Milan Kajínek

20. 4. 2022

TÉMA: Diskuse o protiepidemických opatřeních

POZNÁMKA: Vědecké hodnocení negativních účinků vakcín proti onemocnění covid-19 stále probíhá a někdy je situace v této oblasti velice napjatá. Veřejnost si ale v každém případě zaslouží znát názory a zkušenosti obou stran a nemělo by docházet k cenzuře nebo k blokování veřejné diskuse o této závažné problematice. Při zveřejnění tohoto článku se opíráme o Ústavu, nejvyšší zákon České republiky, která občanům garantuje svobodu slova a svobodu tisku, naopak a cenzuru jmenuje jako „nepřípustnou“ [1]  Milan Kajínek, šéfredaktor The Epoch Times ČR


Lékařka z projektu Iniciativa 21 kontaktovala pacientku, která se obrátila na Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), kam nahlásila nežádoucí účinky po očkování proti onemocnění covid-19. Následně se svolením pacientky prostudovala její zdravotní dokumentaci a zveřejnila její svědectví společně s dalšími zkušenostmi lékařů (zde) a pacientů (zde).

Podle Iniciativy 21 má zveřejňování zkušeností s negativními reakcemi na vakcinaci „pomoci odstartovat veřejnou debatu o nežádoucích účincích vakcinace proti covidu-19 a přispět k objektivnímu posouzení přínosů a rizik očkování“ (zdroj), neboť dle SÚKLu je hlášeno pouze přibližně 5 % z celkového počtu veškerých nežádoucích účinků. (zdroj)

„Vzhledem k absenci oficiální debaty o možných nežádoucích účincích po očkování chceme dát prostor příběhům poškozených pacientů i zdravotnickým profesionálům, kteří se s případy nežádoucích účinků vakcín setkávají,“ uvádí Iniciativa 21.

Zkušenost ženy po 2. dávce vakcíny Pfizer

Níže je uvedena zkušenost občanky České republiky, které bylo v listopadu 2021 diagnostikováno podezření na zánětlivé postižení podkožních tkání (erythema nodosum: popis) či nekrotické změny v podkožní tukové tkáně (panikulitida: popis) a byla lékařem odeslána na odebrání vzorků z tkání (hlubokou kožní biopsii). Byl jí diagnostikován „zánět šlach“ a následně také nebezpečné akutní infekční onemocnění kůže (tzv. růže).

Identitu ženy na její žádost nezveřejňujeme. Redakce měla možnost ověřit její identitu, se svolením nahlédnout do její zdravotní dokumentace popisující průběh onemocnění a požádala MUDr. Janu Gandalovičovou z Iniciativy 21, aby tento případ, kterému se věnovala, okomentovala.

Žena (26 let): „V létě 2021 jsem šla na první dávku vakcíny Pfizer. Bezprostředně po aplikaci mne druhý den bolela ruka, nic hrozného. Tak jsem šla na druhou dávku, druhý den jsem měla teplotu a byla jsem unavená.

Po 3 týdnech mě začaly bolet nohy, byla jsem stále více a více unavená. Jeden den ráno jsem nemohla ani vstát z postele, jela jsem hned na chirurgii, myslela jsem, že mám něco s nártem. Lékař mi řekl, že mám nejspíše zánět šlach, po týdnu se mi udělaly na obou lýtkách a chodidlech velké červené horké fleky.

Šla jsem k praktickému lékaři, který mi řekl, že mám asi růži, dal mi na týden antibiotika, po týdnu jsem šla k němu na kontrolu.

Lékař mi řekl, že je to strašné, dal mi nějaké prášky na žíly, za 2 dny jsem už měla horečky skoro 40°C. Jela jsem na pohotovost, ani tam nevěděli, co se mnou. Nakonec jsem byla hospitalizována 2 týdny na přelomu října a listopadu na interní klinice. Dělali mi všelijaké testy, vše prý vyšlo v pořádku, dělali i biopsii ložisek. Nasadili mi kortikosteroidy, které mi pomohly, ale prý mám celý imunitní systém rozhozený.

Ptala jsem se, zda to může být z očkování, na to jsem nedostala přesnou odpověď, jen prý, že je to dlouho po očkování, takže to nebude tím. Já jsem si ale jistá, že to očkováním bylo. Nikdy jsem neměla žádné problémy s nohami ani s imunitním systémem, tak proč z ničeho nic se mi udělalo něco, na co nedokázali doktoři přijít, co to je, a proč se mi to vlastně udělalo?

