„Statisíce“ kazetové munice, kterou Spojené státy chtějí posílat na Ukrajinu, ačkoli je definována jako „dvojúčelová“, mají jen jednu funkci: Zničit vše, co se nachází v dosahu 3 hektarů.
Používá se přinejmenším od druhé světové války díky své nízké technologické účinnosti a flexibilitě – a nyní je zakázána ve 123 zemích – může být vypouštěna z letadel, bezpilotních letounů, balena do raket a používána k zacílení na lidi a stroje při dělostřeleckých úderech.
DPICM, neboli dvojúčelová vylepšená konvenční munice, kterou Bidenova administrativa 7. července formálně odsouhlasila poslat Kyjevu v rámci balíčku vojenské pomoci v hodnotě 800 milionů dolarů – 42. schváleného od ruské invaze v únoru 2022 – bude pocházet ze zásoby 3 milionů nábojů, které jsou v rezervě od roku 2016, kdy je americká armáda začala postupně vyřazovat.
DPICM jsou kanystry zabudované do dělostřeleckých granátů 155mm houfnic, které lze načasovat tak, aby explodovaly ve stanovené výšce nad cílem nebo přímo u něho.
Každý kanystr obsahuje 88 pum se smrtícím dosahem přibližně 10 čtverečních metrů v závislosti na výšce, z níž jsou vypuštěny. Pumy lze „formovat“ tak, aby byly zaměřeny na tanky nebo obrněná vozidla, nebo načasovat tak, aby explodovaly těsně u země a rozpoutaly bouři šrapnelů, která promění zákopy v „zóny smrti“, jak stanovila studie britského obranného a bezpečnostního think-tank Royal United Services Institute z roku 2019.
A to je přesně to, k čemu Ukrajina kazetovou munici potřebuje – vyhnat Rusy ze zákopů zaminovaných v protiofenzivě, aby vyhnala síly Vladimira Putina ze svého území.
Transfer porušuje smlouvy i zákony USA
Bidenova administrativa byla více než rok pod tlakem ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a dvoustranických kritiků v Kongresu, aby poskytla kazetovou munici, ale až do 7. července tvrdila, že mezinárodní dohody a americké zákony takovému transferu brání.
Vzhledem k tomu, že ne všechny pumy neboli submunice v každém kanystru vždy explodují, může tato munice zanechat minové pole „šrotu“, který se může i po letech vznítit. Podle srpnové zprávy organizace Landmine and Cluster Munition Monitor tvoří 97 % všech obětí kazetové munice civilisté „po skončení operace“. V průzkumech, kde byl uveden věk obětí, tvořily 66 procent děti.
Podle Úmluvy o kazetové munici, mezinárodní smlouvy podepsané v roce 2008 v norském Oslu 123 státy, je kazetová munice, jako je DPICM, zakázána. Spojené státy, Rusko a Čína nepatří mezi signatáře smlouvy, avšak Spojené státy spojeneckým státům kazetovou munici v rámci prodeje zbraní nevyvážejí.
Administrativa navíc poznamenala, že americké zákony zakazují transfer DPICM, pokud míra selhání nebo „zmetků“ v pumách přesáhne 1 procento. Aby mohla poslat stárnoucí zásoby na Ukrajinu, Biden od tohoto požadavku upouští a povoluje míru „zmetkovitosti“ do 2,35 procenta.
Tři odůvodnění
V době, kdy náměstek ministra obrany pro politiku Colin H. Kahl na tiskové konferenci Pentagonu oficiálně oznámil zařazení DPICM do balíčku pomoci Ukrajině v hodnotě 800 milionů dolarů, následovaly i prohlášení k transferu od poradce pro národní bezpečnost Jakea Sullivana a také ministra zahraničí Antonyho Blinkena.
Sullivan při zdůvodňování tohoto ustanovení uvedl stejné tři body, které později rozvedl Kahl.
