ČTK

3. 10. 2023

Depresí i úzkostí podle odborníků v české společnosti přibývá, v letech 2010 až 2021 to bylo o více než pětinu. Chybí kapacity pro krizovou péči, bylo by potřeba až třikrát víc Center duševního zdraví, která umožňují mimo jiné duševně nemocným lidem léčit se s pomocí odborníků mimo psychiatrické nemocnice. V tiskové zprávě k nadcházející Konferenci sociálních psychiatrie 2023 to uvedla Psychiatrická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

Zásadní vliv na duševní zdraví mají podle odborníků pandemie onemocnění covid-19 a válka na Ukrajině. Zvyšovat je proto podle nich nutné takzvanou resilienici, tedy odolnost duševního zdraví. „Resilience, neboli odolnost, je schopnost člověka vyrovnat se s emočními nároky a ohroženími, které jsou mu během života kladeny,“ uvedl v tiskové zprávě předseda sekce sociálních psychiatrie odborné společnosti Ondřej Pěč.

Náročné situaci člověk podle něj především potřebuje porozumět, zorientovat se v ní a najít z ní východisko. Potom potřebuje v sobě a svém okolí najít zdroje, aby mohl situaci zvládnout. „A nakonec v sobě také musí najít emoční význam tohoto zvládnutí a přijmout těžkou situaci více jako výzvu než ublížení,“ vysvětlil.

Vliv na tento druh odolnosti, vnitřní kapacitu pro zvládání stresu, podle něj má genetika, biologie, ale i vztahy, ve kterých člověk vyrůstal. Důraz proto odborníci kladou na prevenci duševních onemocnění, ale i zvyšování odolnosti u lidí, kteří trpí psychickou poruchou a jejich rodin, dětí a mladých ohrožených vznikem duševní choroby nebo třeba zdravotníků.

„Při podpoře resilience je nutná souhra různých léčebných a preventivních přístupů od krizové péče, psychoterapie, komunitní a rehabilitační péče, až po psychofarmakologii,“ popsal. Pomáhají také zdravé vztahy s rodinou a přáteli, dostatek spánku, fyzická aktivita nebo zdravá strava.

V české populaci přibývá zejména depresivních poruch. „V tuto chvíli hovoříme jen o počtu lidí, kteří se léčili. Pokud bychom do zkoumání zařadili i lidi, kteří se neléčili, tak se nám ukazuje poměrně enormní nárůst počtu lidí trpících duševních poruchou v době pandemie ve srovnání s dobou před ní,“ uvedl Pěč.

Podobný trend zejména u mladších kategorií a ekonomicky ohrožených skupin sledují vědci i v dalších zemích, objevují a zhoršují se hlavně depresivní a úzkostné poruchy a zvyšuje se riziko sebevražd.

V Česku pokračuje reforma psychiatrické péče, jejíž strategie s podporou norských a evropských fondů byla schválena před deseti lety. „V návaznosti na současnou situaci, kdy přibývá pacientů s úzkostnými a depresivními poruchami, pacientů s reakcemi na stres, je nezbytné hledat a neprodleně začít realizovat systém krizových služeb,“ uvedla předsedkyně odborné společnosti Simona Papežová. Na ministerstvu zdravotnictví podle ní řeší problematiku meziresortní pracovní skupina, kde má odborná společnost zástupce.

„Již nyní máme ve fakultních nemocnicích u urgentních příjmů vyšší zastoupení psychiatrických sester, psychiatrů, psychologů, kteří poskytují krizovou pomoc pacientům, kteří ji potřebují, například po traumatickém zážitku, který se jich přímo dotýká, či kterého byli svědky,“ popsala.

Kapacity jsou ale stále nedostatečné. „Potřebujeme navýšit kapacitu u péče pro řešení akutních a krizových psychických stavů, dále pokročit v dosavadní reformě a posílit přesun důrazu v léčbě u dlouhodobých psychotických stavů od nemocnice k péči v komunitě, čímž rovněž uvolníme kapacitu akutní lůžkové péče pro narůstající úzkostné a depresivní psychické poruchy,“ uvedl k tomu Pěč.

V sousedních zemích, jako je Polsko, Německo či Rakousko, síť služeb pro krizové pacienty existuje. „U nás existují na zdravotně sociálním pomezí pouze tři specializovaná centra pro řešení případů psychické krize: dvě v Praze a jedno v Brně,“ doplnil.

Odborná společnost podle Papežové vidí jednu z cest v předání kompetencí dalším pracovníkům, například zdravotním a psychiatrickým sestrám nebo zdravotně-sociálním pracovníkům. Nedostatečný je podle Pěče také počet Center duševního zdraví, která se soustředí na dlouhodobou péči. V současné době jich funguje 30, potřeba je jich asi trojnásobek.

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Írán opět uzavřel Hormuzský průliv, důvodem má být americká námořní blokáda

Teherán opět uzavřel Hormuzský průliv, důvodem je pokračující americká námořní blokáda Íránu, uvedlo dnes podle tiskových agentur velitelství íránských ozbrojených sil.

Tejc podá trestní oznámení kvůli bitcoinové kauze na ministerstvu spravedlnosti

Ministr Tejc má v bitcoinové kauze podezření na trestné činy porušení povinnosti při správě cizího majetku a zneužití pravomoci úřední osoby.

„Myslím, že by odešel v trenkách“. Havlíček se obul do Hřiba za zpackaný stavební zákon

„No, kdybych to řekl kulantně, nevzpomínají na ně úplně v dobrém – na Piráty," řekl Havlíček s odvoláním se na zástupce stavebního sektoru.

Daimler Truck chce v Chebu vyrábět dieselové, později bezemisní vozy

Daimler Truck chce v Chebu vyrábět převážně dieselové nákladní vozy, později očekává růst výroby bezemisních aut.

Čína si buduje výhodu v podmořské válce prostřednictvím globálního mapování mořského dna

Čína mapuje světové oceány ve velkém měřítku, aby získala rozhodující výhodu v ponorkové válce a narušila dlouhodobou dominanci Spojených států pod hladinou.

Půl miliardy chroustů: Očekává se masové rojení

V Německu se očekává masové rojení chroustů. Sucho a zásahy člověka v regionu Hessisches Ried vytvořily ideální podmínky pro jejich přemnožení.

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří, po vzoru Gazy

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří. A to po vzoru obdobné linie, kterou po vyhlášení příměří v Pásmu Gazy vyznačila území, jež má pod kontrolou.

Proč jsme závislí na telefonech a jak se z toho dostat

Nadměrný čas u obrazovek souvisí se změnami v mozku, zvyšuje riziko kognitivního úpadku a vede k nutkavému používání telefonu.

„Nedokážu to popsat, je to jako holistický zážitek,“ říká neurovědkyně o představení Shen Yun

Na dnešním odpoledním vystoupení souboru Shen Yun Performing Arts mezi diváky v hledišti pražského Kongresového centra pozorovali návrat tradiční čínské kultury neurovědkyně, majitel účetní firmy, který na představení přijel až z Polska nebo oceňovaný architekt.