Máte blbou náladu? Jste frustrovaní? Jak to vyřešíte? Sáhnete a) po sáčku s brambůrky, b) zavoláte kamarádovi, c) dáte si extra antidepresivum, nebo d) jdete do posilovny, abyste se z toho vypotili?
Studie již léta ukazují, že cvičení je jedním z nejlepších způsobů léčby řady psychických problémů. Nová analýza celého souboru výzkumů to ukazuje jasněji než kdy dříve.
Tato nová studie, kterou provedl tým 13 australských vědců, byla zveřejněna v únoru v časopise British Medical Journal of Sports Medicine. Podle jejich zjištění jsou na celém světě obvykle první reakcí na problémy s duševním zdravím léky, přičemž úprava životního stylu, jako je cvičení, spánková hygiena a zdravá strava, je považována přinejlepším pouze za doplňkovou volbu.
A přestože jsou změny životního stylu doporučovány, lékaři je pacientům předepisují jen zřídka jako formu léčby.
Rozsáhlá důkazní základna
Za účelem shrnutí důkazů o pozitivních a negativních účincích fyzické aktivity na depresi, úzkost a psychické potíže u dospělých provedli australští vědci „souhrnný přehled“, tedy komplexní analýzu všech vědeckých prací, které byly na toto téma dosud provedeny.
Smyslem takového přehledu je pokusit se kvantifikovat sílu poselství. Jedna vědecká studie poskytuje určitý přímý důkaz, že léčba je užitečná. Když se však stovky studií navzájem potvrzují, zesílí to informaci o tom, že léčba nebo intervence může být široce účinná a použitelná.
Vzhledem k tomu, že v oblasti cvičení a duševního zdraví bylo provedeno tolik výzkumů, australský tým se snažil prozkoumat všechny důkazy. Tým vědců prozkoumal téměř sto přehledů, které zahrnovaly více než tisíc provedených studií na více než 100 tisících účastnících. Jinými slovy, provedli „systematický [přehled] systematických přehledů, který syntetizoval rozsáhlou důkazní základnu“.
Cvičení – nejlepší léčba deprese
Duševní zdraví je často odsouváno na okraj zdravotní péče, přitom polovina lidí někdy v životě zažije nějaké duševní potíže a více než 10 % lidí na celém světě se v současné době potýká s problémy s duševním zdravím.
Nejčastějším problémem je úzkost, kde se zdá, že se stále výrazněji projevuje u dětí a dospívajících. Největší zátěž pro běžné životní funkce zase představuje deprese.
Australští vědci zjistili, že nejlepší výsledky při léčbě deprese přináší cvičení. Přesněji řečeno, cvičení bylo o 150 % účinnější než léky nebo kognitivně-behaviorální terapie (CBT). Bylo také lepší než psychologická konzultace nebo „terapie rozhovorem“. Ve skutečnosti se ukázalo, že cvičení snižuje příznaky deprese o 42 až 60 procent, zatímco terapie rozhovorem a léky snižují příznaky pouze o 22 až 37 procent.
Ukázalo se, že cvičení je nejlepší léčbou jak úzkosti, tak deprese, přestože nejčastěji doporučovanou léčbou obou je užívání farmaceutických prostředků.
Jakákoliv forma pohybu
Jaké cvičení nebo pohyb jsou tedy nejlepší pro odbourání deprese? Každý je dobrý, na formě nezáleží, vyplývá z výzkumu. Četné studie se zabývaly mnoha druhy a rozvrhy cvičení a všechny fungovaly. Pravidelný pohyb (včetně tance, chůze a jógy) byl oproti nicnedělání výrazně lepší.
Výzkumníci však také zjistili, že nejlépe fungují krátké, intenzivní dávky cvičení. HITT neboli „vysoce intenzivní intervalový trénink“ se v posledních letech stal trendem, a možná z dobrého důvodu. Řada studií, které vědci citovali a které se zaměřovaly na tyto krátké tréninky HIIT, ukázala vynikající výsledky ve všech oblastech.
U starších lidí ovšem vyšlo najevo, že obzvláště účinná je i prostá každodenní chůze v délce 20 až 40 minut. I když se procházka na rozdíl od krátkého intenzivního cvičení nemusí zdát tak účinná a nevede k pocení, je lepší volbou pro lidi, kteří nemohou bezpečně vykonávat intenzivní cvičení. A ti, kteří se denně procházeli, si díky této nenáročné a pravidelné aktivitě výrazně zlepšili své duševní zdraví.
Podle této analýzy bylo cvičení obzvláště užitečné pro duševní zdraví určitých skupin obyvatel, včetně těhotných žen a žen po porodu, lidí trpících HIV a osob s onemocněním ledvin. Vzhledem k tomu, že vědci zkoumali mnoho různých studií, zastoupeny byly velmi odlišné skupiny a podskupiny obyvatel, přičemž tyto skupiny lidí obzvláště vynikaly. Ale i lidem, kteří byli jinak fyzicky zdraví, se cvičením výborně zlepšilo duševní zdraví.
Cvičení jako léčba?
Jakkoli byly výsledky tohoto přehledu pozitivní, cvičení není všelék, který vyléčí všechny problémy s duševním zdravím. Lidé s těžkou depresí nebo psychicky nemocní nemusí být schopni cvičit vůbec a lidé trpící poruchami duševního zdraví z vrozených tělesných příčin nebo nemocemi či úrazy v pozdějším věku také nemusí být schopni využít fyzické aktivity ke zlepšení své nálady.
Velkou část celkové zátěže duševního zdraví však představují běžné, mírné až středně těžké poruchy nálady, které překvapivě dobře reagují na pohyb.
Jiné studie ukázaly, že v lékařské vědě bývá mezi dobou, kdy si něčeho všimneme ve vědecké literatuře, a dobou, kdy se to zavede do praxe v ordinacích lékařů, obvykle 17letá výzkumná mezera.
Přesto australští vědci dospěli k závěru, že postavit cvičení do popředí léčby a doplnit ho poradenstvím, pokud je to užitečné, a léky, jsou-li potřeba, by bylo nejlepší cestou, jak pomoci většině lidí s nejběžnějšími problémy duševního zdraví. Agresivnější formy zásahu by pak měly být vyhrazeny pro potíže, které si to opravdu vyžadují.
Odborníci na duševní zdraví se obvykle cvičením nezabývají. To je však chyba. Jiný nedávný výzkum ukázal, že hraní ping pongu (stolního tenisu) může pomoci lidem trpícím Parkinsonovou chorobou a že každodenní fyzická aktivita nízké intenzity (v podobě 10 000 a více kroků, což odpovídá téměř pěti kilometrům) je skutečně spojena se zvětšením celkového objemu mozku a s menším stárnutím mozku ve srovnání s lidmi, kteří cvičili méně nebo necvičili vůbec.
Logický závěr tohoto přehledu se shoduje s těmito dalšími studiemi v tom, že cvičení, nikoliv léky, by mělo být první volbou při léčbě deprese, úzkosti a stresu u většiny pacientů. Nemusíte však čekat, až vám dá ke cvičení zelenou váš lékař. Vypněte počítač, obujte si tenisky a vyrazte ven běhat nebo chodit. Ať tak či onak, váš mozek vám poděkuje.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet stanovisko The Epoch Times.
Z anglického originálu na The Epoch Times přeložil Ondřej Horecký.
