V pátek 26. srpna poskytl americký soudce Bruce Reinhart veřejnosti redigovanou kopii místopřísežného prohlášení, na jehož základě schválil pro FBI povolení k prohledání Trumpovy rezidence Mar-a-Lago na Floridě.
Ze silně redigovaného místopřísežného prohlášení (pdf) ministerstvem spravedlnosti vyplývá, že podnět k vyšetřování šel ze Správy národních archivů, se kterými Trump po odchodu z funkce ve věci prezidentských dokumentů komunikoval a spolupracoval.
Žalobci ministerstva v přísežném prohlášení tvrdili, že „existuje pravděpodobný důvod se domnívat, že v prostorách [myšleno v Mar-a-Lago] zůstávají dokumenty obsahující utajované záznamy národní obrany a prezidenta“.
V dokumentu se dále uvádí: „… v souladu s tím toto místopřísežné prohlášení žádá o povolení prohledat ‚kancelář 45‘ [myšleno kancelář 45. prezidenta USA D. Trumpa] a všechny skladovací prostory a jakékoli další místnosti nebo místa, kde mohou být v rámci PROSTOR uloženy krabice nebo záznamy.“
Vzhledem k redakčním úpravám není jasné, jaké konkrétní údajně utajované dokumenty a prezidentské záznamy se v rezidenci měly nacházet a proč se ministerstvo spravedlnosti domnívalo, že je nutné kvůli nim provést razii v domě bývalého prezidenta.
Jak Trump, tak jeho pověřenec Kash Patel již dříve uvedli, že prezident před odchodem z funkce mnohé dokumenty odtajnil, na což měl zákonné právo.
Pokud jde o samotný zátah u exprezidenta, jde v americké historii o bezprecedentní akt, který již dříve někteří lidé ze zpravodajských a justičních kruhů označovali jako nepřiměřený, přehnaný či dokonce nezákonný. V reakci na zveřejnění místopřísežného prohlášení sdělil John Ratcliffe, bývalý ředitel národních zpravodajských služeb (DNI), že nic v dokumentu neodůvodňuje „extrémní přístup ministerstva spravedlnosti a FBI“.
Na základě žádosti demokratických zákonodárců, včetně předsedů zpravodajských výborů obou komor Kongresu, v současnosti spolupracuje ministerstvo spravedlnosti s kanceláří DNI na „vyhodnocení potenciálních rizik národní bezpečnosti“ zabavených dokumentů.
„Special Master“
Bývalý poradce Bílého domu Kash Patel 21. srpna pro Wall Street Journal řekl, že údajně tajné materiály, které si agenti FBI odvezli, „musely mít něco do činění s kauzou Russiagate. Musely mít co do činění s e-mailovým skandálem Hillary. Souviselo to se spoustou dalších věcí.“
O den později Trumpovi právníci požádali soud o jmenování osoby pověřené nezávislým dohledem, která by mohla přezkoumat zabavené dokumenty (angl. „Special Master“).
V reakci na v pátek zveřejněné přísežné prohlášení podali Trumpovi právníci na soud další návrh s argumentem, proč by měl být určen nezávislý dohled.
„Redigované přísežné prohlášení podtrhuje, proč by mělo být žádosti vyhověno. Neposkytuje totiž téměř žádné informace, které by navrhovateli umožnily pochopit, proč k razii došlo nebo co bylo z jeho domu odneseno,“ uvedli právníci.
V reakci na návrh federální soudkyně Aileen M. Cannonová v sobotu 27. srpna oznámila předběžný záměr jmenovat neutrální třetí stranu, která přezkoumá dokumenty zabavené FBI s odvoláním se na „výjimečné okolnosti“.
