Každý čin má své důsledky, a to jak pro nás, tak pro ostatní – důsledky, které by někteří raději neznali. Mírná většina lidí volí jistotu, zatímco ostatní dávají přednost nevědomosti. Do které skupiny patříte vy?
Chtěli byste vědět, jaký dopad má vaše jednání na vaše bližní? Pokud ano, patříte k 60 procentům lidí, které to zajímá. Zbylých 40 procent raději volí nevědomost – což je podle vědců často výmluva pro sobecké jednání.
„Pro takovou záměrnou nevědomost existuje v každodenním životě mnoho situací. Například když spotřebitelé ignorují informace o problematickém původu výrobků, které kupují,“ vysvětlila Linh Vu z Amsterodamské univerzity v Nizozemsku. „Chtěli jsme zjistit, jak rozšířená a škodlivá je záměrná nevědomost a proč se jí lidé dopouštějí.“
Nevědomost a sobectví
Vu a její kolegové provedli tzv. metaanalýzu, tj. nové souhrnné vyhodnocení 22 výzkumných studií s celkem 6 531 účastníky. Cílem všech studií bylo předložit pokusným osobám rozhodnutí. Zatímco jedna polovina byla přímo informována o důsledcích svého jednání, druhá polovina si mohla vybrat buď nevědomost, nebo informaci.
V jednom příkladu se účastníci měli rozhodnout, zda chtějí získat menší odměnu (5 eur), nebo větší odměnu (6 eur). Pokud se rozhodli pro menší odměnu, anonymní osoba obdržela také 5 eur. Pokud se však rozhodli pro větší odměnu ve výši 6 eur, druhý příjemce obdržel pouze 1 euro.
Jedna skupina pak měla možnost vyzkoušet si důsledky svého rozhodnutí, zatímco druhé skupině byly důsledky automaticky sděleny. Ve všech studiích vědci zjistili, že 40 procent účastníků nechtělo znát důsledky svého jednání, když měli možnost volby.
Závěr analýzy: záměrná nevědomost byla spojena s menším altruismem – nesobeckým chováním. Pokud byli účastníci místo toho informováni o důsledcích svého rozhodnutí, pravděpodobnost, že budou vůči někomu štědří, byla o 15,6 procentního bodu vyšší, než když jim bylo umožněno zůstat v nevědomosti.
Podle výzkumníků může být důvodem záměrné nevědomosti to, že někteří lidé se chovají altruisticky, protože si chtějí udržet pozitivní sebeobraz altruistické osoby. V těchto případech jim záměrná nevědomost může umožnit udržet si tento sebeobraz, aniž by se sami museli chovat altruisticky. Jinými slovy, nejednají altruisticky z vlastního přesvědčení, ale proto, aby si udrželi tento obraz o sobě i o druhých.
Vnější dojem místo vnitřního přesvědčení
Podle Shaula Shalviho, profesora behaviorální etiky na Amsterdamské univerzitě a spoluautora studie, metaanalýza tuto tezi potvrzuje: lidé, kteří se rozhodli dozvědět se o důsledcích svého jednání, byli velkorysejší. Vyjádřeno čísly: pravděpodobnost, že někdo, kdo se dobrovolně rozhodl získat informace, byl velkorysý, byla o sedm procentních bodů vyšší než u těch, kteří tyto znalosti získali standardně. To naznačuje, že skutečně altruističtí lidé se rozhodli dozvědět se důsledky svých činů.
„Výsledky jsou fascinující,“ pokračuje Shalvi. „Naznačují, že mnoho altruistických projevů chování, které pozorujeme, je vedeno touhou chovat se tak, jak od nás ostatní očekávají.“
„Většina lidí je ochotna udělat správnou věc, když jsou plně informováni o důsledcích svého jednání. Ne vždy je však tato ochota způsobena tím, že se zastávají druhých. Část důvodů, proč lidé jednají nezištně, je způsobena společenským tlakem, ale také touhou vidět se v dobrém světle. Protože spravedlnost je často nákladná a vyžaduje od lidí čas, peníze a úsilí, nabízí nevědomost snadné východisko,“ vysvětluje profesor.
Budoucí výzkum by se měl zaměřit na zkoumání vědomé ignorance v rozmanitějších podmínkách, tvrdí vědci. Jedině tak lze změnit chování lidí až ke skutečně upřímnému jednání.
Studie vyšla v časopise „Psychological Bulletin“ 19. října 2023.
Článek původně vyšel na stránkách německé redakce Epoch Times.
