Radovan Dluhý

11. 10. 2023

Analytický komentář

Začátkem října 2023 vědci ze švédského Karolinského Institutu, Katalin Karikóová a Drew Weissman, obdrželi Nobelovu cenu za objev, který podle výboru pro Nobelovu cenu umožnil „vývoj účinné mRNA vakcíny proti covidu-19“. Vědci modifikovali mRNA molekuly takovým způsobem, aby v těle člověka vytvářely požadované obranné látky a zvýšily tak efektivnost vakcín. Ačkoliv je vynález mnohými uznáván, toto nedávné ocenění znovu upozornilo na možná rizika mRNA vakcín.

Toxický spike protein zůstává v těle člověka i několik měsíců

Spoluvynálezce mRNA technologie Robert Malone na platformě X upozornil, že tato modifikace mRNA syntetickým nukleosidem s názvem pseudouridin vede po očkování mRNA vakcínou k produkci velkého množství toxického spike proteinu v těle. Spike protein přitom podle recenzované studie amerických odborníků kolem dr. McCoullogha může způsobit neurodegenerativní choroby, myokarditidu či zvýšený výskyt rakovin.

Dánští mikrobiologové z Kodaňské univerzity demonstrovali, že spike protein přetrvává v krvi jedinců i dvacet osm dnů po očkování. A podle nedávné recenzované studie publikované ve vědeckém časopise Nature byl spike protein detekován v srdci člověka ještě 30 dnů po vakcinaci.

Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) přitom letos upozornilo, že u mladých mužů (věk 12–17 let) se případy myokarditidy vyskytují během prvních 21 dnů po vakcinaci druhou dávkou u jednoho z 2 800 naočkovaných.

V počátcích očkovacích kampaní se ale tvrdilo, že rizika myokarditid po očkování proti covidu-19 jsou mnohem nižší a existují jen ve velmi vzácných případech, jak například analyzoval tento factcheck Reuters.

Nicméně spike protein není jediným problémem mRNA vakcín.

Vědci nacházejí v mRNA vakcínách nedovolené množství DNA

V roce 2022 tým výzkumníků z několika zemí potvrdil, že mRNA vakcína může proniknout do buněk jater a pomocí procesu zvaného reverzní transkripce přepsat genetické informace z RNA na DNA.

Někteří vědci ze Spojených států, jako například Kevin McKernan a Philip Buckhaults, kteří se zabývají studiem genomů organizmů, nezávisle na sobě zjistili, že mRNA vakcíny obsahují několikanásobně vyšší kontaminaci DNA, než povoluje Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). Podle těchto vědců by mRNA vakcíny mohly kvůli této kontaminaci DNA zapříčinit dlouhodobé buněčné změny, které by mohly v genech člověka přetrvat po dobu několika generací.

Jaké tedy budou dlouhodobé účinky mRNA vakcín proti covidu-19?

Materiál firmy Pfizer ukazuje, že nezná dlouhodobé účinky vakcín

Materiál pod názvem Plán řízení rizik, který v červnu 2023 obdržela od firmy Pfizer EMA, přímo uvádí, že dlouhodobé účinky mRNA vakcín proti covidu-19 nebyly testovány a nejsou tedy známy. Ať už jde o dopady vakcín na těhotné ženy, na osoby se sníženou imunitou, s komorbiditami, či při souběžném očkování dalšími vakcínami.

Podle firmy Pfizer se studie o bezpečnosti vakcín právě realizují.

Je možné, aby vakcíny proti covidu-19 mohly vést k závažným zdravotním dopadům a třeba i k úmrtím?

Existuje korelace mezi očkováním vakcínami proti covidu-19 a nadměrným úmrtím

Oficiální data mnoha západních vlád od začátku očkovací kampaně 2021 uvádějí významná necovidová nadměrná úmrtí.

Například kardiovaskulární úmrtí se minulý rok ve Velké Británii u osob ve věku 15–44 let zvýšila o 44 %. Za poslední rok britský statistický ústav ONS pravidelně uvádí až 10% nárůst necovidových nadměrných úmrtí.