„Za prvé, naše rozhodnutí o bezpečnostní pomoci vychází z potřeb Ukrajiny v terénu a Ukrajina potřebuje dělostřelectvo k udržení svých útočných a obranných operací,“ řekl v Bílém domě. „Dělostřelectvo je jádrem tohoto konfliktu. Ukrajina denně vystřeluje tisíce nábojů na obranu proti ruským snahám o postup a také na podporu vlastního úsilí o znovudobytí svého svrchovaného území.“
Sullivan uvedl, že Spojené státy poskytly Ukrajině „historické množství kusových dělostřeleckých nábojů“ a Ukrajina je spotřebovává téměř tak rychle, jak je dostává, což vyvolává obavy z nedostatku a vede k tomu, že třímilionová zásoba munice DPICM působí v nouzi výhodněji, zatímco výroba se může urychlovat.
„Již jsme zaznamenali podstatné zvýšení výroby, ale tento proces bude i nadále trvat a bude velmi důležité poskytnout Ukrajině překlenovací zásoby, zatímco se bude zvyšovat naše domácí výroba,“ uvedl. „V žádném okamžiku tohoto konfliktu nenecháme Ukrajinu bez obrany. Tečka.“
Druhým zdůvodněním je podle Sullivana to, že Rusko používá kazetovou munici ode dne, kdy v únoru 2022 napadlo Ukrajinu.
„Rusko používá kazetovou munici s vysokou mírou zmetkovitosti nebo selhání mezi 30 a 40 procenty,“ konstatoval. „Kazetová munice, kterou poskytujeme my, má míru ,zmetkovitosti‘ mnohem nižší, než jakou disponuje Rusko, která není vyšší než 2,35 procenta.“
„Jen během prvního roku konfliktu Rusko vypálením kazetové munice nasazené z řady zbraňových systémů pravděpodobně vypustilo desítky milionů submunice nebo pum na celé Ukrajině,“ tvrdí Kahl.
Vyšetřování OSN potvrdilo, že Rusko kazetovou munici používá, a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že toto používání je „nehumánní“. Průzkum OSN však také tvrdí, že Ukrajina použila kazetovou munici získanou z Turecka a Pákistánu.
Sullivan dále uvedl, že třetím důvodem je, že „Ukrajina se zavázala k úsilí o odminování po skončení konfliktu, aby zmírnila případné škody na civilním obyvatelstvu. A to bude nutné bez ohledu na to, zda Spojené státy tuto munici poskytnou, nebo ne, protože Rusko používá kazetovou munici ve velké míře.“
„Ukrajinská vláda nám písemně nabídla ujištění o odpovědném používání DPICM, včetně toho, že tyto střely nebudou používat v civilním obydleném městském prostředí a že budou zaznamenávat místa, kde tyto střely používají, což usnadní pozdější odminování,“ sdělil Kahl a poznamenal, že Spojené státy již do odminování Ukrajiny investovaly více než 95 milionů dolarů.
Součást balíčku pomoci ve výši 800 milionů dolarů
Kahl uvedl čtvrté zdůvodnění, na které se Sullivan odvolával: Ukrajinci nyní potřebují veškerou munici.
Zásoby DPICM zajistí, že „ukrajinská armáda bude mít dostatek dělostřelecké munice na mnoho měsíců dopředu“, řekl.
Munice DPICM je součástí balíčku vojenské pomoci v hodnotě 800 milionů dolarů, který zahrnuje také 105mm a další typy 155mm dělostřeleckých granátů, taktický mobilní raketový systém protivzdušné obrany Patriot, vysoce mobilní dělostřelecký raketový systém HIMARS, bojová vozidla pěchoty Bradley, obrněné transportéry Stryker, přesnou leteckou munici, demoliční munici a systémy pro odstraňování překážek.
Kahl nechtěl přesně říci, kolik DPICM míří na Ukrajinu, kromě „stovek tisíc“, a nechtěl ani přiblížit, kdy dorazí, kromě toho, že budou použity v probíhající protiofenzívě.
Náznaky od jara
Představitelé administrativy a Pentagonu od jara naznačovali, že Bidenova administrativa přehodnocuje svůj nesouhlas s vysláním kazetové munice do Kyjeva, zejména když Ukrajina hlásí tvrdý odboj ze strany zakopaných Rusů.
Předseda sboru náčelníků štábů, generál Mark Milley ve svém projevu v National Press Clubu 30. června uvedl, že jedním z důvodů, proč administrativa zvažuje zrušení svých námitek, je skutečnost, že Ukrajina již kazetovou munici používá.
