Maďarsko přistoupilo na platební podmínky Moskvy pro odběr ruského plynu. Podle agentury ČTK to potvrdil americké televizi CNN maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
Důvodem je závislost země na ruské ropě a plynu, přičemž Maďarsko nemá podle Szijjártóa alternativy, jak si zajistit jiné zdroje či trasy dodávek surovin.
„Z Ruska pochází 85 procent našich dodávek plynu a 65 procent našich dodávek ropy. Proč? Protože to určuje infrastruktura. Není to legrace, my jsme si tuhle situaci nevybrali,“ citovala ČTK Szijjártóa. Maďarsko patří k několika státům unie, které jsou proti navrhovanému zákazu dovozu energetických surovin z Ruska, které navrhuje Evropská unie.
Ve středu ráno ruská plynárenská firma Gazprom zastavila dodávky plynu do Polska a Bulharska. Jako důvod uvedla, že tyto dvě země omítly platit za plyn v rublech, tak jak ruská vláda požaduje. Požadavek na placení za plyn v rublech je jednou z odpovědí Ruska na západní sankce. Ruský prezident Vladimir Putin po reakci západních zemí na „speciální vojenskou operaci“ na Ukrajině prohlásil, že odběratelé z „nikoliv přátelských zemí“ budou muset platit za plyn v rublech.
Poté, co tento Putinův návrh evropské země zamítly s tím, že jde o porušení již uzavřených dohod, ruská strana navrhla schéma, že odběratelé ruských surovin si musí otevřít dva účty u Kremlem ovládané Gazprombank: jeden devizový a druhý v rublech. Odběratelé pak za energie platí v dolarech nebo v eurech a Gazprombank poté částku převede na rublový účet, uvádí ČTK.
Agentura Bloomberg, která se odvolala na zdroj blízký Gazprombank, ve středu napsala, že takové účty si už otevřelo deset evropských odběratelů ruského plynu a čtyři z nich tímto způsobem zaplatili.
„Rusko se rozhodlo, že je potřeba rozklížit dosavadní relativně pevnou jednotu Evropy v sankcích a vyzbrojování Ukrajiny přes zastavení dodávek plynu do Polska a Bulharska. Přesně podle metody rozděl a panuj,“ okomentovala situaci analytička serveru Echo 24 Lenka Zlámalová.
K „zavření kohoutků“ došlo den poté, co nové zbrojní dodávky na Ukrajinu ohlásily dvě klíčové země, které předtím se svými reakcemi poněkud váhaly, tedy Německo a Francie, upozorňuje Zlámalová.
„Německý a francouzský nástup do dodávek zbraní jistě v Moskvě vyvolal dojem, že je to nepříjemná jednota Evropy. No a jak ji rozbít? Přes nejzranitelnější místo. Plyn. Některým vypneme, abychom v jiných vyvolali strach,“ dodává Zlámalová.
