Pentagon spolupracuje s Muskovou společností SpaceX na prozkoumání možností globálního využití vesmírných lodí této společnosti k vysazování vojáků a vybavení do „ohnisek napětí“.
Z částečně redigovaného kontraktu, kterou získal The Intercept prostřednictvím žádosti dle zákona o svobodném přístupu k informacím, vyplývá, že spolupráce armády se soukromou vesmírnou společností zahrnuje širokou škálu výzkumných iniciativ.
Dohoda o spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje (pdf) popisuje společné úsilí logistické složky americké armády (USTRANSCOM) a společnosti SpaceX „společně zkoumat možnosti komerční vesmírné dopravy jako způsobu přepravy, který by urychlil globální dodávky materiálu a personálu ministerstva obrany (MO)“.
Mezi vojenskými projekty roste trend pro využití komerční vesmírné technologie s cílem převést je na vojenské použití s mnohem menšími náklady, než kdyby armáda prováděla výzkum a vývoj vlastních technologií od základů.
Jedním z očekávaných výsledků dohody o výzkumu jsou raketové „síly rychlé reakce“, které by v krátkém čase mohly vyslat vojáky nebo vybavení kamkoliv na světě s využitím Starship společnosti SpaceX. Starship je vesmírná loď opakovatelného použití, která je v současné době ve vývoji.
Ministerstvo obrany se domnívá, že plně integrovaný a opakovaně použitelný startovací a přistávací systém Starship by mohl být připraven mezi lety 2025 a 2030, a počítá s několika velmi konkrétními scénáři využití této technologie.
„Schopnost demonstrovat vesmírnou přepravu z místa na místo by mohla odradit nestátní aktéry od agresivních akcí vůči Spojeným státům,“ uvádí se v dohodě.
Navzdory vědeckofantastickému podtextu navrhovaného projektu jsou jednotky využívající vesmírné lodě v hledáčku MO již dlouho.
Již v roce 1964 představil navrhovaný projekt „Ithacus“ (pdf) „koncepci raketově poháněné přepravy vojsk, která se může potenciálně vyvinout z opakovaně použitelného raketového motoru budoucnosti“.
Tento projekt se snažil představit budoucnost, v níž by armáda využívala raketové technologie pro přepravu vojáků o velikosti praporu, který by mohl rychle reagovat na krizové situace kdekoli na světě během jedné hodiny.
O 60 let později se tato vize naplňuje a vedení americké armády věří, že se podaří aplikovat technologie SpaceX na problematiku moderního vedení války.
„V posledních zhruba 75 letech jsme byli omezeni na nadmořskou výšku kolem 12 km a rychlost 965 km/h coby našeho nejrychlejšího způsobu logistických dodávek – letecké dopravě,“ řekl v roce 2020 tehdejší zástupce velitele USTRANSCOM Dee Mewbourne.
Přesto je nasazení „vesmírných mariňáků“ v dohledné době nepravděpodobné kvůli různým technickým a právním otázkám spojených s křížením vesmíru a vzdušného prostoru.
Z kontraktu jsou nicméně patrné další dvě klíčové možnosti, které by mohly být díky této technologii využitelné.
Prvním je zajištění kriticky zranitelných základen, které se nacházejí v dosahu raket nepřátelských sil. Druhým je poskytování logistické podpory pro zřizování rozmístitelných systémů leteckých základen za chodu, což by pomohlo americkým silám v konfliktních zónách vybudovat zcela operační předsunuté základny k zajištění projekce sil v regionech bez stálé přítomnosti jednotek.
Každý z těchto scénářů by významně zvýšil výsadkovou schopnost Spojených států a vedení války na ostrovech v případném konfliktu s komunistickou Čínou.
Překlad a redakční zkrácení původního článku: J. S.
