Pokles kognitivních funkcí se prohloubil během lockdownů v důsledku nárůstu osamělosti a deprese a poklesu cvičení a stravovacích návyků.
Ve studii nazvané PROTECT, publikované v The Lancet Healthy Longevity, vědci zjistili, že lockdown ovlivnil zdravotní stav mozku ve Spojeném království u lidí ve věku 50 a více let a způsobil „rychlé“ a „trvalé“ zhoršení.
Vědci zkoumali počítačovými testy mozkové funkce u osob ve věku 50 až 90 let žijících ve Velké Británii. Testovali krátkodobou paměť a schopnost účastníků plnit složité úkoly.
Analyzovali data od více než 3 000 lidí a prokázali souvislost mezi lockdownem a trvalým poklesem kognitivních funkcí.
Kognitivní pokles se výrazně zrychlil v prvním roce lockdownu, kdy vědci zjistili 50-procentní změnu míry poklesu napříč studijní skupinou.
Toto číslo bylo vyšší u těch, kteří již měli mírný kognitivní pokles před pandemií.
Toto pokračovalo do druhého roku restrikce, což naznačuje dopad po počátečním 12-měsíčním období lockdownu.
Značná újma
Vědci uvedli, že společenská omezení během pandemie covidu-19 mají potenciál pro značné poškození kognitivního a duševního zdraví. A to zejména proto, že v tomto období byly ovlivněny hlavní rizikové faktory demence – jako jsou ty, které souvisí se cvičením a stravovacími návyky.
Pokles kognitivních funkcí byl během lockdownu umocněn řadou faktorů, včetně nárůstu osamělosti a deprese, poklesu cvičení a zvýšené konzumace alkoholu.
Předchozí výzkum zjistil, že fyzická aktivita, léčba stávající deprese, návrat do komunity a opětovné spojení s lidmi snižují riziko demence a udržují zdraví mozku.
Profesorka Anne Corbett z University of Exeter řekla: „Naše výsledky naznačují, že lockdown a další omezení, se kterými jsme se setkali během pandemie, měly skutečný trvalý dopad na zdraví mozku u lidí ve věku 50 a více let, a to i poté, co tato omezení skončila.“
„To vyvolává důležitou otázku, zda jsou lidé vystaveni potenciálně vyššímu riziku kognitivního poklesu, který může vést k demenci,“ řekla.
„Nyní je důležitější než kdy jindy ujistit se, že podporujeme lidi s časným kognitivním poklesem, zejména proto, že existují věci, které mohou udělat, aby později snížili riziko demence,“ dodala.
Řekla, že zjištění zdůrazňují „potřebu, aby politici při plánování budoucí reakce na pandemii, jako jsou lockdowny, zvážili širší dopady omezení na zdraví“.
Sian Gregory z Alzheimer’s Society řekla: „Víme, že až 40 procentům případů demence by se dalo potenciálně předejít.“
„Tato studie zdůrazňuje potřebu intervencí na ochranu kognitivního zdraví a snížení rizika rozvoje demence, která je ve Spojeném království největším zabijákem,“ dodala.
Změněný mozek dospívajících
Studie Stanfordské univerzity z roku 2022 zjistila, že stres z pandemických blokád způsobuje předčasné stárnutí mozku u teenagerů.
Říká nám to, že „stresory související s pandemií“ fyzicky změnily mozky dospívajících, takže jejich mozkové struktury se jeví o několik let starší než mozky srovnatelných vrstevníků před pandemií.
Ve srovnání s dospívajícími hodnocenými před pandemií měli dospívající, posuzovaní po ukončení pandemie, nejen závažnější internalizační duševní problémy, ale měli také sníženou tloušťku mozkové kůry, větší objem hipokampu a amygdaly a pokročilejší věk mozku.
Autor článku Ian Gotlib, profesor psychologie na humanitní a přírodovědné škole Marjorie Mhoon Fair, v té době řekl, že „není jasné, zda jsou změny trvalé“.
„Dohoní chronologický věk nakonec věk mozku?“ Pokud jejich mozek zůstane trvale starší než jejich skutečný věk, není jasné, jaké budou výsledky v budoucnu. U 70- nebo 80-letého člověka byste očekávali nějaké kognitivní a paměťové problémy na základě změn v mozku, ale co to znamená pro 16-leté, když jejich mozek předčasně stárne?
Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times.
