Nová studie ukazuje, že v zemi, jejíž obyvatelé se již deset let řadí mezi nejšťastnější na světě, je překvapivě vysoký výskyt duševních poruch.
Studie jako žádná jiná
„Tohle [v Dánsku] ještě nikdy nebylo zkoumáno,“ řekl deníku The Epoch Times dr. Lars Vedel Kessing, profesor psychiatrie na Kodaňské univerzitě v Dánsku a spoluautor studie.
Studie, která byla nedávno zveřejněna v odborném lékařském časopise JAMA Psychiatry, zkoumala náhodný vzorek 1,5 milionu dánských obyvatel z let 1995 až 2018 a odhaduje, že v určitém okamžiku svého života bylo neuvěřitelných 82,6 % populace léčeno pro duševní poruchu v rámci nemocničního zařízení nebo praktickými lékaři či soukromými psychiatry. Toto procento je výrazně vyšší, než se dříve uvádělo, což poukazuje na větší výskyt a dopad poruch duševního zdraví na společnost.
„Tato studie ukazuje, že duševní onemocnění se netýká jen několika málo lidí, ale většiny,“ uvedl profesor Kessing. Výzkum se zaměřil také na předepisování psychotropních léků jako léčebného přístupu a zjistil, že 70,4 % populace byly předepsány psychotropní léky k léčbě poruch duševního zdraví.
Tato zjištění vrhají světlo na potenciální společenskou zátěž poruch duševního zdraví a zdůrazňují roli farmakoterapie při zvládání těchto stavů. Autoři uznali potřebu dalšího zkoumání klinické účinnosti a bezpečnosti předepisovaných psychotropních léků, což nebylo předmětem dané studie.
Souvislost mezi duševními poruchami a socioekonomickými výsledky
Dánská studie zkoumala, jak mohou poruchy duševního zdraví ovlivňovat socioekonomické výsledky, a to analýzou integrovaných zdravotních a socioekonomických údajů o zaměstnanosti, příjmech a vzdělání v jednotlivých zemích.
Výsledky ukázaly, že u osob s diagnostikovanou poruchou duševního zdraví byla zaznamenána vyšší míra nezaměstnanosti, nižší příjmy a vyšší pravděpodobnost, že budou žít samy. Úzkost, deprese a poruchy nálady mohou ztěžovat stabilní zaměstnání kvůli problémům se soustředěním, dodržováním termínů nebo efektivním zvládáním stresu.
Stres a vyhoření mohou vyvolat problémy s duševním zdravím v Dánsku stejně jako v jakékoli jiné zemi, ať už se řadí mezi nejšťastnější, nebo ne, uvedl dr. Kessing. Lidé s duševním onemocněním se často snaží získat zaměstnání a udržet si ho, což často způsobuje další stres, a tím se roztáčí bludný kruh.
Duševní onemocnění představuje značnou výzvu pro lidi, kteří usilují o vysokoškolské vzdělání. Podle studie z roku 2019 zveřejněné v časopise Australian Journal of Psychology čelí studenti, kteří se potýkají s duševními poruchami, zvýšenému riziku, že budou mít špatné studijní výsledky kvůli častým absencím a nižší míře dokončení školy.
Mnohé překážky spojené s duševním onemocněním a vzděláváním mohou působit jako bariéry, které jednotlivcům brání v dosažení jejich plného vzdělávacího potenciálu a vedou k dlouhodobým důsledkům pro jejich budoucí kariéru a socioekonomické vyhlídky.
Proč je zásadní snižovat stigmatizaci duševního zdraví
Zjištění dánské studie mají dalekosáhlé důsledky pro zdravotníky, politiky i společnost. Podle autorů je to připomínka, že je třeba upřednostňovat služby v oblasti duševního zdraví, snižovat stigma, které je obklopuje, a podporovat podpůrné prostředí pro ty, kteří s ním bojují.
„Tyto údaje by měly povzbudit společnost, aby věnovala sílu a úsilí studiu duševních onemocnění a jejich dopadu na život,“ uvedl profesor Kessing a dodal, že lidé s duševní poruchou jsou často negativně hodnoceni svou rodinou nebo nadřízeným a dochází i k sebestigmatizaci.
Pro některé znamená vyrovnávání se s duševní poruchou život v izolaci, nedostatek podpory a pochopení ze strany rodiny i společnosti. Studie publikovaná v roce 2017 v European Archives of Psychiatry and Clinical Neuroscience ukázala, že sebestigmatizace může být pro pacienty s duševním onemocněním překážkou v zotavení. Pocity studu a viny mohou duševně nemocné jedince zatěžovat a bránit jim ve vyhledání potřebné pomoci.
Lidé postižení duševními poruchami mohou najít útěchu v tom, že se za svůj stav nemusejí stydět a že mnoho dalších lidí také někdy v životě čelilo problémům, řekl k výsledkům studie dr. Kessing.
„[Duševní onemocnění] je častější, než jsme si mysleli. Lidé nemusí žít ve strachu. Nejsou sami,“ uvedl výzkumník a akademik.
Z anglického originálu na The Epoch Times přeložil Ondřej Horecký. Článek byl redakčně zkrácen.