Mám 2 malé děti a chodím do práce. Nevím, co bych dělala bez přítele, který se musel, když jsem nemohla vůbec chodit, o vše 2 měsíce starat. Já a ani on jsme nemohli chodit do práce, ale musel se doma starat o děti a domácnost a ještě i o mě, než jsem skončila v nemocnici.

Dnes už jsem bez práce, nohy mi stále otékají, nemohu stát delší dobu na nohou, lékař mi na to dal potvrzení. Na Státní ústav pro kontrolu léčiv jsem psala, ale nic dalšího s tím asi nedělali, nemám žádnou odezvu.“ (konec)

Další zkušenosti zveřejněné iniciativou 21 naleznete zde: pacienti, lékaři.

Na dotaz deníku The Epoch Times, zda požádala nebo se chystá požádat Ministerstvo zdravotnictví o odškodnění za negativní účinky vakcíny na své zdraví odpověděla:

„Přemýšlela jsem o tom hlavně kvůli tomu že jsem musela skončit kvůli těm problémům v práci, také kvůli tomu že jsem nemohla fungovat doma jako matka dvou dětí jelikož, než jsem se dostala do nemocnice tak pár týdnů jsem byla ráda že jsem si vůbec došla na WC a zpět do postele.

Když jsem ale četla že ještě nikomu žádné odškodnění vláda neschválila (zdroj), tak jsem to přestala řešit, že by to asi bylo zbytečné. Myslím si, že některé případy jsou horší než ten můj, a když to neschválili ani jim, tak bych asi šanci neměla. Hlavně jsem ani nevěděla, jak se toto vůbec řeší, jestli bych na to musela mít nějakého právníka, na kterého finančně nemám? Tak jsem to pak už přestala řešit.“

Komentář MUDr. Gandalovičové

Kardioložka MUDr. Jana Gandalovičová (uprostřed) na tiskové konferenci s lékaři, vědci, právníky, zdravotními sestrami, sociálními pracovníky, hasiči, policisty i vojáky v úterý 4. ledna 2022 v kavárně Do Oblak Cafe, Praha. (Milan Kajínek / The Epoch Times)

Kardioložka MUDr. Jana Gandalovičová z Iniciativy 21 výše uvedený případ, kterým se zabývala, v e-mailové komunikaci s deníkem The Epoch Times komentovala následovně:

Co jste schopna vyčíst ze zdravotní dokumentace této ženy?

Z dokumentace pacientky za hospitalizace jsou patrné diagnostické rozpaky, uváděno je několik možných diagnóz, původně byla ambulantně léčena jako tendinitida (zánět šlach), pak erysipel (růže) antibiotiky, bez efektu. Provedena biopsie kůže a podkoží, která je také nediagnostická. Ani při propuštění není jasné, o co se jedná, konečná diagnóza není stanovena. Jediné, co zabralo je léčba kortikoidy, které tlumí imunitní odpověď, takže se dá předpokládat podíl autoimunitní reakce. Dlouhodobá léčba kortikoidy je ale zatížena množstvím nežádoucích účinků.

Souvislost s podáním genetické vakcíny u dosud zcela zdravé mladé ženy se nabízí. V literatuře jsou popisovány kožní léze autoimunitně navozené jako je vaskulitida, erytema nodosum, lupus erytemathosus,  dokonce opožděné kožní reakce jsou reportovány u 1% jedinců po očkování proti covidu-19 (Delayed skin reaction after mRNA-1273 vaccine against SARS-CoV-2: a rare clinical reaction | European Journal of Medical Research | Full Text (biomedcentral.com),  literatura:Incidence of Cutaneous Reactions After Messenger RNA COVID-19 Vaccines | Dermatology | JAMA Dermatology | JAMA Network COVID-19: Skin Reactions to COVID-19 Vaccines – DermNet (dermnetnz.org)

Nedílnou součástí práce lékaře je naslouchat pacientům, dobře odebraná anamnéza často velmi napomůže stanovení diagnózy, ozřejmí etiologii obtíží. Zvlášť pokud se v případě genetických vakcín jedná o naprosto novátorskou technologii, která nebyla dříve použita.

Proto je na místě ostražitost, zvláště u zcela zdravých lidí, kteří předtím často covid-19 prodělali bez větších potíží a byli naočkování bez znalosti jejich imunitního stavu (hladina protilátek). Naprostá většina lidí, kteří mají nějaké nežádoucí účinky, trochu naráží na systém, protože jejich obtíže jsou často nelehce zařaditelné a mnohými odborníky zlehčovány. Pak sdílejí své příběhy na sociálních sítích a někdy napíší i na email Iniciativy 21.

Proč je dobré takové příběhy zveřejňovat?

