Co je strategie FIT FOR 55? Jaký je fundovaný pohled zahraničního odborníka? Tyto otázky budou řešit na konferenci odborníci ze Zemědělského svazu ČR, Ministerstev zemědělství a životního prostředí a další.

„Téma, které hýbe mnoha obory průmyslu, se velmi zásadně týká i zemědělství. Ostatně, všichni si asi pamatujeme protesty nizozemských farmářů, kteří nechtěli dovolit vybíjení svého skotu jen proto, že krávy produkují CO2,“ uvádějí organizátoři akce.

Na dané téma budou v širších souvislostech v Obecním domě hovořit zástupci Zemědělského svazu ČR, Ministerstva zemědělství, Ministerstva životního prostředí, europoslanec Martin Hlaváček a zahraničním hostem bude Stefan Meitinger se Svazu německých zemědělců – DBV.

Odborníci mají poskytnout „rady“, jak se připravit na požadavky úřadů EU a jejich Zelené dohody (Green deal), která požaduje snížení emisí uhlíku o 55 %. 

JSME NA MÍSTĚ: budeme postupně přinášet myšlenky hlavních řečníků v průběhu konference.
Videozáznam z konference a jednotlivé prezentace by měly být dostupné na stránkách zscr.cz

Ing. Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR. (Milan Kajínek | The Epoch Times)

Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Ing. Martina Pýchy je plán Evropské unie na snižování uhlíkové stopy „značně ambiciózní“, a ačkoliv jsme v naší zemi v realizování této politiky teprve na začátku, už nyní je situace podle Pýchy značně problematická.

Celkové emise oproti roku 1990 klesly do dnešního dne v ČR podle Pýchy o více než 40 %.

Celkové požadavky na snižování emisí, zvyšování ekologického zemědělství a další jsou četné a v některých případech jsou „protichůdné“.

Pýcha komentoval také politiku EU a některých zemí, které se jaly snižovat množství chovných zvířat, protože „produkují CO2“. „Já jsem proti této politice, protože náš chov v EU produkuje mnohem méně CO2 než v zahraničních zemích. Pokud zamezíme chovu v EU a začneme tyto produkty dovážet, potom budeme podporovat větší produkci CO2, čímž nebudou cíle EU na redukci uhlíkové stopy dosaženy,“ vysvětluje Pýcha.

Upozornil také na to, že zvětšení plochy lesů v EU vedlo ke zmenšení zemědělské půdy. To mělo za následek kácení pralesů v zahraničí, aby mohla být vytvořena nová zemědělská půda, kde by se pěstovalo pro potřeby EU.

„Hlasy zemědělců jsou ignorovány a ostrakizovány ze strany environmentálních aktivistů, což je špatný přístup,“ uvádí předsedy Zemědělského svazu. Měli bychom zabezpečit potravinovou soběstačnost EU a snižovat úroveň byrokracie a vyvážit nároky na ekologii s reálnými potřebami zemědělců, míní Pýcha.

Dále se dotkl ratingu ESG, v rámci něhož se banky chystají vynucovat na zemědělcích určitý přístup tím, že jim nastaví vyšší úroky na půjčky nebo půjčku odmítnou, pokud nebudou splňovat určité parametry.

Obecně by podle Pýchy měla být zaručena potravinová soběstačnost uvnitř Evropské unie, která by „neměla být ohrožována environmentálními nároky“.

„Nemůžeme zdevastovat své zemědělství pod hlavičkou snižování emisí CO2. Nemůžeme hledat řešení bez názoru zemědělců,“ říká Pýcha. Evropské zemědělství se pod tlakem těchto ambicí stane podle předsedy Zemědělského svazu ČR konkurenčně neschopné a „převálcují“ je zahraniční dovozci. To vše může vést ke krachu firem a snižování zemědělské produkce v EU.

Evropská komise podle Pýchy používá schéma, v němž reaguje na „neplnění cílů“ větším tlakem na plnění cílů a zvyšováním nároků, což podle něho „není dobrý přístup“.

„Evropská komise si maluje, že zemědělci budou ukládat CO2 do půdy, ale může docházet k rozdílům mezi realitou a předpokládanou tabulkovou teorií,“ upozorňuje Pýcha. „Řešením je precizní zemědělství a optimální využití.“

Co je Fit for 55?

Ing. Tomáš Nejedlý, odborník na evropské záležitosti, Zemědělský svaz ČR. (Milan Kajínek | The Epoch Times)

Projekt Evropské unie nazvaný Fit for 55 má za cíl snížit o 55 % emise skleníkových plynů vzhledem k roku 1990, cílem je „zamezit globálnímu oteplování a snížit teplotu planety“, uvádí Ing. Tomáš Nejedlý, odborník na evropské záležitosti ze Zemědělského svazu ČR.

