Situace německé ekonomiky se zdá být ještě dramatičtější, než analytici ještě nedávno předpokládali. Tajný dokument Evropské komise, který získal deník Bild, mapuje ekonomickou situaci v Německu jako nestabilní. Vysoké ceny energií ohrožují pracovní místa a malé a střední podniky. Stále více podniků uvažuje o tom, že upustí od investic – nebo se dokonce zcela odstěhují ze ze
USA a Čína se s energetickou krizí vyrovnávají lépe než EU
Podle zmiňovaného dokumentu dopadá energetická krize na EU mnohem silněji než na USA nebo Čínu, přičemž je německá ekonomika jednou z nejzranitelnějších. Ceny energií v Německu patřily již před válkou na Ukrajině k nejvyšším v Evropě a byly mnohonásobně vyšší než ve dvou největších světových ekonomikách.
Jak cituje ze získaného dokumentu deník Bild, nálada v průmyslu je nyní horší než na začátku pandemie covidu-19. Podle průzkumu „Evropského kulatého stolu pro průmysl“ 34 % všech rozhodujících osob ve firmách v současné době brzdí investice. Minimálně 15 % z nich dokonce plánuje zbrzdit investice natrvalo. Téměř 50 % respondentů již snižuje intenzitu podnikání.
Odbory požadují konkurenceschopné „průmyslové ceny elektřiny“
Každý čtvrtý podnik v Německu také plánuje outsourcovat výrobní zařízení a pracovní místa do zahraničí. Již loni na podzim varoval generální ředitel firmy BASF Martin Brudermüller v rozhovoru pro list Handelsblatt před ztrátou konkurenceschopnosti v Evropě. Podle vrcholového manažera by náklady na energie v Evropě mohly brzy dosáhnout trojnásobku nákladů v USA. Mnohem příznivější podmínky panují také na Blízkém východě.
Na začátku měsíce „bily na poplach“ i odbory a uspořádaly den akcí proti hrozbě deindustrializace. Například v německém chemickém průmyslu již 40 % podniků omezilo výrobu.
Předsedkyně DGB Yasmin Fahimi loni varovala před „ekonomickou sebevraždou“ pod praporem ochrany klimatu. IG Metall, IGBCE a IG BAU nyní varují před hrozícím rušením pracovních míst a uzavíráním závodů v energeticky náročných průmyslových odvětvích. První předseda IG Metall Jörg Hofmann volá po „průmyslové ceně elektřiny“. Jinak by energeticky náročná odvětví, jako je výroba oceli nebo hliníkárenský průmysl, mohla „dříve či později z Německa zmizet […]“.
Německo by se v roce 2023 mohlo stát zaostávajícím státem EU v oblasti růstu
Alarmující hodnocení, které obsahuje dokument Evropské komise, potvrzuje i Svaz německých průmyslových a obchodních komor (DIHK). V průzkumu bylo dotazováno 27 000 podniků a výsledné odpovědi ukazují, že každý čtvrtý německý podnik uvažuje o přesunu své výroby nebo služeb do zahraničí. I zde respondenti uvádějí jako důvod „vysoké ceny energií a nedostatečné zabezpečení dodávek“. Vedle chemického a ocelářského průmyslu projevuje stále větší ambice přesunout výrobu do zahraničí také německé strojírenství.
Také Evropská komise považuje za pravděpodobné, že Německo bude v roce 2023 z hlediska hospodářského růstu v Evropě na posledních místech. Ve své podzimní prognóze Komise předpokládá, že německá ekonomika v příštím roce poklesne o 0,6 %. Spolu se Švédskem je to nejhorší hodnota ze všech 27 zemí EU.
Vedle inflace se projevuje také výpadek nabídky
Důvodem pesimismu jsou důsledky energetické krize, ale také již delší dobu existující nedostatek kvalifikovaných pracovníků nebo strukturální problémy v klíčových odvětvích. Mezi ně patří mimo jiné i automobilový průmysl.
Kromě toho inflace zůstává vysoká a jen málo nasvědčuje tomu, že v roce 2023 klesne na ECB požadovanou úroveň dvou procent. Inflace však zatěžuje podniky i domácnosti, snižuje kupní sílu a způsobuje omezenou spotřebu. Všechny tyto faktory snižují důvěru v ekonomiku.
Cestou k omezení škod by byly investice do vědy a výzkumu a rychlá stabilizace a snížení cen energií. Mohly by pomoci obnovit jistotu podniků a spotřebitelů.
Německo se však místo stabilizace naopak potýká s nedostatkem dodávek energie. Zpráva společnosti McKinsey hovoří o nedostatku čtyř gigawattů do roku 2025. Do roku 2030 by převis poptávky mohl dosáhnout až 30 gigawattů. Celková kapacita dosud aktivních jaderných elektráren v Německu činí 4,2 gigawattu. Pod tlakem Zelených a SPD však spolková vláda od dubna 2023 upouští od prodloužení provozní doby jaderných elektráren.
Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K.