Zveřejnění příběhů je důležité pro laickou i odbornou veřejnost. Jeden případ může být zcela náhodný, pokud se ale objeví více lidí s podobnými potížemi, o náhodu nejspíše nepůjde. Jedná se nám o dosažení nějaké informační rovnováhy a také o to, aby se medicína vrátila ke svým základům – k ars medicinae – umění léčit a k individuální medicíně, které je kombinací medicíny založené na vědeckém poznání, zkušenosti a empatii lékaře a právu pacienta rozhodovat o svém zdraví. Lékař vždy musí zvážit pro toho daného pacienta poměr risk / prospěch.

Není zveřejňování takových příběhů podobné tomu, jak média zveřejňovala záběry pacientů, kteří měli zemřít na onemocnění covid-19 a doplňovali je titulky jako: Nestihl se očkovat a zemřel na covid-19?

Mediální kampaň ministerstva zdravotnictví se zveřejňováním fotek nemocných covidem-19 z JIP se absolutně nedá srovnat se zveřejňováním příběhů lidí po očkování. Kampaň Ministerstva zdravotnictví ČR byla z mého hlediska zcela neetická, bez souhlasu nemocných či souhlasu rodiny zemřelých. A to v době, kdy prakticky primární a přednemocniční péče neexistovala.

Příběhy, které zveřejňujeme, jsou psány samotnými lidmi a zveřejňovány s jejich souhlasem. Jsou to vesměs smutné příběhy, nejhorší jsou samozřejmě ty, kde došlo k úmrtí.

Hlášeno je pouze 5 % nežádoucích účinků

Zdravotničtí pracovníci s pacienty na jednotce intensivní péče. Ilustrační foto. (Ariana Drehsler / AFP via Getty Images)

Čeští lékaři z Iniciativy 21 nedávno upozornili na skutečnost, že dle SÚKLu je hlášeno pouze přibližně 5 % z celkového počtu veškerých nežádoucích účinků (zdroj), což podle nich „vyvolává zcela zkreslený obraz o poměru přínosů a rizik očkování, a tedy poskytuje chybný základ pro odborné a politické rozhodování“.

Mluvčí českého Ministerstva zdravotnictví agentuře ČTK sdělil, že ministerstvo obdrželo žádosti o odškodné kvůli následkům očkování proti covidu-19 za téměř miliardu korun. Z 63 podaných žádostí však ministerstvo vyřídilo pouze 19 z nich a žádné nevyhovělo. (zdroj)

Tiskový mluvčí Ministerstva zdravotnictví Mgr. Ondřej Jakob sdělil deníku The Epoch Times 14. ledna 2022, že „očkování proti onemocnění covid-19 představuje tu nejvyšší ochranu před vážným průběhem onemocnění a zároveň nejefektivnější nástroj řešení pandemie“. Více…

Dle Ministerstva zdravotnictví se registrovat „k očkování mohou již děti od 5 let“. (zdroj) Dále ministerstvo směruje občany na stránky Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), kde jsou shrnuté otázky a odpovědi k vakcínám ComirnatySpikevaxVaxzevriaJanssen a Nuvaxovid. SÚKL zde vysvětluje „jak vakcíny účinkují, zda se vakcínami mohou očkovat kojící či těhotné ženy, alergici apod“.

SÚKL zjednodušil způsob hlášení nežádoucích účinků

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) nedávno výrazně zjednodušil způsob hlášení nežádoucích účinků lékařům, farmaceutům a jiným zdravotnickým pracovníkům, ale i pacientům a osobám zastupujícím pacienty. Hlášení tedy mohou podávat i laici, kteří si nemusejí být jisti tím, zda reakce byla způsobena vakcínou.

Formulář hlášení pro SUKL naleznete zde. Hlášení podezření na negativní účinky je velmi jednoduché a je zde vysvětlen postup a často kladené otázky. Elektronický formulář hlášení můžete vyplnit zde. Papírový formulář naleznete ke stažení zdea po vy plnění jejlzezaslat e-mailem, případně nahlásit telefonicky. Osobní údaje pacienta nejsou nutné, stačí jen datum narození a iniciály.

V šesti snadných rychlých krocích se uvedou všechny údaje, celé vyplnění trvá pět minut u jednoduchého případu a asi deset u komplikovaného.

Lékaři vyzývají pacienty i lékaře, aby nežádoucí účinky oznamovali

„Chtěl bych apelovat na všechny zdravotnické pracovníky, aby hlásili jakékoliv podezření na nežádoucí účinek, který se objeví po aplikaci vakcíny,“ řekl v souvislosti s tím epidemiolog a vakcinolog Prof. MUDr. Jiří Beran, CSc..

