Na zasedání Federálního rezervního systému (FED) USA 20. až 21. září 2022 představitelé vyzvali ke zvýšení úrokových sazeb v boji proti vysoké inflaci. Christopher Waller, guvernér amerického Federálního rezervního systému, souhlasí s tím, že by měla být zvýšena klíčová úroková sazba, i když to může jednoznačně omezit poptávku. Zároveň poznamenal, že není přesvědčen o tom, že se inflace výrazně sníží, zatímco občané se už ekonomické recese nebojí. Takové chování však může přímo znevýhodňovat měny zemí střední a východní Evropy.
Měnová politika a devizový trh
Co je to forexový trh? Jedná se o mezinárodní devizový trh, kde se obchoduje s měnami. Členové takového trhu směňují jednu měnu za druhou (tj. nakupují cizí nebo vlastní měny), aby vydělali peníze. Členové mohou dosahovat zisku na základě pohyblivého směnného kurzu mezi měnami. Obchodník v podstatě sleduje trend světových měn a nakupuje/prodává v závislosti na jejich úrovni. To znamená, že pokud například kurz amerického dolaru klesl, obchodník nakoupí tuto měnu s očekáváním, že brzy vzroste, a poté ji prodá. Při takovém úspěšném obchodu prodá měnu za vyšší cenu, než za jakou ji koupil, a rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou znamená pro obchodníka zisk.
Na druhé straně měnová politika je soubor nástrojů používaných národní centrální bankou ke kontrole celkové peněžní zásoby a podpoře hospodářského růstu a využívá strategie, jako je revize úrokových sazeb a změna požadavků na bankovní rezervy.
Základní úroková sazba amerického Federálního rezervního systému se postupně zvyšuje a blíží se k tzv. koncové sazbě, tedy k vrcholu. Představitelé Fedu zvýšili rozpětí sazeb z původních 3 až 3,25 % na 3,75 až 4 %. Přitom se přiklonili k razantnějšímu zvýšení na 4,4 % s tím, že nejvyšší zvýšení se očekává v roce 2023 na 4,6 %. Další zvyšování či snižování úrokových sazeb však bude záviset na ekonomickém vývoji. Očekává se, že ekonomika po současném růstu zpomalí, což je jev, který nebude mít vliv na trh práce.
Co znamená zvýšení sazeb pro evropské země?
Ačkoli se může zdát, že finanční politika zámořských zemí nemůže ovlivnit evropské země, opak je pravdou. Zvýšení úrokových sazeb americkou centrální bankou však nebude mít vliv na úrokové sazby evropských zemí. V Evropě je za tento úkol odpovědná Evropská centrální banka (ECB). Vzhledem k tomu, že zvyšování úrokových sazeb zpomaluje ekonomiku, investoři z USA investují méně kapitálu do rozvíjejících se zemí v Evropě. Největší příliv peněz z USA do evropských zemí byl zaznamenán v letech 2012 až 2014, kdy částka přesáhla 1 bilion USD. Právě zámořské investice mají významný vliv na rozvoj zemí střední a východní Evropy. Vzhledem k tomu, že se očekává příliv těchto peněz na domácí (americký) trh, lze očekávat zpomalení hospodářského růstu i v Evropě. Snížení investic však může vyvolat tlak na evropskou měnovou politiku a devizový trh.
Vzhledem k tomu, že zvyšování úrokových sazeb americkou centrální bankou přímo ovlivňuje evropské trhy, mohou měny jednotlivých evropských zemí oslabovat. Například před zasedáním České národní banky (ČNB) byla hodnota české koruny mírně slabší. Země střední a východní Evropy tak stojí před důležitou otázkou: „Zvýší se/ sníží úrokové sazby?“.
Jako nejlepší rozhodnutí se prozatím jeví ponechat úrokovou sazbu beze změny. V České republice se tlak na měnu zmírnil a další prognózy naznačují, že úroková sazba zůstane na úrovni 7 %. Polský zlotý oslabil o 0,17 % v důsledku úrokové politiky USA. Největší zásah však utrpěl maďarský forint, který oslabil o 0,62 %, což je největší ztráta v regionu, ale odborníci předpokládají, že pokud centrální banka udrží sazbu na stejné úrovni (18 %), hodnota maďarského forintu již dále klesat nebude.
Pro Evropu a eurozónu je zvýšení úroků ze strany Fedu většinově pozitivní. Lze to chápat jako výraz důvěry v to, že oživení v USA pokračuje příznivě, přičemž americká ekonomika je samozřejmě pro Evropu významným exportním trhem. Silný dolar vůči euru také v eurozóně uvolňuje měnové podmínky a ekonomice pomáhá.