Pro realizaci politiky Green Deal bude muset Evropská unie podle Nejedlého vynaložit stovky miliard eur měsíčně. Peníze na to chce získávat z emisních povolenek, cla uvaleného na dovoz určitých komodit, ale podle Nejedlého je zatím neúspěšná v realizování celní povinnosti pro zemědělské produkty, které nejsou vyráběny ekologickým způsobem.

Podle plánu Fit for 55 by bylo zakázáno používání dusíkatého hnojiva na 90 procentech půdy, což podle Nejedlého povede ke krachu těch, kteří si nebudou moci dovolit drahé způsoby hospodaření, a přežijí pouze ti, kteří si to budou moci dovolit.

Podle odborníka na evropské záležitosti by nemělo dojít k tomu, že si zakážeme pěstování potravin pomocí dusíkatých hnojiv nebo produkci CO2 a budeme dovážet produkty, k jejichž výrobě jsou hnojiva užívána a produkuje se CO2. V takovém případě se dostaneme do bodu, kdy v EU zkrachuje řada zemědělců a budou se dovážet produkty, při jejichž výrobě se produkuje více „nežádoucích látek“ než produkují zemědělci v EU, kteří budou přinuceni k bankrotu.

Program Fit for 55 je podle Nejedlého sice „dobrovolná“, ale zemědělci, kteří se do ní nezapojí, budou tlačeni vnějšími faktory, aby se do ní zapojili, jinak budou čelit finančním obtížím.

Ing. Vlastimil Zedek, Ministerstvo zemědělství, odbor enviromentální a ekologického zemědělství. (Milan Kajínek | The Epoch Times)

„Systém emisních povolenek bude mít širší spektrum (ETS2) a zasáhne dopravu, energetiku a průmysl,“ uvádí Ing. Vlastimil Zedek z Ministerstva zemědělství, který působí na odboru environmentálního a ekologického zemědělství.

„I kdyby bylo ambiciózních environmentálních cílů Evropské unie dosaženo, nebude to mít v celosvětovém měřítku velký dopad,“ říká Zedek, neboť Čína, Indie, USA a další země stále tvoří největší podíl produkce plynů, proti kterým úřady EU „bojují“.

„V ČR nevedeme debaty o snižování stavu chovných zvířat, které k nám doléhají z jiných států,“ naráží Zedek na snižování chovu krav Nizozemsku a jiných evropských zemích s tím, že Česká republika se k něčemu podobnému nechystá.

Evropská komise podle Zedka dává „příliš velký důraz na carbon farming“, který má řešit ukládání uhlíku v půdě. Podle Zedka se nejedná o významné způsoby omezování produkce CO2.

Evropská unie chce podle Zedka „podnítit rozvoj zelených technologií“, které by mohly být ekologické a zároveň ekonomicky zajímavé.

Dekarbonizace zemědělství

Petr Koňata, vedoucí projektu Carbon Footprint in farming. (Milan Kajínek | The Epoch Times)

Co mají zemědělci dělat, jaký bude výnos, jaký bude zisk? Jaké jsou emise CO2, jak to spočítáme, a co se s tím dá dělat? Na tyto otázky nabízí odpovědi Petr Koňata, vedoucí projektu Carbon Footprint in farming, který na konferenci prezentoval ,,Praktické způsoby dekarbonizace zemědělských podniků“.

Podle Koňaty je třeba na začátku vytvořit analýzu pomocí GHG protokolu.

Je třeba spočítat množství využívaného paliva, aplikace hnojiva, spotřeba elektřiny, množství hospodářských zvířat nebo množství odpadní vody.

Sledují se například emise CO2 (oxid uhličitý), CH4 (metan), N2O (oxid dusný).

Jedním z největších faktorů, který zvyšuje procento emisní bilance a uhlíkové stopy, jsou podle Koňaty hnojiva. Pokud se dobře vyváží množství aplikace hnojiv na farmě, mohou hodnoty významně klesat a farma se tak dostává blíže k požadovaným hladinám.

Další oblasti je přesný osev nebo chytré zavlažování. Mohou ovlivnit spotřebu pohonných hmot nebo elektrické energie, což opět může pomáhat produkci emisí snižovat.

Stefan Meitinger, Svaz německých zemědělců – DBV. (Milan Kajínek | The Epoch Times)

„Je třeba si uvědomit, že zemědělci mají nést všechny více náklady na zemědělství, související s Fit for 55,“ říká Stefan Meitinger ze Svazu německých zemědělců – DBV.

