Odborníci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) chtějí pravidelně po několika letech testovat duševní zdraví a duševní gramotnost dětí v 5. a 9. třídách podobně jako češtinu nebo matematiku. Spolupracují na tom s Českou školní inspekcí (ČŠI). Zároveň připravili pro učitele program na půlroční výuku žáků 6. či 7. tříd na téma duševní pohody a duševního zdraví. Odborníci to dnes řekli novinářům na tiskové konferenci k projektu Monitoring a posilování duševního zdraví dětí a adolescentů.
První výsledky projektu ústav představil novinářům v říjnu, vyplynulo z něj například, že až 40 procent žáků 9. tříd má příznaky deprese nebo že více než tři čtvrtiny mladých se stydí požádat o pomoc, když mají duševní potíže. Polovina problémů s duševním zdravím podle odborníků začíná před 14 roky věku.
Na děti v 6. a 7. třídách se proto zaměřuje projekt Všech pět pohromadě. V něm odborníci otestovali programy zaměřené na duševní gramotnost, duševní zdraví, ale i povědomí o tom, kde je možné hledat pomoc, na základních školách v Karlovarském a Plzeňském kraji. Podobně jako například u testování léků je pak porovnali s dalšími školami, kde s dětmi nepracovali.
„Program je založený na duševní gramotnosti. Děti získávají znalosti a dovednosti, které potřebujeme k dosažení pozitivního duševního zdraví,“ popsala jeho koordinátorka Magdalena Lukasová. Ověřený projekt teď nabízejí učitelům, kteří ho mohou využít pro výuku předmětu Výchova ve zdraví v souladu se vzdělávacím plánem. „Učitel dostane téměř kompletní přípravu na jedno pololetí,“ doplnila.
Dosud školeními prošla asi šedesátka učitelů, další mají podle Lukasové zájem. Školám ho ústav pro duševní zdraví zatím nabízí za úhradu, jedná ale i s kraji nebo ministerstvem školství. Zájem je o něj i v zahraničí, zavádí se v Gruzii a zájem má i Litva nebo Slovensko, dodala Lukasová. V plánu je podle ní také jeho rozšíření na mladší i starší děti.
Zásadní je podle odborníků mít dostupná data o tom, jak se duševní zdraví dětí, ale i jejich znalosti o možnostech prevence či pomoci vyvíjejí. Loni odpovídaly na dotazníky testované děti z 9. tříd. „Připravujeme robustní program, aby aby si je škola mohla sbírat sama a automaticky prostřednictvím systému České školní inspekce,“ řekl výzkumný pracovník NUDZ Matěj Kučera.
Ideální by podle něj byl každoroční sběr dat nebo zapojení žáků při testování výsledků vzdělávání 5. a 9. tříd, které organizuje ČŠI. Naposledy z českého jazyka a matematiky sbírala inspekce data v roce 2022, před tím v roce 2017. Podle odborníků by se tak v ČR mohl zahájit i systematický sběr dat o duševním zdraví, aby bylo možné na základě dat plánovat například kapacity péče nebo potřebné vzdělávací programy.
