Tento článek je částí série článků nazvané Za oponou migrace.
Vedení města přestalo podporovat využití zkušeností a zájmu expatů[1] propagovat Brno v zahraničí. Stále ale dává miliony na plošnou podporu tisíců cizinců bez prokázané identity a kvalifikace.
Loni jsme v Brně odstartovali unikátní projekt ekonomické diplomacie, jehož cílem bylo vytvořit spolupracující skupinu zahraničních osobností s rozsáhlou sítí kontaktů, které v Brně žijí a mají zájem i schopnosti prezentovat náš region v zemi svého původu.
Brno ambassadors
Pilotní skupina ambasadorů začala po schválení Radou města fungovat v květnu, druhá pak navázala během léta. Ambasadoři odborně se profilující v oblasti obchodu a výzkumu se postupně představili klíčovým institucím ve svém regionu (konzuláty, ambasády, obchodní komory apod), navázali první kontakty a začali připravovat první informační výstupy o Brně v místních médiích a na svých kanálech sociálních sítí.
Všichni natěšení na to, že mohou něco udělat pro propagaci města, kde spokojeně žijí a pracují, že se mohou v zemi svého původu ukázat jako ambasadoři svého nového působiště. Na to, že budou součástí sítě, která může za pár let přinést unikátní know-how, jak využívat nejtalentovanější cizince pro mezinárodní spolupráci v oblasti výzkumu a podnikatelských inovací.
Bohužel už k tomu nebudou mít příležitost. Sotva se aktivity po výběru prvních 13 ambasadorů stačily rozběhnout, vedení města pokračování projektu v letošním roce již nepodpořilo. O důvodech nechci spekulovat, ale bylo zřejmé, že dvě z koaličních stran projektu nefandily od začátku a těm ostatním to asi nestálo za to jít s nimi do sporu.
Městu chybí plán, jak využít expaty pro mezinárodní spolupráci
Brněnská radnice investovala po více než 10 let nemalé částky do integrace vysoce kvalifikovaných cizinců a nyní měla příležitost využít ty nejtalentovanější a nejkomunikativnější z nich k podpoře svých zájmů a aktivit v regionech jejich původu. Jenže k tomu je třeba mít ujasněno, čeho chce město v zahraniční spolupráci dosáhnout (např. ve kterých zemích) v horizontu 3-5 let a nečekat zázraky po 5 měsících.
Dosavadní představy se ukázaly jako příliš mlhavé a bylo těžké je přetavit do konkrétního zadání pro ambasadory. Součástí vize Brno 2050 (ještě z doby koalice za panování ANO a aktivistů Žít Brno) je např. cíl mít v Brně 20 % cizinců (to je zhruba dvojnásobek současného stavu), přičemž to číslo nespecifikuje profese, vzdělání, věk, národnost ani zemi původu, jako by vůbec nezáleželo, odkud ti lidé přijdou a co umějí.
Předchozí ani současná koalice pod vedením primátorky Vaňkové cíl nezrušila ani podrobněji nespecifikovala. Dál se tedy pokračuje – buď jen formalisticky, aby nepopudili média a migrační aktivisty, a nebo se skutečným záměrem naředit obyvatele Brna přílivem migrantů odkudkoli. To je ovšem docela nebezpečné a pro mě zklamání.
Poslední léta se cílová skupina podpory cizinců rozšiřovala na v podstatě každého, kdo se nějak domluví anglicky, a počet narostl na desetitisíce. Pomoc se základními potřebami (najít bydlení, lékaře, vyřídit si řidičák, pojištění apod.) se rozšířily na mnoho dalších agend zahrnujících i zábavu a volnočasové aktivity. Podpora špičkových specialistů se tak mezitím rozmělnila do aktivit připomínajících někdy spíš informační centrum o Brně pro všechny anglicky mluvící nebo podporu uprchlíků z Ukrajiny.
S projektem ambasadorů nekončíme
S využitím ambasadorů-expatů na propagaci Brna v zahraničí to každopádně nevzdáváme. Pro pokračování projektu se snažíme najít soukromé prostředky a budovat síť brněnských ambasadorů i bez podpory současné koalice. S nejaktivnějšími ambasadory jsme jako bonus natočili krátké medailonky, které měly být s jejich profily původně umístěny na oficiálním webu města. Tady je ukázka s ambasadorem z Tchaj-wanu, který si pro natáčení vybral své oblíbené místo – park v Lužánkách.
Success stories mezinárodně úspěšných firem z Brna
Kromě vytvoření pilotní skupiny ambasadorů bylo součástí projektu i 6 success stories o mezinárodně úspěšných firmách, které vznikly v Brně. Jedná se vlastně o rozšíření business příběhů, které píšu už několik let na základě osobních rozhovorů s jejich zakladateli nebo řediteli. Předchozích 12 vzniklo ještě za mého působení v Brno Expat Centre, nyní jsem je doplnil o příběhy firem GreyCortex a Safetica (bezpečnostní řešení proti vnějším a vnitřním hrozbám), Ximilar (vyhledávání podobnosti s pomocí umělé inteligence), ZONER software (software pro zpracování digitálních fotografií), Codasip (navrhování čipů) a Notino (největší český e-shop v Evropě).
Vedení města má tedy k dispozici celkem 18 profilů svých úspěšných firem psaných business jazykem ve stejné struktuře a obsahujících základní ekonomické výsledky za poslední roky. Mohlo by je tedy také využít pro zahraniční marketing a pochlubit se podnikatelskými hvězdami, které v našem městě vznikly a které jsou dnes vyhledávanými partnery na minimálně evropském trhu.
Stačí je doplnit o atraktivní grafiku s makroekonomickými daty regionu, přidat třeba úvodní slovo primátorky a Brno by mělo reprezentativní publikaci pro jednání o další mezinárodní spolupráci, příp. zahraničních investicích. Ale to by v tom někdo z vedení musel rozpoznat příležitost a dávat přednost kvalitě před kvantitou.
Názory a postoje vyjádřené v tomto článku jsou názory autora článku a nemusejí se shodovat s postoji deníku The Epoch Times.
Poznámky:
[1] Expatriant (často zkráceně expat) je člověk, který žije mimo svou rodnou zemi.
