Dlouhý čas strávený u obrazovky v dětství vede k poškození srdce ve stáří

Chytré telefony, notebooky a podobné přístroje jsou dnes pro mladé lidi nepostradatelné. Nedávná dlouhodobá studie ukazuje, že příliš mnoho času stráveného u obrazovky v dětství může později v dospělosti způsobit vážné poškození.

Hodiny nečinnosti v dětství mohou připravit půdu pro infarkty a mrtvice ve stáří. Vyplývá to z konferenční zprávy z výročního kongresu Evropské kardiologické společnosti.

Podle zprávy poškození srdce spojené se sedavými činnostmi postihuje i lidi s normální hmotností a krevním tlakem.

„Všechny ty hodiny, které mladí lidé tráví před obrazovkou, vedou doslova k těžšímu srdci. Ze studií s dospělými víme, že se tím zvyšuje pravděpodobnost infarktu nebo mrtvice,“ vysvětluje vedoucí studie Dr. Andrew Agbaje z Východofinské univerzity. „Děti a mladí lidé musí více cvičit, aby si dlouhodobě chránili zdraví.“

Zaměření na děti z 90. let

V rámci své studie vědci poprvé zkoumali dlouhodobé účinky sedavých činností na mladé lidi v pozdějším věku. Všichni účastníci studie se narodili v 90. letech a byli vyšetřováni v pravidelných intervalech.

Ve věku jedenácti let nosily děti po dobu sedmi dnů zařízení pro sledování aktivity. Totéž se opakovalo ve věku 15 a 24 let. U sedmnáctiletých a čtyřiadvacetiletých účastníků studie navíc lékaři pomocí echokardiografie zjišťovali hmotnost levé srdeční komory. To umožnilo změřit hmotnost v poměru k výšce (g/m^2,7).

Vědci poté analyzovali vztah mezi sedavými aktivitami v dětství a hmotností srdce v dospívání a dospělosti. V úvahu byly vzaty faktory jako pohlaví, krevní tlak, procento tělesného tuku, kouření a fyzická aktivita.

Studie se zúčastnilo 766 dětí, z nichž 55 % tvořily dívky a 45 % chlapci. Jedenáctileté děti seděly průměrně 362 minut denně, v dospívání (15 let) 474 minut denně a v mladé dospělosti (24 let) 531 minut denně. To znamená, že sedavá činnost se mezi dětstvím a mladou dospělostí zvýšila v průměru o 169 minut (2,8 hodiny) denně.

V dětství se počítá každá minuta

Výzkumníci vypočítali, že každá další minuta sedavé činnosti byla spojena se zvýšením srdeční hmotnosti o 0,004 g/m^2.7. Vynásobeno 169 minutami dodatečné nečinnosti to odpovídá nárůstu o 0,7 g/m^2,7. Vezmeme-li v úvahu průměrný tělesný růst mezi 17. a 24. rokem věku, odpovídá to nárůstu o tři gramy.

Dřívější studie na dospělých zjistila, že i menší nárůst levé komory (1 g/m^2,7) v průběhu sedmi let byl spojen s dvojnásobným zvýšením rizika srdečních onemocnění, mrtvice a úmrtí.

„Děti seděly více než šest hodin denně. Do mladé dospělosti se tento počet zvýšil téměř o tři hodiny. Naše studie naznačuje, že kumulace neaktivního času souvisí s poškozením srdce, a to nezávisle na tělesné hmotnosti a krevním tlaku. Rodiče by měli děti a dospívající povzbuzovat k většímu pohybu tím, že je budou brát na procházky a omezí čas, který tráví na sociálních sítích a u videoher,“ obhajuje doktor Agbaje.

Článek původně vyšel na stránkách německé redakce Epoch Times.