„Ukrajinci o ni požádali, ostatní evropské země ji částečně poskytly, Rusové ji používají,“ řekl generál Milley. „Nebudu se stavět do cesty rozhodování prezidenta. Je to na rozhodnutí prezidenta. Pokud jde o rozhodování, my v rámci procesu zvažujeme všechny druhy možností.“
„Pokud Ukrajina nebude schopna dosáhnout významného pokroku, bude za to z velké části moci pokračující pomalé zavádění kritických zbraňových systémů Bidenovou administrativou,“ podotkl během slyšení republikán Michael McCaul.
Armádní generál Christopher Cavoli z evropského velitelství USA (USEUCOM) sdělil 26. dubna výboru pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů, že DPICM budou obzvláště účinné proti „cílům shromážděným do hustých formací“.
To přimělo předsedu výboru republikána Mikea Rogerse, hlasitého zastánce Ukrajiny, aby vyzval Bidena, „aby se přestal tak zdráhat poskytnout Ukrajině prostředky, které potřebuje k tomu, aby byla úspěšná. Jeho váhání kvůli přílišné eskalaci jen prodloužilo válku a zvýšilo náklady v dolarech i na životech“.
Think-tanky a političtí analytici rovněž vyzývali Bidenovu administrativu, aby na Ukrajinu poslala DPICM.
Vedoucí pracovnice a ředitelka Hudson Institute Keystone Defense Initiative, Rebeccah Heinrichsová, na konferenci Center for Strategic & International Studies (CSIS) 6. července uvedla, že nerozhodnost lze přičíst skutečnosti, že ne všech 31 členů NATO sdílí společné hodnocení „povahy ruské hrozby“ a toho, co znamená vítězství pro Ukrajinu.
Někteří členové aliance „zaujímají mnohem opatrnější přístup a obávají se horizontální nebo možná vertikální eskalace,“ uvedla. „A tak jsou spíše neochotni poskytnout druhy zbraní, na jejichž potřebě Ukrajina stále trvá – kazetovou munici, úderné systémy dlouhého dosahu, větší bezpilotní letouny atd.“
Chvála a apely
Klíčoví senátoři byli mezi těmi, kteří vyjádřili podporu přesunu munice. „Poskytnutí této nové schopnosti je správné rozhodnutí – i když trvalo příliš dlouho – a já ho dlouhodobě podporuji,“ uvedl například v prohlášení senátor Tom Cotton, postnutém též na twitteru.
Proti vyslání kazetové munice na Ukrajinu lobbovaly skupiny na ochranu lidských práv a OSN. V květnu zaslalo 14 amerických senátorů Bidenovi a Sullivanovi dopisy, v nichž uznali, že by tato munice mohla Ukrajině pomoci, ale „humanitární náklady a poškození koaliční jednoty v případě poskytnutí americké kazetové munice by převážily nad taktickými výhodami“.
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva krátce po oznámení rozhodnutí administrativy vyjádřil politování.
„Kazetová munice rozptyluje malé pumy na širokém území, z nichž mnohé okamžitě nevybuchnou,“ uvedla mluvčí úřadu Marta Hurtado. „Mohou zabíjet a mrzačit i po letech. Proto by se měly okamžitě přestat používat.“
Sullivan uvedl, že se jedná o rozhodnutí, které nikdo nechtěl učinit.
„Uznáváme, že kazetová munice vytváří riziko poškození civilního obyvatelstva nevybuchlou municí. Proto jsme rozhodnutí odkládali tak dlouho, jak jen to bylo možné,“ podotkl. „Existuje však také obrovské riziko civilních škod, pokud ruské jednotky a tanky převálcují ukrajinské pozice a obsadí další ukrajinské území a podrobí si další ukrajinské civilisty.“
Blinken navrhl, aby skupiny na ochranu lidských práv, kritici administrativy a OSN řešili své obavy přímo s Putinem.
„Rusko zahájilo tuto nevyprovokovanou válku proti Ukrajině. Rusko ji může kdykoli ukončit tím, že stáhne své síly z Ukrajiny a zastaví své brutální útoky proti ukrajinským městům a lidem,“ řekl. „Dokud tak Rusko neučiní, budou Spojené státy a naši spojenci a partneři stát jednotně na straně Ukrajiny, a to tak dlouho, jak bude třeba,“ uzavřel.
Z původního článku newyorské redakce The Epoch Times přeložil a zkrátil: MiC.