Strategie EU se týká také obhospodařování půdy a chovu zvířat, a má být dosažena do 10 let. „Zemědělství nelze příliš redukovat,“ říká Meitinger. „Klimaticky neutrální máme být do roku 3035. Cíle stanovené na papíře však není možné realizovat v praxi.“

Nabízený karbonfaring není podle Meitingera tak výhodný, jak se prezentuje.

„Mokřady, které se dříve vysoušely, se nyní mají opět zamokřovat, je to rozsáhlý proces a není to tak snadné. Původně se vysoušely, aby se zvětšila plocha zemědělské půdy, a nyní se mají opět zamokřit,“ vysvětluje Meitinger.

Chov skotu podle Meitingera dlouhodobě udržuje a produkuje pastviny (zelené plochy), čímž pomáhají redukovat množství CO2. Tedy odstranění krav nemá pouze pozitivní dopad na redukci CO2, jak si představují regulátoři.

„Je snadné vznášet požadavky, ale musíme naslouchat vědě, abychom pochopili, co je možné uskutečnit,“ říká Meitinger. „Také karbonfarming je velmi vášnivým projektem, ale je třeba teprve zjistit, zda bude skutečně úspěšný v praxi, nejenom na papíře.“

Podle Meitingera často v rámci Fit for 55 postrádáme vědecký přístup a vytyčujeme pouze politické cíle.

„Zemědělci v Německu zatím ještě nezaznamenali, co po nich bude program Fit for 55 požadovat. Jsme zaměstnáni jinými věcmi, takže to dnešní téma není u německých zemědělců na pořadu dne a podceňuje se,“ říká Meitinger.

Protože roste tlak na omezování chovu zvířat, „v Německu v podstatě nevznikají nové stáje a pro chovatele bude obtížené tomu odolávat a udržet si prosperitu“.

V Německu se také údajně široce diskutuje o tom, zda bude dřevo (biomasa) nadále považováno za „obnovitelný zdroj“.

Ing. Martin Hlaváček, poslanec Evropského parlamentu. (Milan Kajínek | The Epoch Times)

Na nás se doslova hrne „lavina předpisů“, vysvětluje Ing. Martin Hlaváček, poslanec Evropského parlamentu. „Jede to v podstatě jako na běžícím pásu. Je to vymyšlené docela důsledně, ale často si klademe otázku, zda je možné dosáhnout vytyčená opatření v takovém čase, jaký EU stanovuje.“

V bruselském rozhodování „vévodí profesionální aktivismus“ a také „přístupy některých firem“. „Výroba hnojiv bude do budoucna podle požadavků EU dvojnásobně až trojnásobně dražší, což možná povede k situaci, kdy přestanou být prodejné,“ říká Hlaváček.

Jeden cíl EU je, jak dostat uhlík z atmosféry (vázání uhlíku), a druhý je redukovat emise CO2.

„Evropská komise to chce dotáhnout do konce tak, že obchodníci a finanční instituce budou vás zemědělce kontrolovat, jestli splňujete, a nutit vás abyste splňovali,“ vysvětluje Hlaváček. „Snem Evropské komise je, aby na každém výrobku byla nálepka – ekoscore – oznamující, jak ovlivňuje klima, biodiverzitu, pesticidy a pohodu zvířat.“

Další proslovy naleznete na videozáznamu z konference, který by měl být dostupný na stránkách zscr.cz.

TIP: Ověřování emisí skleníkových plynů

Program

9:00 – 9:30 Zahájení konference a úvodní slovo, Ing. Martin PÝCHA – předseda Zemědělského svazu ČR

9:30 – 10:00 Ing. Tomáš Nejedlý, odborník na evropské záležitosti, Zemědělský svaz ČR: „Taxonomie v kontextu balíčku Fit for 55“

10:00 – 10:30 Ing. Vlastimil Zedek, Ministerstvo zemědělství, odbor enviromentální a ekologického zemědělství: ,,Problematika emisí a kritických oblastí konvenčního zemědělství z pohledu MZe“

10:30 – 11:00 Petr Koňata, vedoucí projektu Carbon Footprint in farming, ,,Praktické způsoby dekarbonizace zemědělských podniků“

11:00 – 11:30 Mgr. Michal Daňhelka, Ministerstvo pro životní prostředí, odbor energetiky a ochrany klimatu: ,, Příležitostí pro sektor zemědělství v rámci úsilí o dosažení klimatické neutrality“

11:30 – 12:00 Stefan Meitinger, Svaz německých zemědělců – DBV „Pohled svazu německých zemědělců na Strategii FIT FOR 55“

13:00 – 13:30 Ing. Martin Hlaváček, poslanec Evropského parlamentu ,,Strategie FIT FOR 55 očima Bruselu”

13:30 – 14:30 Diskuze a závěr