Primář jednotky intenzivní péče MUDr. Emil Berta, Ph.D. k nevyplňování hlášení o negativních účincích říká. „Lékaři nejsou nijak motivováni nežádoucí účinky hlásit. Jde sice o zákonnou povinnost, ale ta reálně není nijak vymáhána. Naopak, takové hlášení je pro často administrativou přetíženého lékaře jen další zátěží, která má logicky nižší prioritu než péče o pacienta a vedení zdravotnické dokumentace.”

Údaje o nežádoucích účincích očkování proti onemocnění covid-19 zveřejněné SÚKLem 4. dubna uvádějí hlášení počtu 12 161 podezření na negativní účinky po vakcínách. Celkový počet úmrtí podezřelých z nežádoucího účinku vakcín proti onemocnění covid-19 činí 174 hlášení.

Psycholožka Mgr. Kamila Hronová dodává, že se ve své psychologické praxi v poslední době setkává s příběhy lidí, kteří trpí následky po očkování. „Ač klienti chápou, že nejsem lékař a nemohu jim pomoci z medicínského hlediska, mají potřebu ventilovat svoji frustraci a bezmoc, kterou prožívají, když se snaží najít pomoc pro své problémy ve zdravotnictví.“

V některých případech Hronová uvádí, že její klienti „byli odbyti s tím, že to není možné, jindy lékař snad i uznal, že problémy mohou mít spojitost s prodělaným očkováním, ale v zásadě žádnou léčbu nenabízí“.

Podle kardioložky MUDr. Hany Štefaničové byly „vakcíny proti onemocnění covid-19 uvedeny na trh v situaci, kdy nebyly plně dokončeny klinické testy“. Kardioložka upozorňuje na to, že „ve studiích, na jejichž základě byly vakcíny schváleny, jsou závažné nedostatky a byly vynechány klíčové fáze výzkumu.“

Nově zveřejněné dokumenty, které na soudní příkaz postupně zveřejňuje americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) ukazují, že přirozená imunita ukázala být stejně účinná jako vakcína, a to jak z hlediska prevence infekcí, tak z hlediska prevence hospitalizací. Více…

Dle jednoho z formulářů, které byly zveřejněny jako součást druhé sady dokumentů týkajících se povolení vakcíny společnosti Pfizer, byl výskyt myokarditidy u očkovaných jedinců mnohem vyšší, než se dříve uvádělo.


POZNÁMKY:

[1] LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD

Hlava druhá

Lidská práva a základní svobody

Oddíl druhý

Politická práva

Článek 17

(1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.

(2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.

(3) Cenzura je nepřípustná.

(4) Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti. (zdroj)

Související články

Přečtěte si také

Další zelený předpis z Bruselu tentokrát míří na náklaďáky. Diesel bude postupně odstaven
Další zelený předpis z Bruselu tentokrát míří na náklaďáky. Diesel bude postupně odstaven

Nová evropská legislativa si v rámci boje s emisemi hodlá tentokrát posvítit na nákladní vozy a autobusy. Evropský parlament schválil ve středu předběžný návrh zákona, který drasticky sníží počet nových těžkých vozidel jezdících na naftu.

Celé vedení ODS v Ostravě obhájilo mandát, novou místopředsedkyní je Decroix
Celé vedení ODS v Ostravě obhájilo mandát, novou místopředsedkyní je Decroix

Jedinou novou tváří v nejužším vedení strany tak je místopředsedkyně poslaneckého klubu Eva Decroix.

Schillerová si neumí přestavit, že by ANO po volbách vytvořilo vládu s SPD
Schillerová si neumí přestavit, že by ANO po volbách vytvořilo vládu s SPD

Šéfka poslanců ANO Alena Schillerová si neumí přestavit, že by hnutí po příštích sněmovních volbách vytvořilo vládu s SPD.

Roste podíl černošských voličů, kteří se odvracejí od Joea Bidena a přecházejí k Trumpovi
Roste podíl černošských voličů, kteří se odvracejí od Joea Bidena a přecházejí k Trumpovi

S ohlédnutím se na preference voličů v prezidentských volbách 2020 současné průzkumy ukazují, že Joeu Bidenovi klesají u černošského etnika preference a Trumpovi naopak rostou.

Izraelský válečný kabinet se zatím neshodl na reakci na útok Íránu
Izraelský válečný kabinet se zatím neshodl na reakci na útok Íránu

Izraelský válečný kabinet dnes několik hodin jednal o reakci na noční íránský dronový a raketový útok na Izrael, na postupu se však zatím neshodl.