Ve Spojených státech je situace obdobná a během posledního čtvrtletí roku 2022 tam zemřelo o 34 % více osob ve věku 35–44 let, než uvádí dlouhodobý průměr. Kde je ve světě možné nahlásit nežádoucí účinky vakcín proti covidu-19?

Možné nežádoucí účinky vakcín je možné hlásit do americké online databáze VAERS, britské Yellow Card a zbytek Evropy pokrývá systém nahlašování Eudravigilance. Světová zdravotnická organizace (WHO) poskytuje databázi pod názvem VigiAccess. U nás podezření na nežádoucí účinky vakcín shromažďoval Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Naší analýzou jsme zjistili, že na konci roku 2022 bylo nahlášeno do systémů VAERS, Yellow Card a Eudravigilance přes 90 tisíc úmrtí a kolem čtyř milionů nežádoucích účinků.

Izraelský profesor z Hebrejské Univerzity v Jeruzalémě, Josh Guetzkow, analyzoval data amerického VAERS a zjistil, že jen za osm měsíců roku 2021 bylo z důvodu covidových vakcín nahlášeno do databáze 14 506 úmrtí. Přitom od roku 1990 do roku 2020 bylo ve VAERS nahlášeno celkem 8673 úmrtí (Graf 1).

Graf 1

Když analyzuje počty úmrtí na milion obyvatel, tak vidíme, že mezi roky 2010-2020 bylo zaznamenáno v průměru 1,6 úmrtí u běžných vakcín versus 38 úmrtí za osm měsíců roku 2021 u covidových vakcín (Graf 2).

Graf 2

Oceňovaný americký kardiolog, Peter Mc Cullough, na Twitteru minulý týden sdílel statistiky ze systémů VigiAccess, VAERS a Eudravigilance, ve kterých je zaznamenán počet podezření na nežádoucí účinky očkování proti covidu-19 blížící se šesti milionům. Je možné, že se databáze mohou překrývat a že celková čísla budou menší. Na druhé straně oficiální studie z roku 2010 Harvardského zdravotního institutu uvedla, že pouze asi 1 % nežádoucích účinků vakcín byla během průzkumu mezi roky 2006-2009 do databáze VAERS vůbec nahlášena.

A podle Tomáše Fürsta, matematika z Palackého univerzity v Olomouci, by situace s nežádoucími účinky očkování proti covidu-19 mohla být ještě horší.

„Skutečný počet adverse events (nepříznivých událostí) je velmi pravděpodobně minimálně 25krát větší než čísla, která vidíme ve VAERS. To znamená, že jen na území Spojených států amerických mluvíme o stovkách tisíc úmrtí po covidové vakcíně, milionech návštěv urgentního příjmu, desítkách tisíc potratů, stovkách tisíc infarktů a tak dále. Otázka samozřejmě je, kolik z tohoto strašlivého seznamu bylo skutečně způsobeno vakcínou. Jisté jsou ale dvě věci. I kdyby toto procento skutečných adverse effects bylo malé (ale není žádný rozumný důvod si to myslet), stále by se jednalo o zcela bezprecedentní katastrofu,“ tvrdí Tomáš Fürst.

Jak je to s daty o možných nežádoucích účincích u nás?

Investigace vládních agentur, které by tyto počty vyvrátily nebo potvrdily, pokulhává, anebo vůbec neprobíhá. Například, náš Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) přestal data o podezření z nežádoucích účinků vakcín sdílet.

„Je téměř nemožné získat další potřebná data a informace z ÚZISu a pojišťoven, abychom mohli vyvrátit či potvrdit naše hypotézy,“ prezentovala česká imunoložka RNDr. Zuzana Krátká na nedávném zasedání Výboru pro zdravotnictví Senátu PČR, které se zabývalo riziky očkování proti covidu-19.

Na senátním zasedání se diskutoval podle prezentovaných statistik zúčastněných také propad počtu narozených dětí, který byl za poslední rok a půl v České republice zaznamenám. Patřičné české orgány však možné souvislosti tohoto propadu s očkováním proti covidu-19 zatím neanalyzovaly.

