v Číně. V únoru 2020 přijela do města Wu-chan, které bylo v Číně ohniskem nákazy COVID-19. Pomocí online platforem jako Wech, Twitter a YouTube informovala o situaci ve městě, zadržování nezávislých novinářů a novinářek a obtěžování rodin lidí, kteří onemocnění podlehli.
Práce amatérských novinářů a novinářek byla primárním, ne-li jediným, zdrojem necenzurovaného zpravodajství o onemocnění covid-19 v Číně. Lidí, kteří se v Číně věnují amatérské žurnalistice, není mnoho, protože za šíření informací, které podléhají vládní cenzuře, čelí neustálému obtěžování, pronásledování a represím.
Existuje mnoho zpráv o tom, že čínské úřady obtěžují a trestají nezávislé novináře a novinářky, jakož i aktivisty a aktivistky, za zveřejňování informací o covid-19 na sociálních sítích. Známý právník a amatérský novinář Chen Qiushi například oznámil, že ho úřady obtěžovaly poté, co zveřejnil záběry z nemocnic ve Wu-chanu. Obyvatel Wu-chanu Fang Bin zveřejnil video, na kterém byla podle popisu mrtvá těla lidí, kteří podlehli onemocnění covid-19, za což jej čínské orgány na krátkou dobu zadržely.
Od vypuknutí onemocnění covid-19 bylo v Číně cenzurováno množství článků týkajících se nového koronaviru, včetně článků v médiích, jako například Caijing, nebo dokonce oficiálních mainstreamových médiích jako Beijing Youth Daily. Některé příspěvky na sociálních sítích, hashtagy a žádosti vyzývající k respektování práva na svobodu projevu byly rychle odstraněny nebo cenzurovány.
Trestný čin „vyvolávání sporů a podněcování nepokojů“ podle článku 293 čínského trestního zákona je definován velmi široce a nejasná formulace vede k tomu, že se často používá proti aktivistům, aktivistkám a obráncům a obránkyním lidských práv. Ačkoli se toto obvinění původně vztahovalo na činy, které narušovaly pořádek na veřejných prostranstvích, od roku 2013 se rozšířil i na online prostor. Odsouzeným za tento trestný čin hrozí trest odnětí svobody až na 5 let.
Zdroj: Amnesty International
