ČTK

3. 10. 2023

Depresí i úzkostí podle odborníků v české společnosti přibývá, v letech 2010 až 2021 to bylo o více než pětinu. Chybí kapacity pro krizovou péči, bylo by potřeba až třikrát víc Center duševního zdraví, která umožňují mimo jiné duševně nemocným lidem léčit se s pomocí odborníků mimo psychiatrické nemocnice. V tiskové zprávě k nadcházející Konferenci sociálních psychiatrie 2023 to uvedla Psychiatrická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

Zásadní vliv na duševní zdraví mají podle odborníků pandemie onemocnění covid-19 a válka na Ukrajině. Zvyšovat je proto podle nich nutné takzvanou resilienici, tedy odolnost duševního zdraví. „Resilience, neboli odolnost, je schopnost člověka vyrovnat se s emočními nároky a ohroženími, které jsou mu během života kladeny,“ uvedl v tiskové zprávě předseda sekce sociálních psychiatrie odborné společnosti Ondřej Pěč.

Náročné situaci člověk podle něj především potřebuje porozumět, zorientovat se v ní a najít z ní východisko. Potom potřebuje v sobě a svém okolí najít zdroje, aby mohl situaci zvládnout. „A nakonec v sobě také musí najít emoční význam tohoto zvládnutí a přijmout těžkou situaci více jako výzvu než ublížení,“ vysvětlil.

Vliv na tento druh odolnosti, vnitřní kapacitu pro zvládání stresu, podle něj má genetika, biologie, ale i vztahy, ve kterých člověk vyrůstal. Důraz proto odborníci kladou na prevenci duševních onemocnění, ale i zvyšování odolnosti u lidí, kteří trpí psychickou poruchou a jejich rodin, dětí a mladých ohrožených vznikem duševní choroby nebo třeba zdravotníků.

„Při podpoře resilience je nutná souhra různých léčebných a preventivních přístupů od krizové péče, psychoterapie, komunitní a rehabilitační péče, až po psychofarmakologii,“ popsal. Pomáhají také zdravé vztahy s rodinou a přáteli, dostatek spánku, fyzická aktivita nebo zdravá strava.

V české populaci přibývá zejména depresivních poruch. „V tuto chvíli hovoříme jen o počtu lidí, kteří se léčili. Pokud bychom do zkoumání zařadili i lidi, kteří se neléčili, tak se nám ukazuje poměrně enormní nárůst počtu lidí trpících duševních poruchou v době pandemie ve srovnání s dobou před ní,“ uvedl Pěč.

Podobný trend zejména u mladších kategorií a ekonomicky ohrožených skupin sledují vědci i v dalších zemích, objevují a zhoršují se hlavně depresivní a úzkostné poruchy a zvyšuje se riziko sebevražd.

V Česku pokračuje reforma psychiatrické péče, jejíž strategie s podporou norských a evropských fondů byla schválena před deseti lety. „V návaznosti na současnou situaci, kdy přibývá pacientů s úzkostnými a depresivními poruchami, pacientů s reakcemi na stres, je nezbytné hledat a neprodleně začít realizovat systém krizových služeb,“ uvedla předsedkyně odborné společnosti Simona Papežová. Na ministerstvu zdravotnictví podle ní řeší problematiku meziresortní pracovní skupina, kde má odborná společnost zástupce.

„Již nyní máme ve fakultních nemocnicích u urgentních příjmů vyšší zastoupení psychiatrických sester, psychiatrů, psychologů, kteří poskytují krizovou pomoc pacientům, kteří ji potřebují, například po traumatickém zážitku, který se jich přímo dotýká, či kterého byli svědky,“ popsala.

Kapacity jsou ale stále nedostatečné. „Potřebujeme navýšit kapacitu u péče pro řešení akutních a krizových psychických stavů, dále pokročit v dosavadní reformě a posílit přesun důrazu v léčbě u dlouhodobých psychotických stavů od nemocnice k péči v komunitě, čímž rovněž uvolníme kapacitu akutní lůžkové péče pro narůstající úzkostné a depresivní psychické poruchy,“ uvedl k tomu Pěč.

V sousedních zemích, jako je Polsko, Německo či Rakousko, síť služeb pro krizové pacienty existuje. „U nás existují na zdravotně sociálním pomezí pouze tři specializovaná centra pro řešení případů psychické krize: dvě v Praze a jedno v Brně,“ doplnil.

Odborná společnost podle Papežové vidí jednu z cest v předání kompetencí dalším pracovníkům, například zdravotním a psychiatrickým sestrám nebo zdravotně-sociálním pracovníkům. Nedostatečný je podle Pěče také počet Center duševního zdraví, která se soustředí na dlouhodobou péči. V současné době jich funguje 30, potřeba je jich asi trojnásobek.

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Ústavní soud rozhodl o paragrafu „Neoprávněná činnost pro cizí moc“

Ústavní soud dnes vydal rozhodnutí ve věci nového paragrafu trestního zákona trestajícího „činnost pro cizí moc“. Proti znění paragrafu a způsobu jeho schvalování v Parlamentu se ohradilo 24 senátorů.

Kam dál povede cesta bývalého premiéra Petra Fialy? Na Hrad nemíří, ale spouští nový projekt

Petr Fiala sdělil, že ke kandidatuře do Senátu či na prezidentský post výzvy dostával, nicméně, má jiné plány, které už začal realizovat.

Výstavbu větrníků v Česku brzdí nastavení systému, říkají zástupci větrné energie (rozhovor)

Jsou větrné elektrárny životaschopné i bez dotací? Jaký bude vývoj po chystaných změnách v akceleračních zónách? Jak mohou investoři získat důvěru místních? To vše v našem rozhovoru s experty z oboru.

Evropský parlament podpořil půjčku pro Ukrajinu v hodnotě 90 miliard eur

Europoslanci dnes při plenárním zasedání podpořili půjčku pro Ukrajinu v hodnotě 90 miliard eur (přibližně 2,2 bilionu Kč).

Francie vyšetřuje diplomata kvůli vazbám na Epsteina, vláda hledá možné oběti

Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot dnes vyjádřil zděšení a pobouření nad informacemi spojujícími francouzského diplomata Fabrice Aidana s kauzou zesnulého amerického finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.

Lavrov pohrozil reakcí Moskvy na vojenskou přítomnost Evropy v Grónsku

Evropské státy vyslaly své jednotky do Grónska poté, co americký prezident Donald Trump opakovaně vyjádřil záměr toto poloautonomní území Dánského království získat.

Americký FDA odmítl posoudit žádost Moderny o schválení vakcíny proti chřipce, studie je podle úřadu neadekvátní

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv odmítl posoudit žádost farmaceutické společnosti Moderna o schválení její nové vakcíny proti chřipce.

Sopka Laki na Islandu. (jackmac34 / Pixabay)
Extrémní zima roku 1784: Výbuch sopky Laki

V roce 1783 došlo k tak mohutné sopečné erupci, že se severní polokoule ochladila o téměř jeden a půl stupně Celsia.

Stres, nervový systém a budoucnost společnosti

Chronický stres a dysregulace nervového systému ovlivňují zdraví, rozhodování i stabilitu společnosti. Proč se mentální hygiena stává klíčovou prevencí.