Jen podezření z nežádoucích účinků vakcín by mělo stačit

Současná ředitelka britské Regulační agentury pro léčivé přípravky a zdravotnické prostředky, June Raineová, v roce 2006 k problematice bezpečnosti a zastavení prodeje léků s možnými nežádoucími účinky řekla: „Vůbec není nutné dokázat, že nějaký lék způsobil nežádoucí účinky, jenom podezření by mělo stačit.“

Nutnost celosvětové analýzy příčin úmrtí a nežádoucích účinků po očkování proti covidu-19 podporují i nové studie o takzvaném dlouhém covidu. Tým devatenácti odborníků z pěti zemí zjistil, že symptomy dlouhého covidu jsou spíše psychosomatického, a ne virového původu. A další výzkum vědců z Velké Británie, Dánska a Spojených států objevil ve studiích podporující onemocnění „dlouhým covidem“ závažné pochybení ve výzkumných metodách.

Související články

Přečtěte si také

Útok ISIS v New Orleans ukazuje, že vliv jeho propagandy trvá dál, říkají analytici

To, zda ISIS fyzicky existuje nebo ne, je pro islámské extremisty „irelevantní“, říká odbornice na boj proti terorismu. Proč je jeho ideologie stále atraktivní?

Sněmovna schválila růst platů vrcholných politiků pro letošek téměř o sedm procent

Do budoucna se mají podle přijatého pozměňovacího návrhu meziročně zvyšovat nejvýše o pět procent.

norsko krajina domy
Jak se miliardáři v Norsku stali ohroženým druhem

Kritici varovali, že norská daň z bohatství „vyvolá odliv kapitálu a ohrozí tvorbu pracovních míst“, a přesně to se také stalo. Norský novinář Rupert Neate poznamenal, že v roce 2022 opustilo Norsko více „superbohatých lidí“ než „během předchozích 13 let“.

Po rozhodnutí Nejvyššího soudu má čínská sociální síť TikTok v neděli v USA ukončit činnost

U amerických uživatelů populární služba by podle zákona měla v neděli ukončit činnost, pokud by ji čínská mateřská firma ByteDance do té doby neprodala.

Kyle Bass, zakladatel a investiční ředitel společnosti Hayman Capital Management a zakládající člen Výboru pro současné nebezpečí: Čína, ve Washingtonu, 26. září 2019. (Samira Bouaou / The Epoch Times)
Čínský trh s dluhopisy je známkou kolabující ekonomiky, říká Kyle Bass

Podle manažera hedgeového fondu se čínská ekonomika potýká také s problémy v bankovnictví a realitách.

Esenciální oleje pro zahřátí, lepší spánek a usnadnění trávení v zimě

Esenciální oleje jako zimní spojenci se snadno používají a nabízejí řadu výhod pro tělo i mysl. V zimě se lidé často cítí depresivně, když se dny zkracují a teplota klesá. Tehdy mohou esenciální oleje dělat zázraky. Wej Čchen-i, koordinátorka zdraví certifikované společností TÜV Rheinland, doporučuje esenciální oleje, které podporují spánek a teplo a zklidňují trávicí trakt. Tyto oleje pomáhají uvolnit […]

Česko vypustilo do vesmíru svou největší družici, sloužit bude obraně

Česko v úterý vypustilo do vesmíru zatím svou největší družici SATurnin-1. Sloužit má k obraně a bezpečnosti. Na rozdíl od jiných družic není závislá na zahraničních technologiích.

„Tohle je pro mě silný příběh,“ říká režisér Dan Svátek o osudech čínského obhájce Kao Č‘-šenga

V Senátu zazněl silný příběh renomovaného čínského právníka Kao Č‘-šenga, jenž upadl v nemilost komunistického režimu. Jak jej vnímají režisér Dan Svátek a senátorky Jitka Seitlová a Jaromíra Vítková?

National Geographic Society: Jak a kde vznikla tato nejvlivnější geografická společnost na světě?

Vznik National Geographic Society v roce 1888 spojil objevitele a vědce s cílem šířit geografické poznání a podporovat vědecké expedice.